Boží láskyplný dar

„Nezasloužená laskavost kralovala prostřednictvím spravedlnosti, s vyhlídkou na věčný život.“ (ŘÍM. 5:21)

1, 2. Co předali následujícím generacím Římané, ale jaký dar má daleko větší hodnotu?

„NEJVĚTŠÍM . . . darem, který Římané předali následujícím generacím, byl jejich zákon a také postoj, že člověk by v souladu se zákonem měl žít.“ (Dr. David J. Williams z University of Melbourne, Austrálie) Ať už to tak je, nebo není, existuje dar, který má pro lidstvo daleko větší hodnotu. Je to Boží dar, na jehož základě je možné získat schválené a spravedlivé postavení před Bohem a současně vyhlídku na záchranu a věčný život.

² Způsob, jakým Bůh tento dar opatřil, má určitá právní hlediska. Apoštol Pavel je rozebral v 5. kapitole dopisu Římanům. Nepsal však technickým, právním jazykem, ale své pojednání uvedl hřejivým ujištěním: „Byli [jsme] prohlášeni za spravedlivé kvůli víře, [proto] se těšme z pokoje s Bohem prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista.“ Ti, kdo tento láskyplný dar od Boha přijímají, cítí touhu jeho lásku opětovat. Právě to dělal Pavel. Napsal: „Boží láska byla vylita do našeho srdce prostřednictvím svatého ducha.“ (Řím. 5:1, 5)

 3. Jaké otázky vznikají?

³ Proč byl tento dar nutný? Jak odpovídá měřítkům spravedlnosti? A co člověk musí udělat, aby ho získal? Z odpovědí na tyto otázky uvidíme, že Bůh lidi opravdu velmi miluje.

‚Do světa vstoupil hřích‘

4, 5. (a) Jakým nádherným způsobem Jehova projevil lidem svou lásku? (b) Díky čemu můžeme porozumět slovům v Římanům 5:12?

⁴ Jehova chtěl lidem pomoci a svou velkou lásku jim dal najevo tím, že poslal na zem svého jediného zplozeného Syna. Pavel to vyjádřil takto: „Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky.“ (Řím. 5:8) Zamysleme se nad Pavlovým výrokem „zatímco jsme byli ještě hříšníky“. Potřebujeme tedy vědět, jak se lidstvo do hříšného stavu dostalo.

⁵ Své vysvětlení Pavel zahájil slovy: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Řím. 5:12) Tomuto výroku můžeme porozumět díky tomu, že Bůh nechal zapsat zprávu o tom, jak člověk začal existovat. Byl to on, kdo stvořil první lidskou dvojici, Adama a Evu. Jelikož Jehova je dokonalý, byli dokonalí i oni. Dostali od něj jen jediný omezující zákon a bylo jim řečeno, že za jeho porušení je trest smrti. (1. Mojž. 2:17) První lidé se však rozhodli, že se vzbouří. Boží zákon porušili a tak dali najevo, že Jehovu neuznávají jako svého Zákonodárce a Svrchovaného Panovníka. (5. Mojž. 32:4, 5)

 6. (a) Proč Adamovi potomci umírali a proč na tom mojžíšský Zákon nic nezměnil? (b) K čemu je možné přirovnat dědičný hřích?

⁶ Adam měl děti až potom, co se stal hříšníkem, a tak jim všem předal hřích i s jeho následky. Jeho potomci samozřejmě neporušili Boží zákon tak jako on, a tudíž nebyli voláni k odpovědnosti za stejný hřích. Navíc lidé tehdy ještě neměli žádný soubor zákonů od Boha. (1. Mojž. 2:17) Zdědili však hřích, a tak hřích a smrt panovaly až do doby, kdy Bůh dal Izraelitům soubor zákonů, z něhož jasně vyplývalo, že jsou hříšníci. (Přečti Římanům 5:13, 14.) Dědičný hřích se dá přirovnat k některým dědičným vadám a nemocem, jako je například hemofilie. Možná víš, že tuto nemoc zdědil Alexej, syn ruského cara Mikuláše II. a jeho manželky Alexandry. V rodině, kde taková nemoc existuje, mohou být všichni jejími nositeli, ale ne u každého se musí projevit. S hříchem je to jinak. Následky Adamova hříchu jsou nevyhnutelné, trpí jimi každý Adamův potomek a vedou ke smrti. Je možné s tím něco dělat?

Co Bůh opatřil prostřednictvím Ježíše Krista

7, 8. K čemu vedlo jednání Adama a k čemu naopak jednání Ježíše?

⁷ Jehova s láskou poskytl prostředek, díky kterému lidé mohou být zděděné hříšnosti zbaveni. Pavel vysvětlil, že je možné toho dosáhnout skrze jiného dokonalého člověka, druhého Adama. (1. Kor. 15:45) Jednání těchto dvou dokonalých mužů se velmi lišilo a vedlo k naprosto opačnému výsledku. (Přečti Římanům 5:15, 16.)

⁸ Pavel napsal, že „s darem to není, jako to bylo s přečinem“. Adam se dopustil přečinu a právem byl potrestán smrtí. Nebyl však sám, kdo zemřel. Pavel uvedl, že „skrze přečin jednoho člověka mnozí zemřeli“. Boží spravedlnost tedy vyžadovala, aby smrtí byl potrestán nejen Adam, ale i všichni jeho nedokonalí potomci včetně nás. Útěchou však může být to, že dokonalý člověk Ježíš tento rozsudek zvrátil. Co to v konečném důsledku bude znamenat? Pavel uvedl, že „lidé všeho druhu jsou prohlašováni za spravedlivé k životu“. (Řím. 5:18)

 9. Co to znamená, že Bůh prohlašuje člověka za spravedlivého, jak se o tom píše v Římanům 5:16, 18?

⁹ Jaký je hlubší význam slovních spojení přeložených jako „prohlášení za spravedlivé“ nebo „prohlašováni za spravedlivé“? Jeden překladatel Bible napsal: „Je to právní metafora vyjadřující určitou skutečnost, která nemá oporu v zákoně, ale de facto je právní. Poukazuje na změnu postavení člověka vzhledem k Bohu, ne na vnitřní změnu daného člověka . . . Tato metafora vykresluje Boha jako soudce vynášejícího rozsudek ve prospěch obviněného, který obrazně řečeno stojí před Božím soudem kvůli obvinění z nespravedlnosti. Bůh obviněného osvobozuje.“

10. Co Ježíš udělal, aby lidé mohli být prohlášeni za spravedlivé?

¹⁰ Na základě čeho může spravedlivý „Soudce celé země“ osvobodit nespravedlivého člověka? (1. Mojž. 18:25) Aby to mohl udělat, prvním krokem bylo, že poslal svého jediného zplozeného Syna na zem. Ježíš navzdory pokušením, posměchu a násilí dokonale plnil Otcovu vůli. Zůstal Bohu věrný i přesto, že to vedlo k jeho smrti na mučednickém kůlu. (Hebr. 2:10) Tím, že Ježíš obětoval svůj dokonalý lidský život, opatřil výkupné, díky němuž Adamovo potomstvo může být vykoupeno z hříchu a smrti. (Mat. 20:28; Řím. 5:6–8)

11. Čemu odpovídá Ježíšův život, který obětoval?

¹¹ Na jiném místě Pavel použil slovní spojení „odpovídající výkupné“. (1. Tim. 2:6) Odpovídající čemu? Adam přenesl nedokonalost a smrt na miliardy svých potomků. Ježíš jakožto dokonalý člověk se teoreticky mohl stát otcem miliard dokonalých potomků, z čehož se usuzovalo, že Ježíšův život společně s životem všech jeho případných dokonalých potomků tvořil oběť, jejíž hodnota odpovídala životu Adama a jeho nedokonalých potomků.a Bible však nikde neříká, že součástí výkupného bylo potomstvo, které Ježíš teoreticky mohl mít. V Římanům 5:15–19 je jasně uvedeno, že výkupné bylo opatřeno smrtí jen „jednoho člověka“. Jinými slovy Ježíšův dokonalý život odpovídal životu Adama. Klíčovou postavou tedy je pouze Ježíš Kristus. Díky Ježíšovu ‚jednomu skutku ospravedlnění‘ tedy jeho poslušnosti a věrnosti až do smrti mohou lidé všeho druhu získat Boží velkorysý dar a s ním i život. (2. Kor. 5:14, 15; 1. Petra 3:18) Jak je to ale možné?

Osvobození na základě výkupného

12, 13. Jak s tím, že je člověk prohlášen za spravedlivého, souvisí Boží milosrdenství a láska?

¹² Ježíš předložil výkupní oběť a Jehova Bůh ji přijal. (Hebr. 9:24; 10:10, 12) Ježíšovi učedníci včetně věrných apoštolů však zůstali nedokonalí. Ačkoli se usilovně snažili nedělat nic špatného, ne vždy se jim to dařilo. Proč? Protože zdědili hřích. (Řím. 7:18–20) Bůh s tím však mohl něco udělat, a také to udělal. „Odpovídající výkupné“, které přijal, byl ochoten použít ve prospěch svých služebníků na zemi.

¹³ To neznamená, že ve prospěch apoštolů a dalších Ježíšových následovníků Bůh použil výkupné proto, že jim to za jejich dobré skutky dlužil. Udělal to na základě svého milosrdenství a velké lásky. Rozhodl se osvobodit je od rozsudku, který je čekal, a začal se na ně dívat tak, jako by zděděný hřích neměli. Apoštol Pavel to vyjádřil slovy: „Byli jste vskutku zachráněni touto nezaslouženou laskavostí prostřednictvím víry; a není to díky vám, je to Boží dar.“ (Ef. 2:8)

14, 15. Jaká odměna čeká ty, kdo jsou prohlašováni za spravedlivé, ale co musí dále dělat?

¹⁴ Zamysli se nad tím, jak úžasný to je dar — Všemohoucí odpustí člověku zděděný hřích a také všechno špatné, co kdy v životě udělal. Není možné ani spočítat, kolika hříchů se člověk dopustil, než se stal křesťanem, ale přesto mu Bůh na základě výkupného všechny ty hříchy odpustil. Pavel napsal: „Po mnoha přečinech vedl dar k prohlášení za spravedlivé.“ (Řím. 5:16) Apoštolové a další Ježíšovi následovníci, kteří dostávají tento láskyplný dar neboli jsou prohlašováni za spravedlivé, musí pravého Boha dál uctívat ve víře. Jaká odměna je čeká? „Ti, kdo přijímají hojnost nezasloužené laskavosti a velkorysého daru spravedlnosti, [budou] kralovat v životě prostřednictvím toho jednoho, totiž Ježíše Krista.“ Dar spravedlnosti tedy působí opačně než hřích — tento dar vede k životu. (Řím. 5:17; přečti Lukáše 22:28–30)

¹⁵ Ti, o kterých Pavel psal, že jsou prohlašováni za spravedlivé, se stávají Božími duchovními syny. Jsou spoludědici s Kristem a tak mají vyhlídku na to, že budou vzkříšeni do nebe jako skuteční duchovní synové a budou „kralovat“ s Ježíšem Kristem. (Přečti Římanům 8:15–17, 23.)

Bůh svou lásku projevuje i dalším lidem

16. Jaký dar dostávají ti, kdo mají pozemskou naději?

¹⁶ Ne všichni věrní křesťané, kteří projevují víru a slouží Bohu, očekávají, že budou „kralovat“ s Kristem v nebi. Mnozí mají biblicky podloženou naději, jakou měli Boží předkřesťanští služebníci — těší se, že budou žít navždy na rajské zemi. Mohou i oni už teď dostat láskyplný Boží dar neboli dívá se na ně Bůh jako na spravedlivé? Na základě toho, co Pavel napsal Římanům, můžeme říct, že rozhodně ano.

17, 18. (a) K čemu vedla Abrahamova víra? (b) Na základě čeho mohl Jehova považovat Abrahama za spravedlivého?

¹⁷ Jako příklad Pavel uvedl Abrahama, věrného muže, který žil předtím, než Bůh dal Izraeli soubor zákonů a než Kristus otevřel cestu k nebeskému životu. (Hebr. 10:19, 20) Pavel napsal: „Abraham ani jeho semeno . . . neměli slib, že on bude dědicem světa, skrze zákon, ale skrze spravedlnost z víry.“ (Řím. 4:13; Jak. 2:23, 24) Bůh tedy Abrahama na základě jeho víry považoval za spravedlivého. (Přečti Římanům 4:20–22.)

¹⁸ To neznamená, že Abraham byl spravedlivý v tom smyslu, že během desítek let, kdy sloužil Jehovovi, se nedopustil žádného hříchu. (Řím. 3:10, 23) Jehova, díky své neomezené moudrosti, vzal v úvahu Abrahamovu výjimečnou víru a jeho skutky, které z ní vyplývaly. Abraham projevoval víru zvláště ve slíbené „semeno“, které mělo vzejít z jeho rodové linie. Tímto Semenem byl Mesiáš neboli Kristus. (1. Mojž. 15:6; 22:15–18) Na základě ‚výkupného, jež zaplatil Kristus Ježíš‘ mohl Bůh odpouštět i ty hříchy, k nimž došlo ještě předtím, než bylo výkupné zaplaceno. Abraham a další věrní Boží služebníci z předkřesťanských dob tedy čekají na vzkříšení. (Přečti Římanům 3:24, 25; Žalm 32:1, 2)

Raduj se ze spravedlivého postavení před Bohem

19. Proč to, jak se Bůh díval na Abrahama, je pro nás velmi povzbuzující?

¹⁹ Skutečnost, že milující Bůh prohlásil Abrahama za spravedlivého, je pro nás velmi povzbuzující. Jehova ho neprohlásil za spravedlivého v tom smyslu jako ty, které pomazává svatým duchem, aby byli „spoludědicové s Kristem“. Ti, kdo patří do této počtem omezené skupiny, jsou „povolaní, aby byli svatí“ a jsou přijati za ‚Boží syny‘. (Řím. 1:7; 8:14, 17, 33) Abraham se naproti tomu stal „Jehovovým přítelem“, a to ještě předtím, než byla předložena výkupní oběť. (Jak. 2:23; Iz. 41:8) Jak je to tedy s pravými křesťany, kteří doufají, že budou žít v obnoveném pozemském ráji?

20. Co Bůh očekává od těch, které dnes považuje za spravedlivé podobně jako Abrahama?

²⁰ Ti, kdo mají pozemskou naději, nedostali ‚velkorysý dar spravedlnosti prostřednictvím propuštění výkupným‘ s vyhlídkou na nebeský život. (Řím. 3:24; 5:15, 17) Přesto v Boha a ve výkupné projevují pevnou víru, což dávají najevo znamenitými skutky, například tím, že ‚kážou o Božím Království a vyučují druhé o Pánu Ježíši Kristu‘. (Sk. 28:31) Bůh se na ně proto dívá jako na spravedlivé, stejně jako se díval na Abrahama. Dar, který dostávají, totiž přátelství s Bohem, se od „velkorysého daru“, který dostávají pomazaní, sice liší, ale rozhodně ho přijímají s hlubokou vděčností.

21. Jakou vyhlídku máme díky Jehovově lásce a spravedlnosti?

²¹ Pokud se těšíš na věčný život na zemi, nikdy nezapomeň, že taková vyhlídka se ti neotvírá na základě nějakého náhodného činu lidského vládce. Naopak je z ní patrná moudrost Nejvyššího Panovníka, který krok za krokem uskutečňuje svůj záměr. Postupuje při tom v souladu s opravdovou spravedlností, a navíc je v jeho jednání vidět velká láska. Pavel vhodně napsal: „Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky.“ (Řím. 5:8)

[Poznámka pod čarou]

Zapamatoval sis?

• Co zdědili Adamovi potomci a k čemu to vedlo?

• Jak bylo opatřeno odpovídající výkupné a v jakém smyslu je odpovídající?

• Jakou vyhlídku máš díky tomu, že jsi prohlášen za spravedlivého?

[Obrázek na straně 13]

Dokonalý Adam zhřešil a dokonalý Ježíš poskytl „odpovídající výkupné“

[Obrázek na straně 15]

To, že prostřednictvím Ježíše můžeme být prohlášeni za spravedlivé, je opravdu dobrá zpráva