MÍRY A VÁHY

Základem pro stanovení přibližných jednotek váhy a míry, které používali Hebrejci, jsou archeologické doklady, Bible samotná a další starověké spisy.

Délkové míry. Délkové míry, které používali Hebrejci, byly zjevně odvozeny od lidského těla. Je možné určit poměr délky nebo šířky jedné části těla ke druhé, a proto je možné stanovit vztah jedné délkové míry ke druhé; a na základě archeologických dokladů, které ukazují, že loket měřil asi 44,5 cm, lze dnes stanovit přibližné hodnoty délkových měr, o nichž se zmiňuje Bible. (Viz heslo LOKET.) Průvodní tabulka uvádí vztah mezi jednotlivými hebrejskými délkovými mírami a také jejich přibližné novodobé ekvivalenty.

Délkové míry

—

—

Novodobý ekvivalent

1 prst

= ¹⁄₄ dlaně

1,85 cm

1 dlaň

= 4 prsty

7,4 cm

1 píď

= 3 dlaně

22,2 cm

1 loket

= 2 pídě

44,5 cm

1 dlouhý loket*

= 7 dlaní

51,8 cm

1 krátký loket

—

38 cm

1 rákos

= 6 loket

2,67 m

1 dlouhý rákos

= 6 dlouhých loket

3,11 m

* Možná totožný s ‚bývalým‘ loktem ve 2Pa 3:3.

Určitá nejasnost panuje kolem hebrejské délkové jednotky, která se objevuje pouze u Soudců 3:16 v souvislosti s délkou Ehudova meče a je označena goʹmedh. V mnoha překladech je toto slovo přeloženo jako „loket“. (He; JB; KB; NS; Ro; RS) Někteří učenci jsou přesvědčeni, že goʹmedh znamená krátký loket, který přibližně odpovídá vzdálenosti od lokte ke kloubům prstů sevřené dlaně. Bylo by to asi 38 cm. (NE)

Dalšími délkovými mírami, o nichž se Bible zmiňuje, jsou sáh (1,8 m); stadion (staʹdi·on) (185 m) a míle — pravděpodobně římská míle (1 479,5 m). Výraz ‚cesta‘ je často používán ve spojení s celkovou vzdáleností, kterou někdo překlenul. (1Mo 31:23; 2Mo 3:18; 4Mo 10:33; 33:8) Den cesty měl asi 32 km nebo i více, zatímco sabatní den cesty měl, zdá se, asi 1 km. (Mt 24:20; Sk 1:12; viz hesla CESTA, SILNICE; MÍLE; SÁH; STADION.)

Objemové míry. Na základě střepů ze džbánu, který byl starohebrejskými písmeny označen „bat“, se objemová míra bat odhaduje asi na 22 l. V průvodní tabulce jsou objemové míry pro sypké látky a duté míry uvedeny v poměru k míře bat. Pokud není vztah mezi jednotlivými objemovými mírami uveden v Bibli, je odvozen z jiných starověkých spisů. (Viz hesla BAT; HIN; CHOMER; KAV; KOR; LOG; OMER; SEA.)

Míry sypkých látek

—

—

Novodobý ekvivalent

1 kav

= 4 logy

1,22 l

1 omer

= 1 ⁴⁄₅ kavů

2,2 l

1 sea

= 3 ¹⁄₃ omeru

7,33 l

1 efa

= 3 sea

22 l

1 chomer

= 10 efa

220 l

Duté míry

—

—

Novodobý ekvivalent

1 log

= ¹⁄₄ kavu

0,31 l

1 kav

= 4 logy

1,22 l

1 hin

= 3 kavy

3,67 l

1 bat

= 6 hinů

22 l

1 kor

= 10 batů

220 l

Další duté míry a míry pro sypké látky. Hebrejské slovo ʽis·sa·rónʹ, které znamená „desetina“, často označuje desetinu efa. (2Mo 29:40; 3Mo 14:10; 23:13, 17; 4Mo 15:4) Podle Jonatanova targumu „šest měr ječmene“ (doslova šest ječmených), o nichž je zmínka u Rut 3:15, je šest měr sea. Podle svědectví Mišny a Vulgáty se hebrejský výraz leʹthekh chápe tak, že označuje polovinu chomeru. (Oz 3:2; EP, He, JP, KB, Le, NS; Bava Meciʼa 6:5, ppč a dodatek II, D, do angličtiny přeložil H. Danby.) Řecké výrazy me·tre·tesʹ (který se objevuje v mn. č. u Jana 2:6 a je přeložen ‚míra tekutiny‘) a baʹtos (jenž je v mn. č. u Lukáše 16:6) jsou podle některých znalců shodné s hebrejskou mírou bat. Běžně se předpokládá, že řecký choiʹnix (kvart) byl trochu více než litr. (Zj 6:5, 6)

Váhy. Archeologické doklady ukazují, že šekel vážil přibližně 11,4 g. Průvodní tabulka, která používá šekel jako základ, uvádí vztah mezi hebrejskými váhovými jednotkami a také jejich přibližné novodobé ekvivalenty.

Řecké slovo liʹtra se všeobecně pokládá za stejné jako římská libra (327 g). Mina v Křesťanských řeckých písmech je odhadovaná na 100 drachem. (Viz heslo DRACHMA.) To by znamenalo, že řecká mina vážila 340 g a řecký talent 20,4 kg. (Viz hesla MINA; PENÍZE; ŠEKEL; TALENT.)

Váhy

—

—

Novodobý ekvivalent

1 gera

= ¹⁄₂₀ šekelu

0,57 g

1 beka (polovina šekelu)

= 10 gera

5,7 g

1 šekel

= 2 beka

11,4 g

1 mina (mane)

= 50 šekelů

570 g

1 talent

= 60 min

34,2 kg

Plocha. Hebrejci označovali velikost dílu země buď množstvím semene, jež bylo zapotřebí k osetí této plochy (3Mo 27:16; 1Kr 18:32), nebo tím, co dokázalo spřežení býků zorat za den. (1Sa 14:14, Rbi8, ppč)

[Vyobrazení na straně 1215]

Sada popsaných hebrejských závaží