Buďme bdělí — dnes více než kdykoli dříve

„Dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. TESALONIČANŮM 5:6)

1, 2. (a) Čím se vyznačovala města Pompeje a Herculaneum? (b) Jakým varovným příznakům mnoho obyvatel Pompejí a Herculanea nevěnovalo pozornost a jaký to pro ně mělo následek?

POMPEJE a Herculaneum byla v prvním století našeho letopočtu vzkvétající římská města, jež ležela v blízkosti hory Vesuv. Bohatí Římané zde rádi trávili svůj volný čas. Tamní divadla mohla pojmout více než tisíc diváků a do velkého amfiteátru v Pompejích by se vešli téměř všichni obyvatelé města. Při vykopávkách v Pompejích archeologové napočítali 118 hostinců, z nichž některé sloužily také jako herny nebo veřejné domy. Nemravnost a hmotařství zde byly široce rozšířené, jak dosvědčují nástěnné malby a jiné nálezy.

² Dne 24. srpna roku 79 n. l. Vesuv začal soptit. Při této první explozi pršela na města Herculaneum a Pompeje pemza a popel, a podle názoru vulkanologů snad tehdy ještě bylo možné z těchto měst uniknout. Zdá se, že to většina obyvatel skutečně udělala. Někteří lidé však nebezpečí podcenili nebo nevěnovali pozornost varovným příznakům a rozhodli se, že zůstanou. Potom kolem půlnoci se do Herculanea s rachotem přivalila lavina přehřátých plynů, pemzy a kamení. Všichni obyvatelé, kteří zůstali ve městě, se udusili. Následujícího dne brzo ráno pohřbila podobná lavina město Pompeje a všechny, kdo v něm byli. Ty, kdo nedbali varovných příznaků, potkal skutečně tragický konec.

Konec židovského systému věcí

3. V čem se zničení Jeruzaléma podobá zániku Pompejí a Herculanea?

³ Pompeje a Herculaneum skončily děsivým způsobem. Ještě mnohem horší však bylo katastrofální zničení Jeruzaléma o devět let dříve, i když tuto tragédii způsobili lidé. Obléhání Jeruzaléma bylo popsáno jako „jedno z nejhroznějších obléhání v celých dějinách“ a údajně mělo za následek smrt více než milionu Židů. Ke zničení Jeruzaléma, stejně jako ke zkáze Pompejí a Herculanea, však nedošlo bez výstrahy.

4. Jaké znamení předpověděl Ježíš, aby byli jeho následovníci varováni, že konec systému věcí je blízko, a jak se toto znamení splnilo v prvním století?

⁴ Ježíš Kristus předem oznámil, že město bude zničeno, a předpověděl také, co tomu bude předcházet. Mluvil o znepokojujících jevech, jako jsou války, nedostatek potravin, zemětřesení a nezákonnost. Budou se vyskytovat falešní proroci, a také bude po celé zemi kázána dobrá zpráva o Království. (Matouš 24:4–7, 11–14) Tato Ježíšova slova mají sice své hlavní splnění dnes, ale v menším měřítku se splnila již v prvním století. Historické zprávy uvádějí, že tehdy byl v Judeji krutý hladomor. (Skutky 11:28) Židovský historik Josephus podává zprávu o zemětřesení, k němuž došlo v oblasti Jeruzaléma krátce před zničením města. Když se zánik města blížil, neustále docházelo k povstáním, navzájem proti sobě bojovaly židovské politické frakce a v několika městech, v nichž bylo smíšené židovské a nežidovské obyvatelstvo, došlo k masakrům. Přesto se dobrá zpráva kázala „v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23)

5, 6. (a) Které Ježíšovo proroctví se splnilo v roce 66 n. l.? (b) Proč byl počet obětí při konečném zničení Jeruzaléma roku 70 n. l. tak veliký?

⁵ Nakonec se roku 66 n. l. Židé vzbouřili proti Římu. Když vojska Cestia Galla přitáhla k Jeruzalému a oblehla jej, Ježíšovi učedníci si vzpomněli na slova svého učitele: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kdo jsou v Judeji, začnou prchat k horám, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevstupují.“ (Lukáš 21:20, 21) Byl čas opustit Jeruzalém. Ale jak? Gallus se svými vojsky neočekávaně odtáhl, a křesťané v Jeruzalémě a Judeji tak mohli uposlechnout Ježíšova slova a uprchnout do hor. (Matouš 24:15, 16)

⁶ O čtyři roky později, v době kolem svátku Pasach, se římská vojska vrátila. Vedl je vojevůdce Titus, který byl rozhodnut jednou provždy se židovskou vzpourou skoncovat. Jeho vojska obklíčila Jeruzalém a vystavěla kolem něho „opevnění ze špičatých kůlů“, takže útěk byl vyloučen. (Lukáš 19:43, 44) Předtím se však do Jeruzaléma shromáždili na Pasach Židé z celé Římské říše, ačkoli hrozila válka. Nyní se ocitli v pasti. Jak uvádí Josephus, tito nešťastníci tvořili většinu obětí římského obléhání.a Když Jeruzalém nakonec padl, zahynula přibližně jedna sedmina všech židovských obyvatel Římské říše. Zničení Jeruzaléma a jeho chrámu znamenalo konec židovského státu a jeho náboženského systému, který byl založen na mojžíšském Zákonu.b (Marek 13:1, 2)

7. Proč věrní křesťané přežili zničení Jeruzaléma?

⁷ V roce 70 n. l. by židovští křesťané mohli být pobiti nebo odvedeni do otroctví stejně jako kdokoli jiný v Jeruzalémě. Ale podle historických dokladů poslechli varování, které jim o 37 let dříve dal Ježíš. Z města odešli a již se do něho nevrátili.

Aktuální výstrahy od apoštolů

8. Jakou potřebu Petr rozeznal a která Ježíšova slova měl při tom pravděpodobně na mysli?

⁸ Dnes je na obzoru ještě mnohem dalekosáhlejší zničení — zničení, kterým bude ukončen celý tento systém věcí. Šest let před zničením Jeruzaléma dal apoštol Petr naléhavou radu, která je dnes pro křesťany obzvláště aktuální: Buďte ve střehu! Petr si uvědomoval, že je třeba, aby křesťané vyburcovali svou „schopnost jasně přemýšlet“ a aby nepřehlíželi „přikázání Pána“, Ježíše Krista. (2. Petra 3:1, 2) Když Petr křesťany vybízel, aby byli ve střehu, pravděpodobně měl při tom na mysli slova, která Ježíš řekl apoštolům několik dnů před svou smrtí: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ (Marek 13:33)

9. (a) Jaký nebezpečný postoj by se mohl u některých lidí rozvinout? (b) Proč je skeptický postoj obzvláště nebezpečný?

⁹ Dnes se někteří lidé výsměšně ptají: „Kde je ta jeho slíbená přítomnost?“ (2. Petra 3:3, 4) Zřejmě si myslí, že se ve skutečnosti nikdy nic nezmění a že všechno bude pokračovat jako od stvoření světa. Taková skepse je nebezpečná. Pochybnosti mohou vést k tomu, že pozapomeneme, v jak závažné době žijeme, a začneme podléhat požitkářství. (Lukáš 21:34) Petr ukazuje, že takoví posměvači navíc zapomínají na potopu, která v Noemových dnech zničila celosvětový systém věcí. Svět se tehdy skutečně změnil! (1. Mojžíšova 6:13, 17; 2. Petra 3:5, 6)

10. Jak Petr povzbuzuje ty, kdo snad ztrácejí trpělivost?

¹⁰ Petr pomáhá svým čtenářům pěstovat trpělivost. Připomíná jim, proč Bůh často nejedná okamžitě. Nejprve říká: „Jeden den je u Jehovy jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.“ (2. Petra 3:8) Jehova žije navždy, a může proto vzít v úvahu všechny činitele a jednat v tu nejpříhodnější dobu. Petr potom zdůrazňuje, že Jehova si přeje, aby lidé všude na světě činili pokání. Boží trpělivost znamená záchranu pro mnoho lidí, kteří by zahynuli, kdyby jednal příliš rychle. (1. Timoteovi 2:3, 4; 2. Petra 3:9) Jehova je sice trpělivý, ale to neznamená, že nebude jednat. „Jehovův den přijde jako zloděj,“ říká Petr. (2. Petra 3:10)

11. Co nám pomůže zůstat duchovně bdělí a jak se tím jakoby ‚zrychlí‘ příchod Jehovova dne?

¹¹ Petrovo přirovnání stojí za pozornost. Chytit zloděje není snadné, ale snáze se to podaří tomu strážnému, který je celou noc vzhůru, než tomu, který si čas od času zdřímne. Jak může strážný zůstat bdělý? K bdělosti mu spíše pomůže, když bude chodit, než když bude celou noc sedět. A podobně my křesťané zůstaneme bdělí, když budeme stále duchovně aktivní. Petr nás tedy vybízí, abychom se zaměstnávali ‚svatými činy chování a skutky zbožné oddanosti‘. (2. Petra 3:11) Taková činnost nám pomůže k tomu, abychom stále ‚pevně chovali v mysli přítomnost Jehovova dne‘. Řecký výraz překládaný slovy ‚pevně chovat v mysli‘ může být doslova přeložen slovem ‚zrychlovat‘. (2. Petra 3:12, poznámka pod čarou) Je jasné, že Jehovův časový plán nemůžeme změnit. Jeho den přijde v době, kterou určil on sám. Ale čas, který do té doby uplyne, nám uběhne mnohem rychleji, když se budeme pilně zaměstnávat službou Jehovovi. (1. Korinťanům 15:58)

12. Jak můžeme mít jako jednotlivci prospěch z Jehovovy trpělivosti?

¹² Pokud tedy má někdo pocit, že se Jehovův den opožďuje, povzbuzujeme ho, aby dbal na Petrovu radu a trpělivě čekal na Jehovův ustanovený čas. Díky Boží trpělivosti máme vlastně určitý čas navíc, a ten můžeme moudře využít. Například můžeme dále pěstovat důležité křesťanské vlastnosti a dělit se o dobrou zprávu s mnoha dalšími lidmi, s nimiž bychom jinak mluvit už nemohli. Zůstaneme-li bdělí, Jehova nás na konci tohoto systému věcí shledá ‚neposkvrněnými a bezvadnými a v pokoji‘. (2. Petra 3:14, 15) To bude úžasná odměna!

13. Která Pavlova slova adresovaná křesťanům v Tesalonice jsou dnes obzvláště vhodná?

¹³ Také Pavel se ve svém prvním dopise křesťanům v Tesalonice zmiňuje o tom, že je třeba, aby zůstávali bdělí. Radí: „Dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. Tesaloničanům 5:2, 6) V dnešní době se blíží zničení celosvětového systému věcí, a Pavlova slova jsou proto velmi potřebná. Na Jehovovy ctitele může působit současný svět, v němž převládá duchovní apatie. Pavel proto dodává: „Buďme střízliví a mějme na sobě pancíř víry a lásky a jako přilbu naději na záchranu.“ (1. Tesaloničanům 5:8) Když budeme pravidelně studovat Boží slovo a pravidelně se scházet s našimi bratry na shromáždění, bude pro nás snadnější řídit se Pavlovou radou a stále si uvědomovat, v jak závažné době žijeme. (Matouš 16:1–3)

Miliony těch, kdo zůstávají bdělí

14. Která čísla ukazují, že Petrovu vybídku k bdělosti dnes poslouchá mnoho lidí?

¹⁴ Poslouchá dnes inspirovanou vybídku k bdělosti mnoho lidí? Ano. Během služebního roku 2002 byl vrcholný počet 6 304 645 zvěstovatelů, což je ve srovnání s rokem 2001 vzrůst o 3,1 procenta. Důkazem jejich duchovní bdělosti je 1 202 381 302 hodin, které věnovali tomu, že mluvili s druhými o Božím Království. Tato činnost pro ně nebyla nějakou okrajovou záležitostí. Byla středem jejich života. Postoj, jaký mnozí z nich mají, je vidět na příkladu Eduarda a Noemi ze Salvadoru.

15. Jaká zkušenost ze Salvadoru ukazuje, že mnoho lidí zůstává duchovně ve střehu?

¹⁵ Eduardo a Noemi před několika lety reagovali na Pavlova slova: „Scéna tohoto světa se mění.“ (1. Korinťanům 7:31) Zjednodušili si život a vstoupili do celodobé průkopnické služby. Časem sklidili mnoho požehnání a podíleli se i na krajské a oblastní službě. Přestože Eduardo a Noemi měli vážné problémy, jsou přesvědčeni, že když obětovali hmotné pohodlí ve prospěch celodobé služby, rozhodli se správně. Podobného obětavého ducha projevuje v Salvadoru mnoho z 29 269 zvěstovatelů, včetně 2 454 průkopníků. To je jedním z důvodů, proč měla tato země v loňském roce vzrůst v počtu zvěstovatelů o 2 procenta.

16. Jaký postoj projevil jeden mladý bratr v Côte d’Ivoire?

¹⁶ V Côte d’Ivoire projevil stejný postoj jistý mladý křesťan, který odbočce napsal: „Jsem služebním pomocníkem. Nemohu však bratry povzbuzovat k průkopnické službě, když jim sám nedávám dobrý příklad. Proto jsem odešel z dobře placeného zaměstnání a mám svou vlastní živnost, takže teď mám na službu víc času.“ Tento mladý muž se stal jedním z 983 průkopníků v Côte d’Ivoire. Tato země za loňský rok podala zprávu o 6 701 zvěstovatelích, což je vzrůst o 5 procent.

17. Jak jedna mladá sestra v Belgii ukázala, že se nedá zastrašit předsudky?

¹⁷ V Belgii je 24 961 zvěstovatelů Království, a ti se stále setkávají s projevy nesnášenlivosti, s předsudky a diskriminací. Přesto jsou horliví a nenechávají se zastrašit. Jedna šestnáctiletá sestra ve škole při hodině etiky slyšela vyjádření, že svědkové Jehovovi jsou sekta. Požádala o dovolení, aby k tomu jako člen této církve také mohla něco říci. Použila videonahrávku Svědkové Jehovovi — Organizace za tímto jménem a brožuru Svědkové Jehovovi — Kdo jsou? a vysvětlila, jak to se svědky doopravdy je. Informace byly velmi dobře přijaty a v testu, který studenti psali následující týden, se všechny otázky týkaly křesťanského náboženství svědků Jehovových.

18. Z čeho je zřejmé, že se zvěstovatelé v Argentině a Mosambiku nedali ekonomickými problémy rozptylovat od služby Jehovovi?

¹⁸ Většina křesťanů čelí těžkostem, kterým se v těchto posledních dnech nelze vyhnout. Snaží se však, aby je to nerozptylovalo od služby Jehovovi. Je známo, že Argentina zažívá hospodářské problémy, a přesto v loňském roce podala zprávu o novém vrcholném počtu 126 709 zvěstovatelů. V Mosambiku je velmi mnoho chudých. Přesto se na vydávání svědectví podílelo 37 563 zvěstovatelů, což je vzrůst o 4 procenta. V Albánii mají mnozí lidé těžký život, a přesto tato země podala zprávu o velmi pěkném 12procentním vzrůstu a dosáhla vrcholu 2 708 zvěstovatelů. Je zřejmé, že pokud Boží služebníci dávají zájmy Království na první místo, obtížné podmínky nejsou pro Jehovova ducha překážkou. (Matouš 6:33)

19. (a) Co je důkazem toho, že je stále ještě mnoho lidí, kteří se podobají ovcím a hladovějí po biblické pravdě? (b) Například které další podrobnosti z roční zprávy ukazují, že Jehovovi služebníci zůstávají duchovně bdělí? (Viz tabulku na stranách 12–15.)

¹⁹ V minulém roce bylo na celém světě měsíčně vedeno v průměru 5 309 289 biblických studií, z čehož je vidět, že je stále mnoho lidí, kteří se podobají ovcím a hladovějí po biblické pravdě. Bylo dosaženo nového vrcholného počtu přítomných na Památné slavnosti. Účastnilo se jí 15 597 746 osob, přičemž většina z nich ještě aktivně Jehovovi neslouží. Přejeme si, aby tito lidé nadále rostli v poznání a v lásce k Jehovovi i ke společenství bratrů. Je vzrušující vidět, že „velký zástup“ ‚jiných ovcí‘ — ve spojení se svými bratry, kteří jsou pomazáni duchem — nadále produktivně slouží Stvořiteli „dnem i nocí ... v jeho chrámu“. (Zjevení 7:9, 15; Jan 10:16)

Poučení z Lotovy zkušenosti

20. Jaké poučení vyplývá ze zkušenosti Lota a jeho manželky?

²⁰ I věrným Božím služebníkům se může stát, že si na nějaký čas přestanou uvědomovat naléhavost situace. Vzpomeňme si na Abrahamova synovce Lota. Navštívili ho dva andělé a řekli mu, že Bůh zničí Sodomu a Gomoru. Lota to jistě nepřekvapilo, protože „byl značně stísněn tím, že si lidé vzdorující zákonu libovali v nevázaném chování“. (2. Petra 2:7) Když ho však ti dva andělé přišli ze Sodomy vyvést, „stále otálel“. Andělé museli Lota a jeho rodinu z města téměř vyvléci. Upozornili je, aby se neohlíželi, ale Lotova manželka toto varování neuposlechla. Za to, že nebrala výstrahu vážně, zaplatila životem. (1. Mojžíšova 19:14–17, 26) „Vzpomeňte si na Lotovu manželku,“ varoval Ježíš. (Lukáš 17:32)

21. Proč je dnes důležitější než kdykoli dříve, abychom zůstali bdělí?

²¹ Katastrofa v Pompejích a Herculaneu, události související se zničením Jeruzaléma, potopa v Noemových dnech a Lotova zkušenost — všechny tyto příklady ukazují, že je nutné brát varování vážně. Jako Jehovovi služebníci rozpoznáváme znamení času konce. (Matouš 24:3) Oddělili jsme se od falešného náboženství. (Zjevení 18:4) Stejně jako křesťané v prvním století musíme ‚pevně chovat v mysli přítomnost Jehovova dne‘. (2. Petra 3:12) Ano, dnes musíme zůstat bdělí více než kdykoli dříve! Co pro to máme udělat a jaké vlastnosti máme rozvíjet? Těmito otázkami se bude zabývat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Jaký vývoj událostí umožnil židovským křesťanům uniknout zničení Jeruzaléma?

• Jak nám rady v dopisech apoštola Petra a Pavla pomáhají k bdělosti?

• Kteří lidé dnes dávají najevo, že zůstávají bdělí?

• Jaké poučení získáváme ze zprávy o Lotovi a jeho manželce?

[Tabulka na straně 12 až 15]

CELOSVĚTOVÁ ZPRÁVA SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH ZA SLUŽEBNÍ ROK 2002

(Viz vázaný ročník)

[Obrázek na straně 9]

V roce 66 n. l. křesťanská obec v Jeruzalémě uposlechla Ježíšovu výstrahu

[Obrázky na straně 10]

Činnost křesťanům pomáhá, aby zůstali bdělí