Život a služba Ježíše

Učedníci se dohadují, když se blíží Ježíšova smrt

JEŽÍŠ a jeho učedníci jsou nyní blízko řeky Jordánu, kde přecházejí z oblasti Pereje do Judeje. K pasach roku 33 n. l., do něhož zbývá jen asi týden, s nimi cestuje mnoho jiných lidí.

Ježíš jde před svými učedníky a oni žasnou nad jeho odvážným odhodláním. Vzpomeň si, že několik týdnů předtím, když zemřel Lazar a Ježíš se chystal na cestu z Pereje do Judeje, povzbuzoval Tomáš ostatní: „Pojďme také, abychom s ním zemřeli.“ Vzpomeň si také, že když Ježíš vzkřísil Lazara, sanhedrin plánoval, jak ho zabít. Není divu, že když nyní znovu vstupují do Judeje, zachvacuje učedníky strach.

Ježíš chce svých dvanáct učedníků připravit na to, co přijde, a proto je odvádí soukromě stranou a říká jim: „Pohleďte, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán předním kněžím a znalcům Písma. Odsoudí ho k smrti a vydají ho lidem z národů. Budou si z něho dělat žerty, plivat na něj, mrskat ho a zabijí ho, ale za tři dny vstane.“

To je v posledních měsících potřetí, kdy Ježíš řekl svým učedníkům o své smrti a vzkříšení. A ačkoli mu naslouchají, nechápou. Snad proto, že věří, že bude obnoveno izraelské království na zemi, a těší se, že budou mít slávu a čest v pozemském království s Kristem.

Mezi těmi, kteří cestují k pasach, je Salome, matka apoštolů Jakuba a Jana. Ježíš nazval tyto muže „Syny hromu“, bezpochyby pro jejich prudkou povahu. Ti dva chovají už nějaký čas ctižádostivé přání mít vynikající postavení v Kristově království, a řekli matce o své touze. Ta nyní přistupuje k Ježíšovi, sklání se před ním a žádá ho o laskavost.

„Co chceš?“ ptá se Ježíš.

„Dej slovo, že se tito dva moji synové posadí jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvém království.“

Ježíš ví, odkud pramení tato žádost, a proto říká Jakubovi a Janovi: „Vy nevíte, oč prosíte. Můžete pít kalich, který mám pít já?“

„Můžeme,“ odpovídají. Ačkoli jim Ježíš právě řekl, že ho čeká hrozné pronásledování a nakonec poprava, zřejmě nechápou, že má na mysli právě to, když mluví o „kalichu“, který má pít.

Ježíš jim však říká: „Skutečně budete pít můj kalich, není však moje věc, abych vám dal posadit se po mé pravici a po levici, ale to patří těm, kterým to připravil můj Otec.“

Ostatních deset apoštolů se během doby dozví, oč žádal Jakub a Jan, a zlobí se. Jakub a Jan se možná stavěli do popředí, když se předtím apoštolové dohadovali, kdo je největší. Z jejich nynější žádosti je patrné, že neuplatnili radu, kterou jim v té věci dal Ježíš. Je smutné, že stále ještě silně touží po vynikajícím postavení.

Ježíš se tedy chce zabývat s tímto nejnovějším rozporem a roztrpčením, které tak vzniklo, a proto si svolává dvanáct učedníků. S láskou jim radí: „Víte, že panovníci národů se nad nimi vypínají a že velikáni nad nimi vykonávají autoritu. Mezi vámi to tak není; ale kdokoli se chce stát velkým mezi vámi, musí být vaším služebníkem, a kdokoli chce být první mezi vámi, musí být vaším otrokem.“

Ježíš dal příklad, který by měli napodobovat. Vysvětluje: „Právě tak Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ Ježíš nejen sloužil ve prospěch jiných, ale bude to činit do té míry, že za lidstvo zemře. Učedníci mají mít podobný postoj jako Kristus a mají chtít spíše sloužit než být obsluhovánia spíše být menšími než zastávat vynikající postavení. Matouš 20:17–28; Marek 3:17; 9:33–37; 10:32–45; Lukáš 18:31–34; Jan 11:16.

◆ Proč zachvacuje učedníky strach?

◆ Jak připravuje Ježíš své učedníky na to, co přijde?

◆ Jaká žádost je přednesena Ježíšovi a jak to působí na ostatní apoštoly?

◆ Jak pojednává Ježíš o problému, který vznikl mezi jeho apoštoly?