Jehovovo slovo se rozmáhá!
„Jehovovo slovo mocně rostlo a rozmáhalo se. — SKUTKY 19:20.
1. O čem bude pojednávat tento rozbor biblické knihy Skutků apoštolů?
JEHOVA otevíral dveře činnosti. Průkopníkem v této práci byl zejména Pavel, ‚apoštol pro národy‘. (Římanům 11:13) Ano, při našem souvislém studiu Skutků apoštolů ho nyní nacházíme v plné činnosti na jeho vzrušujících misionářských cestách. — Skutky 16:6–19:41.
2. a) Jak sloužil apoštol Pavel asi v letech 50 až 56 n. l. jako božsky inspirovaný pisatel? b) Co se stalo, když Bůh požehnal Pavlově kazatelské službě i službě jiných?
2 Pavel byl také pod božskou inspirací pisatelem. Asi od roku 50 n. l. do roku 56 n. l. napsal z Korintu 1. a 2. Tesaloničanům, z téhož města nebo ze syrské Antiochie napsal Galaťanům, z Efezu napsal 1. Korinťanům, z Makedonie 2. Korinťanům a z Korintu napsal Římanům. A Bůh žehnal Pavlově službě i službě ostatních, a proto „Jehovovo slovo mocně rostlo a rozmáhalo se“. — Skutky 19:20.
Z Asie do Evropy
3. Jak dali Pavel a jeho druhové znamenitý příklad, pokud jde o vedení svatým duchem?
3 Pavel a jeho druhové dali znamenitý příklad, když přijímali vedení svatého ducha. (16:6–10) Snad pomocí slyšitelných zjevení, snů nebo vidění jim duch zabránil, aby nekázali v oblasti Asie a v provincii Bithýnii, kam se dostalo dobré poselství později. (Skutky 18:18–21; 1. Petra 1:1, 2) Proč duch zabránil, aby tam nepřišli dříve? Pracovníků bylo málo, a duch je vedl na plodnější pole v Evropě. Jestliže je tedy dnes znemožněná cesta do jednoho území, káží svědkové Jehovovi jinde a jsou si jisti, že je Boží duch povede k lidem, kteří se podobají ovcím.
4. Jak reagoval Pavel na vidění, v němž jeden Makedoňan prosil o pomoc?
4 Pavel a jeho druhové pak ‚přešli‘ maloasijské území Mysii jako misionářské pole. Ve vidění však Pavel viděl nějakého Makedoňana, který prosil o pomoc. Misionáři se tedy ihned odebrali do Makedonie, území na Balkánském poloostrově. Podobně vede i dnes svatý duch mnoho svědků, aby sloužili tam, kde je velmi nutné oznamovat království.
5. a) Proč můžeme říci, že se Jehovovo slovo rozmáhalo ve Filipech? b) V čem se mnozí dnešní svědkové podobají Lydii?
5 V Makedonii se rozmáhalo Jehovovo slovo. (16:11–15) Filipy byla kolonie, kterou obývali většinou římští občané, Židů zde bylo zřejmě málo a nebyla tam synagóga. Bratři proto šli k ‚místu modlitby‘ u řeky za městem. Mezi lidmi, které tam našli, byla Lydie, snad židovská proselytka z Thyatiry, maloasijského města známého barvářským průmyslem. Prodávala purpurové barvivo nebo purpurem barvené tkaniny a oděvy. Když se dala Lydie se svou domácností pokřtít, nabízela pohostinnost tak opravdově, že Lukáš napsal: „Prostě nás k tomu přiměla.“ Jsme vděční, že takové sestry existují i dnes.
Žalářník uvěří
6. Jak vedla démonova činnost k tomu, že byl Pavel se Silasem ve Filipech uvězněn?
6 Satan jistě zuřil, když viděl duchovní pokroky ve Filipech. Démonská činnost totiž vedla k tomu, že byli Pavel a Silas uvězněni. (16:16–24) Po celé dny za nimi chodila jedna dívka, která měla „démona věštby“ (doslova „ducha pythonova“). Démon možná představoval pythického Apolla, boha, který údajně zabil hada pythona. Ta dívka opatřovala svým pánům velký zisk tím, že provozovala umění předpovídat. Vždyť možná říkala zemědělcům, kdy mají provádět sadbu, dívkám, kdy se mají vdávat, a horníkům, kde mají hledat zlato. Stále chodila za bratry a volala: „Tito lidé, kteří vám zvěstují cestu záchrany, jsou otroci nejvyššího Boha.“ Démon ji možná nutil k takovým výrokům, aby to vypadalo, že předpovídá pod božskou inspirací, ale démoni nemají právo nic prohlašovat o Jehovovi a o jeho opatření k záchraně. Když měl Pavel takového znepokojování dost, v Ježíšově jménu démona vyhnal. Pánové této dívky viděli, že přišli o zdroj zisku, dovlekli Pavla a Silase na tržiště, aby je tam zbili pruty. (2. Korinťanům 11:25) Pak byli Pavel a Silas uvězněni a nohy jim upevnili do klády. Takové nástroje se daly uzpůsobit tak, že byly člověku násilím roztahovány nohy, což působí velkou bolest.
7. Pro koho a jak vedlo uvěznění Pavla a Silase k požehnání?
7 Toto uvěznění přineslo velké požehnání žalářníkovi a jeho rodině. (16:25–40) Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a chválili Boha písní, a byli si jisti, že Bůh je s nimi. (Žalm 42:8; 42:9, KB) Náhle se zemětřesením otevřely dveře a uvolnila se všechna pouta, protože se řetězy odtrhly od trámů nebo zdí. Žalářník se bál, že ho postihne trest smrti, protože vězňové utekli. Chtěl právě spáchat sebevraždu, když na něj Pavel zavolal: „Neubližuj si, neboť jsme všichni tady!“ Žalářník vyvedl Pavla a Silase ven a zeptal se, jak může být zachráněn. „Věř v Pána Ježíše,“ zněla odpověď. Když uslyšel Jehovovo slovo, „on i jeho domácí byli bez odkladu pokřtěni“. To vyvolalo opravdu velkou radost.
8. Jakou akci podnikli správní úředníci ve Filipech a čeho mohlo být dosaženo, kdyby veřejně uznali svou chybu?
8 Příští den poslali správní úředníci vzkaz, aby byli Pavel a Silas propuštěni. Pavel však řekl: ‚Zmrskali nás bez soudu, nás, kteří jsme Římané, a uvrhli nás do vězení. A nyní nás tajně vyhazují? Ať přijdou a vyvedou nás.‘ Kdyby úředníci veřejně uznali svou chybu, zdráhali by se pak možná bít a věznit další křesťany. Úředníci nemohli římské občany vyhnat, a proto přišli a prosili bratry, aby odešli. Ale ti odešli, teprve když povzbudili spoluvěřící. Takový zájem nyní podněcuje členy vedoucího sboru a jiné cestující zástupce, aby navštěvovali a povzbuzovali Boží lid po celé zemi.
Jehovovo slovo se rozmáhá v Tesalonice a Beroji
9. Jakou metodou, kterou dosud používají svědkové Jehovovi, Pavel „vysvětloval a dokazoval“, že musel Mesiáš trpět a vstát z mrtvých?
9 Dále se Boží slovo rozmáhalo v Tesalonice, makedonském hlavním městě a námořním přístavu. (17:1–9) Tam Pavel rozmlouval se Židy a „vysvětloval a dokazoval“, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. (Pavel to dělal tak, že srovnával proroctví s událostmi, jimiž se splňují.) Tak uvěřili někteří Židé, mnozí proselyté a jiní. Když se někteří žárliví Židé srotili, ale nepodařilo se jim najít Pavla a Silase, odvedli Jasona a jiné bratry k městským předákům a obvinili je z pobuřování. Tato falešná obžaloba je stále ještě vznášena proti Jehovovu lidu. Bratři však byli propuštěni, když dali „dostatečnou záruku“.
10. V jakém smyslu berojští Židé „pečlivě zkoumali“ Písma?
10 Pavel a Silas pak šli do města Beroje. (17:10–15) Tamější Židé ‚pečlivě zkoumali Písma‘, a ke stejnému jednání dnes povzbuzují lidi svědkové Jehovovi. Tito Berojané neměli k Pavlovi nedůvěru, ale zkoumali, aby si ověřili, že Ježíš je Mesiáš. K čemu to vedlo? Mnozí Židé a někteří Řekové (snad proselyté) uvěřili. Když tesaloničtí Židé pobouřili davy, doprovodili bratři Pavla na pobřeží, kde možná někteří z jeho společníků nasedli na loď směřující do Pirea (novodobý Piraieus), athénského přístavního města.
Jehovovo slovo se rozmáhá v Athénách
11. a) Jak Pavel směle svědčil v Athénách, ale kdo s ním polemizoval? b) Co měli někteří na mysli, když označovali Pavla jako „mluvku“?
11 V Athénách bylo vydáno smělé svědectví. (17:16–21) Pavel promluvil o Ježíšovi a o vzkříšení, a proto s ním začali filozofové polemizovat. Někteří byli epikurejci a zdůrazňovali rozkoš. Jiní byli stoikové, kteří vyzdvihovali sebekázeň. ‚Co by chtěl ten mluvka povídat?‘ ptali se někteří. Výraz „mluvka“ (doslova „sběratel semene“) naznačoval, že Pavel byl jako pták, který sbírá semena a po troškách rozděluje trochu poznání, ale bez moudrosti. Jiní řekli: „Zdá se, že je to zvěstovatel cizích božstev.“ To byla vážná věc, protože na základě takového obvinění přišel o život Sókrates. Zanedlouho přivedli Pavla do blízkosti Akropole na Areopag (Martův pahorek), kde se snad scházel pod širým nebem nejvyšší soud.
12. a) Které rysy dobré veřejné promluvy jsou patrné v Pavlově proslovu na Areopagu? b) Co řekl Pavel o Bohu a k čemu to vedlo?
12 Pavlova řeč na Areopagu byla vynikajícím příkladem proslovu, který má působivý úvod, logické uspořádání myšlenek a přesvědčivé dokazování — což se učí v teokratické škole kazatelské služby svědků Jehovových. (17:22–34) Řekl, že Athéňané jsou nábožnější než jiní. Vždyť měli dokonce oltář „Neznámému Bohu“, snad aby neurazili nějaké božstvo. Pavel mluvil o stvořiteli, který „učinil z jednoho člověka každý lidský národ“ a „vymezil ustanovená období a stanovené hranice lidského přebývání“, například kdy vymýtit Kananejce. (1. Mojžíšova 15:13–21; Daniel 2:21; 7:12) Tohoto Boha bylo možné najít. „Vždyť my jsme také jeho potomstvo,“ řekl Pavel a nepřímo tím poukázal na to, že člověk byl stvořen Jehovou, a citoval jejich básníky Arata a Kleanta. Jako Boží potomstvo bychom si neměli myslet, že dokonalý stvořitel je jako nějaká modla, kterou vytvořil nedokonalý člověk. Bůh kdysi přehlížil takovou nevědomost, ale nyní říká lidstvu, aby činilo pokání, protože určil den, kdy bude soudit lidi prostřednictvím toho, jehož ustanovil. Pavel již předtím „oznamoval dobré poselství o Ježíšovi“, a proto jeho posluchači věděli, co má na mysli, že totiž tímto soudcem bude Kristus. (Skutky 17:18; Jan 5:22, 30) Epikurejcům byla řeč o pokání nepříjemná a řečtí filozofové byli spíše schopni přijmout nějaké poznámky o nesmrtelnosti než o smrti a vzkříšení. Někteří zřejmě řekli: ‚Uslyšíme tě jindy,‘ podobně jako mnozí, kteří dnes odbývají dobré poselství pokrčením ramen. Ale soudce Dionysios a jiní uvěřili.
Boží slovo se rozmáhá v Korintu
13. Jak získával Pavel při kazatelské službě obživu a jakou obdobu toho nacházíme v dnešní době?
13 Pavel šel dále do Korintu, hlavního města provincie Achaje. (18:11) Tam našel Akvilu a Priscillu, kteří tam přišli, když césar Klaudius nařídil, aby Židé, kteří nebyli římskými občany, odešli z Říma. Pavel vyráběl s těmito křesťanskými manžely stany, aby měl při kazatelské službě obživu. (1. Korinťanům 16:19; 2. Korinťanům 11:9) Stříhat a šít nepoddajnou látku z kozí srsti byla těžká práce. Podobně si i svědkové Jehovovi opatřují své hmotné potřeby světskou prací, ale jejich povoláním je kazatelská služba.
14. a) Co Pavel dělal, když musel čelit houževnatému odporu ze strany Židů v Korintu? b) Jak dostal Pavel ujištění, že má zůstat v Korintu, ale jak je Jehovův lid veden dnes?
14 Korintští Židé mluvili utrhačně, když Pavel oznamoval, že Ježíš je Mesiáš. Proto si vytřepal oděv, aby ukázal, že vůči nim nemá žádnou odpovědnost, a začal konat shromáždění v domě Titia Justa, který byl pravděpodobně Říman. Mnozí (včetně bývalého představeného synagógy Krispa a jeho domácnosti) uvěřili a dali se pokřtít. Pokud si Pavel nebyl jistý, zda má zůstat v Korintu, jestliže projevují Židé takový odpor, pak se jeho pochybnosti rozptýlily, když mu Pán ve vidění řekl: ‚Neměj strach. Mluv dále, protože jsem s tebou a nikdo ti neuškodí. Mám v tomto městě mnoho lidí.‘ Pavel tam tedy dále učil Boží slovo, celkem rok a šest měsíců. Boží lid sice nyní nedostává vidění, ale modlitba a vedení svatým duchem jim pomáhá činit podobně moudrá rozhodnutí ohledně zájmů království.
15. Co se stalo, když byl Pavel přiveden před prokonzula Gallia?
15 Židé vedli Pavla k prokonzulovi Juniovi Galliovi. (18:12–17) Naznačovali, že Pavel získává nové stoupence nezákonným způsobem — což je falešná obžaloba, kterou dnes vznášejí řečtí duchovní proti svědkům Jehovovým. Gallio věděl, že se Pavel nedopustil ničeho špatného a že se Židé sotva zajímali o blaho Říma a o jeho zákony, a proto je odehnal. Když diváci bili Sosthena, nového představeného synagógy, Gallio do toho nezasahoval. Myslel si možná, že člověk, který zřejmě vedl srocení proti Pavlovi, dostává, co mu patří.
16. Proč bylo přijatelné, že si Pavel dal v souvislosti se slibem nakrátko ostříhat vlasy?
16 Pavel se plavil z egejského přístavu Kenchrejí do maloasijského města Efezu. (18:18–22) Před cestou ‚si dal nakrátko ostříhat vlasy, neboť učinil slib‘. Neuvádí se, zda učinil Pavel slib předtím, než se stal Ježíšovým následovníkem, nebo zda to byl začátek či konec období slibu. Křesťané nejsou pod Zákonem, dal jej však Bůh a byl svatý, a na takovém slibu nebylo nic hříšného. (Římanům 6:14; 7:6, 12; Galaťanům 5:18) V Efezu Pavel rozmlouval se Židy a slíbil, že se vrátí, bude-li Bůh chtít. (Tento slib byl později splněn.) Návratem do syrské Antiochie skončila jeho druhá misionářská cesta.
Jehovovo slovo se rozmáhá v Efezu
17. Jaké pokyny potřeboval Apollo a někteří jiní ohledně křtu?
17 Zanedlouho (asi v letech 52–56 n. l.) zahájil Pavel svou třetí misionářskou cestu. (18:23–19:7) V Efezu mezitím učil o Ježíšovi Apollo, ale věděl pouze o křtu Janovu, který symbolizoval pokání z hříchů proti smlouvě Zákona. Priscilla a Akvila ‚mu přesněji objasnili Boží cestu‘ a pravděpodobně mu vysvětlili, že k tomu, aby byl člověk pokřtěn jako Ježíš, je nutné dát se ponořit ve vodě a že s tím souvisí i vylití svatého ducha. Po křtu svatým duchem o letnicích roku 33 n. l. bylo nutné, aby se každý, kdo byl pokřtěn křtem Janovým, dal znovu pokřtít v Ježíšově jménu. (Matouš 3:11, 16; Skutky 2:38) V Efezu se později dalo „pokřtít ve jménu Pána Ježíše“ asi dvanáct mužů, kteří byli předtím pokřtěni křtem Janovým, a to bylo jediné opětovné pokřtění, o němž je zpráva v Písmu. Když na ně Pavel vložil ruce, obdrželi svatého ducha a dva zázračné důkazy nebeského souhlasu — mluvení jazyky a prorokování.
18. Kde vydával Pavel svědectví, když byl v Efezu, a k čemu to vedlo?
18 Město Efez mělo asi 300 000 obyvatel a Pavel tam měl jistě mnoho práce. (19:8–10) Jeho chrám bohyně Artemidy patřil k sedmi divům starověkého světa a v jeho divadle bylo místo pro 25 000 osob. Pavel ‚přesvědčivě hovořil‘ v synagóze. Předkládal tam totiž přesvědčivé argumenty, ale odešel, když někteří mluvili urážlivě o té Cestě, neboli způsobu života, který byl založen na víře v Krista. Dva roky Pavel denně přednášel v posluchárně Tyrannovy školy a „slovo“ se šířilo po celé oblasti Asie.
19. Jaká událost v Efezu vedla k tomu, že tam ‚Jehovovo slovo mocně rostlo a rozmáhalo se‘?
19 Bůh umožnil Pavlovi, aby uzdravoval a vyháněl démony, a dal tím najevo, že jeho činnost schvaluje. (19:11–20) Ale sedmi synům předního kněze Scevy se nepodařilo vyhnat démona použitím Ježíšova jména, protože nezastupovali Boha ani Krista. Muž posedlý démony je dokonce zranil. Lidé dostali strach a „jméno Pána Ježíše bylo velebeno“. Ti, kteří uvěřili, se zřekli svých okultních zvyků a veřejně spálili své knihy, které zřejmě obsahovaly zaklínání a magické formule. „Jehovovo slovo tedy mocně rostlo a rozmáhalo se,“ napsal Lukáš. Také dnes pomáhají Boží služebníci osvobozovat lidi od démonismu. — 5. Mojžíšova 18:10–12.
Náboženská nesnášenlivost nemá úspěch
20. Proč podnítili stříbrotepci v Efezu srocení a jak to skončilo?
20 Svědkové Jehovovi stáli často před sroceným davem, stejně jako křesťané v Efezu. (19:21–41) Když věřících přibývalo, Demétrios a jiní stříbrotepci přicházeli o peníze, protože méně lidí kupovalo jejich stříbrné chrámečky bohyně Artemidy, která měla mnoho ňader. Na Demétriův podnět dovlekl dav Pavlovy společníky Gaia a Aristarcha do divadla, ale Pavlovi nedovolili učedníci vejít dovnitř. Dokonce i někteří ze členů komise pro slavnosti a hry ho prosili, aby se tam neodvažoval jít. Dav křičel asi dvě hodiny: „Veliká je Artemis Efezanů!“ Městský písař (který stál v čele obecní správy) nakonec řekl, že řemeslníci mohou přednést svá obvinění prokonzulovi, který má právo činit soudní rozhodnutí, nebo že jejich případ může být rozhodnut v „řádném shromáždění“ občanů. Jinak by mohl Řím obvinit účastníky tohoto neobvyklého shromáždění z výtržnosti. Pak shromáždění rozpustil.
21. Jak Bůh požehnal Pavlově práci a jak žehná práci svědků Jehovových dnes?
21 Bůh pomohl Pavlovi čelit různým zkouškám a požehnal jeho úsilí pomáhat lidem, aby zavrhli náboženské omyly a přijali pravdu. (Srovnej Jeremiáše 1:9, 10.) Jsme opravdu vděční, že náš nebeský Otec podobně žehná naší práci. V dnešní době, stejně jako v prvním století, tedy ‚Jehovovo slovo mocně roste a rozmáhá se‘.
Jak bys odpověděl?
◆ Jaký příklad dal Pavel tím, že přijímal vedení svatým duchem?
◆ Jakou metodou, kterou stále používají svědkové Jehovovi, Pavel ‚vysvětloval a dokazoval‘ věci?
◆ Jaká je obdoba mezi odezvou na Pavlovu řeč na Areopagu a kázáním svědků Jehovových?
◆ Jak získával Pavel obživu, když se věnoval kazatelské službě, a co obdobného se děje v dnešní době?
◆ Jak dnes Bůh žehná dílu svědků Jehovových, jako žehnal práci Pavlově?
[Obrázek na straně 16 a 17]
Jehovovo slovo se rozmáhalo ve
1. Filipech
2. a 3. v Athénách
4. a 6. v Efezu
5. v Římě
[Podpisek]
Fotografie č. 4: Manley Studios