-
JakubHlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
4. Syn Josefa a Marie, nevlastní bratr Ježíše. (Mr 6:3; Ga 1:19) Tento Jakub sice nebyl apoštolem, ale je zřejmé, že byl dozorcem křesťanského sboru v Jeruzalémě (Sk 12:17) a napsal biblickou knihu, která nese jeho jméno. (Jk 1:1) Věkem byl možná Ježíšovi nejblíže, protože je uváděn jako první ze čtyř synů, kteří se Marii narodili přirozeným způsobem. Byli to Jakub, Josef, Šimon a Jidáš. (Mt 13:55; viz heslo BRATR.) Ve svém dopise Korinťanům, který byl napsán asi v roce 55 n. l., Pavel naznačuje, že Jakub byl ženatý. (1Ko 9:5)
-
-
JakubHlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
Potom se Jakub stal význačným členem a zřejmě i „apoštolem“ jeruzalémského sboru. (Viz heslo APOŠTOL, Sboroví apoštolové.) Proto Pavel napsal, že když poprvé navštívil bratry v Jeruzalémě (asi v roce 36 n. l.), strávil 15 dnů s Petrem, ale „neviděl . . . nikoho jiného z apoštolů, pouze Jakuba, Pánova bratra“. (Ga 1:18, 19) Když byl Petr zázračně propuštěn z vězení, dal bratrům v domě Jana Marka pokyn: „Podejte o tom zprávu Jakubovi a bratrům.“ Z toho je patrné, že Jakub měl význačné postavení. (Sk 12:12, 17) Asi v roce 49 n. l. byla ‚apoštolům a starším mužům‘ v Jeruzalémě předložena sporná otázka týkající se obřízky. Petr, Barnabáš a Pavel vydali osobní svědectví a potom promluvil Jakub a vyjádřil rozhodnutí, které bylo schváleno a přijato celým shromážděním. (Sk 15:6–29; srovnej Sk 16:4.) Když se Pavel zmiňuje o této události, říká, že mezi těmi, kdo byli v Jeruzalémě, se Jakub, Kéfas a Jan „zdáli být sloupy“. (Ga 2:1–9) Na závěr jedné pozdější misionářské cesty podal Pavel v Jeruzalémě zprávu o své službě Jakubovi a ‚všem starším mužům‘, a ti mu dali určitou radu, kterou se měl řídit. (Sk 21:15–26; viz také Ga 2:11–14.)
-