Pak Ježíš pokračuje dalším podobenstvím. Tentokrát chce ukázat, že u náboženských vůdců jde o víc než o to, že zanedbávají službu Bohu. Jsou to v jádru špatní lidé. Ježíš vypráví: „Jeden člověk vysadil vinici, oplotil ji, vykopal nádrž pro vinný lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a odcestoval do ciziny. Ve stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby od nich převzal něco z úrody té vinice. Oni ho ale popadli, zbili a poslali pryč s prázdnou. Poslal k nim jiného otroka. Tomu rozbili hlavu a ponížili ho. Poslal dalšího a toho zabili. A poslal i mnoho jiných, některé zbili a jiné zabili.“ (Marek 12:1–5)

Pochopí Ježíšovi posluchači, co to podobenství znamená? Může jim pomoct, když si vzpomenou na Izajášova vyčítavá slova: „Vinice Jehovy, Boha vojsk, je izraelský dům a judští muži jsou sadba, kterou měl rád. Očekával právo, ale viděl jen bezpráví.“ (Izajáš 5:7) Ježíšovo podobenství je v určitých ohledech podobné. Majitel vinice je Jehova a vinice je izraelský národ, který je „oplocený“ a chráněný Božím zákonem. Jehova ke svému lidu posílal proroky, aby jim předávali jeho pokyny, napomínali je a pomáhali jim nést dobré ovoce.

Nevědomky tak sami nad sebou vynáší rozsudek, protože patří k „vinařům“, kterým Jehova svěřil svoji „vinici“ neboli izraelský národ. K ovoci, které od nich Jehova právem očekává, patří víra v jeho Syna, Mesiáše. Ježíš se na náboženské vůdce zpříma podívá a říká: „Nikdy jste to nečetli v Písmu? ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním úhelným kamenem. Pochází od Jehovy a je podivuhodný v našich očích.‘“ (Marek 12:10, 11) Pak Ježíš objasňuje, co z toho pro ně vyplývá: „Boží království vám bude odebráno a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“ (Matouš 21:43)