„Jste moji přátelé“

„Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji.“ (JAN 15:14)

1, 2. (a) Z jakého prostředí pocházeli Ježíšovi přátelé? (b) Proč je důležité, abychom byli Ježíšovými přáteli?

MUŽI, kteří s Ježíšem seděli v horní místnosti v Jeruzalémě, pocházeli z různého prostředí. Bratři Petr a Ondřej byli dříve rybáři. Matouš býval výběrčím daní, což bylo povolání, kterým Židé opovrhovali. Někteří, například Jakub a Jan, Ježíše pravděpodobně znali už od dětství. Jiní, jako třeba Natanael, ho zřejmě znali jen několik málo let. (Jan 1:43–50) Přesto všichni, kdo s Ježíšem byli v tuto významnou noc Pasach, byli přesvědčeni o tom, že je slíbený Mesiáš, Syn živého Boha. (Jan 6:68, 69) Určitě je zahřálo u srdce, když jim řekl: „Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám dal na vědomí všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“ (Jan 15:15)

² Tato slova, která Ježíš řekl svým věrným apoštolům, se dnes v zásadě vztahují na všechny pomazané křesťany a v širším smyslu i na jejich společníky, „jiné ovce“. (Jan 10:16) Ať pocházíme z jakéhokoli prostředí, můžeme mít výsadu být Ježíšovými přáteli. Přátelství s ním je nanejvýš důležité, protože jsme-li jeho přáteli, stáváme se také přáteli Jehovy. Je vlastně nemožné vytvořit si blízký vztah k Jehovovi, jestliže nejprve nemáme blízký vztah ke Kristu. (Přečti Jana 14:6, 21.) Co tedy musíme dělat, abychom se stali Ježíšovými přáteli a toto přátelství si udrželi? Dříve než si tento důležitý námět rozebereme, prozkoumejme, jak Ježíš ukázal, co to znamená být dobrým přítelem. Uvidíme také, co se můžeme naučit z toho, jak na Ježíšovo přátelství reagovali jeho učedníci.

Ježíš — dobrý přítel

 3. Čím byl Ježíš známý?

³ „Bohatá osoba má mnoho přátel,“ napsal moudrý král Šalomoun. (Přísl. 14:20) Tato myšlenka ukazuje na sklon nedokonalých lidí přátelit se s těmi, od kterých mohou něco získat, spíše než s těmi, kterým mohou něco dát. Ježíš ale takový nebyl. Přátele si nevybíral podle toho, jaký měli majetek nebo společenské postavení. Pocítil sice lásku k bohatému mladému vládci a pozval ho, aby se stal jeho následovníkem, ale nařídil mu, aby prodal, co má, a rozdal to chudým. (Mar. 10:17–22; Luk. 18:18, 23) Ježíš byl známý ne tím, že se stýkal s bohatými a významnými lidmi, ale tím, že se přátelil s poníženými a opovrhovanými. (Mat. 11:19)

 4. Proč můžeme říci, že Ježíšovi přátelé dělali chyby?

⁴ Je jasné, že Ježíšovi přátelé dělali chyby. Například Petr se občas nedíval na věci z duchovního hlediska. (Mat. 16:21–23) Jakub a Jan projevili ctižádost, když Ježíše požádali, aby jim dal významné postavení v Království. To popudilo ostatní apoštoly. Otázka důležitosti byla příčinou jejich stálých sporů. Ježíš se však trpělivě snažil smýšlení svých přátel usměrňovat a nenechal se jejich jednáním vyvést z míry. (Mat. 20:20–28)

5, 6. (a) Proč se Ježíš nepřestal přátelit s většinou svých apoštolů? (b) Proč Ježíš ukončil přátelství s Jidášem?

⁵ Ježíš udržoval přátelství s těmito nedokonalými lidmi ne proto, že by byl příliš tolerantní nebo že by jejich nedostatky neviděl. Spíše se zaměřoval na jejich dobré pohnutky a pěkné vlastnosti. Petr, Jakub a Jan například usnuli, místo aby Ježíše podpořili během jeho nejtěžších chvil. Ježíše to pochopitelně zklamalo. Věděl však, že mají dobré pohnutky, a řekl jim: „Duch je ovšem dychtivý, ale tělo je slabé.“ (Mat. 26:41)

⁶ Naproti tomu přátelství s Jidášem Iškariotským Ježíš ukončil. I když se k němu Jidáš navenek stále choval přátelsky, Ježíš odhalil, že tento jeho bývalý blízký společník připustil, aby se jeho srdce zkazilo. Jelikož se Jidáš stal přítelem světa, stal se nepřítelem Boha. (Jak. 4:4) Proto Ježíš poslal Jidáše pryč ještě předtím, než zbývajícím jedenácti věrným apoštolům řekl, že jsou jeho přátelé. (Jan 13:21–35)

7, 8. Jak Ježíš dával najevo, že své přátele miluje?

⁷ Ježíš se nezaměřoval na chyby svých věrných přátel a dělal to, co pro ně bylo nejlepší. Například se modlil ke svému Otci, aby je chránil během zkoušek. (Přečti Jana 17:11.) Bral ohled na to, že jejich síly jsou omezené. (Mar. 6:30–32) Nejenže jim říkal, co si myslí on sám, ale také jim chtěl naslouchat a rozumět tomu, co si myslí oni a co prožívají. (Mat. 16:13–16; 17:24–26)

⁸ Ježíš pro své přátele žil a také za ně zemřel. Samozřejmě věděl, že svůj život obětovat musí. Bylo to totiž zákonným požadavkem, který bylo nutné splnit, aby se vyhovělo spravedlivým měřítkům jeho Otce. (Mat. 26:27, 28; Hebr. 9:22, 28) Ježíš však položil svůj život na důkaz své lásky. „Nikdo nemá větší lásku než tu,“ řekl Ježíš, „že by se někdo vzdal své duše ve prospěch svých přátel.“ (Jan 15:13)

Jak na Ježíšovo přátelství reagovali jeho učedníci?

9, 10. Jak lidé reagovali na Ježíšovu štědrost?

⁹ Ježíš lidem štědře věnoval svůj čas, náklonnost i hmotné věci. Proto se k němu cítili přitahováni a na oplátku rádi dávali jemu. (Luk. 8:1–3) Z vlastní zkušenosti mohl říci: „Mějte ve zvyku dávat, a lidé vám budou dávat. Nasypou vám do klína znamenitou míru, stlačenou, setřesenou a překypující. Jakou mírou totiž odměřujete vy, takovou mírou budou na oplátku měřit vám.“ (Luk. 6:38)

¹⁰ Je pravda, že někteří se s Ježíšem chtěli stýkat čistě ze sobeckých důvodů. Když tito „přátelé“ nesprávně pochopili něco z toho, co řekl, opustili ho. Místo aby mu důvěřovali, unáhleně si vyvodili mylný závěr a od Ježíše se odvrátili. Naproti tomu apoštolové mu zůstali věrní. Jejich přátelství s Kristem bylo často zkoušeno, ale oni se ze všech sil snažili Ježíše podporovat, a to za všech okolností. (Přečti Jana 6:26, 56, 60, 66–68.) Během poslední noci před svou smrtí vyjádřil Ježíš svým přátelům ocenění slovy: „Jste . . . těmi, kdo se mnou setrvali v mých zkouškách.“ (Luk. 22:28)

11, 12. O čem Ježíš ujistil své učedníky a jak na to zareagovali?

¹¹ Krátce poté, co Ježíš své učedníky pochválil za jejich věrnost, ho však opustili. Dovolili, aby jejich lásku k němu dočasně přemohl strach z člověka. Ježíš jim to opět prominul. Po své smrti a vzkříšení se jim objevil a ujistil je o svém přátelství. Kromě toho jim dal posvátné pověření, totiž aby činili učedníky „z lidí všech národů“ a aby mu byli svědky „do nejvzdálenější části země“. (Mat. 28:19; Sk. 1:8) Jak na to zareagovali?

¹² Poselství o Království začali horlivě oznamovat. S podporou Jehovova svatého ducha brzy naplnili Jeruzalém svým učením. (Sk. 5:27–29) Ježíšův příkaz činit učedníky poslouchali i pod hrozbou smrti. Za několik málo desetiletí poté, co jim Ježíš tento pokyn dal, mohl apoštol Pavel napsat, že dobrá zpráva „byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kol. 1:23) Učedníci bezesporu dokázali, že si přátelství s Ježíšem velmi váží.

13. Jak Ježíšovy učedníky ovlivnilo jeho vyučování?

¹³ Ti, kdo se stali učedníky, také dovolili, aby Ježíšovo učení ovlivnilo jejich život. Pro mnohé z nich to znamenalo udělat velké změny ve svém chování a osobnosti. Někteří byli dříve homosexuály, cizoložníky, opilci nebo zloději. (1. Kor. 6:9–11) Jiní museli změnit svůj postoj k lidem jiných národností. (Sk. 10:25–28) Přesto Ježíše poslechli. Odložili starou osobnost a oblékli si novou. (Ef. 4:20–24) Poznali „Kristovu mysl“, tedy porozuměli jeho způsobu myšlení a jednání a napodobovali ho. (1. Kor. 2:16)

Jak se můžeme stát Kristovými přáteli

14. Co Ježíš slíbil, že udělá během „závěru systému věcí“?

¹⁴ Mnozí z těchto prvních křesťanů znali Ježíše osobně nebo ho viděli po jeho vzkříšení. My jsme samozřejmě takovou výsadu neměli. Jak se tedy můžeme stát Kristovými přáteli? Například tím, že se řídíme vedením třídy věrného a rozvážného otroka, jež se skládá z Ježíšových duchem pomazaných bratrů, kteří jsou na zemi. Ježíš slíbil, že během „závěru systému věcí“ tohoto otroka ustanoví „nade vším svým majetkem“. (Mat. 24:3, 45–47) Převážná většina těch, kdo dnes chtějí být Kristovými přáteli, ke třídě otroka nepatří. Jak tedy jejich reakce na vedení třídy otroka ovlivňuje jejich přátelství s Kristem?

15. Na základě čeho bude člověk zařazen buď mezi ovce, nebo mezi kozly?

¹⁵ Přečti Matouše 25:31–40. Ty, kdo měli tvořit třídu věrného otroka, Ježíš nazval svými bratry. V podobenství o oddělování ovcí od kozlů jasně ukázal, že na to, jak jednáme s jeho bratry, se dívá tak, jako bychom stejným způsobem jednali s ním samotným. Vlastně řekl, že určujícím faktorem k odlišení ovcí od kozlů bude to, jak každý jednotlivec jednal s ‚nejmenším z jeho bratrů‘. Křesťané s pozemskou nadějí tedy svou touhu být Kristovými přáteli vyjadřují především tím, že podporují třídu věrného otroka.

16, 17. Jak můžeme své přátelství ke Kristovým bratrům dávat najevo?

¹⁶ Pokud máš naději na život na zemi pod vládou Božího Království, jak můžeš své přátelství ke Kristovým bratrům dávat najevo? Podívejme se alespoň na tři způsoby. Za prvé tím, že se celým srdcem podílíš na kazatelské činnosti. Kristus dal svým bratrům příkaz, aby po celém světě kázali dobrou zprávu. (Mat. 24:14) Kdyby však zbývajícím Kristovým bratrům, kteří jsou ještě na zemi, nepomáhali jejich společníci, jiné ovce, byl by to pro ně příliš náročný úkol. Kdykoli se tedy členové třídy jiných ovcí podílejí na kazatelské činnosti, pomáhají Kristovým bratrům plnit jejich posvátné pověření. Třída věrného a rozvážného otroka tento projev přátelství hluboce oceňuje, stejně jako Kristus.

¹⁷ Druhý způsob, jak členové třídy jiných ovcí mohou pomáhat Kristovým bratrům, je finanční podpora kazatelského díla. Ježíš vybídl své následovníky, aby si dělali přátele pomocí „nespravedlivého bohatství“. (Luk. 16:9) Samozřejmě, že přátelství s Ježíšem nebo Jehovou si nemůžeme koupit. Když však své hmotné prostředky používáme na podporu zájmů Království, dáváme najevo své přátelství a lásku ne pouze slovem, ale „skutkem a pravdou“. (1. Jana 3:16–18) Tuto finanční podporu poskytujeme tím, že se účastníme kazatelské činnosti a že věnujeme peníze na výstavbu a údržbu míst k uctívání a na celosvětové kazatelské dílo. Ať už částka, kterou přispíváme, je malá nebo velká, dáváme-li radostně, Jehova a Ježíš si toho určitě váží. (2. Kor. 9:7)

18. Proč bychom měli poslouchat biblické rady, které nám dávají sboroví starší?

¹⁸ Třetí způsob, jak můžeme prokazovat, že jsme Kristovými přáteli, je to, že přijímáme pokyny od sborových starších. Tito muži jsou pod Kristovým vedením jmenováni svatým duchem. (Ef. 5:23) „Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, a buďte poddajní,“ napsal apoštol Pavel. (Hebr. 13:17) Někdy pro nás může být těžké poslechnout nějakou biblickou radu, kterou nám dávají místní starší. Pravděpodobně známe jejich nedostatky, a to může způsobit, že se na radu od nich díváme nesprávně. Kristus, Hlava sboru, ale tyto nedokonalé muže s potěšením používá. To, jak se stavíme k jejich autoritě, přímo ovlivňuje naše přátelství s ním. Když dokážeme nedostatky starších přejít a ochotně se řídíme jejich vedením, dáváme najevo svou lásku ke Kristu.

Kde můžeme najít dobré přátele

19, 20. (a) Co můžeme najít ve sboru? (b) O čem bude pojednávat následující článek?

¹⁹ Ježíš se o nás stará nejen prostřednictvím pastýřů, kteří na nás láskyplně dohlížejí, ale také tím, že nám ve sboru dává duchovní matky, bratry a sestry. (Přečti Marka 10:29, 30.) Když ses začal stýkat s Jehovovým lidem, jak na to reagovali tví příbuzní? Tvé úsilí vytvořit si blízký vztah k Bohu a ke Kristu možná podporovali. Ale Ježíš varoval, že v některých případech budou „nepřátelé člověka . . . lidé z jeho vlastní domácnosti“. (Mat. 10:36) Je velkou útěchou, že ve sboru můžeme najít přátele, kteří přilnou těsněji než doslovný bratr. (Přísl. 18:24)

²⁰ Z Pavlových osobních pozdravů v závěru jeho dopisu křesťanům v Římě poznáváme, že si vytvořil mnoho důvěrných přátelství. (Řím. 16:8–16) Apoštol Jan uzavřel svůj třetí dopis těmito slovy: „Jmenovitě ode mne pozdravuj přátele.“ (3. Jana 14) Zřejmě i on měl mnoho dobrých přátel. Jak můžeme napodobovat příklad Ježíše a prvních učedníků a navazovat přátelství s našimi duchovními bratry a sestrami? A jak si taková přátelství udržet? Na tyto otázky odpoví následující článek.

Jak bys odpověděl?

• Jak Ježíš ukázal, co to znamená být dobrým přítelem?

• Jak na Ježíšovo přátelství reagovali jeho učedníci?

• Jak můžeme prokazovat, že jsme Kristovými přáteli?

[Obrázek na straně 14]

Ježíš se zajímal o to, co si jeho přátelé myslí a co prožívají

[Obrázky na straně 16]

Jak můžeme dávat najevo svou touhu být Kristovými přáteli?