Život a služba Ježíše

Boží hlas je slyšet potřetí

JEŽÍŠ je v chrámu a zápasí s myšlenkou na smrt, která jej čeká. Má starost především o to, jak to zapůsobí na pověst jeho Otce. Proto se modlí: „Otče, oslav své jméno.“

Nato se ozývá z nebe mocný hlas: „Oslavil jsem je a opět je oslavím.“

Zástup kolem něho neví, co se stalo. „Mluvil k němu anděl,“ říkají někteří. Jiní tvrdí, že zahřmělo. Ve skutečnosti ale mluvil Jehova Bůh. Není to však poprvé, kdy bylo ve spojitosti s Ježíšem slyšet Boží hlas.

Při Ježíšově křtu, o tři a půl roku dříve, slyšel Jan Křtitel, jak Bůh říká o Ježíšovi: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ Potom, nějaký čas před minulým svátkem pasach, když se Ježíš proměnil před Jakubem, Janem a Petrem, slyšeli tito učedníci, jak Bůh prohlásil: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil; naslouchejte mu.“ A nyní, desátého nisana, čtyři dny před Ježíšovou smrtí, slyší lidé opět Boží hlas. Tentokrát však mluví Jehova tak, že to slyší velké zástupy.

Ježíš vysvětluje: „Ten hlas se ozval ne kvůli mně, ale kvůli vám.“ Hlas dokazuje, že Ježíš je skutečně Boží Syn, zaslíbený Mesiáš. „Nyní probíhá soud tohoto světa,“ pokračuje Ježíš, „nyní bude panovník tohoto světa vyvržen.“ Ježíšův věrný životní běh dokazuje, že si satan ďábel, panovník světa, zasluhuje, aby byl „vyvržen“, aby byl nad ním vykonán rozsudek.

Ježíš poukazuje na důsledky své nadcházející smrti, když říká: „Avšak až já budu vyzdvižen ze země, přitrhnu k sobě lidi všeho druhu.“ Jeho smrt rozhodně není žádnou porážkou, protože svou smrtí k sobě přitrhne jiné, aby mohli mít věčný život.

Zástup však namítá: „Ze Zákona jsme slyšeli, že Kristus zůstává navždy; jak to, že říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?“

Ačkoli měli tolik důkazů, a dokonce slyšeli Boží vlastní hlas, přece většina z nich nevěří, že Ježíš je pravý Syn člověka, slíbený Mesiáš. Ale stejně jako před šesti měsíci při svátku stánků mluví o sobě Ježíš opět jako o „světle“ a povzbuzuje své posluchače: „Zatímco máte světlo, projevujte víru ve světlo, abyste se stali syny světla.“ Když to Ježíš řekl, odchází a skrývá se, zřejmě proto, že byl ohrožen jeho život.

Židé v Ježíše nevěří, a tím se splňují Izajášova slova o tom, že ‚oči lidu jsou zaslepeny a jejich srdce je nevnímavé a oni se neobrátí a nebudou uzdraveni‘. Izajáš viděl ve vidění i Jehovovy nebeské dvory, včetně Ježíše v jeho předlidské slávě společně s Jehovou. A přece Židé ve splnění Izajášových slov tvrdošíjně odmítají důkazy, že to je jejich zaslíbený zachránce.

Naproti tomu i mnozí z předáků (zřejmě členů židovského nejvyššího soudu, sanhedrinu) v Ježíše věří. Dva z těchto předáků jsou Nikodém a Josef z Arimatie. Ale předáci, alespoň v tuto chvíli, se nechtějí přihlásit ke své víře, protože se bojí, že by mohli být odstraněni ze svých postavení v synagóze. Takoví lidé ovšem o mnoho přicházejí.

Ježíš dále říká: „Kdo věří ve mne, nevěří pouze ve mne, ale také v toho, který mne poslal; a ten, kdo mne vidí, vidí také toho, který mne poslal . . . Jestliže však někdo slyší mou řeč a nezachovává ji, nesoudím ho, neboť jsem nepřišel svět soudit, ale svět zachránit . . . Výrok, který jsem mluvil, ten jej bude soudit v posledním dnu.“

Láska ke světu lidstva přiměla Jehovu, aby poslal Ježíše, aby ti, kteří v něho uvěří, mohli být zachráněni. Záchrana lidí závisí na tom, zda budou poslouchat to, o čem podle Božích pokynů mluvil Ježíš. Soud se bude konat „v posledním dnu“, během Kristova tisíciletého panství.

Ježíš končí slovy: „Nemluvil [jsem] z vlastního popudu, ale sám Otec, který mne poslal, mi dal přikázání, co mám říkat a mluvit. Vím také, že jeho přikázání znamená věčný život. Proto věci, které mluvím, mluvím tak, jak mi je řekl Otec.“ Jan 12:28–50; 19:38, 39; Matouš 3:17; 17:5; Izajáš 6:1, 8–10.

◆ Při kterých třech příležitostech bylo slyšet Boží hlas mluvící o Ježíšovi?

◆ Jak viděl prorok Izajáš Ježíšovu slávu?

◆ Kdo jsou předáci, kteří věří v Ježíše, ale proč ho neuznávají?

◆ Co je „poslední den“ a podle čeho pak budou lidé souzeni?