² Marta byla štědrá a pracovitá. Ale Ježíš ji měl rád hlavně proto, že měla pevnou víru. Věřila všemu, co učil, a nepochybovala, že je Mesiáš. (Jan 11:21–27) Nebyla samozřejmě dokonalá. Jako my všichni, i ona dělala chyby. Například jednou, když u nich byl Ježíš na návštěvě, se Marta rozčílila na svoji sestru Marii a měla za to, že by ji měl Ježíš usměrnit. „Pane,“ řekla mu, „nevadí ti, že mě má sestra nechala samotnou obsluhovat? Pověz jí tedy, aby mi pomáhala.“ (Přečti Lukáše 10:38–42.) Z toho, co jí Ježíš odpověděl, si můžeme vzít důležité poučení.

⁴ Měla ale plné ruce práce s přípravou jídla a dalších věcí, protože chtěla Ježíšovi jeho návštěvu co nejvíc zpříjemnit. Když viděla, že se Marie nemá k tomu, aby jí pomohla, začala se na ni zlobit. Ježíš si všiml, že Marta se toho snaží udělat zbytečně moc, a tak jí laskavě řekl: „Marto, Marto, jsi úzkostlivá a rozrušuješ se mnoha věcmi.“ Potom dodal, že jedno jídlo bude úplně stačit, a pochválil Marii za to, že mu pozorně naslouchá. Řekl: „Marie, ta si vyvolila dobrý podíl a nebude jí odňat.“ Nevíme, jak dlouho si Marie pamatovala, co tehdy jedli. Určitě ale nikdy nezapomněla na to, co jí Ježíš řekl a jak ji pochválil. O víc než 60 let později napsal apoštol Jan: „Ježíš miloval Martu a její sestru.“ (Jan 11:5) Marta si určitě vzala Ježíšova slova k srdci a sloužila Jehovovi věrně až do smrti.