Starší syn je mezitím na poli. Ježíš o něm říká: „Když se vracel a byl už blízko domu, zaslechl hudbu a tanec. Zavolal si tedy jednoho ze sluhů a zeptal se ho, co se děje. Ten mu odpověděl: ‚Přišel tvůj bratr. A tvůj otec porazil vykrmené tele, protože se mu vrátil živý a zdravý.‘ Ale starší syn se rozzlobil a nechtěl jít dovnitř. Pak vyšel otec a začal ho přemlouvat. Na to otci řekl: ‚Tolik let ti sloužím jako otrok a ani jednou se nestalo, že bych neposlechl tvůj příkaz. A přesto jsi mi ani jednou nedal kůzle, abych se potěšil s přáteli. Ale sotva přišel tenhle tvůj syn, který promrhal tvůj majetek s prostitutkami, porazil jsi pro něj vykrmené tele.‘“ (Lukáš 15:25–30)

Kdo podobně jako starší syn kritizuje to, že se Ježíš věnuje obyčejným lidem a hříšníkům a je k nim milosrdný? Znalci Zákona a farizeové. Právě kvůli nim Ježíš toto podobenství vypráví. Poučení, které z něj vyplývá, by si samozřejmě měl vzít k srdci každý, kdo je kritický k tomu, jak Bůh projevuje milosrdenství.

Ježíš neříká, co starší syn nakonec udělá. Ale někteří z těch, kdo ho v ten den slyšeli vyprávět toto působivé podobenství, asi pochopili, co se je snažil naučit. Proč to můžeme říct? Protože po Ježíšově smrti a vzkříšení „víru přijalo i mnoho kněží“. (Skutky 6:7) Takže i oni se mohli vzpamatovat, činit pokání a vrátit se k Bohu.