OTÁZKY ČTENÁŘŮ

V době, kdy žil Jan Křtitel, „byli [lidé] v očekávání a všichni uvažovali v srdci o Janovi: ‚Je to snad Kristus?‘“ (Luk. 3:15) Proč mohli Židé očekávat, že se Mesiáš objeví v té době? Existuje pro to několik důvodů.

Potom co se narodil Ježíš, se pastýřům, kteří dohlíželi na svá stáda nedaleko Betléma, objevil Jehovův anděl. Prohlásil, že se jim ten den „narodil v Davidově městě Zachránce, který je Kristus, Pán“. (Luk. 2:8–11) Pak se k andělovi připojilo „množství nebeského vojska, které chválilo Boha a říkalo:a ‚Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.‘“ (Luk. 2:13, 14)

Toto sdělení muselo na prosté pastýře velmi zapůsobit. Ihned se vydali na cestu do Betléma, a když našli Josefa, Marii a Ježíše, „dali jim na vědomí výrok, který k nim byl pronesen o tomto malém dítěti“. A tak „všichni, kdo to slyšeli, se podivovali tomu, co jim pastýři pověděli“. (Luk. 2:17, 18) Ze slov „všichni, kdo to slyšeli“ vyplývá, že pastýři nemluvili jen k Josefovi a Marii, ale i k dalším lidem. Když se vrátili domů, neustále „oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, právě jak jim to bylo řečeno“. (Luk. 2:20) Dobrou zprávu o Kristu si určitě nenechali pro sebe.

Marie pak přinesla svého prvorozeného syna do Jeruzaléma, aby ho představila Jehovovi, jak to vyžadoval Mojžíšův zákon. Byla tam prorokyně Anna, která se „začala . . . obracet k Bohu s díky a mluvit o dítěti ke všem, kdo čekali na osvobození Jeruzaléma“. (Luk. 2:36–38; 2. Mojž. 13:12) Zpráva o tom, že se objevil Mesiáš, se tedy šířila dál.

Po nějaké době „do Jeruzaléma přišli astrologové z východních končin a řekli: ‚Kde je ten narozený král Židů? Viděli jsme totiž jeho hvězdu, když jsme byli na východě, a přišli jsme, abychom mu vzdali poctu.‘“ (Mat. 2:1, 2) Zpráva pokračuje: „Když to uslyšel král Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; a když shromáždil všechny přední kněze a znalce Zákona z lidu, začal se jich dotazovat, kde se má narodit Kristus.“ (Mat. 2:3, 4) Mnoho lidí se tak dozvědělo, že očekávaný Mesiáš přišel.b

Z Lukáše 3:15 citovaného v úvodu je zřejmé, že někteří Židé si mysleli, že Kristem by mohl být Jan Křtitel. Jan ale tuto domněnku vyvrátil slovy: „Tomu, kdo přichází po mně a je silnější než já, nejsem hoden zout sandály. Ten vás bude křtít svatým duchem a ohněm.“ (Mat. 3:11) Díky Janovu pokornému vyjádření lidé očekávali Mesiáše ještě netrpělivěji.

Mohli Židé v 1. století vypočítat čas Mesiášova příchodu na základě proroctví o 70 týdnech, které je zapsané v Danielovi 9:24–27? Tuto možnost sice nemůžeme vyloučit, ale ani potvrdit. Faktem je, že v době, kdy žil Ježíš, existovalo mnoho protichůdných výkladů tohoto proroctví. Žádný se však nepodobal našemu současnému porozumění.c

Esejci, kteří byli obecně považováni za židovskou sektu žijící v ústraní, učili, že se ke konci 490 let objeví dva mesiášové. Nemůžeme ale s jistotou říct, zda své výpočty založili právě na Danielově proroctví. I kdyby to tak bylo, je těžké si představit, že by se Židé všeobecně nechali ovlivnit chronologií, kterou sestavila taková odloučená skupina.

Ve 2. století n. l. někteří Židé věřili, že 70 týdnů zahrnuje období od zničení prvního chrámu v roce 607 př. n. l. do zničení druhého chrámu v roce 70 n. l. Jiní spojují splnění tohoto proroctví s makabejským obdobím ve 2. století př. n. l. Na to, kdy 70 týdnů začíná a kdy končí, tedy neexistoval jednotný názor.

Pokud by lidé v 1. století n. l. správně chápali, na jaké období se 70 týdnů vztahuje, dalo by se předpokládat, že by to apoštolové a další křesťané žijící v té době používali jako důkaz, že slíbeným Mesiášem byl Ježíš Kristus a že přišel v ustanovený čas. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by to dělali.

Za zmínku stojí ještě jedna skutečnost. Pisatelé evangelií často poukazovali na to, jak se proroctví zapsaná v Hebrejských písmech splnila na Ježíši Kristu. (Mat. 1:22, 23; 2:13–15; 4:13–16) To, že se Ježíš objevil na zemi, však žádný z nich s proroctvím o 70 týdnech nespojil.

Shrnutí: Nemůžeme nijak potvrdit, že by lidé v Ježíšově době správně rozuměli proroctví o 70 týdnech. Evangelia ale poskytují jiné pádné důvody, proč očekávali Mesiáše.