Vydávají svědectví „všem národům“
„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ — MATOUŠ 24:14.
1. Proč musela Ježíšova slova zapsaná u Matouše 24:14 Ježíšovy následovníky překvapit?
TATO slova Ježíšovy učedníky jistě velmi překvapila. Pouhá představa, že by posvěcení Židé měli mluvit s „nečistými“ pohany, s „lidmi z národů“, byla Židům cizí — dokonce odporná.a Svědomitého Žida by ani nenapadlo vstoupit do domu někoho z pohanů! Bylo toho ještě velmi mnoho, co se tito židovští učedníci museli naučit o Ježíšovi, o jeho lásce a o jeho poslání. A hodně se toho ještě museli naučit o Jehovově nestranickosti. — Skutky 10:28, 34, 35, 45.
2. a) Jaký je rozsah kazatelského díla svědků Jehovových? b) Které tři základní činitele přispívají k jejich pokroku?
2 Svědkové Jehovovi káží dobrou zprávu mnoha národům včetně novodobého Izraele, a káží v tolika zemích jako dosud nikdy. V roce 1994 kázalo více než čtyři a půl miliónu svědků přibližně ve 230 zemích. Vedou asi čtyři a půl miliónu domácích biblických studií se zájemci — navzdory tomu, jaké předsudky vůči nim existují po celém světě. Tyto předsudky jsou často vyvolány tím, že lidé neznají učení ani pohnutky svědků. To, co bylo řečeno o raných křesťanech, platí i o svědcích: „Pokud jde o tuto sektu, je nám známo, že se všude mluví proti ní.“ (Skutky 28:22) Co je tedy příčinou toho, že svědkové Jehovovi mají ve službě úspěch? K jejich pokroku přispívají přinejmenším tři činitele — řídí se vedením Jehovova ducha, napodobují Kristovy praktické metody a pro účinnou komunikaci používají ty správné nástroje.
Jehovův duch a dobrá zpráva
3. Proč se tím, čeho bylo dosaženo, nemůžeme chlubit?
3 Chlubí se snad svědkové Jehovovi svým úspěchem, jako by ho dosahovali díky tomu, že mají nějaké zvláštní schopnosti? Nechlubí, protože se řídí Ježíšovými slovy: „Když jste udělali všechno, čím jste byli pověřeni, řekněte: ‚Jsme neužiteční otroci. Co jsme udělali, to jsme měli udělat.‘ “ Svědkové Jehovovi jsou oddanými, pokřtěnými křesťany, a proto na sebe dobrovolně vzali odpovědnost, že budou Bohu sloužit bez ohledu na osobní situaci. Pro některé z nich to znamená, že budou sloužit plným časem jako misionáři nebo jako dobrovolní pracovníci v kancelářích odboček či v tiskárnách, kde se tisknou křesťanské publikace. Jiné svědky přiměla křesťanská ochota k tomu, že se podílejí na stavbě náboženských budov, káží plným časem jako průkopníci anebo slouží jako zvěstovatelé dobré zprávy v místním sboru. Nikdo z nás není oprávněn k nějakému chlubení, pokud splnil svou povinnost a ‚udělal to, co měl udělat‘. — Lukáš 17:10; 1. Korinťanům 9:16.
4. Jak je překonáván odpor proti křesťanské službě, který existuje po celém světě?
4 Veškeré zásluhy za úspěch můžeme připsat jedině Jehovovu duchu neboli Boží činné síle. Podobně jako ve dnech proroka Zecharjáše, i dnes platí výrok: „To je Jehovovo slovo k Zerubabelovi, jež říká: ‚Ne vojenskou silou ani mocí, ale mým duchem,‘ řekl Jehova vojsk.“ Odpor proti dílu svědků, který existuje po celém světě, tedy není překonáván lidskou silou, ale vedením a ochranou od Jehovy. — Zecharjáš 4:6.
5. Jakou úlohu v šíření poselství o Království má Jehova?
5 O lidech, kteří reagují na poselství o Království, Ježíš řekl: „V Prorocích je napsáno: ‚A všichni budou vyučováni Jehovou.‘ Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně . . . Nikdo nemůže přijít ke mně, pokud mu to není dáno Otcem.“ (Jan 6:45, 65) Jehova může číst v srdci i v mysli člověka. Zná lidi, kteří pravděpodobně budou na jeho lásku reagovat, ačkoli oni ho možná ještě neznají. Používá také své anděly, aby tuto jedinečnou službu řídili. Proto Jan ve vidění spatřil, jak se této služby účastní anděl, a napsal: „Viděl jsem jiného anděla, jak letí uprostřed nebe, a měl věčnou dobrou zprávu, aby ji oznamoval jako radostnou zvěst těm, kteří bydlí na zemi, a každému národu a kmenu a jazyku a lidu.“ — Zjevení 14:6.
Uvědomují si svou duchovní potřebu
6. Jaký základní postoj je nutný pro to, aby člověk příznivě reagoval na dobrou zprávu?
6 Další činitel, který souvisí s tím, že Jehova lidem dává příležitost přijmout dobrou zprávu, je vyjádřen Ježíšovými slovy: „Šťastní jsou ti, kteří si uvědomují svou duchovní potřebu, protože jim patří nebeské království.“ (Matouš 5:3) Člověk, který je sám se sebou spokojený, nebo člověk, který nehledá pravdu, si nebude uvědomovat svou duchovní potřebu. Myslí pouze v hmotných, tělesných pojmech. Samolibost se mu stává překážkou. Když tedy mnoho lidí, s nimiž se setkáme ve službě dům od domu, odmítá poselství o Království, musíme vzít v úvahu, že tito lidé mohou mít pro svou odmítavou reakci nejrůznější důvody.
7. Proč mnoho lidí nereaguje na pravdu?
7 Mnoho lidí nechce naslouchat proto, že se tvrdošíjně drží náboženství, které zdědili, a nepřipouštějí žádnou diskusi. Jiní lidé se přiklonili k tomu náboženství, které vyhovuje jejich povaze — někteří by chtěli mysticismus, jiní zase náboženství působící na city, pro další lidi by církev měla být místem, kde se odehrává společenský život. V současné době si mnoho lidí zvolilo způsob života, který je v rozporu s Božími normami. Říkají, že o dobrou zprávu nemají zájem, ale příčina možná spočívá v tom, že žijí nemravně. Někteří lidé možná o sobě tvrdí, že jsou vzdělaní, že se vyznají ve vědě a že Bibli odmítají proto, že problémy příliš zjednodušuje. — 1. Korinťanům 6:9–11; 2. Korinťanům 4:3, 4.
8. Proč by odmítavé postoje lidí neměly způsobit, že by zeslábla naše horlivost? (Jan 15:18–20)
8 Necháme svou víru a horlivost pro životodárnou službu zeslábnout, když nás většina lidí odmítá? Útěchu můžeme načerpat z Pavlových slov Římanům: „Oč tedy jde? Jestliže někteří nevyjádřili víru, učiní snad jejich nedostatek víry Boží věrnost neúčinnou? Kéž se to nikdy nestane! Ale ať Bůh je shledán jako pravdivý, i kdyby každý člověk byl shledán jako lhář, jak je dokonce napsáno: ‚Aby ses prokázal jako spravedlivý ve svých slovech a abys zvítězil, když jsi souzen.‘ “ — Římanům 3:3, 4.
9, 10. Jaké máme doklady o tom, že v mnoha zemích byl překonán odpor proti kázání dobré zprávy?
9 Povzbuzení můžeme získat z toho, že po celém světě je mnoho zemí, které zprvu budily dojem, že budou vůči pravdě velmi nepřístupné, ale časem se ukázalo, že je to právě naopak. Jehova i jeho andělé věděli, že tam žijí lidé s dobrým srdcem — ale svědkové Jehovovi museli být ve své službě stálí a vytrvalí. Zamysleme se jen nad některými zeměmi, kde se ještě před padesáti lety zdálo, že tamní katolictví bude nepřekonatelnou překážkou — je to například Argentina, Brazílie, Irsko, Itálie, Kolumbie, Mexiko, Portugalsko a Španělsko. Tehdy, v roce 1943, bylo na celém světě málo svědků — jen 126 000, a z toho 72 000 ve Spojených státech. Lhostejnost a předsudky, které jim stály v cestě, vypadaly jako neprostupná zeď. Ovšem dnes se právě v těchto zemích dosahuje v kazatelském díle největších úspěchů. Totéž platí i pro mnoho bývalých komunistických zemí. Dokladem toho bylo, že v roce 1993 se na sjezdu v Kyjevě (Ukrajina) dalo pokřtít 7402 lidí.
10 Jakých metod svědkové Jehovovi používají, aby mohli svým bližním předat dobrou zprávu? Používají k získání nových členů nějakých hmotných lákadel, jak se to o nich někdy říká? Navštěvují jen chudé a nevzdělané, jak to někteří lidé tvrdí?
Účinné metody pro předávání dobré zprávy
11. Jaký vynikající příklad dal svou službou Ježíš? (Viz Jana 4:6–26.)
11 Ježíš a jeho učedníci stanovili vzor, kterým se svědkové dodnes řídí, když ‚činí učedníky‘. Ježíš šel kamkoli, kde byli lidé, ať bohatí, či chudí: do soukromých domů, na veřejná místa, na břehy jezer, na úpatí hor, dokonce i do synagóg. — Matouš 5:1, 2; 8:14; Marek 1:16; Lukáš 4:15.
12, 13. a) Jaký vzor poskytl křesťanům Pavel? b) V čem se svědkové Jehovovi řídí Pavlovým vzorem?
12 Apoštol Pavel mohl o své službě právem říci: „Dobře víte, že od prvního dne, kdy jsem vkročil do oblasti Asie, byl jsem celou dobu s vámi a sloužil jsem jako otrok pro Pána . . . , zatímco jsem se nezdržel, abych vám nepověděl všechno, co je užitečné, a abych vás nevyučoval veřejně a dům od domu.“ — Skutky 20:18–20.
13 Svědkové Jehovovi jsou po celém světě známi tím, že se řídí tímto apoštolským vzorem a slouží dům od domu. Spíše než aby se zaměřili na nákladnou televizní evangelizaci, která je povrchní a neosobní, jdou za lidmi, bohatými i chudými, a mluví s nimi osobně. Snaží se zavést s nimi rozhovor o Bohu a o jeho Slovu.b Nechtějí lidi získávat nabízením hmotných výhod. Jestliže se setkají s člověkem, který je ochoten s nimi rozmlouvat, poukáží na to, že jediným řešením problémů lidstva je vláda Božího Království, která změní poměry na zemi k lepšímu. — Izajáš 65:17, 21–25; 2. Petra 3:13; Zjevení 21:1–4.
14. a) Jakým způsobem mnoho misionářů a průkopníků položilo pevné základy díla? b) O čem se můžeme poučit ze zkušeností svědků Jehovových v Japonsku?
14 K tomu, aby se toto dílo mohlo vykonat v největším možném počtu zemí, vydali se do mnoha zemí misionáři a průkopníci, a ti tam vydobyli první vítězství. K tomu, aby kazatelské dílo pokračovalo a bylo dobře organizované, tedy nebylo zapotřebí mnoha svědků ze zahraničí. Velmi dobře je to vidět na příkladu Japonska. Na sklonku čtyřicátých let tam odjeli misionáři, převážně z australské oblasti a z Velké Británie. Naučili se jazyk, přizpůsobili se poněkud primitivním životním podmínkám tehdejší poválečné doby a pouštěli se do kazatelské služby dům od domu. Za druhé světové války byli svědkové v Japonsku zakázáni a pronásledováni. Proto činných japonských svědků, které tam misionáři po svém příjezdu našli, byla jen hrstka. Do dnešní doby se však tato hrstka rozrostla více než na 187 000 svědků — přes 3000 sborů! Co bylo v těch počátečních dobách tajemstvím jejich úspěchu? Jeden misionář, který v Japonsku sloužil více než 25 let, řekl: „Bylo nesmírně důležité naučit se mluvit s lidmi. Když jsme se naučili jejich jazyk, cítili jsme se k nim blíž, mohli jsme chápat jejich způsob života a vážit si ho. Museli jsme dát najevo, že Japonce milujeme. Pokorně jsme se snažili stát se součástí místní komunity, samozřejmě aniž bychom porušili své křesťanské zásady.“
Svědectvím je i křesťanské chování
15. Jakým způsobem svědkové projevují, že jednají jako křesťané?
15 Není to však pouze biblické poselství, na co lidé reagují. Vidí také projevy křesťanského života. Vidí, že i v těch nejnáročnějších situacích — za občanských válek či při kmenových a národnostních konfliktech — projevují svědkové lásku a je mezi nimi soulad a jednota. Při všech konfliktech si svědkové zachovali naprostou křesťanskou neutralitu a jednali podle Ježíšových slov: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:34, 35.
16. Z kterého příběhu je vidět praktická křesťanská láska?
16 Láska k bližnímu je patrná z toho, co jeden starší muž napsal do jistých novin o manželích, které nazval „manželé Hodní“. Uvedl, že tito jeho sousedé k němu byli laskaví, když mu umírala manželka. „Od doby, kdy zemřela . . . , jsou prostě báječní . . . ,“ psal. „Vlastně mě tehdy ‚adoptovali‘ . . . Pomáhají čtyřiasedmdesátiletému důchodci řešit jeho problémy a dělají za něho řadu domácích prací. Ještě zvláštnější je, že oni jsou černoši a já běloch. Oni jsou svědkové Jehovovi a já bývalý katolík.“
17. Jakému způsobu jednání bychom se měli vyhnout?
17 Z toho, s čím se tento muž setkal, je patrné, že můžeme vydávat svědectví mnoha způsoby — mimo jiné i svým každodenním chováním. Dokonce by se dalo říci, že kdybychom se svým chováním nepodobali Kristu, naše služba by byla farizejská, neúčinná. Nechceme se podobat lidem, o kterých Ježíš řekl: „Čiňte a zachovávejte všechno, co vám povídají, ale nečiňte podle jejich skutků, protože mluví, ale nekonají.“ — Matouš 22:37–39; 23:3.
Třída otroka opatřuje vhodné nástroje
18. Jak nás biblická literatura vybavuje, abychom mohli pomáhat upřímným lidem?
18 Dalším činitelem, který je velice důležitý pro to, aby dobrá zpráva byla kázána všem národům, je dostupnost biblických publikací, které vydává Watch Tower Bible and Tract Society. Máme knihy, brožury, traktáty a časopisy, jež mohou uspokojit skoro každého upřímného člověka, který žádá odpověď na určitou otázku. Setkáme-li se s muslimem, hinduistou, buddhistou, taoistou nebo Židem, můžeme zavést rozhovor — a možná i biblické studium — prostřednictvím knihy Lidstvo hledá Boha nebo řady traktátů a brožur. Jestliže se nás evolucionista zeptá na stvoření, můžeme použít knihu Jak vznikl život? — Evolucí, nebo stvořením? Pokud nám mladý člověk položí otázku ‚Co je smyslem života?‘, můžeme poukázat na knihu Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi. Jestliže někoho velmi trápí jeho osobní problémy — deprese, únava, znásilnění, rozvod —, máme časopisy, které se těmito náměty praktickým způsobem zabývají. Ježíš prorokoval, že třída věrného otroka bude poskytovat „pokrm v pravý čas“ — a ona svou úlohu skutečně plní. — Matouš 24:45–47.
19, 20. Co urychlilo růst díla Království v Albánii?
19 Ovšem k tomu, aby se dobrá zpráva dostala k mnoha národům, je nutné vydávat literaturu v mnoha jazycích. Jakým způsobem bylo umožněno, aby byla Bible a biblická literatura přeložena více než do dvou set jazyků? V krátkosti si to můžeme ukázat na příkladu Albánie. Z tohoto příkladu je patrné, jak třída věrného a rozvážného otroka může podporovat dobrou zprávu i přes to, že se setkává s velkými problémy a že se dnes neděje to, co se dělo kdysi o letnicích, kdy křesťané najednou dostali schopnost mluvit různými jazyky. — Skutky 2:1–11.
20 Ještě před několika lety byla Albánie považována za jedinou zcela ateistickou komunistickou zemi. Časopis National Geographic v roce 1980 napsal: „Albánie zakazuje [náboženství], v roce 1967 se prohlásila za ‚první ateistický stát na světě‘ . . . Nová generace Albánců zná pouze ateismus.“ Nyní komunismus ustoupil, a Albánci, kteří si uvědomují svou duchovní potřebu, teď reagují na kazatelskou činnost svědků Jehovových. Z mladých svědků, kteří umí italsky a anglicky, byla v roce 1992 v Tiranë vytvořena malá překladatelská skupina. Ze zahraničí za nimi přijeli kvalifikovaní bratři, kteří je naučili, jak mají k překládání do albánštiny používat přenosné počítače. Tato překladatelská skupina začala překládat traktáty a časopis Strážnou věž. Překladatelé získali zkušenosti, a nyní překládají i další cenné biblické publikace. V současné době je v této malé zemi (která má 3 262 000 obyvatel) asi dvě stě činných svědků a Památné slavnosti se v roce 1994 zúčastnilo 1984 lidí.
Každý neseme určitou odpovědnost
21. V jakém období dnes žijeme?
21 Situace ve světě dosahuje kritického bodu. Přibývá zločinnosti a násilí, v lokálních válkách dochází k masakrům a ke znásilňování žen, všeobecně rozšířená mravní povolnost vede k nákaze pohlavními nemocemi, převládá neúcta k zákonným autoritám — zdá se, že svět se blíží k anarchii a stává se neovladatelným. Jsme v době, která je obrazem doby před potopou, doby, o níž je v 1. Mojžíšově řečeno: „Jehova . . . viděl, že špatnost člověka na zemi je hojná a že každý sklon myšlenek jeho srdce je po celou dobu jenom špatný. A Jehova pocítil lítost, že udělal na zemi lidi, a v srdci ho zabolelo.“ — 1. Mojžíšova 6:5, 6; Matouš 24:37–39.
22. Jakou křesťanskou odpovědnost nese každý svědek Jehovův?
22 Jehova zasáhne, podobně jako zasáhl v Noemových dnech. Díky své lásce a svému smyslu pro právo si však přeje, aby se ve všech národech nejprve kázala dobrá zpráva a varovné poselství. (Marek 13:10) V tomto ohledu nesou svědkové Jehovovi určitou odpovědnost — měli by najít ty lidi, kteří jsou hodni toho, aby získali Boží pokoj; měli by tyto lidi učit Božím cestám pokoje. Brzy — v čase, který stanoví Bůh — bude toto kazatelské pověření úspěšně dokončeno. „Potom přijde konec.“ — Matouš 10:12, 13; 24:14; 28:19, 20.
[Poznámky pod čarou]
a Další informace o pohanech najdeš pod heslem „Nations“ (Národy) v 2. svazku díla Insight on the Scriptures, na stranách 472–474. Publikaci vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.
b Praktické podněty pro křesťanskou službu najdeš ve Strážné věži číslo 3, 1985, v článcích „Jak se stát účinnými Božími služebníky“ a „Účinná bohoslužba, při které se další lidé stávají učedníky“.
Vzpomínáš si?
◻ S jakým úspěchem ve službě se setkávají novodobí svědkové?
◻ Proč mnoho lidí odmítá přijmout křesťanské poselství?
◻ Jakou apoštolskou metodu kázání svědkové uplatňují?
◻ Jaké máme nástroje k tomu, abychom mohli vykonávat účinnou službu?
◻ Co musíme všichni dělat v souladu s Markem 13:10?
[Tabulka na straně 19]
ZEMĚ POČET SVĚDKŮ V ROCE 1943 V ROCE 1993
Argentina 374 102 043
Brazílie 430 366 297
Filipíny 2. sv. válka — údaj chybí 116 576
Francie 2. sv. válka — údaj chybí 122 254
Chile 72 44 668
Irsko 150? 4 224
Itálie 2. sv. válka — údaj chybí 201 440
Kolumbie ?? 60 854
Mexiko 1 565 380 201
Peru Žádná zpráva o činnosti 45 363
Polsko 2. sv. válka — údaj chybí 113 551
Portugalsko Žádná zpráva o činnosti 41 842
Španělsko Žádná zpráva o činnosti 97 595
Uruguay 22 9 144
Venezuela Žádná zpráva o činnosti 64 081
[Obrázek na straně 17]
V mnoha katolických zemích, například ve Španělsku, přibývá svědků Jehovových
[Obrázky na straně 18]
Svědkové Jehovovi jsou činní po celém světě