Když v manželství vzniknou neshody

PRO žádného rozumného manžela ani manželku nejsou manželské konflikty ničím příjemným, ale dochází k nim až příliš často. Obvykle jeden z manželů řekne něco, čím toho druhého podráždí. Zvýší se hlasy, rozčilení se vystupňuje a vypukne prudká hádka, při které padají sarkastické poznámky. Pak nastane ledové ticho, protože oba jsou tvrdohlaví a nechtějí spolu mluvit. Za čas hněv opadne a jeden druhému se omluví. Je obnoven mír — alespoň do příští hádky.

Manželské hádky jsou námětem nespočetných vtipů a pojednává o nich mnoho televizních příběhů, ale ve skutečnosti to není vůbec žádná zábava. Jedno biblické přísloví říká: „Bezmyšlenkovitá slova mohou zraňovat tak hluboce jako meč.“ (Přísloví 12:18, Today’s English Version) Ano, hrubá slova mohou zanechat citové jizvy, které přetrvávají dlouho potom, co rozepře skončí. Hádka může vést dokonce k násilí. (2. Mojžíšova 21:18)

Ovšem vinou lidské nedokonalosti se manželským problémům někdy nelze vyhnout. (1. Mojžíšova 3:16; 1. Korinťanům 7:28) Časté a prudké hádky však není možné přecházet, jako by byly něčím normálním. Odborníci si povšimli, že u manželů, jejichž hádky mají stereotypní průběh, je větší pravděpodobnost, že se nakonec rozvedou. Proto je nutné, abyste se jako manželé naučili řešit své neshody pokojně.

Analyzujte situaci

Jestliže ve vašem manželství dochází k častým hádkám, pokuste se zjistit, zda vaše rozepře neprobíhají podle určitého stereotypu. Co se obvykle stane, když na určitou věc máte se svým manželským partnerem odlišný názor? Stává se vám, že váš rozhovor se vymkne kontrole a zvrtne se v příval urážek a obviňování? Pokud to tak je, co můžete dělat?

Především by ses měl poctivě zamyslet nad tím, jaký by mohl být tvůj vlastní podíl na vašem problému.a Necháš se snadno vyprovokovat? Patří hádavost k tvé povaze? Co by v tomto směru o tobě řekl tvůj manželský partner? Nad touto poslední otázkou je třeba se opravdu zamyslet, protože tvůj názor na to, co znamená být hádavý, se možná liší od názoru tvého partnera.

Ukažme si to na příkladu. Dejme tomu, že tvůj manželský partner je spíše rezervovaný, zatímco ty se vyjadřuješ velmi otevřeně a emocionálně. Jestliže to je tak, potom možná řekneš: „V mém mládí jsme u nás doma takhle spolu mluvili všichni. To není žádná hádka!“ A pro tebe to snad opravdu hádka není. Ale je možné, že to, co ty považuješ za přímou a otevřenou řeč, tvůj manželský partner pociťuje jako útočnou a zraňující hádku. Jestliže si každý z vás uvědomí, že jste zvyklí na odlišný způsob komunikace, už to samo o sobě vám může pomoci předcházet nedorozuměním.

Pamatujte také na to, že hádka se nemusí vždy vyznačovat křikem. Pavel napsal křesťanům: ‚Ať je od vás odňat jekot a utrhačná řeč.‘ (Efezanům 4:31) Slovo „jekot“ naznačuje zvýšený hlas, zatímco výraz „utrhačná řeč“ poukazuje na obsah toho, co se říká. Díváme-li se na věc z tohoto hlediska, pak i slova pronesená šeptem mohou být hádavá, jestliže vyvolávají podráždění nebo jsou ponižující.

Měj tuto skutečnost na paměti a nyní se znovu zamysli nad tím, jak se chováš, když máte jako manželé mezi sebou nějaký spor. Jsi hádavý? Jak jsme již viděli, pravdivá odpověď na tuto otázku velkou měrou závisí na tom, jak to vnímá tvůj manželský partner. Neříkej si, že tvůj partner je přecitlivělý, a jeho názor nezlehčuj. Snaž se vidět sám sebe tak, jak tě vidí ten druhý, a podle potřeby udělej změny. Pavel napsal: „Ať nikdo nehledá svou vlastní výhodu, ale výhodu druhého.“ (1. Korinťanům 10:24)

„Věnujte . . . pozornost tomu, jak nasloucháte“

Další hledisko, na které je při řešení rozporů třeba pamatovat, vyplývá z těchto Ježíšových slov: „Věnujte . . . pozornost tomu, jak nasloucháte.“ (Lukáš 8:18) Je pravda, že Ježíš nemluvil o komunikaci v manželství. I zde však tato zásada platí. Do jaké míry svému manželskému partnerovi nasloucháš? A nasloucháš mu vůbec? Nebo ho stroze přerušíš a řekneš mu nějaké zjednodušené řešení problémů, které jsi ani plně nepochopil? „Odpovídá-li někdo na nějakou záležitost dříve, než ji vyslechne, je to z jeho strany pošetilost a pokoření,“ říká Bible. (Přísloví 18:13) Když vznikne nějaká rozepře, je třeba, abyste si společně celou věc důkladně prohovořili a abyste opravdu jeden druhému naslouchali.

Názor svého manželského partnera nepodceňuj, ale naopak se snaž projevovat „soucítění“. (1. Petra 3:8) Původní řecký výraz uvedený na tomto místě v podstatě znamená trpět s druhým člověkem. Jestliže je tvůj manželský partner kvůli něčemu sklíčený, měl bys jeho pocity sdílet. Snaž se věc vidět z jeho hlediska.

Právě to patrně udělal zbožný Izák. Bible nám říká, že jeho manželka Rebeka byla velmi znepokojena jistou rodinnou záležitostí, která se týkala jejího syna Jákoba. „Zošklivil se mi tento můj život kvůli dcerám Cheta,“ řekla Izákovi. „Jestliže si Jákob vezme někdy manželku z dcer Cheta, jako jsou tyto, z dcer země, k čemu je mi dobrý život?“ (1. Mojžíšova 27:46)

Připusťme, že Rebeka svůj výrok přehnala, protože pociťovala úzkost. Cožpak se jí život skutečně zošklivil? Opravdu by doslova raději zemřela, kdyby si její syn vzal za manželku některou z dcer Cheta? Asi ne. Ale Izák nebral Rebečiny pocity na lehkou váhu. Viděl, že Rebečina starost je opodstatněná, a podnikl patřičné kroky. (1. Mojžíšova 28:1) Totéž udělej ty, až bude mít příště tvůj manželský partner kvůli něčemu starost. Místo abys nad tím mávl rukou jako nad něčím nepodstatným, naslouchej svému partnerovi, respektuj jeho názor a reaguj soucitně.

Naslouchání a pochopení

Jedno biblické přísloví říká: „Pochopení člověka jistě zvolňuje jeho hněv.“ (Přísloví 19:11) Když hádka vzplane, je velmi snadné reagovat impulzivně na každé ostré slovo, které řekne tvůj manželský partner. Spor se tím však obvykle ještě vystupňuje. Když tedy svému partnerovi nasloucháš, rozhodni se, že budeš jeho slova nejen poslouchat, ale že budeš také vnímat to, co je za nimi. Takové pochopení ti pomůže, abys odhlédl od věcí, které tě osobně dráždí, a poznal příčinu vašeho problému.

Dejme tomu, že ti manželka řekne: „Ty na mě nikdy nemáš čas!“ To by tě mohlo podráždit, takže bys její výtku nejraději vyvrátil strohou odpovědí: „Minulý měsíc jsem přece s tebou strávil celý den!“ Ale kdybys naslouchal pozorně, možná bys zjistil, že tvojí manželce ve skutečnosti vůbec nejde o nějaké minuty nebo hodiny. Možná si vlastně říká o duševní posilu, protože má pocit, že ji zanedbáváš a že ji nemiluješ.

Představ si, že jsi manželkou, jejíž manžel se pozastavuje nad nějakým nedávným nákupem. Nevěřícně se zeptá: „Jak jsi prosím tě mohla utratit tolik peněz?“ Bez rozmýšlení se možná ohradíš tím, že poukážeš na finanční situaci rodiny, nebo budeš porovnávat své nákupy s jeho vlastními. Ale díváš-li se na věc s pochopením, uvědomíš si, že tvůj manžel nemluví o konkrétním výdaji. Možná ho spíše mrzí, že ses s ním při rozhodování o koupi nějaké nákladné věci neporadila.

Každá manželská dvojice samozřejmě může mít jiný přístup k otázce, kolik času budou trávit společně nebo jak budou postupovat při rozhodování o nákupech. Jde o to, že když vznikne nějaký spor, pochopení zmírní tvůj hněv a pomůže ti rozpoznat, co je skutečnou příčinou problému. Nereaguj vznětlivě, ale řiď se radou Jakuba, jednoho z pisatelů Bible. Ten napsal, že člověk má být „rychlý k slyšení, pomalý k mluvení, pomalý k zlobě“. (Jakub 1:19)

Když už něco řekneš, uvědom si, že je důležité, jak to svému manželskému partnerovi říkáš. Bible ukazuje, že „jazyk moudrých je uzdravení“. (Přísloví 12:18) Jestliže mezi vámi vznikne nějaký konflikt, jsou tvá slova zraňující, anebo léčivá? Vytvářejí mezi vámi přehrady, anebo připravují cestu ke smíření? Jak jsme již viděli, hněvivými nebo vznětlivými reakcemi se spor jedině rozněcuje. (Přísloví 29:22)

Pokud se neshoda zvrtne v hněvivou slovní rozepři, velmi se snaž neodbíhat od hlavního problému. Zaměřuj se na příčinu, a ne na osobu. V první řadě ti má záležet na tom, co je správné, a ne na tom, kdo je v právu. Dávej pozor, abys svými slovy nepřiléval olej do ohně. Bible říká: „Slovo, které působí bolest, budí hněv.“ (Přísloví 15:1) Ano, to, co říkáš a jak to říkáš, může ovlivnit reakci tvého manželského partnera — zda ho získáš pro spolupráci, anebo ne.

Nesnaž se o vítězství, ale usiluj o řešení

Když jde o spory, musíme se zaměřovat na jejich řešení, a ne na své vítězství. Jak můžete k řešení dospět? Nejjistější způsob je vyhledat a uplatňovat biblické rady, a v tomto směru by se měli ujmout iniciativy především manželé. K problémům se nevyjadřuj rychle a kategoricky, ale spíše se snaž zjistit, jak na ně pohlíží Jehova. Modli se k Bohu a hledej Boží pokoj, a ten bude střežit tvé srdce a tvé myšlenkové síly. (Efezanům 6:18; Filipanům 4:6, 7) Opravdově se snaž, aby ses zaměřoval nejen na to, co je ve tvém vlastním zájmu, ale také na to, co je v zájmu tvého manželského partnera. (Filipanům 2:4)

Špatná situace se často ještě zhorší, pokud se ve svých myšlenkách a ve svém jednání necháš ovládnout svými uraženými city a nekontrolovanými emocemi. Projevíš-li naproti tomu ochotu přizpůsobit se radám z Božího slova, povede to k pokoji, souladu a k Jehovovu požehnání. (2. Korinťanům 13:11) Ať vás tedy vede „moudrost shora“, projevujte bohulibé vlastnosti a sklízejte dobré výsledky jako ‚ti, kdo působí pokoj‘. (Jakub 3:17, 18)

Všichni by se opravdu měli učit, jak řešit spory pokojně, i kdyby se kvůli tomu měli zřeknout nějakého vlastního přání. (1. Korinťanům 6:7) Ano, uplatňujte Pavlovu radu, že máte odložit „zlobu, hněv, špatnost, utrhačnou řeč a oplzlou mluvu ze svých úst. . . . Svlékněte starou osobnost s jejími zvyklostmi a oblékněte si novou osobnost.“ (Kolosanům 3:8–10)

Někdy samozřejmě řekneš něco, čeho později lituješ. (Jakub 3:8) Když se to stane, svému manželskému partnerovi se omluv. Nepolevuj ve svém úsilí. Během doby pravděpodobně oba uvidíte, že budete umět řešit spory daleko lépe.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 22]

Tři kroky k uhašení sporu

• Naslouchej svému manželskému partnerovi. (Přísloví 10:19)

• Respektuj jeho názor. (Filipanům 2:4)

• Reaguj s láskou. (1. Korinťanům 13:4–7)

[Rámeček a obrázek na straně 23]

Co můžeš udělat hned teď

Polož svému manželskému partnerovi následující otázky. Jeho odpovědím pozorně naslouchej a nepřerušuj ho. Pak ať tvůj manželský partner totéž udělá pro tebe.

• Mám sklon k hádavosti?

• Opravdu naslouchám, když mi něco říkáš, anebo ti impulzivně skáču do řeči?

• Připadá ti, že s tebou mluvím necitlivě nebo rozzlobeně?

• Co můžeme my dva udělat, aby se komunikace mezi námi zlepšila — hlavně, když se na něčem nemůžeme shodnout?

[Obrázek na straně 21]

Nasloucháš?

[Obrázek na straně 22]

„Mám pocit, že mě zanedbáváš a že mě nemiluješ“

[Obrázek na straně 22]

„Ty na mě nikdy nemáš čas!“

[Obrázek na straně 22]

„Minulý měsíc jsem přece s tebou strávil celý den!“