PODVOD

Záměrné podvádění, lest, překroucení pravdy za účelem přimět někoho, aby se rozdělil o nějakou věc, která mu patří, nebo aby se vzdal nějakého zákonného práva. Základní význam hebrejského výrazu překládaného jako ‚ošidit‘ (ʽa·šaqʹ; 3Mo 6:2) je zneužít své síly, moci nebo autority nad druhými. Také je překládán jako ‚útlak‘, ‚utlačovat‘. (Ka 4:1; Iz 52:4) Řecké slovo a·po·ste·reʹo znamená „připravit (někoho o něco); ošidit; oloupit“. (1Ko 7:5; Mr 10:19; 1Ti 6:5) Řecké podstatné jméno doʹlos (‚podvod‘; Sk 13:10) je také překládáno jako „klam“. (Mr 7:22)

Podvod, jak o něm pojednává Bible, je obvykle spojován s obchodními vztahy. Boží zákon zakazuje nečestné obchody. Izraelité měli jednat jeden s druhým čestně. Námezdný dělník byl Zákonem specificky chráněn. (3Mo 19:13; 5Mo 24:14; srovnej Jk 5:4.) Ježíš Kristus zahrnul zákaz podvádění mezi Boží „přikázání“. (Mr 10:19) Pod smlouvou Zákona platilo, že když nějaký člověk ošidil svého společníka a později se kál a přiznal se k tomu, bylo od něho vyžadováno, aby postiženému člověku všechno vrátil v plné výši a ještě k tomu pětinu přidal a také aby Jehovovi předložil oběť za vinu. (3Mo 6:1–7)

Také falešné formy náboženství jsou v Písmu považovány za podvodné. Pavel ostře odsoudil kouzelníka Elyma, a to mělo za následek, že Elymas byl raněn slepotou kvůli podvodu a podlosti, jichž se dopouštěl tím, že ‚překrucoval Jehovovy správné cesty‘. (Sk 13:8–11) Pavel také káral křesťany v Korintu, kteří poháněli jeden druhého před soud, že křivdí svým bratrům a šidí je tím, že chodí k soudu před nespravedlivé lidi, a ne před svaté ve sboru. Měli se raději nechat ošidit než chodit s takovými věcmi před světské lidi. (1Ko 6:1–8)

Bible často před podvodem a podvodnými praktikami varuje a odsuzuje je a také poukazuje na to, že Bůh bude podvodníky soudit a svůj lid od nich osvobodí. (Ža 62:10; 72:4; 103:6; Př 14:31; 22:16; 28:16; Mi 2:1, 2; Mal 3:5)