To, co je obsaženo v této vzorové modlitbě, má zásadní význam pro všechny věřící lidi a vyjadřuje, co všichni tito lidé potřebují. Biblická zpráva však dále ukazuje, že jednotlivé lidi může do menší či větší míry ovlivňovat mnoho jiných věcí, jež se objevují za určitých okolností či situací, a o ty je také vhodné se modlit. Ježíš se sice o nich ve své vzorové modlitbě nezmínil, přesto však mají souvislost s věcmi, jež tam jsou uvedeny. Takže osobní modlitby mohou zahrnovat prakticky každou oblast života. (Jan 16:23, 24; Fil 4:6; 1Pe 5:7)

Obsah modliteb je tedy v podstatě určen poznáním Boží vůle, protože ten, kdo se modlí, si musí uvědomit, že pokud chce, aby jeho prosba byla vyslyšena, musí se prosba líbit Bohu. Když ví, že ničemníci a ti, kdo opovrhují Božím slovem, nemají Boží přízeň, zcela zřejmě nemůže žádat o něco, co je v rozporu se spravedlností a se zjevenou Boží vůlí, k níž patří také učení Božího Syna a jeho inspirovaných učedníků. (Jan 15:7, 16) Výroky o tom, že je možné prosit „o cokoli“ (Jan 16:23), se tedy nesmějí vytrhovat z kontextu. „Cokoli“ určitě neznamená věci, o nichž člověk ví nebo má důvod se domnívat, že se Bohu nelíbí. Jan říká: „To je důvěra, kterou k němu máme: že nás slyší, ať prosíme o cokoli podle jeho vůle.“ (1Ja 5:14; srovnej Jk 4:15.) Ježíš svým učedníkům řekl: „Jestliže se dva z vás na zemi dohodnou na něčem důležitém, oč by měli žádat, stane se jim to kvůli mému Otci v nebi.“ (Mt 18:19) I když je vhodné modlit se o hmotné věci, například o jídlo, není správné modlit se o hmotařské tužby a cíle, jak to ukazují například texty u Matouše 6:19–34 a v 1. Jana 2:15–17. Nikdo se také nemůže oprávněně modlit za lidi, které Bůh odsuzuje. (Jer 7:16; 11:14)