5. Jak vypadalo prostředí v Athénách, kde Pavel pronesl svou řeč? (Dej přečíst Skutky 17:16–31.)

⁵ Pavlova řeč je skutečně působivá a zaslouží si podrobný rozbor. Může nám přinést mnoho poučení, protože všude kolem sebe pozorujeme projevy příkrého bezpráví. Nejprve si blíže povšimněme okolností, které jsou popsány ve Skutcích 17:16–21. Athéňané byli hrdí, že žijí ve slavném středisku učenosti, kde kdysi vyučoval Sókratés, Platon a Aristotelés. Athény byly také městem velmi nábožným. Všude kolem sebe viděl Pavel modly — například sochy boha války Area neboli Marta, Dia, boha lékařství Asklépia a také sochy krutého boha moře Poseidóna, sochy Dionýsa, Athény a Eróta.

Náročné posluchačstvo

8. a) Jaké názory a stanoviska zastávali epikurejci? b) V co věřili stoikové?

⁸ Někteří Židé a Řekové naslouchali se zájmem, ale jak budou reagovat vlivní epikurejští a stoičtí filozofové? Jak uvidíš, byly jejich představy v mnoha ohledech velmi podobné dnešním všeobecně rozšířeným názorům, i některým naukám, které se dnes předkládají mládeži ve školách. Epikurejci zdůrazňovali, že se má žít tak, aby bylo možné získat co nejvíce slasti, především slasti duševní. Jejich filozofie „jezme a pijme, nebot zítra máme zemřít“ se vyznačovala tím, že neobsahovala žádné morální zásady ani ctnosti. (1. Korinťanům 15:32) Nevěřili, že bohové stvořili vesmír, ale domnívali se, že ve vesmíru, který spočívá na zákonech mechaniky, vznikl život náhodou. Podle jejich názoru se také bohové nezajímali o lidi. A kdo byli stoikové? Ti zdůrazňovali logiku a věřili, že základními principy vesmíru jsou hmota a síla. Stoikové nevěřili v Boha jako v osobu, ale představovali si nějaké neosobní božstvo. Domnívali se také, že lidské záležitosti jsou závislé na osudu.

9. Proč byla situace, v níž kázal Pavel, náročná?

⁹ Jak reagovali tito filozofové na veřejné vyučování Pavlovo? Charakteristickým rysem tehdejších Athéňanů byla zvědavost a intelektuální vyzývavost. Proto začali tito filozofové s Pavlem diskutovat. Nakonec ho vzali na Areopag. Nad athénským tržištěm, ale pod tyčící se akropolí byl skalnatý pahorek pojmenovaný podle boha války Marta neboli Area: Martův pahorek čili Areopag. Ve starověku se tam scházel soud nebo poradní shromáždění. Možná, že byl tedy Pavel předveden před soud, který se shromáždil v bezprostřední blízkosti Akropole, jež se svým slavným Parthenónem a jinými chrámy a sochami vyvolávala dojem působivé kulisy. Někteří se domnívají, že byl apoštol v nebezpečí, protože římský zákon zakazoval zavádění nových bohů. Ale i kdyby byl Pavel přiveden na Areopag jen proto, aby objasnil své názory nebo aby dokázal, zda je způsobilým učitelem, stál před posluchačstvem, které bylo nutno brát vážně. Podaří se mu vysvětlit jeho důležité poselství, aniž v nich vyvolá pocit odcizení?

16 Zatímco Pavel na ně čekal v Athénách, pobouřil se v něm jeho duch, když spatřil, že je město plné model. 17 Rozmlouval tedy v synagóze se Židy a ostatními lidmi, kteří uctívali [Boha], a každý den na tržišti s těmi, kteří tam právě byli. 18 Ale někteří z epikurejských i stoických filozofů s ním začali polemizovat a někteří říkali: „Co by chtěl ten mluvka povídat?“ Jiní: „Zdá se, že je to zvěstovatel cizích božstev.“ To bylo proto, že oznamoval dobré poselství o Ježíšovi a vzkříšení. 19 Chopili se ho tedy, vedli ho k Areopagu a řekli: „Můžeme se dozvědět, jaké je to nové učení, o kterém mluvíš? 20 Uvádíš totiž nějaké věci, které jsou cizí naším uším. Proto bychom se chtěli dozvědět, co to má znamenat.“ 21 Všichni Athéňané a cizinci, kteří se tam zdržovali, opravdu netrávili svůj volný čas ničím jiným, než že něco vyprávěli nebo naslouchali něčemu novému. 22 Pavel nyní stál uprostřed Areopagu a řekl: