Očekáváš „město, které má skutečné základy“?

 1. Jaké oběti mnozí Boží služebníci přináší a proč?

MILIONY Božích služebníků ochotně přináší určité oběti. Hodně bratrů a sester se rozhodlo, že zůstanou svobodní. Někteří manželé se rozhodli, že zatím nebudou mít děti. A spousta rodin se snaží žít jednoduše. Proč se tak rozhodli? Protože chtějí naplno sloužit Jehovovi. Jsou v životě spokojení a důvěřují Jehovovi, že jim dá všechno, co potřebují. Nebudou ale nakonec zklamaní? Určitě ne. Proč si tím můžeme být jistí? Jedním důvodem je to, jak se Jehova staral o Abrahama, „otce všech, kdo mají víru“. (Řím. 4:11)

 2. a) Proč byl Abraham podle Hebrejcům 11:8–10, 16 ochotný odejít z Uru? b) Co si rozebereme v tomto článku?

² Abraham se ochotně vzdal pohodlného života v Uru. Proč? „Očekával totiž město, které má skutečné základy.“ (Přečti Hebrejcům 11:8–10, 16.) Co je to za město? Jaké překážky musel Abraham překonávat, když čekal, až bude postaveno? A co se od něj a od bratrů a sester, kteří se rozhodovali jako on, můžeme naučit?

 3. Co je tím městem, na které Abraham čekal?

³ Město, na které Abraham čekal, je Boží království. Tvoří ho Ježíš Kristus a 144 000 pomazaných křesťanů. Pavel o něm mluvil jako o „městu živého Boha“, nebeském Jeruzalému. (Hebr. 12:22; Zjev. 5:8–10; 14:1) Ježíš své následovníky učil, aby se o příchod tohoto království modlili, protože díky němu se bude Boží vůle dít nejen v nebi, ale i na zemi. (Mat. 6:10)

 4. Kolik toho Abraham podle 1. Mojžíšovy 17:1, 2, 6 věděl o městě neboli království, které Bůh slíbil?

⁴ Znal Abraham podrobnosti o tom, jak bude Boží království fungovat? Ne. Celá staletí to bylo „posvátné tajemství“. (Ef. 1:8–10; Kol. 1:26, 27) Abraham ale věděl, že někteří z jeho potomků budou králové. Jehova mu to výslovně slíbil. (Přečti 1. Mojžíšovu 17:1, 2, 6.) Abraham věřil Božím slibům tak pevně, že už jakoby viděl Mesiáše, který bude králem Božího království. Proto mohl Ježíš Židům říct: „Váš otec Abraham se velmi těšil na to, že uvidí můj den, a viděl ho a radoval se.“ (Jan 8:56) Abraham tedy věděl, že jeho potomci budou tvořit království, které bude mít Jehovovu podporu, a byl ochotný čekat, až Jehova svůj slib splní.

 5. Jak víme, že Abraham Boží království skutečně očekával?

⁵ Jak Abraham ukázal, že toto město neboli Království opravdu očekává? Za prvé, Abraham se nepřidal k žádnému lidskému království. Stěhoval se z místa na místo, nikde se trvale neusadil a nepodporoval žádného lidského krále. A za druhé, nesnažil se založit vlastní království. Poslouchal Jehovu a čekal, až splní svůj slib. Dal tím najevo mimořádnou víru v Jehovu. Zamysleme se teď nad tím, jaké překážky musel překonávat a co se od něj můžeme naučit.

 6. Jakým městem byl Ur?

⁶ Město, které Abraham opustil, bylo poměrně bezpečné, vyspělé a nabízelo pohodlný život. Chránily ho mohutné hradby a ze tří stran taky vodní příkop. Místní obyvatelé ovládali psaní a matematiku. Ur byl podle všeho významným střediskem obchodu. Dokazuje to množství obchodních dokumentů, které se našly při vykopávkách. Soukromé domy byly postavené z cihel, omítnuté a natřené na bílo. Některé měly 13 nebo i 14 místností a uprostřed dlážděné nádvoří.

 7. Proč musel Abraham důvěřovat tomu, že Jehova jejich rodinu ochrání?

⁷ Abraham musel důvěřovat tomu, že Jehova celou jejich rodinu ochrání. Proč? Už jsme si řekli, co Abraham se Sárou udělali. Pohodlí a bezpečí svého domu v Uru vyměnili za život ve stanech v otevřené krajině Kanaánu. Už je nechránily silné hradby ani hluboké vodní příkopy. Byli teď zranitelní a nepřátelé je mohli snadno napadnout.

 8. Jakou situaci musel Abraham jednou řešit?

⁸ I když Abraham dělal to, co si Jehova přál, jednou musel řešit situaci, kdy jeho rodině docházelo jídlo. V zemi, kam ho Jehova poslal, vypukl krutý hladomor. Abraham proto rozhodl, že se načas přestěhují do Egypta. Tam ale došlo k tomu, že faraon nechal Sáru odvést do svého paláce. Představ si, jaký strach musel Abraham mít, než Jehova přesvědčil faraona, aby mu Sáru vrátil. (1. Mojž. 12:10–19)

 9. Jaké problémy Abraham zažíval ve své rodině?

⁹ Ani v Abrahamově rodině to nebylo vždycky ideální. Jeho milovaná manželka Sára nemohla mít děti. Trápili se tím desítky let. Sára se pak rozhodla dát Abrahamovi za manželku svoji služku Hagar, aby jim dítě porodila ona. Když ale Hagar otěhotněla a čekala Išmaela, začala Sárou pohrdat. Situace se tak vyhrotila, že Sára vyhnala Hagar z domu. (1. Mojž. 16:1–6)

10. Které situace prověřily Abrahamovu důvěru v Jehovu?

¹⁰ Sára nakonec otěhotněla a porodila Abrahamovi syna, kterého pojmenoval Izák. Abraham miloval oba svoje syny – Išmaela i Izáka. Išmael ale Izákovi ubližoval, a tak Abrahamovi nezbylo nic jiného než poslat Išmaela a Hagar pryč. (1. Mojž. 21:9–14) Později Jehova Abrahama požádal, aby mu Izáka obětoval. (1. Mojž. 22:1, 2; Hebr. 11:17–19) V obou situacích musel Abraham důvěřovat Jehovovi, že se postará o to, aby to s jeho syny dopadlo dobře.

11. Proč musel Abraham trpělivě čekat na Jehovu?

¹¹ Po celou tu dobu musel Abraham trpělivě čekat na Jehovu. Když s rodinou odešel z Uru, bylo mu nejspíš přes 70. (1. Mojž. 11:31–12:4) Dalších asi 100 let žil ve stanech a stěhoval se z místa na místo po celém Kanaánu. Ve 175 letech pak Abraham zemřel. (1. Mojž. 25:7) Nedožil se splnění Jehovova slibu, že země, ve které žil, bude patřit jeho potomkům. A už vůbec se nedožil doby, kdy bylo založeno město, které očekával, tedy Boží království. Přesto o něm Bible říká, že zemřel „starý a spokojený“. (1. Mojž. 25:8) I když se Abraham musel vyrovnávat se spoustou problémů, udržel si pevnou víru a byl ochotný čekat na Jehovu. Díky čemu to zvládl? Díky tomu, že ho Jehova celý život chránil a jednal s ním jako s přítelem. (1. Mojž. 15:1; Iz. 41:8; Jak. 2:22, 23)

12. a) Na co čekáme my? b) O čem teď budeme mluvit?

¹² Stejně jako Abraham i my očekáváme město, které má skutečné základy. Už ale nečekáme, až bude postaveno. Boží království totiž bylo založeno v roce 1914 a v současnosti vládne v nebi. (Zjev. 12:7–10) Čekáme ale na to, až převezme vládu nad zemí. Než se to stane, musíme často řešit podobné situace jako Abraham a Sára. Daří se Jehovovým služebníkům v dnešní době Abrahamův příklad napodobovat? Životní příběhy, které vycházejí ve Strážné věži, jasně ukazují, že ano. Hodně bratrů a sester projevuje podobnou víru a trpělivost jako Abraham a Sára. Některé z těchto příběhů si teď připomeneme a uvidíme, co se z nich můžeme naučit.

13. Co ses naučil z příběhu bratra Waldena?

¹³ Buď ochotný se něčeho vzdát. Pokud má být Boží království tím nejdůležitějším v našem životě, musíme být jako Abraham, který ochotně přinášel oběti, aby dělal Jehovovi radost. (Mat. 6:33; Mar. 10:28–30) Podívejme se, co zažil bratr Bill Walden.b V roce 1942 začal studovat Bibli se svědky Jehovovými. V té době mu zbývalo několik měsíců do ukončení studia stavebního inženýrství na jedné americké univerzitě. Jeho profesor mu sehnal místo v jisté firmě, kam mohl nastoupit hned po promoci. Bill to ale odmítl. Profesorovi vysvětlil, že se rozhodl vzdát slibné kariéry, aby mohl naplno sloužit Bohu. Krátce nato dostal Bill povolávací rozkaz. Nastoupit do armády ale uctivě odmítl. Dostal pokutu 10 000 dolarů a byl odsouzen na pět let do vězení. Po třech letech byl propuštěn. Později absolvoval školu Gilead a sloužil jako misionář v Africe. Časem se oženil s Evou a sloužili tam společně, i když služba v Africe nebyla vždycky jednoduchá. Nakonec se vrátili do Spojených států, aby se postarali o Billovu maminku. V závěru svého životního příběhu Bill říká: „Když přemýšlím o tom, že přes 70 let mám úžasnou výsadu sloužit Jehovovi, mám v očích slzy dojetí. Často mu děkuji za to, jak mě vedl, aby mou životní dráhou mohla být křesťanská služba.“ Mohla by být celodobá služba i tvojí životní dráhou?

14., 15. Co ses naučil z příběhu bratra a sestry Apostolidisových?

¹⁴ Nečekej bezproblémový život. Z Abrahamova příběhu se učíme, že i ti, kdo zasvětili svůj život službě Jehovovi, musí bojovat s problémy. (Jak. 1:2; 1. Petra 5:9) Potvrzuje to i příběh Aristotelise Apostolidise z Řecka.c Dal se pokřtít v roce 1946 a v roce 1952 se zasnoubil se sestrou Eleni, která měla stejné cíle jako on. Eleni ale onemocněla. Lékaři jí našli nádor na mozku. I když jí ho úspěšně vyoperovali, několik let po svatbě se objevil znovu. Po další operaci zůstala Eleni částečně ochrnutá a měla těžce poškozené centrum řeči. I přes své omezení a přes to, že v té době zuřilo pronásledování, dál nadšeně kázala.

¹⁵ Aristotelis se o svoji ženu staral 30 let. Během té doby sloužil jako starší, byl členem sjezdových výborů a pomáhal stavět sjezdový sál. V roce 1987 se Eleni v kazatelské službě vážně zranila. Tři roky byla v kómatu a nakonec zemřela. Aristotelis svůj příběh shrnuje slovy: „Obtížné situace, náročné úkoly a nepředvídané události, s nimiž jsem se v průběhu let setkával, vyžadovaly velkou houževnatost a vytrvalost. Jehova mi však vždy dával potřebnou sílu, abych tyto problémy překonal.“ (Žalm 94:18, 19) Jehova opravdu miluje ty, kdo pro něj navzdory zkouškám dělají všechno, co můžou.

16. Jakou dobrou radu dal bratr Knorr své ženě?

¹⁶ Zaměřuj se na budoucnost. Abraham přemýšlel o odměně, kterou mu Jehova slíbil, a to mu pomáhalo zvládat problémy. Podobně pozitivní postoj se snažila mít sestra Audrey Hydeová, přestože její první manžel, Nathan H. Knorr, zemřel na rakovinu a její druhý manžel, Glenn Hyde, dostal Alzheimerovu nemoc.d Pomohlo jí to, co jí bratr Knorr řekl jen několik týdnů před svou smrtí. Ve svém životním příběhu napsala: „Nathan mi řekl: ‚Po smrti máme jistou naději a už nikdy nebudeme muset trpět bolestí.‘ Potom mě vybídl: ‚Dívej se kupředu, protože tvá odměna tě teprve čeká. ... Měj stále co dělat – snaž se naplnit svůj život tím, že se budeš věnovat druhým. To ti pomůže, abys měla ze života radost.‘“ Co nejvíc se věnovat druhým a radovat se z naděje – to je skvělá rada i pro nás! (Řím. 12:12)

17. a) Proč máme dobrý důvod zaměřovat se na budoucnost? b) Jak nám slova z Micheáše 7:7 pomáhají zaměřovat se na to hezké, co nás čeká?

¹⁷ K tomu, abychom se zaměřovali na budoucnost, dnes máme víc důvodů než kdy dřív. Z událostí ve světě je jasně vidět, že žijeme v závěrečném období posledních dnů. Brzo už nebudeme muset čekat, až město, které má skutečné základy, začne vládnout nad celou zemí. Budeme se pak radovat ze spousty krásných věcí. Jednou z nich je to, že budou vzkříšeni naši blízcí. Jehova vzkřísí také Abrahama s jeho rodinou a odmění ho tak za jeho víru a trpělivost. Budeš tam, abys je přivítal? Můžeš tam být, když budeš stejně jako Abraham ochotný se pro Boží království něčeho vzdát, když si udržíš pevnou víru navzdory problémům a když budeš trpělivě čekat na Jehovu. (Přečti Micheáše 7:7.)