28. kapitola
Vycházet spolu v lásce
1. a) Jak se staneš částí Boží organizace? b) Který příkaz musíš potom poslouchat?
POZNÁVÁŠ-LI stále více Jehovu Boha a jeho předsevzetí a vážíš-li si toho, budeš se chtít pravidelně scházet s lidmi, kteří mají stejnou víru a naději, jako ty. Tak se staneš částí Boží viditelné organizace, pravého křesťanského bratrství. „Milujte celé společenství bratrů“ — bude potom příkaz, který musíš poslouchat. — 1. Petra 2:17; 5:8, 9.
2. a) Které nové přikázání dal Ježíš svým následovníkům? b) Co jasně ukazují výrazy „navzájem“ a „mezi sebou“? c) Proč je důležité mít lásku?
2 Ježíš Kristus zdůraznil, jak je důležité, aby se jeho následovníci navzájem milovali. Řekl jim: „Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali . . . Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:34, 35) Výrazy „navzájem“ a „mezi sebou“ jasně ukazují, že všichni praví křesťané by měli tvořit jednu skupinu neboli organizaci. (Římanům 12:5; Efezanům 4:25) A tato organizace by se měla vyznačovat tím, že se její členové navzájem milují. Jestliže někdo nemá lásku, je všechno ostatní zbytečné. — 1. Korinťanům 13:1–3.
3. Jak zdůrazňuje Bible, že je důležité milovat své spolukřesťany a mít o ně zájem?
3 Proto dostávali první křesťané často připomínky: „Mějte k sobě navzájem něžnou náklonnost.“ „Vítejte se . . . navzájem.“ „Navzájem [si] služte jako otroci.“ „Staňte se k sobě navzájem laskavými, plnými něžného soucitu.“ „Snášejte se dále navzájem a ochotně si vzájemně odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému důvod ke stížnosti.“ „Utěšujte se . . . navzájem a vzájemně se budujte.“ „Buďte k sobě navzájem pokojní.“ „Především mějte jeden k druhému vřelou lásku.“ — Římanům 12:10; 15:7; Galaťanům 5:13; Efezanům 4:32; Kolosanům 3:13, 14; 1. Tesaloničanům 5:11, 13; 1. Petra 4:8; 1. Jana 3:23; 4:7, 11.
4. a) Co ukazuje, že křesťané se musí milovat nejen „navzájem“, ale že musí také milovat jiné? b) Koho obzvláště mají křesťané milovat?
4 To však neznamená, že praví křesťané mají milovat jen ostatní členy Boží organizace. Mají rovněž milovat i jiné lidi. Bible je ve skutečnosti vybízí, aby se rozhojňovali „v lásce jednoho k druhému a ke všem“. (1. Tesaloničanům 3:12; 5:15) Apoštol Pavel projevil správně vyrovnaný názor, když napsal: „Čiňme dobře všem, zvláště však těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře.“ (Galaťanům 6:10) Křesťané tedy musí milovat všechny, i své nepřátele, ale zvláště musí milovat ostatní členy Boží organizace, své duchovní bratry a sestry. — Matouš 5:44.
5. Co ukazuje, že se praví křesťané v minulosti vyznačovali láskou a že je to tak i dnes?
5 O prvních křesťanech bylo všeobecně známé, že mezi nimi panuje vzájemná láska. Tertulian, spisovatel z druhého století, napsal, že lidé o nich říkali: ‚Podívejte se, jak se mají rádi a jak jsou ochotni jeden za druhého zemřít!‘ Taková láska je patrná i mezi pravými křesťany dnes. Znamená to však, že mezi pravými křesťany nikdy nevzniknou problémy nebo těžkosti?
NÁSLEDKY NEDOKONALOSTI
6. Proč i praví křesťané někdy navzájem proti sobě hřeší?
6 Ze studia Bible jsi poznal, že jsme všichni zdědili po svých prarodičích, Adamovi a Evě, nedokonalost. (Římanům 5:12) Proto máme sklon jednat nesprávně. „Všichni mnohokrát klopýtáme,“ říká Bible. (Jakub 3:2; Římanům 3:23) A měl bys vědět, že členové Boží organizace jsou také nedokonalí a někdy dělají věci, které nejsou správné. To může vést k problémům a těžkostem i mezi pravými křesťany.
7. a) Proč muselo být Euodii a Syntyché řečeno, že mají být „stejné mysli“? b) Z čeho je patrné, že to v podstatě byly znamenité křesťanky?
7 Povšimni si, jaká situace nastala mezi dvěma ženami, Euodií a Syntyché, ve sboru prvních křesťanů ve Filipech. Apoštol Pavel napsal: „Vybízím Euodii a vybízím Syntyché, aby byly stejné mysli v Pánovi.“ Proč Pavel vybízel tyto dvě ženy, aby byly „stejné mysli“? Je zřejmé, že mezi nimi byly nějaké problémy. Bible nám o tom neříká nic bližšího. Snad na sebe navzájem nějak žárlily. A přece to byly v podstatě znamenité ženy. Byly již delší dobu křesťankami, léta před tím, než spolupracovaly s Pavlem na kazatelském díle. Proto napsal sboru: „Pomáhej těmto ženám, které se mnou zápasily bok po boku za dobré poselství.“ — Filipanům 4:1–3.
8. a) Jaký problém vznikl mezi Pavlem a Barnabášem? b) Kdybys byl přítomen a byl svědkem jejich sporu, co bys z toho vyvozoval?
8 Kdysi byly problémy i mezi apoštolem Pavlem a Barnabášem, který byl jeho druhem na cestách. Když se chystali na svou druhou misionářskou cestu, chtěl vzít Barnabáš s sebou svého bratrance Marka. Ale Pavel Marka nechtěl, protože je Marek předtím, při jejich první misionářské cestě, opustil a odešel domů. (Skutky 13:13) Bible říká: „Nato došlo k ostrému výbuchu hněvu, takže se od sebe oddělili.“ (Skutky 15:37–40) Jen si to představ! Kdybys tam byl a viděl tento ‚ostrý výbuch hněvu‘, byl bys z toho vyvozoval, že Pavel a Barnabáš proto nepatří k Boží organizaci?
9. a) Jakého hříchu se dopustil Petr a co ho přimělo k takovému jednání? b) Co učinil Pavel, když to viděl?
9 Při jiné příležitosti se choval nesprávně apoštol Petr. Přestal pěstovat bližší společenství s křesťany, kteří pocházeli z pohanů, protože se bál, že by tím vyvolal nelibost některých židovských křesťanů, kteří se neprávem dívali svrchu na své nežidovské bratry. (Galaťanům 2:11–14) Když apoštol Pavel viděl, co Petr dělá, odsoudil před všemi přítomnými Petrovo nesprávné chování. Co by sis myslel, kdybys byl Petrem? — Hebrejcům 12:11.
TĚŽKOSTI ŘEŠIT S LÁSKOU
10. a) Jak reagoval Petr na napomenutí? b) Čemu se můžeme naučit z Petrova příkladu?
10 Petr se mohl na Pavla rozhněvat. Mohl se urazit za to, že ho Pavel napomíná před ostatními. Ale on se neurazil. (Kazatel 7:9) Petr byl pokorný. Přijal napomenutí a nepřipustil, aby proto ochladla jeho láska k Pavlovi. (1. Petra 3:8, 9) Povšimni si, jak se Petr později zmínil o Pavlovi v jednom povzbuzujícím dopise spolukřesťanům: „Považujte trpělivost našeho Pána za záchranu, stejně jako vám také psal náš milovaný bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.“ (2. Petra 3:15) Ano, problém v tomto případě vznikl Petrovým vlastním nesprávným jednáním, a Petr jej přikryl láskou. — Přísloví 10:12.
11. a) Jak ukázali Pavel a Barnabáš, že jsou praví křesťané, i když mezi nimi došlo k výbuchu hněvu? b) Jaký užitek můžeme mít z jejich příkladu?
11 A jak to dopadlo s problémem mezi Pavlem a Barnabášem? Také ten se vyřešil s láskou. Později, když Pavel psal sboru v Korintu, mluvil o Barnabášovi jako o svém blízkém spolupracovníku. (1. Korinťanům 9:5, 6) A ačkoli měl Pavel zřejmě vážný důvod, proč pochyboval o tom, že by byl Marek vhodným druhem na cestách, přece tento mladý muž později vyzrál natolik, že mohl Pavel napsat Timoteovi: „Vezmi Marka a přiveď ho s sebou, neboť je mi užitečný pro službu.“ (2. Timoteovi 4:11) Z tohoto příkladu se můžeme poučit, jak se mají řešit problémy.
12. a) Proč můžeme předpokládat, že Euodie a Syntyché vyřešily svůj spor? b) Proč je podle Galaťanům 5:13–15 nezbytně nutné, aby křesťané vyřešili své těžkosti v lásce?
12 A jak to dopadlo s Euodií a Syntyché? Vyřešily svůj spor, připustily, aby láska přikryla jakékoli hříchy, jichž se snad proti sobě navzájem dopustily? Bible nám neříká, co se s nimi nakonec stalo. Byly to však dobré ženy, které pracovaly s Pavlem v jeho křesťanské kazatelské službě, a proto můžeme logicky předpokládat, že pokorně přijaly radu. Když došel Pavlův dopis, můžeme si představit, jak se sešly a svůj problém si mezi sebou vyřešily v duchu lásky. — Galaťanům 5:13–15.
13. Jaký příklad v prokazování lásky dal Jehova Bůh?
13 Také tobě se někdy může zdát, že s nějakou osobou nebo osobami ve sboru není snadné vycházet. Snad ještě musejí vykonat mnoho, aby uměly projevovat pravé křesťanské vlastnosti, ale ty by sis měl uvědomit jedno: čeká Jehova Bůh, až se lidé zbaví všech svých špatných vlastností, a začne je milovat teprve potom? Ne, Bible říká: „Bůh nám doporučuje svou lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky.“ (Římanům 5:8) Musíme napodobovat tento Boží příklad a také projevovat lásku k těm, kteří dělají špatné a pošetilé věci. — Efezanům 5:1, 2; 1. Jana 4:9–11; Žalm 103:10.
14. Jakou radu dal Ježíš ohledně toho, že nemáme být k druhým kritičtí?
14 Všichni jsme nedokonalí, a proto nás Ježíš učil, že bychom neměli být k druhým kritičtí. Je pravda, že druzí dělají chyby, ale děláme je i my. Ježíš se zeptal: „Proč se tedy díváš na stéblo v oku svého bratra, ale nevšímáš si trámu ve svém oku?“ (Matouš 7:1–5) Máme-li na mysli tuto moudrou radu, pomůže nám to, abychom vycházeli se svými bratry a se svými sestrami v dobrém.
15. a) Proč je důležité, abychom odpouštěli druhým, i když snad máme proč si na ně stěžovat? b) Jak učil Ježíš v podobenství u Matouše v 18. kapitole o tom, že musíme odpouštět?
15 Je naprosto nutné, abychom byli milosrdní a pohotoví odpouštět. Někdy se sice může stát, že máš skutečný důvod stěžovat si na nějakého bratra nebo nějakou sestru. Ale vzpomeň si na biblickou radu: „Snášejte se dále navzájem a ochotně si vzájemně odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému důvod ke stížnosti.“ Ale proč bys měl druhým odpouštět, máš-li skutečný důvod stěžovat si na ně? Protože „Jehova ochotně odpustil vám,“ odpovídá Bible. (Kolosanům 3:13) A má-li být odpuštěno nám, musíme odpouštět druhým, jak to řekl Ježíš. (Matouš 6:9–12, 14, 15) Jehova nám, stejně jako král v jednom z Ježíšových podobenství, odpustil mnoho tisíckrát, nemůžeme tedy my odpustit několikrát bratrům? — Matouš 18:21–35; Přísloví 19:11.
16. a) Jaký vztah je podle 1. Jana 4:20, 21 mezi láskou k Bohu a láskou ke spolukřesťanu? b) Co bys měl dělat, kdyby tvůj bratr měl něco proti tobě?
16 Prostě není možné, že bychom žili podle pravdy a současně se svými bratry jednali bez lásky a neodpouštěli jim. (1. Jana 4:20, 21; 3:14–16) I kdyby se ti tedy někdy stalo, že by mezi tebou a někým z tvých spolukřesťanů vznikl nějaký problém, nepřestaň s ním mluvit. Nepěstuj žádnou rozmrzelost, ale uveď věc do pořádku v duchu lásky. Jestliže jsi svého bratra urazil, ochotně se omluv a požádej, aby ti odpustil. — Matouš 5:23, 24.
17. Co bys měl dělat, kdyby ti někdo nějak ukřivdil?
17 Ale co když někdo urazí tebe nebo ti nějak jinak ukřivdí? Bible radí: „Neříkej: ‚Udělám mu právě to, co udělal on mně.‘“ (Přísloví 24:29; Římanům 12:17, 18) Ježíš Kristus radil: „Ať tě plácne na pravou tvář kdokoli, obrať k němu i druhou.“ (Matouš 5:39) Plácnutí nemá člověku tělesně ublížit, ale má jej urazit nebo vyprovokovat. Ježíš tedy učil své následovníky, aby se nedali vtáhnout do sporů nebo hádek. Nemáš ‚oplácet urážku urážkou či spílání spíláním‘, ale máš ‚hledat pokoj a usilovat o něj‘. — 1. Petra 3:9, 11; Římanům 12:14.
18. Čemu bychom se měli naučit z příkladu, který nám Bůh dává tím, že miluje lidi všeho druhu?
18 Vzpomeň si, že musíme ‚milovat celé společenství bratrů‘. (1. Petra 2:17) Jehova Bůh nám dává příklad. Není stranický. Všechny rasy jsou si v jeho očích rovné. (Skutky 10:34, 35; 17:26) Ti, kteří budou ochráněni v nadcházejícím „velkém soužení“, pocházejí „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. (Zjevení 7:9, 14–17) Podle Božího příkladu bychom tedy neměli milovat jiné méně, jestliže pocházejí z jiné rasy, národnosti, jsou-li jiného sociálního postavení nebo mají-li jinou barvu pleti.
19. a) Jak bychom se měli dívat na své spolukřesťany a jak bychom s nimi měli jednat? b) Jakou velkou přednost můžeme mít?
19 Dobře poznej všechny v křesťanském sboru, a začneš je milovat a budeš si jich vážit. Se staršími osobami jednej jako s otci a matkami, s mladšími jako s bratry a sestrami. (1. Timoteovi 5:1, 2) Boží viditelná organizace je jako rodina, jejíž členové spolu dobře vycházejí v lásce, a je skutečně předností patřit k ní. Jak krásné to bude žít navždy v pozemském ráji s takovou milující rodinou! — 1. Korinťanům 13:4–8.
[Obrázek na straně 233]
Co se můžeme naučit z případu Euodie a Syntyché?
[Obrázek na straně 235]
Znamenala hádka Pavla s Barnabášem, že nepatřili k Boží organizaci?
[Obrázek na straně 236]
Praví křesťané přikrývají své důvody ke stížnosti láskou
[Obrázek na straně 237]
Křesťany v Boží organizaci podněcuje láska, aby spolu vycházeli jako rovný s rovným