Zlaté pravidlo — Proč stále platí?

ČISTÉ zlato nikdy neztratí lesk, a proto jsou klenoty zasazené ve zlatě vysoko ceněny a hodnoceny. Poškozené zlaté předměty zlatníci nezahazují, ale drahý kov přepracují v nové umělecké dílo, protože zlato si zachovává svou hodnotu.

Podobně i Zlaté pravidlo, které Ježíš pronesl asi před dvěma tisíci lety, neztrácí svou cenu. Jestliže analyzujeme nebo stanovíme důvody pro jeho uplatnění, lépe si uvědomíme, jakou má hodnotu pro nás dnes.

Když nám dal Ježíš Zlaté pravidlo „všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte také činit jim“, dodal: „To je ve skutečnosti význam Zákona a Proroků.“ (Matouš 7:12) Jak tomu rozuměli Ježíšovi učedníci a jiní posluchači?

„VÝZNAM ZÁKONA A PROROKŮ“

„Zákon“ se vztahoval na rané spisy, které se skládaly z prvních pěti knih Bible, totiž z 1. až 5. Mojžíšovy. Ty zjevují Jehovovo předsevzetí vytvořit semeno, které odstraní zlo. (1. Mojžíšova 3:15) V těchto raných biblických knihách byl obsažen Zákon neboli soubor příkazů, které dal Jehova v roce 1513 př. n. l. izraelskému národu prostřednictvím Mojžíšovým na hoře Sinaj.

Božský zákon odděloval Izrael od okolních pohanských národů, a Izraelité neměli dělat nic, čím by ohrozili své výsadní postavení před Jehovou. Byli jeho výlučným majetkem a měli jím zůstat, aby dostávali jeho požehnání. (2. Mojžíšova 19:5; 5. Mojžíšova 10:12, 13) Mojžíšský zákon však určoval nejen povinnosti Izraelitů k Bohu, ale také jejich povinnost činit dobro cizím usedlíkům v Izraeli. Bylo v něm například řečeno: „Cizí usedlík, který s vámi přebývá jako cizí usedlík, by se měl pro vás stát jako váš domácí; a budeš ho milovat jako sám sebe, neboť jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi. Já jsem Jehova, váš Bůh.“ (3. Mojžíšova 19:34) V období, kdy v Izraeli panovali králové, měli cizí usedlíci mnohé výsady. Směli se například podílet na stavbě Božího chrámu v Jeruzalémě. — 1. Paralipomenon 22:2.

Zákon daný Izraeli zakazoval cizoložství, vraždu, krádež a chtivost. Tyto příkazy, společně s ‚jakýmkoli jiným přikázáním, které existuje‘, mohou být shrnuty v nařízení: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ Apoštol Pavel dodal: „Láska nepůsobí bližnímu nic zlého; proto je láska naplněním zákona.“ — Římanům 13:9, 10.

Jestliže byl v Zákoně vyjádřen vlastní základ pro Zlaté pravidlo, co k tomu říkají „Proroci“?

Prorocké knihy Hebrejských písem rovněž potvrzují platnost Zlatého pravidla. Ukazují, že Jehova je Bůh, který věrně plní své předsevzetí. Žehná svým věrným služebníkům, kteří se i při své nedokonalosti snaží konat jeho vůli a projevují pravé pokání za své nesprávné činy. „Umyjte se; očisťte se; odstraňte od mých očí špatnost svých jednání; přestaňte činit špatné. Učte se činit dobré; pátrejte po právu; napravte utlačovatele; konejte soud pro chlapce bez otce; ujměte se případu vdovy.“ — Izajáš 1:16, 17.

Když Boží lid jednal správně vůči druhým i vůči Bohu, zaručoval mu Jehova svou podporu. „Tak řekl Jehova: ‚Dodržujte právo a dělejte, co je spravedlivé. . . Šťastný je smrtelný člověk, který to činí a lidský syn, který se toho chápe.‘“ — Izajáš 56:1, 2.

KRISTUS ŘÍDÍ SVŮJ SBOR

Kristus přišel, aby naplnil Zákon a Proroky, a Jehovovo věčné předsevzetí od jeho doby nadále postupuje. (Matouš 5:17; Efezanům 3:10, 11, 17–19) Starý Mojžíšův Zákon byl nahrazen novou smlouvou, která se vztahuje na pomazané křesťany židovského i nežidovského původu. (Jeremjáš 31:31–34) Dnešní křesťanský sbor se však stále ještě řídí Zlatým pravidlem. A zde je další důvod, proč máme považovat toto pravidlo stále za platné: Kristus je činnou hlavou dnešního křesťanského sboru. Nezměnil své pokyny. Jeho inspirované rady stále platí.

Než Ježíš odešel z této země, přikázal svým následovníkům, aby činili učedníky z lidí všech národů a aby je učili ‚zachovávat všechno, co jim přikázal‘. Tento pokyn zahrnoval i Zlaté pravidlo. Ježíš ujistil své učedníky: „Pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ — Matouš 28:19, 20.

U Lukáše 6:31 je zaznamenán Ježíšův příkaz: „Jak tedy chcete, aby lidé jednali s vámi, stejně jednejte s nimi.“ Ježíš dal skutečně znamenitý příklad, když sám ze svého vlastního podnětu činil dobro druhým.

Během své pozemské služby Ježíš bedlivě pozoroval, co museli lidé snášet, a měl s nimi soucit. Při jedné ze svých kazatelských cest viděl zástupy a bylo mu jich líto. Nezůstal však jen při tom; učinil kroky, aby jim pomohl. Jak? Zorganizoval intenzívní kazatelské tažení, při němž se jeho učedníci dostali do domovů lidí. Dal jim pokyn: „Ať vejdete do kteréhokoli města nebo vesnice, pátrejte, kdo si to v něm zaslouží, a tam zůstaňte, dokud neodejdete.“ Že toto dílo mělo jeho podporu a požehnání jeho Otce, je jasně patrné z Ježíšových dalších slov: „Kdo přijímá vás, přijímá také mne, a kdo přijímá mne, přijímá také toho, který mne vyslal. . . A kdokoli dává jednomu z těchto maličkých napít jen pohár studené vody, protože je učedníkem, vpravdě vám říkám, že rozhodně neztratí svou odměnu.“ — Matouš 9:36 až 10:42.

Zlaté pravidlo zahrnuje pozitivní jednání ve prospěch druhých, což je patrné z Ježíšova výkladu při jiné příležitosti: „Jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou tím máte zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, kteří milují je. A jestliže činíte dobro těm, kteří činí dobro vám, jakou tím máte skutečně zásluhu? I hříšníci dělají totéž. Naopak, dále milujte své nepřátele a čiňte dobro. . . A vaše odměna bude velká.“ (Lukáš 6:32, 33, 35) Budeme-li tedy zachovávat stále platné Zlaté pravidlo, bude nás podněcovat k tomu, abychom se ujímali iniciativy a činili dobro i lidem, které osobně neznáme.

STÁLE PLATNÉ, STÁLE PRAKTICKÉ

Snad nejpřesvědčivější důkazy o tom, že Zlaté pravidlo stále platí, získáváme z každodenních zkušeností těch, kteří se jím řídí. Křesťané, kteří se denně chovají v souladu s Božími zákony, získávají velkou radost a často neočekávané požehnání. Jedna křesťanka zjistila, že když byla zdvořilá a laskavá k personálu nemocnice, kam chodila, obrátilo se to v její prospěch, protože o ni ošetřovatelky a lékaři mimořádně dobře pečovali.

Svědkové Jehovovi, kteří jsou zapojeni v programu rychlé výstavby sálů království, mohou také potvrdit, že Zlaté pravidlo stále platí. Když s láskou navštěvují lidi, kteří žijí v okolí staveniště, a informují je o tom, co se zde plánuje, často se setkávají s kladnou odezvou. Lidé, kteří byli dříve zaměřeni proti svědkům Jehovovým, mají možnost je pozorovat a vidí, že činí dobro lidem ve svém okolí. Osobně mohou sledovat, jak Boží lid spolupracuje ve svém díle. To vedlo k tomu, že někteří lidé nabídli pomoc při výstavbě, buď přímo, nebo tím, že dali k dispozici různý materiál. — Srovnej Zecharjáše 8:23.

Když si jeden svědek Jehovův íránského původu, který žije v Londýně, kupoval v obchodě nějaké potraviny, majitel obchodu s ním jako s cizincem jednal arogantně. Svědek si z toho však nic nedělal a laskavě a taktně vysvětlil, že patří ke svědkům Jehovovým a že nechová žádné nelaskavé city k lidem jiné národnosti. Že naopak navštěvuje všechny lidi v okolí s biblickým poselstvím. K čemu to vedlo? Majitel obchodu přidal k objednávce tohoto svědka různé lahůdky navíc.

Zlaté pravidlo se ovšem neomezuje jen na takové malé projevy laskavosti. Jistě daleko největším uplatněním tohoto pravidla je dobro, které činí svědkové Jehovovi po celém světě, když pravidelně navštěvují domácnosti lidí ve svém okolí s dobrým poselstvím o Božím království.

ŽÍT PODLE ZLATÉHO PRAVIDLA

Uplatňování Zlatého pravidla znamená obracet svou pozornost k druhým. Je to pozitivní směrnice. Budeš muset vyhledávat příležitosti, abys mohl činit dobro lidem, kteří jsou kolem tebe. Vycházej jim vstříc, projevuj jim účast a osobně se o ně zajímej. (Filipanům 2:4) Pak sklidíš bohaté požehnání. Budeš se řídit Ježíšovou radou: „Tak ať září vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše znamenité skutky a slavili vašeho Otce, který je v nebesích.“ (Matouš 5:16) Jehova tě pak odmění, když ho budeš vážně hledat a budeš denně žít podle Zlatého pravidla. — Hebrejcům 11:6.