-
MarekHlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
MAREK
Římské příjmení syna Marie z Jeruzaléma. Jeho hebrejské jméno bylo Jan, což znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. (Sk 12:12, 25) Marek byl bratrancem Barnabáše, byl jeho druhem na cestách, doprovázel další z prvních křesťanských misionářů a byl inspirován, aby napsal evangelium, které nese jeho jméno. (Kol 4:10) Je to Jan Marek, o němž se zmiňuje kniha Skutky, a je to také Jan ze Skutků 13:5, 13.
Marek zjevně patřil k prvním věřícím v Krista. První křesťanský sbor používal dům jeho matky jako místo uctívání, což by mohlo znamenat, že Ježíšovými následovníky se jak Marek, tak jeho matka stali před Kristovou smrtí. (Sk 12:12) Jedině Marek se zmiňuje o spoře oděném mladém muži, který utekl v noci, kdy byl Ježíš zrazen, a proto je rozumné se domnívat, že tím mladým mužem byl sám Marek. (Mr 14:51, 52) Zdá se tedy pravděpodobné, že o Letnicích v roce 33 n. l. byl Marek přítomen vylití svatého ducha na 120 Kristových učedníků. (Sk 1:13–15; 2:1–4)
-
-
Marek (evangelium)Hlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
Jan Marek měl zjevně také další zdroje informací. Ježíšovi první učedníci se setkávali v domě Markovy matky, a proto Marek musel být obeznámen nejen s Petrem, ale i s dalšími lidmi, kteří Ježíše dobře znali, viděli ho, jak konal svou práci, a slyšeli ho kázat a vyučovat. (Sk 12:12) Marek byl pravděpodobně ten „jistý mladý muž“, který „utekl nahý“, když se ho pokoušeli zmocnit ti, kdo zatkli Ježíše. Je tedy zřejmé, že Marek byl v určitém osobním styku s Ježíšem. (Mr 14:51, 52)
-