3. Jak se projevila Pavlova ochota dělat všechno pro dobré poselství ve spojitosti s Timoteem a Židy?

³ Pavlovo židovské zázemí a ochota dělat všechno pro dobré poselství ho vybavily pro to, aby pomáhal pokorným Židům přijmout Ježíše jako Mesiáše. Uvažuj například, co udělal apoštol, když si vyvolil za společníka na cestách Timotea. Timoteus, jehož otec byl Řek, nebyl obřezán jako židovští chlapci. (3. Mojž. 12:2, 3) Pavel věděl, že by Židům mohlo být kamenem úrazu, kdyby se jim pokoušel pomoci ke smíření s Bohem neobřezaný mladý muž. Co tedy udělal Pavel, aby Židům s poctivým srdcem nic nebránilo přijmout Ježíše? „Vzal [Timotea] a obřezal [ho] kvůli Židům.“ Udělal to, přestože obřízka nebyla křesťanský požadavek. — Sk. 16:1–3.

4. Jaký cíl měl Pavel podle 1. Korinťanům 9:20?

⁴ Tak tedy Pavel pracoval pro dobré poselství, když projevoval milující zájem o ostatní Židy. Napsal: „Tak jsem se Židům stal jako Žid, abych získal Židy; těm pod zákonem jsem se stal jako pod zákonem, ačkoli sám nejsem pod zákonem.“ (1. Kor. 9:20) Ano, Timoteův příklad dokládá, že Pavel dělal, co mohl, aby získal Židy a pomohl jim stát se křesťany. Jednal však podobně i s Nežidy?

7. Proč se Titova situace vzhledem k obřízce lišila od Timoteovy?

⁷ Když šel Pavel kolem roku 49 n. l. do Jeruzaléma na důležitou schůzku křesťanského vedoucího sboru, provázel jej řecký učedník Titus. Pavel předal shromážděným bratrům zprávu o svém kazatelském díle mezi lidmi z národů a později napsal: „Ani Titus, který byl se mnou, nebyl nucen dát se obřezat, ačkoli byl Řek.“ (Gal. 2:1–3) Na rozdíl od Timotea konal Titus službu především mezi neobřezanými lidmi z národů. Proto v jeho případě nevyvstala sporná otázka obřízky. — 2. Kor. 8:6, 16–18, 23; 12:18; Tit. 1:4, 5.