BIČ

Obvykle provaz nebo kožený řemínek s rukojetí. Tento nástroj se odedávna používal k bití lidí (2Pa 10:11, 14) a také k ovládání a řízení zvířat. (Př 26:3; Na 3:2)

Král Rechoboam se chlubil, že zatímco jeho otec Šalomoun trestal Izraelity „biči“, on je bude trestat „metlami“. Rechoboamovo vyjádření bylo obrazné, ale metly, o kterých se zmínil, možná byly řemeny opatřené ostrými hroty, protože hebrejské slovo (ʽaq·rab·bimʹ) přeložené jako metly doslova znamená „štíři“. (1Kr 12:11, 14, ppč; 2Pa 10:11, 14)

Temaňan Elifaz mluvil o ‚biči jazyka‘. (Job 4:1; 5:21) Tato narážka se zjevně vztahovala na použití jazyka k rozdávání ran, například při pomlouvání a utrhačné řeči. (Srovnej Př 12:18; Jk 3:5–10.)

V době Pasach roku 30 n. l., „po tom, co si udělal bič z provazů, [Ježíš] vyhnal všechny ty s ovcemi a skotem z chrámu“. Prodavače holubů vyhnal slovně, nikoli bičem; to ukazuje, že Ježíš používal bič pouze na zvířata, ne na muže s ovcemi a dobytkem. Tím, že vyhnal dobytek bičem, také narušil jejich obchodní činnost a muži samozřejmě museli jít za svým dobytkem, aby jej shromáždili. (Jan 2:13–17)