1., 2. V čem je cesta, která čeká Barnabáše a Saula, mimořádná a jak jejich činnost přispěje ke splnění slov ve Skutcích 1:8?

SBOR v Antiochii prožívá vzrušující den. Ze všech tamních proroků a učitelů vybral svatý duch Barnabáše a Saula, aby nesli dobrou zprávu do vzdálených míst.a (Sk. 13:1, 2) Je pravda, že způsobilí muži byli na jiná místa vysíláni už dříve. V minulosti však misionáři cestovali do oblastí, kde už křesťanství zapustilo kořeny. (Sk. 8:14; 11:22) Tentokrát budou Barnabáš a Saul posláni do zemí, ve kterých se převážná většina lidí ještě s dobrou zprávou nesetkala. Na cestách jim bude sloužit Jan Marek.

² Asi před 14 lety řekl Ježíš svým následovníkům: „Budete mi svědky v Jeruzalémě, v celé Judeji a Samaří a až do nejvzdálenějších končin země.“ (Sk. 1:8) Tím, že Barnabáš a Saul byli jmenováni, aby sloužili jako misionáři, se splnění Ježíšových prorockých slov velmi urychlí.b

4. a) Na čí pokyn byli vybráni Barnabáš a Saul a jak na toto jmenování reagovali jejich spoluvěřící? b) Jak můžeme podporovat ty, jimž jsou svěřeny teokratické úkoly?

⁴ Bible neříká, proč dal svatý duch pokyn, aby byli pro tuto práci vyčleněni právě Barnabáš a Saul. (Sk. 13:2) Víme však, že tento výběr vedl. Nic nenasvědčuje tomu, že by proroci a učitelé v Antiochii měli nějaké námitky. Toto jmenování naopak plně podporovali. Představme si, jak se asi Barnabáš a Saul cítili, když se jejich křesťanští bratři bez sebemenší známky žárlivosti postili, modlili se, „položili [na ně] ruce a vyslali je na cestu“. (Sk. 13:3) Také my bychom měli podporovat ty, jimž jsou svěřeny teokratické úkoly, tedy i muže, kteří jsou jmenováni jako dozorci ve sboru. Těm, kdo obdrží takové výsady, bychom neměli závidět, ale měli bychom „si jich kvůli jejich práci mimořádně [vážit] a [milovat] je“. (1. Tes. 5:13)