Pravé křesťanství získává převahu
„Jehovovo slovo ... mocně rostlo a získávalo převahu.“ (SKUTKY 19:20)
1. Popište rozmach křesťanství během prvního století.
PRVNÍ křesťané poháněni mocí svatého ducha ohlašovali Boží slovo s horlivostí, kterou nikdo nemohl uhasit. Jeden historik napsal: „Křesťanství se po římském světě rozšířilo pozoruhodnou rychlostí. V roce 100 již pravděpodobně každá provincie, která hraničila se Středozemním mořem, měla křesťanskou obec.“
2. Jak se Satan pokoušel odporovat dobré zprávě a jak to bylo předpověděno?
2 Satan Ďábel nemohl první křesťany umlčet. Zasáhl tedy proti vlivu dobré zprávy jinou metodou — odpadlictvím. Ježíš tento vývoj předpověděl ve svém podobenství o pšenici a plevelu. (Matouš 13:24–30, 36–43) Také apoštol Petr upozorňoval, že ve sboru povstanou falešní učitelé, kteří budou zavádět ničivé sekty. (2. Petra 2:1–3) Podobně i apoštol Pavel výslovně varoval, že dříve než přijde Jehovův den, dojde k odpadnutí. (2. Tesaloničanům 2:1–3)
3. K čemu došlo po smrti apoštolů?
3 Po smrti apoštolů začala být dobrá zpráva odsouvána do pozadí pohanskými naukami a filozofiemi. Jak bylo předpověděno, falešní učitelé čisté poselství pravdy překroutili a znečistili. Pravé křesťanství bylo postupně zastíněno napodobeninou zvanou křesťanstvo. Vznikla třída duchovenstva, která se snažila bránit obyčejným lidem v přístupu k Bibli. I když počet těch, kdo se nazývali křesťany, vzrůstal, jejich uctívání nebylo čisté. Křesťanstvo se sice šířilo do dalších oblastí a stalo se mocnou institucí a dominantní silou západní kultury, ale nemělo ani Boží požehnání, ani Božího ducha.
4. Proč byl Satanův plán zmařit Boží záměr neúspěšný?
4 Satanův plán zmařit Jehovův záměr však byl odsouzen k nezdaru. Dokonce i v době nejtemnějšího odpadlictví pravé křesťanství mezi některými lidmi stále žilo. Lidé, kteří opisovali Bibli, se ji snažili opisovat přesně. I když tedy biblické poselství bylo mnoha lidmi, kteří prohlašovali, že mají pravomoc Bibli vyučovat, překrouceno, Bible samotná zůstala neporušena. Během staletí se objevovali takoví učenci, jako například Jeroným a Tyndale, kteří Boží slovo statečně překládali a rozšiřovali. Bible a určitá forma křesťanství — i když to byla jen jeho napodobenina — proto působily na miliony lidí.
5. Co prorok Daniel předpověděl ohledně ‚pravého poznání‘?
5 Jak bylo předpověděno v knize Daniel, ‚pravé poznání se nakonec rozhojnilo‘. K tomu došlo v ‚čase konce‘ — tedy v době, v níž žijeme. (Daniel 12:4) Svatý duch vede lidi, kteří milují pravdu, k přesnému poznání pravého Boha a jeho záměru, a to po celém světě. I po staletích odpadlického učení Boží slovo získává převahu. Dobrá zpráva se dnes ohlašuje všude a jejím prostřednictvím se lidé dozvídají o naději na nádherný nový svět. (Žalm 37:11) Prozkoumejme nyní tento novodobý vzrůst Božího slova.
Dnešní vzrůst Božího slova
6. Kterým pravdám badatelé Bible rozuměli v roce 1914?
6 Na konci 19. století biblická pravda vyburcovala k činnosti malou skupinu badatelů Bible, kteří jsou dnes známi jako svědkové Jehovovi. V roce 1914 pro ně Bible ožila. Rozuměli podivuhodným pravdám týkajícím se Božího záměru. Hluboce na ně působila Jehovova láska, která se projevila tím, že Bůh poslal svého Syna na zemi, a tak lidem otevřel cestu k věčnému životu. Poznali také Boží jméno a osobnost a získali pro ně ocenění. Dále si uvědomili, že ‚časy pohanů‘ již skončily, což ukazovalo, že čas, kdy vláda Božího Království přinese lidstvu požehnání, je blízko. (Lukáš 21:24, Kralická bible) To je opravdu slavná dobrá zpráva. Tyto mocné pravdy měly být oznamovány všude a všem. V sázce byl život lidí.
7. Jak získává biblická pravda v dnešní době převahu?
7 Jehova této hrstce duchem pomazaných křesťanů žehnal. Počet těch, kdo přijali pravé křesťanství, dnes již překročil šest milionů. Boží slovo se šíří také územně, protože svědkové Jehovovi působí ve 235 zemích. Kromě toho biblická pravda vykonává moc a získává převahu nad všemi překážkami, jak náboženskými, tak jinými. Tato celosvětová kazatelská činnost je nevyvratitelným dokladem toho, že Ježíš je přítomen jako panující Král. (Matouš 24:3, 14)
8. Co řekli někteří komentátoři o vzrůstu počtu svědků Jehovových?
8 Podobně jako si historikové povšimli ohromujícího vzrůstu křesťanství v prvním století, také o vzrůstu Jehovova lidu v dnešní době se vyjadřují mnozí odborníci. Dva znalci ve Spojených státech společně napsali: „Svědkové Jehovovi si během uplynulých 75 let udržovali mimořádné tempo vzrůstu..., a to v celosvětovém měřítku.“ Jeden východoafrický časopis se o svědcích vyjadřuje jako o „jednom z nejrychleji rostoucích a vysoce uznávaných náboženství, jež je všeobecně známé svým bezvýhradným lpěním na biblickém učení“. A jistý konzervativní katolický list, který vychází v Evropě, se zmínil o ‚rychle rostoucím počtu svědků Jehovových‘. Co k tomuto vzrůstu přispělo?
Dnešní působení svatého ducha
9. (a) V čem spočívá základní důvod, proč Boží slovo dnes získává převahu? (b) Jakým způsobem k sobě Jehova přitahuje lidi?
9 Základní důvod, proč Boží slovo dnes získává převahu, spočívá v mocném působení Jehovova ducha, stejně jako to bylo v prvním století. Ježíš řekl: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal.“ (Jan 6:44) Tato slova naznačují, že Bůh jemně přitahuje ty, kdo jsou správně nakloněni, a působí na jejich srdce. Jehova prostřednictvím kazatelské činnosti svých svědků přitahuje „žádoucí věci všech národů“ — mírné lidi, kteří žijí na zemi a kteří se podobají ovcím —, aby mu sloužili. (Ageus 2:6, 7)
10. Jací lidé příznivě reagují na Boží slovo?
10 Svatý duch nejenže posiluje Boží lid, aby přinášel Boží slovo do nejvzdálenější části země, ale také podněcuje lidi všeho druhu, aby na dobrou zprávu reagovali příznivě. Ti, kdo přijímají Boží slovo, opravdu pocházejí „z každého kmene a jazyka a lidu a národa“. (Zjevení 5:9; 7:9, 10) Mají být nalezeni jak mezi lidmi bohatými, tak chudými, jak mezi vzdělanými, tak i negramotnými. Někteří přijímají slovo během války a krutého pronásledování, kdežto jiní v době míru a blahobytu. Na dobrou zprávu příznivě reagují muži i ženy, ať žijí pod jakýmkoli druhem vlády nebo v jakékoli kultuře, od koncentračních táborů až po paláce.
11. Jak svatý duch působí v životě Božího lidu a jaký rozdíl je patrný?
11 Ačkoli mezi Božími služebníky existuje úžasná rozmanitost, žijí ve vzájemné jednotě. (Žalm 133:1–3) To svědčí o tom, že v životě těch, kdo slouží Bohu, působí svatý duch. Boží duch je mocná síla, která působí k dobrému, protože Jehovovým služebníkům umožňuje projevovat lásku, radost, pokoj, laskavost a další přitažlivé vlastnosti. (Galaťanům 5:22, 23) Dnes jasně vidíme splňování toho, co dávno předpověděl prorok Malachiáš. Ten řekl: „Uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Malachiáš 3:18)
Boží slovo získává převahu v horlivých služebnících
12. Jaký postoj mají svědkové Jehovovi k evangelizačnímu dílu a jaké reakce při své kazatelské činnosti očekávají?
12 Dnešní svědkové Jehovovi nejsou pasivními účastníky bohoslužeb. Aktivně se účastní evangelizačního díla. Podobně jako první křesťané se ochotně dávají k dispozici při plnění Boží vůle a snaží se pomáhat druhým lidem, aby poznali Jehovovy sliby týkající se Království. Jsou Božími spolupracovníky, kteří v souladu s jeho svatým duchem shromažďují druhé ke službě Jehovovi. Při této činnosti zrcadlí Jehovovo milosrdenství a lásku k nevěřícím lidem, a to i přesto, že se setkávají s lhostejností, posměchem a pronásledováním. Ježíš své následovníky připravoval na různé reakce při oznamování dobré zprávy. Řekl jim: „Otrok není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovávali mé slovo, budou zachovávat i vaše.“ (Jan 15:20)
13. Jakými rysy, jež chybí křesťanstvu, svědkové Jehovovi oplývají?
13 Podobnost mezi dnešními svědky Jehovovými a těmi, kdo přijali pravé křesťanství v prvním století, je pro nás nepochybně pozoruhodná. Stejně pozoruhodný je i rozdíl mezi svědky Jehovovými a dnešním křesťanstvem. Když jeden odborník psal o evangelizační horlivosti prvních křesťanů, posteskl si: „Pokud nedojde k přeměně života současné církve tak, aby úkol oznamovat evangelium byl opět něčím, co je považováno za povinnost každého pokřtěného křesťana a co je podporováno kvalitou života, která zastiňuje to nejlepší, co může nabídnout nevíra, pravděpodobně neuděláme velký pokrok.“ Právě těmi rysy, které chybí křesťanstvu, svědkové Jehovovi oplývají. Mají živou a pravou víru, jež je založena na biblické pravdě, o kterou se chtějí dělit se všemi, kdo budou naslouchat. (1. Timoteovi 2:3, 4)
14. Jak pohlížel Ježíš na svou službu a jaký postoj projevují jeho učedníci dnes?
14 Ježíš bral svou službu velmi vážně; byla pro něj prvořadou věcí. Pilátovi řekl: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37) Boží služebníci mají stejný postoj jako Ježíš. Mají biblickou pravdu v srdci, a proto hledají způsoby, jak se o ni podělit s co nejvíce lidmi. Některé z těchto způsobů zrcadlí pozoruhodnou vynalézavost.
15. Jak někteří svědkové projevují při kázání dobré zprávy vynalézavost?
15 V jisté jihoamerické zemi svědkové cestovali po jednom z přítoků Amazonky, aby tamějším lidem vydávali svědectví o pravdě. Když tam však v roce 1995 vypukl občanský konflikt, civilní doprava po řece byla zakázána. Svědkové byli ale odhodláni dále dodávat biblické publikace zájemcům, a proto se rozhodli, že budou poselství pouštět po proudu. Psali dopisy a spolu s časopisy Strážná věž a Probuďte se! je vkládali do prázdných lahví z umělé hmoty. Potom lahve házeli do řeky. To trvalo čtyři a půl roku, dokud řeka nebyla pro civilisty opět volná. Lidé všude podél řeky svědkům za literaturu děkovali. Jedna paní, se kterou předtím studovali, je přivítala se slzami v očích a řekla: „Myslela jsem, že vás už nikdy neuvidím. Když jsem však začala dostávat literaturu v lahvích, věděla jsem, že jste na mě nezapomněli.“ Další lidé, kteří žijí podél řeky, říkali, že si časopisy četli znovu a znovu. Mnoho osad mělo „poštovní schránku“ — vodní vír, kde se vždy nějakou dobu shromažďovaly plovoucí předměty. Zájemci jej často kontrolovali, zda jim proud nepřinesl nějakou „poštu“.
16. Jak se nám někdy naskytne příležitost k činění učedníků díky tomu, že se dáváme k dispozici?
16 Kázání dobré zprávy je vedeno a podporováno Jehovou Bohem a jeho mocnými anděly. (Zjevení 14:6) Když se dáváme k dispozici, mohou se nám někdy naskytnout nečekané příležitosti k činění učedníků. V Nairobi v Keni dvě křesťanky v kazatelské službě propracovávaly domy, které jim byly určeny, když vtom k nim najednou přistoupila jedna mladá žena a vzrušeně jim řekla: „Modlila jsem se, abych potkala někoho takového, jako jste vy.“ Naléhavě svědkyně prosila o rozhovor a pozvala je k sobě domů. Ještě toho dne s ní bylo zahájeno biblické studium. Proč se ta žena tak naléhavě obrátila na ty dvě křesťanky? Asi dva týdny předtím jí zemřela holčička. Když tedy uviděla nějakého mladíka s traktátem „Jaká je naděje pro drahé zemřelé?“, velmi ten traktát chtěla, a proto o něj chlapce požádala. Ten jí ho sice nedal, ale vysvětlil, že traktát má od svědků. Žena brzy udělala pěkný duchovní pokrok a dokázala se s bolestnou ztrátou svého dítěte lépe vyrovnat.
Boží láska musí získávat převahu
17–19. Jakou lásku projevil Jehova lidstvu tím, že opatřil výkupné?
17 Vzrůst Božího slova po celé zemi úzce souvisí s výkupní obětí Krista Ježíše. Podobně jako výkupné i kazatelské dílo je vyjádřením Jehovovy lásky k lidem, ať žijí kdekoli. Apoštol Jan pod inspirací napsal: „Bůh ... tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16)
18 Uvažujme, jakou lásku Jehova projevil tím, že výkupné opatřil. Bůh se po dlouhé věky těšil z důvěrného vztahu ke svému milovanému, jedinému zplozenému Synovi, ‚počátku Božího stvoření‘. (Zjevení 3:14) Ježíš hluboce miluje svého Otce a Jehova miloval svého Syna již „před založením světa“. (Jan 14:31; 17:24) Jehova umožnil, aby tento milovaný Syn podstoupil smrt, a lidé tak mohli získat věčný život. To je opravdu úžasné vyjádření lásky k lidstvu.
19 U Jana 3:17 se píše: „Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil svět, ale aby byl svět skrze něho zachráněn.“ Jehova tedy svého Syna vyslal s láskyplným posláním zachránit, ne s posláním odsoudit. To je v souladu s Petrovými slovy: „[Jehova] netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání.“ (2. Petra 3:9)
20. Jak souvisí záchrana s kázáním dobré zprávy?
20 Jehova poskytl právní základ pro záchranu a sám při tom zaplatil vysokou cenu. Proto chce, aby z tohoto opatření mělo užitek co nejvíce lidí. Apoštol Pavel napsal: „‚Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn‘. Jak ale budou vzývat toho, v něhož neuvěřili? Jak zase uvěří v toho, o němž neslyšeli? Jak zase uslyší, nebude-li někdo kázat?“ (Římanům 10:13, 14)
21. Jak bychom se měli dívat na příležitost účastnit se kazatelského díla?
21 Je opravdu úžasnou výsadou účastnit se tohoto celosvětového kazatelského a vyučovacího díla. Není to sice snadná práce, ale Jehova má velkou radost, když vidí, jak jeho lid věrně žije v pravdě a dělí se s druhými o dobrou zprávu. Ať tedy žijete v jakýchkoli poměrech, kéž vás Boží duch a vaše láska podněcují, abyste se tohoto díla účastnili. A nezapomeňme, že to, co se dnes po celém světě dovršuje, je přesvědčivým dokladem, že Jehova Bůh brzy splní svůj slib a zřídí slavná ‚nová nebesa a novou zemi, v nichž bude přebývat spravedlnost‘. (2. Petra 3:13)
Vzpomínáte si?
• Proč nemohlo odpadlictví umlčet kazatele dobré zprávy?
• Jak získává Boží slovo v dnešní době převahu?
• Jak dnes působí Boží duch?
• Jak souvisí výkupné s kázáním dobré zprávy?
[Graf na straně 16]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Vzrůst v počtu hlasatelů Království ve 20. století
Průměrný počet zvěstovatelů (v milionech)
6.0
5.5
5.0
4.5
4.0
3.5
3.0
2.5
2.0
1.5
1.0
0.5
1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
[Obrázky na straně 15]
JERONÝM
TYNDALE
GUTENBERG
HUS
[Podpisek]
Gutenberg a Hus: Z knihy The Story of Liberty, 1878
[Obrázek na straně 15]
Badatelé Bible, kteří ohlašovali dobrou zprávu v roce 1920
[Obrázky na straně 16 a 17]
Lidé po celém světě příznivě reagují na dobrou zprávu
[Obrázek na straně 18]
Kazatelské dílo — podobně jako výkupní oběť Ježíše Krista — vyvyšuje Boží lásku