Ježíšova reakce na Lazarovu smrt zjevuje velmi něžnou povahu Božího Syna. Jeho hluboké city při této příležitosti jasně ukazují jeho silnou touhu křísit mrtvé. Čteme: „Marie, když přišla, kde byl Ježíš, a zahlédla ho, padla mu k nohám a řekla: ‚Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.‘ A tak, když ji Ježíš uviděl, jak pláče, a Židy, kteří s ní přišli, jak pláčou, zasténal v duchu, znepokojil se a řekl: ‚Kam jste ho položili?‘ Řekli mu: ‚Pane, pojď se podívat.‘ Ježíš zaslzel. Židé tedy řekli: ‚Podívejte se, jakou k němu míval náklonnost.‘“ — Jan 11:32–36.

Výraz přeložený jako „znepokojil se“ pochází z řeckého slova (tarasso), jež naznačuje rozčilení. Podle Thayerova Nového řecko–anglického lexikonu Nového zákona tento výraz znamená „způsobit někomu vnitřní rozrušení. . . způsobit velkou bolest nebo žal“. Výraz „zaslzel“ pochází z řeckého slovesa (dakryo), které znamená „prolévat slzy, tiše plakat“. To je v protikladu k ‚pláči‘ Marie a Židů s ní, o nichž je řeč u Jana 11:33. Tam použité řecké slovo (z klaio) znamená plakat slyšitelně či hlasitě.d

Ježíš byl tedy hluboce pohnut smrtí svého drahého přítele Lazara a pohledem na Lazarovu sestru. Srdce se mu tak zaplnilo citem, že mu z očí vytryskly slzy. Velmi pozoruhodné je to, že Ježíš již přivedl zpět k životu dva lidi a při této příležitosti byl plně odhodlán udělat totéž s Lazarem. (Jan 11:11, 23, 25) Přesto „zaplakal“. Vracet lidem život není pro Ježíše jen technická záležitost. Jeho něžné a hluboké city, které se projevily při této příležitosti, jasně ukazují jeho silnou touhu odstranit škody páchané smrtí.