Poslové dobré zprávy

JEHOVA nám poskytl dokonalý vzor, který bychom měli napodobovat – svého Syna, Ježíše Krista. (1. Petra 2:21) Když se někdo stane Ježíšovým následovníkem, začne kázat dobrou zprávu spolu s ostatními Božími služebníky. Z Ježíšových slov vyplývá, že tato činnost bude duchovně občerstvující. Řekl: „Pojďte ke mně všichni, kdo tvrdě pracujete a nesete těžký náklad, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, protože jsem mírný a mám pokorné srdce, a najdete pro sebe občerstvení.“ (Mat. 11:28, 29) Jeho slib nezklamal ještě nikoho, kdo toto pozvání přijal.

² Ježíš povolal některé lidi, aby se stali jeho následovníky. (Mat. 9:9; Jan 1:43) Jako Boží nejpřednější služebník je vyškolil pro službu a pověřil je, aby konali stejné dílo jako on. (Mat. 10:1–11:1; 20:28; Luk. 4:43) Později vyslal 70 dalších učedníků, aby i oni oznamovali dobrou zprávu o Božím království. (Luk. 10:1, 8–11) Když je posílal kázat, řekl jim: „Kdo naslouchá vám, naslouchá mně. A kdo odmítá vás, odmítá i mě. Navíc kdo odmítá mě, odmítá i toho, kdo mě poslal.“ (Luk. 10:16) Tak jim zdůraznil, že dostali závažnou odpovědnost. Měli zastupovat jak jeho, tak Nejvyššího Boha! A totéž platí i pro všechny, kdo Ježíšovo pozvání „staň se mým následovníkem“ přijímají dnes. (Luk. 18:22; 2. Kor. 2:17) Každý, kdo toto pozvání přijme, dostává od Boha pověření kázat dobrou zprávu o Království a činit učedníky. (Mat. 24:14; 28:19, 20)

³ Díky tomu, že jsme toto pozvání přijali, jsme dostali výsadu poznat Jehovu a Ježíše. (Jan 17:3) Seznámili jsme se s tím, jak Jehova jedná. S jeho pomocí jsme dokázali přetvořit svou mysl, obléct si novou osobnost a uvést svůj život do souladu s jeho spravedlivými měřítky. (Řím. 12:1, 2; Ef. 4:22–24; Kol. 3:9, 10) Jsme za to Jehovovi ze srdce vděční, a proto jsme mu zasvětili svůj život a symbolizovali to křtem ve vodě. Tím jsme se oficiálně stali Božími služebníky.

⁴ Stále mějme na paměti, že sloužit Bohu je třeba „s nevinnýma rukama a čistým srdcem“. (Žalm 24:3, 4; Iz. 52:11; 2. Kor. 6:14–7:1) Díky víře v Ježíše Krista může člověk získat čisté svědomí. (Hebr. 10:19–23, 35, 36; Zjev. 7:9, 10, 14) Apoštol Pavel křesťany vybízel, aby všechno dělali k Boží slávě a tak jiné lidi nepřiváděli ke klopýtání. I apoštol Petr poukázal na to, jak důležité je příkladné chování, když chceme někoho získat pro pravdu. (1. Kor. 10:31, 33; 1. Petra 3:1) Jak můžeme někomu pomoct, aby splňoval požadavky pro nepokřtěného zvěstovatele a mohl tak oznamovat dobrou zprávu spolu s námi?

⁵ Jakmile začneš se zájemcem studovat Bibli, vybízej ho, aby o tom, co se dozvídá, vyprávěl druhým. Může o tom neformálně mluvit s příbuznými, s přáteli, s kolegy a s dalšími lidmi. To je důležitý krok na cestě k tomu, aby se stal následovníkem Ježíše Krista a poslem dobré zprávy. (Mat. 9:9; Luk. 6:40) Když zájemce duchovně zesílí a získá obratnost v neformálním vydávání svědectví, nepochybně si také bude přát podílet se na kazatelské službě společně se sborem.

⁶ Než někoho pozveš, aby s tebou poprvé šel do služby dům od domu, musíš si být jistý, že splňuje určité požadavky. Ten, kdo jde do kazatelské služby, se tím veřejně hlásí ke svědkům Jehovovým. Proto je nezbytné, aby každý, kdo chce být nepokřtěným zvěstovatelem, už žil podle Jehovových spravedlivých měřítek.

⁷ Když s někým studuješ a mluvíš s ním o biblických zásadách, pravděpodobně ho dobře poznáš. Zřejmě budeš mít také příležitost pozorovat, zda žije v souladu s tím, co se z Bible učí. V životě studujícího jsou však určité oblasti, o nichž si budou chtít starší společně s ním i s tebou popovídat, než ho budou moct schválit jako zvěstovatele.

⁸ Koordinátor rady starších pověří dva starší (z nichž jeden by měl být členem služebního výboru), aby s tebou a s tvým zájemcem tyto záležitosti probrali. Ve sborech, kde je velmi málo starších, se může této schůzky společně se starším zúčastnit schopný služební pomocník. Bratři, kteří byli pověřeni, aby si se zájemcem promluvili, by to měli udělat bezodkladně. Pokud se například o zájemcově touze stát se zvěstovatelem dozvědí na shromáždění, můžou si s ním a s tebou pohovořit hned po shromáždění. Rozhovor by měl proběhnout v příjemné atmosféře. Zájemce může být schválen jako nepokřtěný zvěstovatel, pokud splňuje následující požadavky:

1. 1. Věří, že Bible je Boží inspirované Slovo. (2. Tim. 3:16)

2. 2. Zná základní biblické nauky a věří jim, takže by na položenou otázku odpověděl v souladu s Biblí, a ne podle falešných náboženských nauk nebo svých vlastních představ. (Mat. 7:21–23; 2. Tim. 2:15)

3. 3. Řídí se biblickým příkazem, že se má účastnit sborových shromáždění spolu s ostatními Jehovovými služebníky, pokud je toho schopen. (Žalm 122:1; Hebr. 10:24, 25)

4. 4. Ví, co Bible říká o sexuální nemravnosti, včetně cizoložství, polygamie a homosexuality, a žije podle toho. Pokud žije s někým opačného pohlaví, kdo není jeho příbuzný, uzavřel s ním právoplatné manželství. (Mat. 19:9; 1. Kor. 6:9, 10; 1. Tim. 3:2, 12; Hebr. 13:4)

5. 5. Řídí se tím, že Bible zakazuje opilství, a neužívá návykové a psychotropní látky (ať už přírodní, nebo syntetické) k jiným než zdravotním účelům. (2. Kor. 7:1; Ef. 5:18; 1. Petra 4:3, 4)

6. 6. Chápe, proč je důležité vyhýbat se nevhodné společnosti. (1. Kor. 15:33)

7. 7. Opustil s konečnou platností všechny organizace falešného náboženství, jejichž členem snad byl, a přestal navštěvovat jejich bohoslužby a podporovat jejich aktivity nebo se jich účastnit. (2. Kor. 6:14–18; Zjev. 18:4)

8. 8. Není nijak zapojený do politických záležitostí světa. (Jan 6:15; 15:19; Jak. 1:27)

9. 9. Nezapojuje se do konfliktů mezi národy. (Iz. 2:4)

10. 10. Opravdu chce být svědkem Jehovovým. (Žalm 110:3)

⁹ Pokud si starší nejsou jistí, co si zájemce o některé z uvedených záležitostí myslí, měli by se ho na ni blíž vyptat. Můžou při tom použít například uvedené biblické verše. Je důležité, aby zájemce chápal, že každý, kdo se spolu se svědky Jehovovými účastní kazatelské činnosti, musí žít v souladu s těmito biblickými požadavky. Z jeho vyjádření starší poznají, jestli chápe, co se od něj očekává, a jestli dané požadavky v rozumné míře splňuje.

¹⁰ Starší by měli zájemce co nejdřív informovat, zda byl schválen. Ve většině případů mu to bude možné sdělit hned po rozhovoru. Pokud zájemce požadavky splňuje, starší ho můžou radostně přivítat jako nového zvěstovatele. Měli by ho vybídnout, aby do kazatelské služby začal chodit co nejdřív a aby na konci měsíce o své službě podal zprávu. Starší můžou zájemci vysvětlit, že když se někdo stane nepokřtěným zvěstovatelem a poprvé odevzdá zprávu o kazatelské službě, vystaví se na jeho jméno Karta sborového zvěstovatele, která se pak založí do sborového archivu. Osobní údaje uvedené v kartách starší shromažďují proto, aby se organizace mohla starat o náboženské aktivity svědků Jehovových po celém světě a aby se každý zvěstovatel mohl podílet na duchovních činnostech a měl užitek z duchovní podpory. Starší navíc novému zvěstovateli připomenou, že s veškerými osobními údaji se zachází podle celosvětových zásad svědků Jehovových pro ochranu osobních údajů uvedených na stránkách jw.org.

¹¹ Na nového zvěstovatele může velmi příznivě působit, když se s ním blíž seznámíme a projevíme osobní zájem o to, jak se mu ve službě daří. Může ho to motivovat, aby zprávu o kazatelské službě odevzdával pravidelně a aby ve službě Jehovovi vynaložil ještě větší úsilí. (Filip. 2:4; Hebr. 13:2)

¹² Jakmile starší usoudí, že zájemce splňuje stanovené požadavky, může dostat svůj vlastní výtisk této knihy. Až poprvé odevzdá zprávu o kazatelské službě, sboru by se mělo stručně oznámit, že je novým nepokřtěným zvěstovatelem.

¹³ Požadavky stanovené pro zvěstovatele dobré zprávy můžou splňovat i děti. Ježíš byl rád, když k němu děti přicházely, a žehnal jim. (Mat. 19:13–15; 21:15, 16) Ačkoli odpovědnost za své děti mají především rodiče, i jiní ze sboru můžou pomáhat mladým lidem, kteří by si ze srdce přáli účastnit se kázání o Království. Pokud jste rodiči, můžete dobrým příkladem v kazatelské službě své děti velmi povzbudit, aby i ony horlivě sloužily Bohu. Co byste měli udělat, jestliže se vaše dítě pěkně chová a upřímně si přeje mluvit o své víře s druhými?

¹⁴ Rodiče by měli o přání svého dítěte stát se nepokřtěným zvěstovatelem informovat některého staršího ze služebního výboru. Koordinátor rady starších pak zařídí, aby si s dítětem a jeho věřícím rodičem (rodiči) nebo poručníkem domluvili schůzku dva starší (z nichž jeden je členem služebního výboru). Ti posoudí, zda má dítě základní poznání biblické pravdy a zda si opravdu přeje účastnit se kazatelské služby. Starší také zváží požadavky podobné těm, které se vztahují na dospělé, a pak rozhodnou, zda se dítě může nepokřtěným zvěstovatelem stát. (Luk. 6:45; Řím. 10:10) Při rozhovoru s dítětem většinou není zapotřebí rozebírat témata, která se sice rozebírají s dospělými, ale dítěte se evidentně netýkají.

¹⁵ Starší by měli dítě pochválit za jeho duchovní pokrok a motivovat ho, aby si dalo za cíl dát se pokřtít. Pochvalu si určitě zaslouží i rodiče, protože svému dítěti pravdu usilovně vštěpovali do srdce. Starší by měli rodičům doporučit, aby si v dodatku přečetli část „Pro rodiče“ (na stranách 179–181), kde najdou užitečné rady, jak svým dětem dál pomáhat.

¹⁶ Pokud jsi poznal Boha a zamiloval sis ho do té míry, že se řídíš jeho měřítky a chodíš do kazatelské služby, přemýšlej, zda nedozrál čas k tomu, abys ve svém vztahu k němu udělal další krok – zasvětil se mu a dal se pokřtít. (Mat. 28:19, 20)

¹⁷ Zasvětit znamená oddělit pro posvátný účel. Zasvětit se Bohu znamená obrátit se na něj v modlitbě a slavnostně mu slíbit, že svůj život budeš využívat k tomu, abys mu sloužil a chodil po jeho cestách. Znamená to, že už budeš navždy oddaný výhradně jemu. (5. Mojž. 5:9) Je to osobní, soukromá věc. Nikdo to nemůže udělat za tebe.

¹⁸ Musíš však udělat něco víc než jen Jehovovi soukromě sdělit, že mu chceš patřit. To, že ses zasvětil Bohu, je třeba dát veřejně najevo, a to tím, že se stejně jako Ježíš necháš pokřtít. (1. Petra 2:21; 3:21) Co bys měl udělat, jestliže ses rozhodl sloužit Jehovovi a chceš být pokřtěn? O svém přání bys měl informovat koordinátora rady starších. Ten zařídí, aby s tebou několik starších postupně probralo Boží požadavky pro ty, kdo chtějí být pokřtěni. Další pokyny najdeš v části „Pro nepokřtěného zvěstovatele“ na stranách 182–184 a v části „Otázky pro ty, kdo se chtějí dát pokřtít“ na stranách 185–207.

¹⁹ Zprávy o celosvětovém rozmachu čistého uctívání Boha byly pro Jehovovy služebníky vždy velkým povzbuzením. Od doby, kdy Ježíš poprvé řekl svým učedníkům, že se dobrá zpráva bude kázat po celé zemi, se praví křesťané velmi zajímají o to, jak se jeho slova splňují. (Mat. 28:19, 20; Mar. 13:10; Sk. 1:8)

²⁰ Ježíšovi následovníci v prvním století si rádi vyslechli zprávy o pokroku kazatelské činnosti. (Mar. 6:30) Z biblické knihy Skutky se dozvídáme, že o Letnicích roku 33 n. l. byl vylit svatý duch asi na 120 učedníků. Tento počet brzy vzrostl asi na 3 000 a potom asi na 5 000. Bylo zaznamenáno, že „Jehova k nim denně přidával další, kdo byli zachraňováni“ a že „víru přijalo i mnoho kněží“. (Sk. 1:15; 2:5–11, 41, 47; 4:4; 6:7) Zprávy o takovém vzrůstu byly pro učedníky jistě velmi povzbudivé! Určitě jim dodávaly sílu, aby navzdory prudkému pronásledování, které proti nim rozpoutali náboženští vůdci Židů, pokračovali v činnosti, kterou je Bůh pověřil.

²¹ Někdy v roce 60 nebo 61 n. l. Pavel ve svém dopise Kolosanům napsal, že dobrá zpráva „přináší ovoce a šíří se po celém světě“ a že „se kázala všude pod nebem“. (Kol. 1:5, 6, 23) První křesťané se řídili Božími pokyny a svatý duch jim dal sílu, aby před koncem židovského systému věcí v roce 70 n. l. kázali v mimořádném rozsahu. Zprávy o tom, čeho se dosáhlo, tyto věrné křesťany jistě velmi povzbudily.

²² I dnes Jehovova organizace klade důraz na to, aby se vedly záznamy o činnosti předpovězené u Matouše 24:14, kde je řečeno: „A tato dobrá zpráva o Království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům a potom přijde konec.“ Zasvětili jsme se Bohu jako jeho služebníci, a proto máme vykonávat naléhavou práci. Každému z nás musí záležet na tom, aby bylo vydáno důkladné svědectví, dřív než přijde konec. Jehova se samozřejmě postará o to, aby tato práce byla dokončena, a pokud se na ní budeme podílet i my, získáme jeho schválení. (Ezek. 3:18–21)

²³ Co přesně bychom měli ve zprávě uvádět? Jasně to vyplývá z formuláře Zpráva z kazatelské služby, který organizace používá. Obecné pokyny jsou k tomu uvedeny také v následujících odstavcích.

²⁴ Do kolonky „Publikace (tištěné a elektronické)“ uveď, kolik publikací – jak tištěných, tak elektronických – jsi předal lidem, kteří nejsou pokřtěnými svědky Jehovovými. V řádku „Přehraná videa“ napiš, kolikrát jsi lidem pustil některé z našich videí.

²⁵ Do kolonky „Opětovné návštěvy“ uveď celkový počet návštěv, jež jsi vykonal s cílem podpořit zájem lidí, kteří ho už předtím v určité míře projevili a nejsou to Bohu zasvěcení, pokřtění svědkové. Opětovná návštěva se může uskutečnit formou osobního setkání, dopisu, telefonického rozhovoru, textové zprávy, e-mailu nebo doručení nějaké publikace. Opětovnou návštěvu si můžeš počítat pokaždé, když vedeš biblické studium. Rodič, který vede rodinné uctívání, jehož se účastní nepokřtěné dítě, si může počítat jednu opětovnou návštěvu týdně.

²⁶ Ačkoli se biblické studium obvykle vede každý týden, ve zprávě se uvádí pouze jako jedno studium měsíčně. Napiš počet studií, která jsi ten měsíc vedl s různými lidmi. I když jsi s někým během měsíce studoval víckrát, počítej si to jako jedno studium. Jako biblické studium je možné si počítat studium s kýmkoli, kdo není Bohu zasvěceným, pokřtěným svědkem Jehovovým. Počítat si můžeš také studium, které na podnět člena služebního výboru vedeš s nečinným bratrem nebo sestrou nebo s někým, kdo je nově pokřtěný, ale ještě nedokončil studium knihy Radujte se ze života navždy!

²⁷ Do kolonky „Hodiny“ je důležité napsat přesnou zprávu o čase stráveném v kazatelské službě. V podstatě je to čas, který jsi strávil ve službě dům od domu, na opětovných návštěvách, vedením biblických studií nebo jiným formálním či neformálním vydáváním svědectví lidem, kteří nejsou Bohu zasvěcenými, pokřtěnými svědky Jehovovými. Jestliže spolu slouží dva zvěstovatelé, můžou si čas počítat oba. Opětovné návštěvy, které spolu vykonají, nebo biblická studia, kterých se spolu zúčastní, si však může počítat pouze jeden z nich. Oba rodiče, kteří své děti poučují při rodinném uctívání, si můžou počítat až jednu hodinu týdně. Bratři si můžou počítat čas, který stráví přednesem přednášky pro veřejnost. Ten, kdo přednášku tlumočí, si může čas počítat také. Některé důležité činnosti se ale do času stráveného ve službě nepočítají – například příprava na kazatelskou službu, návštěva schůzky před službou, vyřizování různých záležitostí a podobně.

²⁸ Při posuzování toho, co si psát jako čas strávený ve službě, se musí každý zvěstovatel po důkladné úvaze rozhodnout v souladu se svým biblicky školeným svědomím. Někteří zvěstovatelé slouží v hustě obydlených oblastech, zatímco jiní v místech, kde je obyvatel málo, a tudíž stráví víc času přesuny. Každý obvod je jiný a také každý zvěstovatel je jiný. Vedoucí sbor nechce stanovovat detailní pravidla, kterými by se všichni zvěstovatelé měli při počítání času stráveného ve službě řídit, a pravidla by v této oblasti neměl stanovovat ani nikdo jiný. (Mat. 6:1; 7:1; 1. Tim. 1:5)

²⁹ Čas strávený v kazatelské službě by se měl uvádět v celých hodinách. Výjimku tvoří ty případy, kdy má zvěstovatel vážná omezení kvůli tomu, že je pokročilého věku, že nemůže vycházet ven z domu, že bydlí v domově pro seniory a podobně. Takový zvěstovatel může podávat zprávu o 15minutových úsecích služby. I když tedy vydává druhým lidem svědectví pouze 15 minut za měsíc, měl by o své činnosti podat zprávu a bude počítán mezi pravidelné zvěstovatele. Toto opatření se týká také těch, kdo v omezené míře slouží jen dočasně – například těch, kdo jsou měsíc nebo delší dobu upoutáni na lůžko kvůli vážné nemoci nebo úrazu. Platí to však pouze pro ty, kdo mají vážná omezení, která jim výrazně brání ve službě. O tom, kteří zvěstovatelé budou moct této možnosti využít, rozhodne služební výbor.

³⁰ Tvá zpráva z kazatelské služby se každý měsíc zapíše do Karty sborového zvěstovatele. Tyto karty patří místnímu sboru. Pokud máš v plánu se přestěhovat do jiného sboru, určitě o tom ve svém sboru informuj starší. Tajemník se postará o předání tvých údajů do nového sboru. Pro tamní starší tak bude snazší tě dobře přivítat a duchovně ti pomáhat. Pokud odcestuješ mimo váš sbor na dobu kratší než tři měsíce, posílej prosím zprávu o kazatelské službě dál do svého domovského sboru.

³¹ Zapomeneš někdy zprávu z kazatelské služby odevzdat? Připomínku v tomto ohledu občas potřebuje každý z nás. Pokud ale máme k odevzdávání zprávy správný postoj a pokud chápeme, proč je to důležité, bude pro nás snadnější pamatovat na to, abychom ji pokaždé odevzdali.

³² Někteří zvěstovatelé se ptají: „Proč mám vlastně odevzdávat zprávu? Vždyť Jehova ví, co pro něj ve službě dělám.“ To je pravda. Jehova ví, co děláme a jestli mu sloužíme z celého srdce, nebo jen symbolicky. Nezapomeňme ale, že Jehova dal zaznamenat, kolik dnů strávil Noe v arše a kolik let putovali Izraelité pustinou. Dal také zaznamenat, kolik Izraelitů bylo věrných a kolik bylo těch, kdo neposlechli. Nechal zapsat záznamy o postupném dobývání země Kanaán a o činech věrných izraelských soudců. Ano, dal zaznamenat mnoho podrobností o činnosti svých služebníků. Tím, že takové údaje nechal zapsat do svého Slova, nám jasně ukázal, jaký má názor na vedení přesných záznamů.

³³ Z historických událostí zaznamenaných v Bibli je vidět, že Jehovův lid podával zprávy a vedl záznamy přesně. Mnohé biblické zprávy by zdaleka nebyly tak působivé, kdyby v nich nebyly uvedeny přesné číselné údaje. Dokládají to následující příklady: 1. Mojžíšova 46:27; 2. Mojžíšova 12:37; Soudci 7:7; 2. Královská 19:35; 2. Paralipomenon 14:9–13; Jan 6:10; 21:11; Skutky 2:41; 19:19.

³⁴ Přestože naše zpráva samozřejmě nezahrnuje všechno, co ve službě pro Jehovu děláme, slouží v Jehovově organizaci praktickému účelu. Když se apoštolové jednou vrátili ze služby, podali Ježíšovi zprávu o „všem, co dělali a vyučovali“. (Mar. 6:30) Ze zpráv se dá rozeznat, že určitému odvětví naší služby by se měla věnovat zvláštní pozornost, ať už se to týká jednotlivce, nebo celého sboru. Z údajů může vyplynout, že v něčem bylo dosaženo pokroku, ale že jiné odvětví služby zase pokulhává. Možná je zapotřebí zvěstovatele povzbudit nebo je nutné vyřešit nějaké problémy. Příslušní dozorci se proto budou zprávami zabývat a budou se snažit uvést do pořádku všechno, co snad jednotlivcům nebo sboru brání v pokroku.

³⁵ Zprávy jsou užitečné i proto, že je z nich možné poznat, kde je zapotřebí víc kazatelů. Kde lidé projevují o biblickou pravdu velký zájem? Kde bylo dosaženo jen nepatrného pokroku? Jaké publikace jsou zapotřebí, abychom lidem pomohli poznat pravdu? Na základě zpráv může organizace předvídat, které publikace budou pro službu v různých částech světa zapotřebí, a pak podle toho plánovat.

³⁶ Pro většinu z nás jsou zprávy povzbuzením. Nejsme snad nadšení, když se dozvídáme, jakou práci vykonali naši bratři po celém světě při oznamování dobré zprávy? Díky zprávám o zvyšujícím se počtu zvěstovatelů máme přehled o tom, jak Jehovova organizace roste. Když čteme o tom, co jiní zvěstovatelé zažili ve službě, motivuje nás to, abychom sami sloužili naplno. (Sk. 15:3) Proto je důležité, abychom zprávy z kazatelské služby svědomitě odevzdávali. Ukazujeme tím, že máme zájem o své bratry na celém světě, a v malém tak dokazujeme, že se podřizujeme Jehovovu organizačnímu uspořádání. (Luk. 16:10; Hebr. 13:17)

³⁷ Pokud jde o kazatelskou službu, neměli bychom se mezi sebou srovnávat. (Gal. 5:26; 6:4) Okolnosti jednotlivců se liší. Hodně nám ale přinese, když budeme sledovat svůj vlastní pokrok. K tomu nám pomůže, když si budeme ve službě stanovovat reálné cíle. Když těchto cílů dosáhneme, budeme mít z toho radost.

³⁸ Je zřejmé, že Jehova skutečně urychluje shromažďování lidí, které zachrání během „velkého soužení“. Žijeme v době, kdy se splňuje Izajášovo proroctví: „Z malého se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já, Jehova, to v pravý čas urychlím.“ (Zjev. 7:9, 14; Iz. 60:22) Být posly dobré zprávy v této převratné době je opravdu mimořádná čest. (Mat. 24:14)