Život a služba Ježíše
Další pokusy zabít Ježíše
JE ZIMA a Ježíš se prochází v zastřešeném prostoru, známém jako Šalomounovo sloupořadí, které je vedle chrámu. Židé se tam shromažďují kolem něj a začínají říkat: „Jak dlouho budeš držet naše duše v napětí? Jsi-li ten Kristus, pověz nám to otevřeně.“
„Řekl jsem vám,“ odpovídá Ježíš, „a přece nevěříte.“ Ježíš jim neřekl přímo, že je Kristus, jak to kdysi řekl Samaritánce u studny. Ale ve skutečnosti jim odhalil, kdo je, když jim vysvětlil, že je z oblasti nahoře a že existoval před Abrahamem.
Ježíš však chce, aby lidé sami dospěli k závěru, že je Kristus, když budou srovnávat jeho činnost s tím, co bylo o Kristově činnosti předpověděno v Bibli. Proto při jedné dřívější příležitosti přikázal svým učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Kristus. A proto nyní dále říká těmto nepřátelským Židům: „Skutky, které dělám ve jménu svého Otce, ty o mně svědčí. Ale vy nevěříte.“
Proč nevěří? Je snad málo důkazů, že Ježíš je Kristus? Ne. Ježíš jim ukazuje příčinu, když jim říká: „Nejste žádná z mých ovcí. Mé ovce naslouchají mému hlasu a já je znám a ony mne následují. A dávám jim věčný život a rozhodně nebudou nikdy zničeny a žádný je neuchvátí z mé ruky. Co mi dal můj Otec, je něco většího než všechno jiné a žádný je nemůže uchvátit z Otcovy ruky.“
Potom Ježíš popisuje svůj blízký vztah ke svému Otci: „Já a Otec jsme jedno.“ Ježíš je na zemi a jeho Otec je v nebi. A proto zřejmě neříká, že on a jeho Otec jsou doslova neboli tělesně jedno. Spíše tím vyjadřuje, že jsou jedno v předsevzetí neboli že jsou v jednotě.
Ježíšova slova Židy rozhněvala, a proto sbírají kamení, aby ho zabili. Stejně jednali před několika měsíci při svátku chýší. Ježíš odvážně říká těmto mužům, kteří usilují o jeho život: „Ukázal jsem vám mnoho znamenitých skutků od Otce. Za který z těchto skutků mě kamenujete?“
„Nekamenujeme tě za nějaký znamenitý skutek,“ odpovídají, „ale pro rouhání, nebǒt ty, ač jsi člověk, děláš se bohem.“ Ježíš nikdy netvrdil, že je bohem. Proč to tedy Židé říkají?
Zřejmě proto, že si Ježíš činí nárok na moc, o které se domnívají, že náleží výlučně Bohu. Právě například řekl o svých „ovcích“: „Dávám jim věčný život.“ To nemůže učinit žádný člověk. Židé však přehlížejí, že Ježíš připouští, že dostal autoritu od svého Otce. Ježíš tvrdí, že je menší než Bůh, jak je to patrné z jeho další otázky: „Není napsáno ve vašem Zákoně [v Žalmu 82:6]: ‚Já jsem řekl: „Vy jste bohové“‘? Jestliže nazval ‚bohy‘ ty, proti nimž přišlo Boží slovo, a Písmo přece nemůže být zrušeno, říkáte mně, kterého Otec posvětil a vyslal do světa: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl, že jsem Boží Syn?“
Ano, jestliže Písmo nazývá i nespravedlivé lidské soudce ‚bohy‘, co mohou tito Židé vytýkat Ježíšovi, jestliže říká: „Jsem Boží Syn“? Ježíš dodává: „Jestliže nekonám skutky svého Otce, nevěřte mi. Ale jestliže je konám, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a nadále věděli, že Otec je ve spojení se mnou a já jsem ve spojení s Otcem.“
Když to Ježíš říká, Židé se ho chtějí zmocnit. On jim však uniká, stejně jako předtím při svátku chýší. Opouští Jeruzalém a cestuje přes řeku Jordán na místo, kde začal Jan křtít téměř před čtyřmi lety. Toto místo není zřejmě daleko od jižního břehu Galilejského moře, což je z Jeruzaléma přibližně dva dny cesty.
Mnozí lidé tam přicházejí k Ježíšovi a říkají: „Jan opravdu neprovedl ani jediné znamení, ale všechno, co Jan řekl o tomto člověku, je pravé.“ Proto zde mnozí uvěřili v Ježíše. Jan 10:22–42; 4:26; 8:23, 58; Matouš 16:20.
◆ Podle čeho mají lidé poznat, že Ježíš je Kristus?
◆ V jakém smyslu je Ježíš jedno se svým Otcem?
◆ Proč zřejmě Židé říkají, že se Ježíš činí bohem?
◆ Jak ukazuje Ježíšův citát ze Žalmu, že se neprohlašuje za rovného Bohu?