Život a služba Ježíše

Ježíš a bohatý mladý předák

KDYŽ se Ježíš ubírá perejskou oblastí k Jeruzalému, přiběhne mladý muž a padne před ním na kolena. Říká se o něm, že je předák, což asi znamená, že má významné postavení v místní synagóze nebo že je dokonce členem sanhedrinu. Je také velmi bohatý. „Dobrý učiteli,“ ptá se, „co mám dělat, abych zdědil věčný život?“

„Proč mě nazýváš dobrým?“ odpovídá Ježíš. „Nikdo není dobrý, pouze jeden, Bůh.“ Mladý muž asi používá slova „dobrý“ jako titul, a tak mu Ježíš dává na srozuměnou, že takový titul patří jen Bohu.

„Jestliže však chceš vejít do života,“ pokračuje Ježíš, „zachovávej přikázání.“

„Která?“ ptá se muž.

Ježíš v odpovědi cituje pět z Desatera přikázání. „Tedy: ‚Nezavraždíš‘, ‚Nezcizoložíš‘, ‚Nebudeš krást‘, ‚Nepodáš falešné svědectví‘, ‚Cti svého otce a svou matku‘.“ A dodá ještě důležitější přikázání: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“

„To všechno zachovávám od mládí,“ odpovídá muž ve vší upřímnosti. „Co mi ještě chybí?“

Když Ježíš slyší horlivou, upřímnou prosbu toho muže, pocítí k němu lásku. Rozpozná však jeho náklonnost k hmotnému vlastnictví, a tak poukáže na to, co potřebuje: „Jedna věc ti chybí: Jdi, prodej, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi. A staň se mým následovníkem.“

Ježíš se jistě s lítostí dívá, jak muž vstává a zarmouceně odchází. Bohatství ho zaslepuje vůči hodnotě pravého pokladu. „Jak nesnadné,“ stýská si Ježíš, „to bude pro ty, kteří mají peníze, aby vstoupili do Božího království!“

Ježíšova slova učedníky ohromí. Jsou však ještě více překvapeni, když pak stanoví obecné pravidlo: „Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli boháč vejde do Božího království.“

„Kdo tedy může být zachráněn?“ chtějí vědět učedníci.

Ježíš na ně přímo pohlédne a odpoví: „U lidí je to nemožné, ale nikoli pro Boha, protože pro Boha je všechno možné.“

Petr si uvědomí, že oni volili docela jinak než bohatý mladý předák, a řekne: „Podívej se, my jsme všechno opustili a následujeme tě.“ Proto se ptá: „Co nás skutečně čeká?“

„Při znovustvoření,“ slibuje Ježíš, „až se Syn člověka posadí na svůj slavný trůn, vy, kteří jste mne následovali, se také posadíte na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct izraelských kmenů.“ Ano, Ježíš ukazuje, že na zemi nastane znovustvoření takových podmínek, jaké byly kdysi v zahradě Eden. A Petr a ostatní učedníci budou za odměnu vládnout s Kristem nad tímto světaširým rájem. Tak velká odměna přece stojí za každou oběť!

Ale i nyní existuje odměna, jak důrazně prohlašuje Ježíš: „Nikdo neopustil dům, bratry, sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mne a pro dobré dobré poselství, aby v tomto časovém období nedostal stonásobně domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím systému věcí věčný život.“

Jak Ježíš slibuje, všude, kamkoli jeho učedníci ve světě jdou, těší se ze společenství se spolukřesťany, které je důvěrnější a drahocennější než to, z něhož se těší s členy své přirozené rodiny. Bohatý mladý předák zřejmě ztrácí jak tuto odměnu, tak odměnu věčného života v Božím nebeském království.

Ježíš pak dodává: „Avšak mnozí, kteří jsou první, budou posledními a poslední prvními.“ Co tím myslí?

Myslí tím, že mnozí lidé, kteří jsou „první“ v tom, že se těší z náboženských předností, jako ten bohatý mladý předák, nevejdou do království. Budou „posledními“. Ale mnozí, včetně Ježíšových pokorných učedníků, na které hledí samospravedliví farizeové svrchu jako na „poslední“ — jako na lid země neboli ‛am ha’arec —, se stanou „prvními“. To, že se stanou „prvními“, znamená, že obdrží přednost stát se spoluvládci s Kristem v království. Marek 10:17–31; Matouš 19:16–30; Lukáš 18:18–30.

◆ Jakým druhem předáka je zřejmě bohatý mladý muž?

◆ Proč nechce být Ježíš nazýván dobrým?

◆ Jak dokládá zkušenost mladého předáka, že je nebezpečné být bohatý?

◆ Jaké odměny slibuje Ježíš svým následovníkům?

◆ Jak se stávají první posledními a poslední prvními?