19., 20. Jak Ježíš vystihl naléhavost kazatelského díla?

¹⁹ Za třetí, Ježíš považoval službu za naléhavou. Připomeňme si jeho rozhovor se Samaritánkou u studny nedaleko Sycharu. Ježíšovi apoštolové si patrně nemysleli, že by v té chvíli bylo naléhavé oznamovat dobrou zprávu. Ježíš jim položil otázku: „Neříkáte, že do žně zbývají ještě čtyři měsíce? Říkám vám: Rozhlédněte se a podívejte se na pole, že se bělají ke žni.“ (Jan 4:35)

²⁰ Když Ježíš uvedl toto přirovnání, vycházel z toho, jaké právě bylo roční období. Zřejmě byl měsíc kislev (listopad/prosinec). Sklizeň ječmene měla nastat teprve asi za čtyři měsíce, v období svátku Pesach, který připadal na 14. nisan. Zemědělci tedy v té době necítili vzhledem ke žni žádnou naléhavost. Měla začít až daleko později. Ale co obrazná žeň? Bylo zde mnoho lidí, kteří chtěli naslouchat, učit se, stát se Kristovými učedníky a získat nádhernou naději, kterou jim Jehova nabízel. Ježíš jako by pohlížel na tyto obrazné lány a viděl, že se bělají zralým obilím, které se vlní ve vánku a jen čeká, až bude sklizeno.c Ten čas právě přišel a práce byla naléhavá. Když se tedy lidé v jednom městě snažili Ježíše zdržet, aby s nimi zůstal, Ježíš jim odpověděl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také lidem v jiných městech, protože kvůli tomu jsem byl vyslán.“ (Lukáš 4:43)