Ježíš vyvyšuje Boží spravedlnost

„Bůh [Krista] vystavil jako obětní dar ke smíření prostřednictvím víry v jeho krev. To proto, aby dal najevo svou vlastní spravedlnost.“ (ŘÍM. 3:25)

1, 2. (a) Co se z Bible dozvídáme o tom, v jakém stavu je lidstvo? (b) O jakých otázkách budeme uvažovat?

BIBLICKÁ zpráva o vzpouře v zahradě Eden je dobře známá. Následky Adamova hříchu se dotýkají každého. Potvrzují to následující slova: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Řím. 5:12) Bez ohledu na to, jak moc se snažíme jednat správně, stále se dopouštíme chyb, a tak potřebujeme Boží odpuštění. Apoštol Pavel si povzdechl: „To dobré, co si přeji, . . . nečiním, ale konám to špatné, co si nepřeji. Já ubohý člověk!“ (Řím. 7:19, 24)

² V tomto článku budeme uvažovat o následujících otázkách: Vzhledem k tomu, že všichni lidé jsou hříšní, jak bylo možné, že Ježíš z Nazaretu se narodil bez zděděného hříchu? Co symbolizoval jeho křest? Jak svým způsobem života vyvýšil Jehovovu spravedlnost? A čeho bylo Kristovou smrtí dosaženo?

Boží spravedlnost zpochybněna

 3. Jak Satan oklamal Evu?

³ Naši prarodiče, Adam a Eva, pošetile zavrhli Boha jako svého svrchovaného Panovníka, a tak se dostali pod vládu ‚prahada, který je nazýván Ďábel a Satan‘. (Zjev. 12:9) Přemýšlejme o tom, co se tehdy vlastně stalo. Satan se Evy zeptal: „Skutečně Bůh řekl, že nesmíte jíst z každého stromu zahrady?“ Touto otázkou zpochybnil, že Jehova vládne spravedlivě. Eva odpověděla, že Bůh jim jasně přikázal, aby se nedotýkali jednoho konkrétního stromu, jinak že zemřou. Satan jí pak řekl: „Určitě nezemřete.“ Tím Boha obvinil ze lži. Svými slovy Evu oklamal, protože ji přesvědčil, že Bůh jim upírá něco dobrého a že když si ovoce z toho stromu vezmou, budou jako Bůh — budou si moci sami rozhodovat, co je dobré a co je špatné. (1. Mojž. 3:1–5)

 4. Jak se lidstvo dostalo pod nadvládu Satana?

⁴ Satan vlastně naznačil, že lidé budou šťastnější, když budou na Bohu nezávislí. Místo toho, aby se Adam Božího spravedlivého panování zastal, naslouchal své ženě a zakázané ovoce jedl také. Tím se připravil o své spravedlivé postavení před Jehovou a na své potomky vložil kruté jho hříchu a smrti. Lidstvo se tak dostalo pod konkurenční nadvládu Satana, ‚boha tohoto světa‘. (2. Kor. 4:4, Ekumenický překlad; Řím. 7:14)

 5. (a) Co Jehova udělal, když Adam s Evou zhřešili? (b) Jaký důvod pro naději dal Bůh potomkům Adama a Evy?

⁵ Jehova udělal přesně to, co řekl — Adama a Evu odsoudil k smrti. (1. Mojž. 3:16–19) To ale rozhodně neznamenalo, že Boží záměr selhal. Když Jehova nad Adamem a Evou vynesl rozsudek, jejich potomkům dal nádherný důvod pro naději. Oznámil svůj záměr vzbudit „semeno“, kterému Satan zhmoždí patu. Toto zranění však nemělo být smrtelné a slíbené Semeno mělo ‚Satanovi zhmoždit hlavu‘. (1. Mojž. 3:15) Z Bible se o tomto námětu dozvídáme víc z 1. Jana 3:8, kde je o Ježíši Kristu napsáno: „Proto byl Boží Syn učiněn zjevným, totiž aby rozbil Ďáblova díla.“ Jak tedy Ježíš svým jednáním a svou smrtí vyvyšoval Boží spravedlnost?

Význam Ježíšova křtu

 6. Jak víme, že Ježíš nezdědil hřích?

⁶ Bylo nezbytné, aby Ježíš byl přesným protějškem kdysi dokonalého Adama. (Řím. 5:14; 1. Kor. 15:45) To znamenalo, že se musel narodit dokonalý. Jak to bylo možné? Anděl Gabriel Ježíšově matce Marii vysvětlil: „Přijde na tebe svatý duch a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, se bude nazývat svaté, Boží Syn.“ (Luk. 1:35) Malému Ježíšovi Marie zřejmě vyprávěla o některých událostech, které souvisely s jeho narozením. Když 12letého Ježíše při jedné příležitosti Marie a jeho adoptivní otec Josef našli v chrámu, zeptal se jich: „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“ (Luk. 2:49) Je z toho patrné, že již v raném věku Ježíš věděl, že je Božím Synem. Vyvyšovat Boží spravedlnost tedy považoval za velmi důležité.

 7. Co Ježíš měl na rozdíl od ostatních lidí?

⁷ Ježíš pravidelně chodil na místa, kde byl uctíván Jehova, a tím dával najevo velký zájem o duchovní věci. S nadšením naslouchal čtení z Hebrejských písem nebo z nich četl sám a díky tomu, že měl dokonalou mysl, všechno plně chápal. (Luk. 4:16) Měl i dokonalé tělo, které mohlo být obětováno ve prospěch lidstva. Když byl Ježíš pokřtěn, modlil se a je možné, že přemýšlel o prorockých slovech ze Žalmu 40:6–8. (Luk. 3:21; přečti Hebrejcům 10:5–10a)

 8. Proč se Jan Křtitel zdráhal Ježíše pokřtít?

⁸ Jan Křtitel se nejdříve zdráhal Ježíše pokřtít. Proč? Protože křest, který prováděl Jan, byl symbolem pokání z hříchů, kterými byl porušován Zákon. Jan byl Ježíšovým blízkým příbuzným, a proto musel vědět, že Ježíš není hříšný a nepotřebuje činit pokání. Ježíš však Jana ujistil: „Tak je to vhodné, abychom vykonali vše, co je spravedlivé.“ (Mat. 3:15)

 9. Co symbolizoval Ježíšův křest?

⁹ Ježíš jakožto dokonalý člověk měl stejnou možnost jako Adam — mohl se stát otcem dokonalých potomků. Po něčem takovém však Ježíš nikdy netoužil, protože to vzhledem k němu nebyla Jehovova vůle. Bůh poslal Ježíše na zem splnit úlohu slíbeného Semene neboli Mesiáše. K této úloze patřilo i to, že Ježíš měl svůj dokonalý lidský život obětovat. (Přečti Izajáše 53:5, 6, 12.) Jeho křest samozřejmě neměl stejný význam jako ten náš. Nebyl symbolem zasvěcení se Jehovovi, protože Ježíš už patřil k národu, který byl Bohu zasvěcen. Svým křtem tedy symbolizoval ochotu dát se k dispozici a činit Boží vůli v souladu s tím, co bylo o Mesiášovi předpověděno v Písmu.

10. Co musel Ježíš jakožto Mesiáš vykonat a jaký postoj k tomu měl?

¹⁰ Jehovovou vůlí bylo, aby Ježíš kázal dobrou zprávu o Božím Království, činil učedníky a školil je, aby v této službě pokračovali. To, že se dal k dispozici, také znamenalo, že je ochoten snášet pronásledování a podstoupit krutou smrt, a tím dát najevo, že stojí na straně Boží spravedlivé vlády. Ježíš svého nebeského Otce hluboce miloval, a proto jeho vůli konal s potěšením a své tělo ochotně obětoval. (Jan 14:31) Byl rád, že cenu svého dokonalého života může Bohu předložit jako výkupné, kterým bude možné lidstvo vyplatit z otroctví hříchu a smrti. Schválil Jehova to, že se Ježíš dal k dispozici, aby vykonal vše, co souviselo s úlohou Mesiáše? Rozhodně ano.

11. Jak dal Jehova najevo, že Ježíše jakožto slíbeného Mesiáše schválil?

¹¹ Všechna čtyři evangelia uvádějí, že když Ježíš vystoupil z Jordánu, Jehova dal jasně najevo své schválení. Jan Křtitel řekl: „Viděl jsem ducha sestupujícího jako holubice z nebe, a zůstal na [Ježíšovi]. . . . A viděl jsem to a vydal jsem svědectví, že to je ten Boží Syn.“ (Jan 1:32–34) Jehova při té příležitosti prohlásil: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ (Mat. 3:17; Mar. 1:11; Luk. 3:22)

Věrný až do smrti

12. Co Ježíš dělal během tří a půl let po svém křtu?

¹² Po svém křtu se Ježíš tři a půl roku plně věnoval tomu, že lidi vyučoval o svém Otci a o tom, že Boží způsob vlády je spravedlivý. Pěšky procestoval Zaslíbenou zemi, což jistě bylo velmi únavné, ale v důkladném vydávání svědectví si nenechal ničím zabránit. (Jan 4:6, 34; 18:37) Ježíš učil o Božím Království. Tím, že zázračně léčil nemocné, sytil hladové, a dokonce křísil mrtvé, ukázal, co pro lidstvo toto Království v budoucnosti vykoná. (Mat. 11:4, 5)

13. Co Ježíš učil o modlitbě?

¹³ Za své vyučování a uzdravování si Ježíš nepřisvojoval zásluhy, ale veškerou chválu pokorně připisoval Bohu a tím dal vynikající příklad. (Jan 5:19; 11:41–44) Také ukázal, o co bychom se rozhodně měli modlit. Tím nejdůležitějším by mělo být to, ať se s Božím jménem Jehova „zachází jako se svatým“ a ať Boží spravedlivá vláda nahradí Satanovo ničemné panování, aby se Boží vůle děla „jako v nebi, tak i na zemi“. (Mat. 6:9, 10; ppč.) Ježíš nás také vybízel, abychom v souladu s takovými prosbami jednali, což dáváme najevo tak, že ‚hledáme nejprve království a Otcovu spravedlnost‘. (Mat. 6:33)

14. Proč nebylo pro Ježíše snadné splnit svou úlohu v Božím záměru?

¹⁴ Když se přiblížil čas, aby Ježíš obětoval svůj život, stále více si uvědomoval, jak velkou odpovědnost má. Na tom, zda během nespravedlivého procesu a následné kruté smrti zůstane věrný, záviselo splnění Božího záměru a očištění Božího jména. Pět dní před svou smrtí se Ježíš modlil: „Má duše je nyní znepokojená, a co řeknu? Otče, zachraň mě od této hodiny.“ Ježíš tak vyjádřil přirozené lidské pocity, ale potom se nesobecky zaměřil na to, co bylo důležitější. Modlil se: „Otče, oslav své jméno.“ Jehova mu okamžitě odpověděl: „Oslavil jsem je a opět je oslavím.“ (Jan 12:27, 28) Ježíš byl ochoten podstoupit tu nejtěžší zkoušku ryzosti — zkoušku, kterou nemusel podstoupit žádný jiný člověk. Slova Jehovy Boha mu jistě dodala důvěru, že se mu podaří ospravedlnit jeho svrchovanost. A skutečně se mu to podařilo.

Čeho bylo Ježíšovou smrtí dosaženo

15. Proč Ježíš těsně před svou smrtí mohl říci: „Je dovršeno!“?

¹⁵ Těsně předtím než Ježíš na mučednickém kůlu vydechl naposled, řekl: „Je dovršeno!“ (Jan 19:30) Během tří a půl let, které uplynuly od jeho křtu, Ježíš s Boží pomocí dosáhl opravdu velkých věcí. Ve chvíli, kdy zemřel, došlo k silnému zemětřesení a římský důstojník, který na popravu dohlížel, řekl: „Jistě to byl Boží Syn.“ (Mat. 27:54) Důstojník nepochybně viděl, jaký výsměch musel Ježíš snést proto, že o sobě mluvil jako o Božím Synu. Ježíš navzdory všemu, co vytrpěl, zůstal ryzí, a tak prokázal, že Satan je nehorázný lhář. Ten totiž o každém, kdo podporuje Boží svrchovanost, prohlásil: „Člověk se vzdá všeho, co má, aby si zachránil život!“ (Job 2:4, Jeruzalémská bible) Ježíš svou věrností ukázal, že Adam s Evou, jejichž zkouška byla mnohem snazší, mohli zůstat věrní. A co je nejdůležitější, svým životem a smrtí se zastal Jehovovy spravedlivé vlády a vyvýšil ji. (Přečti Přísloví 27:11.) Svou smrtí však Ježíš dosáhl ještě něčeho dalšího.

16, 17. (a) Díky čemu předkřesťanští Boží služebníci mohli mít před Jehovou spravedlivé postavení? (b) Jak Jehova svého Syna odměnil a v čem Ježíš Kristus svým následovníkům pomáhá?

¹⁶ Už předtím než Ježíš přišel na zem, žilo mnoho Jehovových služebníků. Těšili se ze spravedlivého postavení před Bohem a měli naději na vzkříšení. (Iz. 25:8; Dan. 12:13) Ale na jakém právním základě mohl svatý Bůh Jehova takovým podivuhodným způsobem požehnat hříšníkům? Bible vysvětluje: „Bůh [Ježíše Krista] vystavil jako obětní dar ke smíření prostřednictvím víry v jeho krev. To proto, aby dal najevo svou vlastní spravedlnost, protože odpouštěl hříchy, které se staly v minulosti, zatímco Bůh projevoval snášenlivost; aby tak dal najevo v tomto nynějším období svou vlastní spravedlnost, aby byl spravedlivý, i když prohlašuje za spravedlivého člověka, který má víru v Ježíše.“ (Řím. 3:25, 26)b

¹⁷ Jehova odměnil Ježíše tím, že ho po vzkříšení dosadil do postavení, které je vyšší než to, jaké měl před svým příchodem na zem. Nyní je Ježíš nesmrtelnou duchovní osobou. (Hebr. 1:3) Jakožto Velekněz a Král svým následovníkům pomáhá, aby vyvyšovali Boží spravedlnost. Určitě jsme našemu nebeskému Otci Jehovovi vděčni za to, že odměňuje každého, kdo mu věrně slouží a vyvyšuje jeho spravedlnost, stejně jako to dělal jeho Syn. (Přečti Žalm 34:3; Hebrejcům 11:6.)

18. Na co se zaměří následující článek?

¹⁸ Už od doby Abela mohli mít věrní lidé k Jehovovi blízký vztah, a to díky tomu, že projevovali víru a měli důvěru v to, že se splní slib o Semeni. Jehova věděl, že jeho Syn zůstane ryzí a svou smrtí poskytne dokonalé výkupné za „hřích světa“. (Jan 1:29) Z Ježíšovy smrti mají užitek i lidé dnes. (Řím. 3:26) Jaké požehnání nám tedy Kristovo výkupné může přinést? Tím se budeme zabývat v následujícím článku.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Jak byla zpochybněna Boží spravedlnost?

• Co symbolizoval Ježíšův křest?

• Čeho bylo dosaženo Ježíšovou smrtí?

[Obrázek na straně 9]

Víš, co symbolizoval Ježíšův křest?