EFEZ

Ve starověku bohaté město a významné náboženské a obchodní středisko. Efez ležel na záp. pobřeží Malé Asie, téměř přímo proti ostrovu Samos. Byl postaven na svazích a úpatí několika pahorků, z nichž nejvýznamnější byla hora Pion a hora Koressos. Tento přístav ležel na hlavní obchodní cestě vedoucí z Říma do Orientu. Díky své poloze nedaleko ústí řeky Kaystros, odkud byl přístup do povodí řek Gediz (starověký Hermos) a Menderes (starověký Meander), se město stalo křižovatkou suchozemských obchodních cest v Malé Asii. Silnice spojovaly Efez s nejdůležitějšími městy oblasti Asie.

Na základě toho, co ve svých spisech napsali římský autor Plinius Starší, který žil v prvním století, a starověký řecký zeměpisec Strabón, docházejí někteří znalci k názoru, že jeden ze zálivů Egejského moře kdysi sahal až k Efezu, ale že se pobřeží pozvolna posouvalo do moře, a proto dnes leží rozvaliny města několik kilometrů směrem do vnitrozemí. Výzkumník J. T. Wood však na základě svých nálezů v Efezu došel k závěru, že ve starověku leželo město 6,5 km od Egejského moře. Pokud je tento názor správný, pak v době, kdy žil Pavel, musely lodě připlouvat až do ústí řeky Kaystros, kde byl vnitrozemský přístav, jehož splavnost byla udržována neustálým hloubením řečiště. V průběhu staletí se však přístav a ústí řeky zaplnily bahnem, které Kaystros naplavoval.

Artemidin chrám. Nejimpozantnější stavbou ve městě byl Artemidin chrám, který byl ve starověku řazen mezi sedm divů světa. Chrám existující ještě v prvním století n. l., když Efez navštívil apoštol Pavel, byl přestavěn podle plánu původního iónského chrámu, který v roce 356 př. n. l. údajně zapálil Hérostratos.

Výkopy, které byly v místě, kde stál chrám, prováděny ve druhé polovině 19. století, ukázaly, že chrám byl postaven na plošině o šířce asi 73 m a o délce 127 m. Vlastní chrám byl přibližně 50 m široký a 105 m dlouhý. Bylo v něm 100 mramorových sloupů, které se tyčily do výše téměř 17 m. Průměr sloupů u patky byl 1,8 m; některé z nich byly až do výše 6 m ozdobeny sochařskými výtvory. Vnitřní svatyně chrámu byla asi 21 m široká a 32 m dlouhá. Oltář, který tam byl umístěn, měl v půdorysu asi 6 × 6 m; pravděpodobně přímo za tímto oltářem stála socha Artemidy.

Nalezené fragmenty svědčí o tom, že chrám byl zdoben nádhernými malbami a sochami. Střecha byla pokryta velkými bílými mramorovými deskami. Ke spojení mramorových bloků bylo místo malty údajně použito zlato.

Stadion, divadlo. Asi 1,5 km na JZ od Artemidina chrámu ležel stadion, který byl za Nerona přestavěn (54–68 n. l.). Na tomto stadionu se pravděpodobně odehrávaly atletické soutěže a možná i gladiátorské zápasy. Máme-li slova v 1. Korinťanům 15:32, kde apoštol Pavel říká, že v Efezu bojoval s divokými zvířaty, chápat doslova, pak se před divokými zvířaty musel bránit pravděpodobně na tomto stadionu.

Divadlo, v němž se Efezané srotili na Demetriův popud, se rozkládalo necelých 800 m již. od stadionu. Leželo na úpatí hory Pion. (Sk 19:23–41) Jeho fasádu zdobily sloupy, výklenky a překrásné sochy. Šedesát šest řad mramorových sedadel pro diváky bylo uspořádáno do půlkruhu; odhaduje se, že na nich bylo místo asi pro 25 000 lidí. Toto divadlo mělo vynikající akustiku. Ještě dnes může člověk sedící v horní řadě dobře rozumět slovům, která jsou tiše vyslovena v místě jeviště. (VYOBRAZENÍ, sv. 2, s. 748)

Od divadla vedla přímo do přístavu široká silnice dlážděná mramorem. Tato silnice byla téměř 0,5 km dlouhá a asi 11 m široká a po obou stranách ji lemovaly 4,5 m široké kolonády. Za nimi byly obchody a další budovy. Na obou koncích silnice stály monumentální brány.

Pavlova kazatelská činnost v Efezu. Do Efezu, křižovatky starověkého světa, přišel apoštol Pavel, kterého doprovázeli Aquila a Priscilla, pravděpodobně v roce 52 n. l. Pavel se okamžitě vydal kázat do židovské synagógy. I když byl požádán, aby se v Efezu zdržel déle, opustil město s tím, že se tam vrátí, bude-li to Jehovova vůle. (Sk 18:18–21) Aquila a Priscilla, kteří v Efezu zůstali, se seznámili s Apollem, Židem z egyptské Alexandrie. „Přesněji mu objasnili Boží cestu“, protože byl obeznámen pouze s Janovým křtem. (Sk 18:24–26)

Když se Pavel do Efezu vrátil (pravděpodobně to bylo v zimě na přelomu let 52/53 n. l.), našel některé muže, kteří byli pokřtěni Janovým křtem. Pavel jim vysvětlil otázku křtu a potom byli pokřtěni znovu. (Sk 19:1–7) Tentokrát Pavel vyučoval v židovské synagóze tři měsíce. Když se však vzedmula vlna odporu, přestěhoval se s těmi, kdo se stali věřícími, do posluchárny Tyrannovy školy; tam po dva roky denně přednášel. (Sk 19:8–10) Pavel navíc intenzívně kázal dům od domu. (Sk 20:20, 21)

Pavlova kazatelská činnost doprovázená zázračným uzdravováním a vyháněním démonů zapůsobila na mnoho Efezanů tak, že se stali věřícími. Také to, že se sedmi synům jistého židovského předního kněze jménem Skeva nepodařilo vyhnat démony, vzbudilo velký zájem. Ti, kdo dříve provozovali magická umění, veřejně spálili své knihy, jejichž celková hodnota byla 50 000 kousků stříbra (pokud to byly denáry, pak by to odpovídalo 37 200 dolarů). (Sk 19:11–20) Efez byl magickým uměním tak proslaven, že řečtí a římští pisatelé označovali knihy neboli svitky s magickými formulemi a zaříkávadly jako „efezské spisy“.

Mnoho Efezanů přestalo uctívat Artemidu, a proto stříbrotepec Demetrios upozornil své kolegy na to, že Pavlova kazatelská činnost ohrožuje nejen jejich živnost, ale také uctívání Artemidy. Rozlícení stříbrotepci křičeli: „Velká je Artemis Efezanů!“ Ve městě nastala vřava, která vyvrcholila dvouhodinovým srocením v divadle, do něhož se vešlo asi 25 000 diváků. (Sk 19:23–41)

Po této události Pavel Efez opustil. Když byl později v Milétu, poslal pro starší muže efezského sboru. Poskytl jim přehled o vlastní kazatelské činnosti v oblasti Asie a dal jim pokyny k tomu, jak mají plnit své povinnosti. (Sk 20:1, 17–38) Pavel se při této příležitosti zmínil o ‚třech letech‘ strávených v Efezu. Na tento údaj je třeba zřejmě pohlížet jako na zaokrouhlené číslo. (Sk 20:31; srovnej Sk 19:8, 10.)

V průběhu let toho křesťané v Efezu mnoho vydrželi. Někteří z nich však ztratili lásku, kterou měli na začátku. (Zj 2:1–6; viz hesla ARTEMIS; DEMETRIOS č. 1; EFEZANŮM [DOPIS].)

[Vyobrazení na straně 419]

Reliéf, na němž jsou vyobrazeni muži bojující s divokými zvířaty, možná na stadionu v Efezu