Bible

Definice: Psané Slovo Jehovy Boha lidstvu. K jeho zaznamenání použil během 1 600 let asi 40 lidských zapisovatelů, ale sám činně řídil psaní svým duchem. Je tedy inspirováno Bohem. Velkou část záznamu tvoří Jehovova přímá prohlášení a podrobnosti o učení a činnosti Ježíše Krista, Božího Syna. V nich nalézáme prohlášení o požadavcích, které Bůh klade na své služebníky, a o tom, co Bůh udělá, aby se splnilo jeho velkolepé předsevzetí se zemí. Aby prohloubil naše ocenění pro tyto věci, zachoval Jehova Bůh v Bibli také záznam o tom, co se stane, když jednotlivci a národy naslouchají Bohu a působí v souladu s jeho předsevzetím, a rovněž o tom, kam dospějí, když jdou svou vlastní cestou. Prostřednictvím této spolehlivé historické zprávy nás Jehova seznamuje se svým způsobem jednání s lidstvem, a tím i se svou vlastní podivuhodnou osobností.

Proč se zabývat Biblí

Bible sama říká, že je od Boha, Stvořitele lidstva

2. Tim. 3:16, 17: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo.“

Zjev. 1:1: „Zjevení od Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým otrokům věci, jež se záhy stanou.“

2. Sam. 23:1, 2: „Výrok Davida, syna Jišajova. . . Jehovův duch to byl, jenž skrze mne mluvil, a jeho slovo bylo na mém jazyku.“

Iz. 22:15: „Tak řekl Svrchovaný Pán, Jehova vojsk.“

Očekávali bychom, že Boží poselství celému lidstvu bude dostupné po celé zeměkouli. Bible, celá nebo její části, byla přeložena asi do 1 800 jazyků. Její celkové rozšíření jde do miliard. The World Book Encyclopedia říká: „Bible je nejčtenější knihou v dějinách. Je pravděpodobně také knihou nejvlivnější. Bylo rozšířeno více výtisků Bible než kterékoli jiné knihy. Byla také přeložena častěji do většího počtu jazyků než kterákoli jiná kniha.“ — 1984, Sv. 2, s. 219.

Biblické proroctví vysvětluje význam světových poměrů

Mnoho vedoucích osobností světa uznává, že lidstvo je na pokraji katastrofy. Bible tyto poměry dávno předpověděla; vysvětluje jejich význam, i jaký bude výsledek. (2. Tim. 3:1–5; Luk. 21:25–31) Říká, co musíme dělat, abychom přežili nadcházející zničení světa a měli příležitost získat věčný život ve spravedlivých podmínkách tady na zemi. — Sef. 2:3; Jan 17:3; Žalm 37:10, 11, 29.

Bible nám umožňuje porozumět smyslu života

Odpovídá například na otázky: Jak vznikl život? (Sk. 17:24–26) Proč jsme zde? Máme jen žít pár let, užít, co se dá, a potom zemřít? — 1. Mojž. 1:27, 28; Řím. 5:12; Jan 17:3; Žalm 37:11; Žalm 40:8.

Bible ukazuje, jak můžeme získat právě to, po čem lidé milující spravedlnost nejvíc touží

Říká nám, kde najdeme dobré přátele, kteří se opravdu navzájem milují (Jan 13:35), co nám může poskytnout jistotu, že budeme mít dostatek potravy pro sebe a pro svou rodinu (Mat. 6:31–33; Přísl. 19:15; Ef. 4:28), jak můžeme být šťastní navzdory obtížným poměrům kolem nás. — Žalm 1:1, 2; 34:8; Luk. 11:28; Sk. 20:35.

Vysvětluje, že Boží Království, Boží vláda, odstraní přítomný ničemný svět (Dan. 2:44) a že pod vládou Království se bude moci lidstvo těšit z dokonalého zdraví a věčného života. — Zjev. 21:3, 4; srovnej Izajáše 33:24.

Kniha, která o sobě tvrdí, že je od Boha, která objasňuje význam světových poměrů a účel života a která ukazuje, jak budou naše problémy vyřešeny, si rozhodně zaslouží pozornost.

Doklady inspirace

Je naplněna proroctvími, jež zrcadlí podrobnou znalost budoucnosti — což je pro lidi nemožné

2. Petra 1:20, 21: „Žádné proroctví Písma nepramení z nějakého soukromého výkladu. Vždyť v žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“

◼ Proroctví: Iz. 44:24, 27, 28; 45:1–4: „Jehova. . . Ten, kdo říká vodní hlubině: ‚Vypař se; a vysuším všechny tvé řeky‘; Ten, kdo říká o Cyrovi: ‚Je mým pastýřem a úplně provede všechno, co mě těší‘; dokonce v tom, že říkám o Jeruzalému: ‚Bude znovu vystavěn‘, a o chrámu: ‚Bude ti položen základ‘. Tak řekl Jehova svému pomazanému, Cyrovi, jehož pravici jsem uchopil, abych před ním podmanil národy, abych odpásal i boky králů; abych před ním otevřel dvoukřídlé dveře, takže ani brány nebudou zavřeny: ‚Sám půjdu před tebou a vyrovnám vzdutí země. Měděné dveře rozbiji na kusy a přesekám železné závory. . . Kvůli svému sluhovi Jákobovi a kvůli Izraeli, svému vyvolenému, jsem tě pak dokonce povolal tvým jménem.‘“ (Izajáš dokončil psaní kolem roku 732 př. n. l.)

◻ Splnění: Když bylo toto proroctví psáno, Cyrus se ještě nenarodil. Židé byli vzati do vyhnanství v Babylóně teprve v letech 617–607 př. n. l. a Jeruzalém a jeho chrám byly zničeny teprve roku 607 př. n. l. Proroctví se dopodrobna splňovalo počínaje rokem 539 př. n. l. Cyrus odvedl vody řeky Eufratu do umělého jezera, říční brány Babylóna zůstaly během hodování ve městě bezstarostně otevřeny a Babylón padl do rukou Médů a Peršanů, které vedl Cyrus. Poté Cyrus osvobodil židovské vyhnance a poslal je zpátky do Jeruzaléma s pokynem, aby tam znovu postavili Jehovův chrám. — The Encyclopedia Americana, 1956, Sv. III, s. 9; Light from the Ancient Past (Světlo ze starověké minulosti), Jack Finegan, Princeton 1959, s. 227–229; Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné, New York 1992, s. 282, 284, 296.

◼ Proroctví: Jer. 49:17, 18: „‚Edom se stane předmětem úžasu. Každý, kdo kolem něho bude procházet, bude zírat v úžasu a hvízdne kvůli všem jeho ranám. Právě jako při rozvratu Sodomy a Gomory a jejich sousedních městeček,‘ řekl Jehova, ‚tam nebude bydlet žádný muž.‘“ (Jeremjášův prorocký záznam byl dokončen do roku 580 př. n. l.)

◻ Splnění: „[Edomité] byli vyhnáni z Palestiny ve 2. století př. n. l. Judou Makabejským a v roce 109 př. n. l. makabejský vůdce Jan Hyrkanus rozšířil judské království tak, že zabralo západní část edomských zemí. V prvním století př. n. l. smetla římská expanze poslední zbytky edomské nezávislosti. . . Po zničení Jeruzaléma Římany v roce 70 n. l.. . . zmizelo jméno Idumea [Edom] z dějin.“ (The New Funk & Wagnalls Encyclopedia, 1952, Sv. 11, s. 4114.) Všimni si, že splnění sahá až do naší doby. Nedá se tvrdit, že toto proroctví bylo napsáno až po událostech.

◼ Proroctví: Luk. 19:41–44; 21:20, 21: „[Ježíš Kristus] pohlédl na město [Jeruzalém], zaplakal nad ním a řekl: ‚. . . Na tebe přijdou dny, kdy tvoji nepřátelé kolem tebe vystaví opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou tísnit a mrští o zem tebou a tvými dětmi uprostřed tebe a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nerozeznalo čas, kdy jsi bylo zkoumáno.‘“ Po dvou dnech radil svým učedníkům: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám a ti, kteří jsou v jeho středu, ať se vzdálí.“ (Proroctví pronesl Ježíš Kristus roku 33 n. l.)

◻ Splnění: Jeruzalém se vzbouřil proti Římu a v roce 66 n. l. zaútočila na město římská armáda pod velením Cestia Galla. Jak ale píše židovský historik Josephus, římský velitel „náhle vojáky odvolal, a ačkoli neutrpěl žádnou porážku, vzdal se nadějí a úplně mimo nadání od města odtáhl“. (Flavius Josephus, Válka židovská /I., str. 209, vyd. Nakladatelství Svoboda, Praha, 1990) To poskytlo křesťanům příležitost k útěku z města a oni jí využili. Podle církevních dějin Eusebia Pamphila se přestěhovali za Jordán do Pelly. (Ecclesiastical History, anglický překlad C. F. Crusého, Londýn, 1894, s. 75) Přibližně v době pasach roku 70 n. l. oblehl město generál Titus, za pouhé tři dny byl postaven obléhací val dlouhý 7,2 kilometru a po pěti měsících Jeruzalém padl. „Jeruzalém sám byl systematicky zničen a chrám zůstal v rozvalinách. Archeologické vykopávky nám dnes ukazují, jak důkladně byly zničeny židovské stavby po celé zemi.“ — The Bible and Archeology (Bible a archeologie), J. A. Thompson, Mich., Grand Rapids 1962, s. 299.

Její obsah je vědecky správný ve věcech, které badatelé objevili teprve později

Původ vesmíru: 1. Mojž. 1:1: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ V roce 1978 napsal astronom Robert Jastrow: „Nyní vidíme, jak astronomické důkazy vedou k biblickému názoru na původ světa. Podrobnosti se liší, ale základní prvky astronomické a biblické zprávy o genezi jsou stejné: řetěz událostí vedoucích k člověku začal náhle a rázem v určitém okamžiku, v záblesku světla a energie.“ — God and the Astronomers (Bůh a astronomové), New York, 1978, s. 14.

Tvar planety Země: Iz. 40:22: „Je Jeden, který bydlí nad kruhem země.“ Ve starověku panoval obecný názor, že země je plochá. Teprve 200 let poté, co byl napsán tento biblický text, jedna řecká filozofická škola učila, že země je zřejmě kulatá. Asi za dalších 300 let jeden řecký astronom vypočítal přibližný poloměr země. Ale názor, že země je kulatá, nebyl zřejmě všeobecně rozšířený ani tehdy. Teprve ve 20. století bylo možné, aby lidé cestovali letadlem, pak do kosmického prostoru, a dokonce na Měsíc, takže mohli jasně vidět „kruh“ zemského obzoru.

Živočišná říše: 3. Mojž. 11:6: „Také zajíce, protože je přežvýkavec.“ Bylo to sice dlouho napadáno kritiky, ale v 18. století konečně Angličan William Cowper vypozoroval, že králík přežvykuje. Neobvyklý způsob, jakým to činí, byl popsán v roce 1940 v Proceedings of the Zoological Society of London, Sv. 110, série A, s. 159–163.

Významný je její vnitřní soulad

Tato harmonie vyniká zejména vzhledem k tomu, že knihy Bible byly zaznamenány asi čtyřiceti muži tak odlišnými, jako je král, prorok, honák, výběrčí daní a lékař. Psali v rozmezí 1 610 let, nemohli se tedy spolu domluvit. Přesto jejich spisy souhlasí i v nejmenších podrobnostech. Kdo chce pochopit, do jaké míry jsou různé úseky Bible harmonicky propojeny, musí ji číst a studovat osobně.

Proč si můžeme být jisti, že Bible nebyla měněna?

„V počtu starověkých rkp. [rukopisů], které dokládají nějaký spis, a v počtu let, která uplynula mezi originálem a dokládajícími rkp., má Bible rozhodně výhodu před klasickými spisy [díly Homéra, Platóna a jiných]. . . Klasických rkp. je dohromady pouhá hrstka ve srovnání s biblickými. Žádná starověká kniha není tak dobře doložená jako Bible.“ — The Bible From the Beginning (Bible od počátku), P. Marion Simms, New York, 1929, s. 74, 76.

Jedna zpráva uveřejněná roku 1971 ukazuje, že je asi 6 000 rukopisů, které obsahují celá Hebrejská písma nebo jejich část; nejstarší z nich se datují do 3. století př. n. l. Z Křesťanských řeckých písem existuje asi 5 000 rukopisů v řečtině, z nichž nejstarší jsou datovány do začátku druhého století n. l. Existuje také velmi mnoho opisů raných překladů do jiných jazyků.

V předmluvě ke svému sedmisvazkovému dílu The Chester Beatty Biblical Papyri (Biblické papyry Chester Beattyho) napsal sir Frederic Kenyon: „První a nejdůležitější závěr vyvozený z jejich zkoumání je uspokojivý, že totiž v podstatě potvrzují pravost existujících textů. Ani ve Starém zákoně ani v Novém zákoně se nejeví žádné nápadné nebo podstatné odchylky. Žádné důležité pasáže nejsou vypuštěné nebo přidané, ani zde nejsou žádné odchylky, které by ovlivnily důležitá fakta nebo nauky. Odchylky textu se týkají drobností jako slovosledu nebo určitých použitých slov. . . Základní význam [těchto papyrů] však spočívá v tom, že jsou dokladem z dřívější doby než ty, které byly dosud dostupné, a potvrzují úplnost našich existujících textů.“ — Londýn, 1933, s. 15.

Je pravda, že některé překlady Bible se drží toho, co je v původních jazycích, těsněji než jiné. Moderní parafrázované Bible si dovolují tolik, že někdy mění původní smysl. Někteří překladatelé připustili, aby jejich osobní názory ovlivnily znění jejich textu. Tyto nedostatky však lze rozpoznat srovnáním různých překladů.

Jestliže někdo řekne:

‚Já v Bibli nevěřím‘

Mohl bys odpovědět: ‚Ale věříte v existenci Boha, že?. . . Smím se zeptat, co je pro vás v Bibli těžko přijatelné?‘

Nebo bys mohl říci: ‚Smím se zeptat: Vždycky jste měl tento názor?. . . Slyšel jsem něco podobného už od jiných, přestože Bibli důkladně nestudovali. Ale protože Bible jasně říká, že je poselstvím od samotného Boha a že nám nabízí věčný život, jestliže tomu, co říká, budeme věřit a žít podle toho, nestálo by za to ji aspoň prozkoumat a přesvědčit se, zda jsou její tvrzení pravdivá?‘ (Použij látku ze stran 43–46.)

‚Bible si odporuje‘

Mohl bys odpovědět: ‚To už mi říkali i jiní lidé, ale nikdo mi nikdy nemohl ukázat nějaký skutečný rozpor. A při svém osobním čtení Bible jsem nikdy žádný nenašel. Můžete mi dát příklad?‘ Potom můžeš dodat: ‚Zjistil jsem však, že mnozí lidé prostě nenašli odpovědi na otázky, které v nich Bible vyvolala. Například: Kde vzal Kain svou manželku?‘ (Použij látku ze stran 149, 150.)

‚Bibli napsali lidé‘

Mohl bys odpovědět: ‚To je pravda. Podílelo se jich na tom asi 40. Ale inspirována byla Bohem.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Co to znamená? To znamená, že Bůh řídil psaní asi tak, jako ředitel používá sekretářku, aby pro něho psala dopisy.‘ 2. ‚Myšlenka, že dostáváme zprávy od někoho v kosmickém prostoru, by nás neměla překvapovat. I lidé posílali zprávy a fotografie z Měsíce. Jak to dělali? Tím, že využívali zákony, které odedávna pocházejí od samotného Boha.‘ 3. ‚Ale jak si můžeme být jisti, že to, co Bible obsahuje, je skutečně od Boha? Obsahuje informace, které nemohly přijít z lidského zdroje. Jaké? Podrobnosti o budoucnosti; a ty se vždycky prokázaly úplně přesné.‘ (Příklady viz na stranách 43–45, také 248–253 pod nadpisem „Poslední dny“.)

‚Každý má svůj vlastní výklad Bible‘

Mohl bys odpovědět: ‚A je jasné, že nejsou všechny správné.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Překrucovat Písma, aby odpovídala našim vlastním myšlenkám, může vést k nenapravitelné škodě.‘ (2. Petra 3:15, 16) 2. ‚Dvě věci nám mohou pomoci, abychom správně porozuměli Bibli. Za prvé musíme uvažovat o kontextu (okolních verších) kteréhokoli výroku. A za druhé musíme srovnávat texty s jinými výroky v Bibli, které pojednávají o stejném námětu. Tak necháváme své myšlenky vést Božím slovem, a výklad není náš, ale Boží. Tak se postupuje v publikacích Strážné věže.‘ (Viz strany 330, 331 pod nadpisem „Svědkové Jehovovi“.)

‚Pro naši dobu není praktická‘

Mohl bys odpovědět: ‚A my se zajímáme o věci, které jsou praktické pro nás dnes, viďte.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Souhlasil byste s tím, že skoncovat s válkami by bylo praktické?. . . Nebyl by podle vás dobrý začátek již to, že by se lidé naučili žít v míru s jinými národy?. . . Právě to předpověděla Bible. (Iz. 2:2, 3) Díky biblickému vzdělávání k tomu dnes dochází mezi svědky Jehovovými.‘ 2. ‚Je zapotřebí něco víc — aby byli odstraněni všichni lidé a všechny národy vyvolávající války. Stane se někdy něco takového? Ano, a Bible vysvětluje jak.‘ (Dan. 2:44; Žalm 37:10, 11)

Nebo bys mohl říci: ‚Chápu vaši obavu. Kdyby nějaká příručka nebyla praktická, byla by hloupost ji používat, viďte.‘ Potom můžeš dodat: ‚Nezdá se vám, že kniha, která dává zdravé rady k šťastnému rodinnému životu, je praktická?. . . Teorie a zvyky v rodinném životě se již mnohokrát změnily a výsledky, které dnes vidíme, nejsou dobré. Ale ti, kdo vědí, co říká Bible, a uplatňují to, mají vyrovnané, šťastné rodiny.‘ (Kol. 3:12–14, 18–21)

‚Bible je dobrá kniha, ale žádná absolutní pravda neexistuje‘

Mohl bys odpovědět: ‚Opravdu se zdá, že každý má jiný názor. A dokonce, když si někdo myslí, že na něco přišel, často zjistí, že je tu přinejmenším jeden další činitel, který nevzal v úvahu. Ale je někdo, kdo žádná taková omezení nemá. Kdo by to mohl být?. . . Ano, Stvořitel vesmíru.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Proto mu Ježíš Kristus řekl: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Ta pravda je v Bibli.‘ (2. Tim. 3:16, 17) 2. ‚Bůh nechce, abychom tápali v nevědomosti; řekl, že jeho vůlí je, abychom přišli k přesnému poznání pravdy. (1. Tim. 2:3, 4) Bible důkladně a uspokojivě odpovídá na otázky jako. . .‘ (Abys mohl některým lidem pomoci, budeš muset možná nejdříve rozebrat důkazy pro víru v Boží existenci. Viz strany 51–57 pod nadpisem „Bůh“.)

‚Bible je kniha bělochů‘

Mohl bys odpovědět: ‚Rozhodně je pravda, že běloši pořídili mnoho výtisků Bible. Ale Bible neříká, že jedna rasa je lepší než druhá.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Bible je od našeho Stvořitele, a ten je nestranný.‘ (Sk. 10:34, 35) 2. ‚Boží slovo nabízí lidem ze všech národů a kmenů příležitost žít navždy tady na zemi pod Božím Královstvím.‘ (Zjev. 7:9, 10, 17)

Nebo bys mohl říci: ‚Vůbec ne! Byl to Stvořitel lidstva, kdo si vybral lidi, které inspiroval k napsání 66 knih Bible. A jestliže si zvolil lidi světlé pleti, je to jeho věc. Ale biblické poselství se nemělo omezovat na bělochy.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Všimněte si, co řekl Ježíš. . . (Jan 3:16) „Žádný“, to znamená lidi jakékoli barvy pleti. Také předtím, než Ježíš vystoupil do nebe, řekl svým učedníkům na rozloučenou. . . (Mat. 28:19)‘ 2. ‚Je zajímavé, že ve Skutcích 13:1 se mluví o jistém muži jménem Niger, což znamená „Černý“. Byl jedním z proroků a učitelů ve sboru v syrské Antiochii.‘

‚Věřím jen Kralické bibli‘

Mohl bys odpovědět: ‚Máte-li ji po ruce, rád bych se s vámi rozdělil o něco, co mě velmi povzbudilo.‘

Nebo bys mohl říci: ‚Mnoho lidí užívá ten překlad a já ho také mám v knihovně.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Věděl jste, že Bible byla původně psána hebrejsky, aramejsky a řecky?. . . Čtete v těchto jazycích?. . . Proto jsme vděční, že byla Bible přeložena do češtiny.‘ 2. ‚Tato tabulka („Tabulka biblických knih“ v NS) ukazuje, že první kniha Bible, 1. Mojžíšova, byla dokončena roku 1513 př. n. l. Věděl jste, že od napsání 1. Mojžíšovy uplynulo asi 3 000 let, než byla celá Bible přeložena do češtiny, to znamená, než byla dokončena Kralická bible (1577–1593 n. l.)?‘ 3. ‚Od 16. století se čeština hodně změnila. Zažili jsme to i my sami, viďte?. . . Proto oceňujeme moderní překlady, které pečlivě vyjadřují tytéž původní pravdy v jazyce, kterým mluvíme dnes.‘

‚Vy máte svou vlastní Bibli‘

Viz nadpis „Překlad nového světa“.