Je Boží Království stav srdce?

„Boží království přichází vnímavým srdcem,“ napsal papež Benedikt XVI. ve své knize Ježíš Nazaretský. Někteří lidé si skutečně myslí, že Boží Království je nějaká změna, která se odehrává uvnitř člověka, když přijme Ježíše Krista a získá víru. Je Boží Království jednoduše nějaká proměna osobnosti, nějaké království ‚pouze ve vašem srdci‘?

POKUD jde o Ježíše, Království bylo opravdu blízké jeho srdci. Bylo „skutečně centrem Ježíšových slov,“ uznal papež Benedikt. Ježíš převážnou část své relativně krátké služby procházel rozlehlým územím a „kázal dobrou zprávu o království“. (Matouš 4:23) Tím, že vyučoval a prováděl zázraky, jasně ukázal, že Království znamená víc než jen to, že člověk přijme Boha a poslouchá ho. Zahrnuje vládnutí, souzení a věčná požehnání.

Vládnutí a souzení

Když se Ježíšova služba blížila ke konci, přišla jednou k Ježíšovi matka jeho blízkých učedníků Jakuba a Jana a řekla mu: „Dej slovo, že se tito dva moji synové posadí jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici v tvém království.“ (Matouš 20:21) Je jasné, že nemluvila o něčem, co by bylo v srdci jejích synů. Chápala, že Království znamená vládnutí s Ježíšem, a chtěla, aby na tom její synové měli podíl. Vždyť Ježíš svým jedenácti věrným apoštolům slíbil, že s ním budou v jeho Království ‚sedět na trůnech a soudit‘. (Lukáš 22:30) Pro jeho následovníky tedy Království mělo být skutečnou vládou.

A co jiní lidé v Ježíšově době? Bylo pro ně Království pouze nějakou proměnou osobnosti, nebo očekávali něco víc? Když Ježíš krátce před Pasachem v roce 33 n. l. přijížděl na oslátku do Jeruzaléma, zástup ho vítal a někteří volali: „Zachraň, prosíme, Syna Davidova!“ (Matouš 21:9) Proč to volali? Zřejmě si uvědomovali, že Ježíš je slíbený Mesiáš a že Bůh mu dá věčné Království, „trůn jeho otce Davida“. Toužili po záchraně, míru a spravedlnosti, které toto Království přinese. (Lukáš 1:32; Zecharjáš 9:9)

Věčná požehnání

Dokonce i lidé, kteří se zjevně o Ježíšovu službu nezajímali, měli povědomí o jedné jeho nauce. Při jeho popravě ho zločinec, který byl přibit na kůl vedle něj, požádal: „Ježíši, vzpomeň si na mne, až se dostaneš do svého království.“ Co mu Ježíš odpověděl? Tohoto umírajícího muže ujistil: „Budeš se mnou v ráji.“ (Lukáš 23:42, 43)

Ten zločinec zjevně věřil, že až bude Ježíš vzkříšen, obdrží Království nebo do něj vstoupí. Ježíš bude mít autoritu nejen toho muže vzkřísit a pomoci mu, aby se změnil, ale také bude toužit to udělat. Totéž udělá pro miliony dalších lidí. Jako oprávněný Panovník v duchovní říši bude prostřednictvím Království věčně žehnat celému lidstvu. (Jan 5:28, 29)

Království v jejich středu

Neřekl snad Ježíš „Boží království je ve vašem středu“? Ano, tato jeho slova najdeme u Lukáše 17:21. Některé biblické překlady sice uvádějí „království Boží je uvnitř vás“, ale jiné říkají, že je „mezi vámi“ (například Nová smlouva a Ekumenický překlad). Co tím výrokem Ježíš myslel?

Kontext ukazuje, že Ježíš adresoval tato slova farizeům, antagonistické židovské náboženské skupině. Ti měli o Mesiášovi a jeho Království vlastní představy. Podle jejich názoru měl Mesiáš přijít „s nebeskými oblaky“ jako slavný Král, měl Židy osvobodit z římské nadvlády a obnovit izraelské království. (Daniel 7:13, 14) Ježíš však poukázal na jejich omyl, když jim řekl: „Boží království nepřichází se zarážející nápadností.“ Pak dodal: „Pohleďte, Boží království je ve vašem středu.“ (Lukáš 17:20, 21)

Když Ježíš vyučoval a prováděl zázraky, které jasně dokazovaly, že je slíbeným Králem tohoto Království, odpor farizeů ještě zesílil, protože neměli čisté srdce a upřímnou víru. Zpochybňovali doklady toho, že je Mesiáš. Předložil jim tedy tyto skutečnosti: Království, zastoupené ustanoveným Králem, je ‚v jejich středu‘. Ježíš je nevybízel, aby se podívali do svého nitra.a On a jeho učedníci stáli před nimi. „Boží Království je zde s vámi,“ řekl. (Lukáš 17:21, Contemporary English Version)