Život a služba Ježíše
Ovčinec a pastýř
JEŽÍŠ je v Jeruzalémě na svátku zasvěcení neboli chanuka, svátku, který oslavuje znovuzasvěcení chrámu Jehovovi. Asi dvě stě let dříve, roku 168 př. n. l., dobyl Jeruzalém Antiochos IV. Epifanés a znesvětil chrám i jeho oltář. Po třech letech však byl Jeruzalém dobyt zpět a chrám znovu zasvěcen. Od té doby se každoročně oslavovalo nové zasvěcení.
Tento svátek zasvěcení se slaví 25. kislevu, židovského měsíce, který odpovídá konci listopadu a první části prosince podle našeho novodobého kalendáře. Do památného pasach roku 33 n. l. tedy zbývá už jen něco přes sto dní. Je období chladného počasí, a proto je apoštol Jan nazývá „čas zimy“.
Ježíš nyní používá znázornění, ve kterém se zmíní o třech ovčincích a o své úloze Znamenitého pastýře. První ovčinec, o němž mluví, je totožný s uspořádáním mojžíšské smlouvy Zákona. Zákon sloužil jako plot, který odděloval Židy od zkázonosných zvyklostí lidí, kteří nebyli v této zvláštní smlouvě s Bohem. Ježíš vysvětluje: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vlézá někudy jinudy, je zloděj a lupič. Ale ten, kdo vstupuje dveřmi, je pastýř ovcí.“
Přišli už jiní a tvrdili, že jsou Mesiáš neboli Kristus, ale nebyli tím pravým pastýřem, o němž dále mluví Ježíš: „Tomu vrátný otvírá a ovce naslouchají jeho hlasu, a on volá své ovce jménem a vyvádí je ven. . . Někoho cizího rozhodně nebudou následovat, ale utečou od něho, protože neznají hlas cizích.“
„Vrátný“ prvního ovčince byl Jan Křtitel. Jan jako vrátný ‚otevřel‘ Ježíšovi tím, že ho ukázal symbolickým ovcím jako toho, kdo je vyvede na pastvu. Tyto ovce, které Ježíš volá jménem a vyvádí, jsou časem vypuštěny do jiného ovčince, jak vysvětluje Ježíš: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Já jsem dveře pro ovce“, totiž dveře nového ovčince. Když Ježíš zavede se svými učedníky novou smlouvu a o letnicích na ně z nebe vyleje svatého ducha, jsou do tohoto nového ovčince vpuštěni.
Ježíš svou úlohu dále vysvětluje: „Já jsem ty dveře; kdokoli vchází skrze mne, bude zachráněn a bude vcházet a vycházet a najde pastvu. . . Přišel jsem, aby měly život a měly jej v hojnosti. . . Já jsem znamenitý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne, tak jako Otec zná mne a já znám Otce; a já se vzdávám své duše ve prospěch ovcí.“
Ježíš své následovníky nedávno utěšoval slovy: „Neboj se, malé stádo, protože vašemu Otci se zalíbilo vám dát království.“ Toto malé stádo, které má nakonec 144 000 členů, vchází do tohoto nového čili druhého ovčince. Ale Ježíš dále poznamenává: „Mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“
Když „jiné ovce“ nejsou z „tohoto ovčince“, musí být z jiného, třetího ovčince. Tyto druhé dva ovčince neboli ohrady pro ovce mají různá určení. „Malé stádo“ v jednom ovčinci bude panovat s Kristem v nebi a „jiné ovce“ v druhém ovčinci budou žít na rajské zemi. Přestože však jsou ve dvou ovčincích, ovce na sebe nežárlí a ani se necítí uměle oddělené, vždyť, jak říká Ježíš, ‚stávají se jedním stádem‘ pod „jedním pastýřem“.
Znamenitý pastýř Ježíš Kristus ochotně dává duši za oba ovčince. „Já se jí vzdávám sám od sebe,“ říká. „Mám autoritu vzdát se jí a mám autoritu ji zase přijmout. Dostal jsem k tomu přikázání od svého Otce.“ Když to Ježíš řekne, mezi Židy nastane rozdělení.
Mnozí ze zástupu říkají: „Má démona a je šílený. Proč mu nasloucháte?“ Ale jiní odpovídají: „To není řeč člověka posedlého démonem.“ Potom dodávají zřejmě s narážkou na muže slepého od narození, jehož před několika měsíci uzdravil: „Démon přece nemůže otevřít oči slepých?“ Jan 10:1–22; 9:1–7; Lukáš 12:32; Zjevení 14:1, 3; 21:3, 4; Žalm 37:29.
◆ Co je svátek zasvěcení a kdy se slaví?
◆ Co je první ovčinec a kdo je jeho vrátný?
◆ Jak otvírá vrátný Pastýři a kam jsou potom vypuštěny ovce?
◆ Kdo tvoří dva ovčince Znamenitého pastýře a kolik stád se z nich stává?