Měj nepřekonatelný odpor k hanebné dráze světa
„Protože s nimi tím směrem dále neběžíte ke stejnému hlubokému bahnu prostopášnosti, jsou zmateni a stále o vás mluví utrhačně.“ — 1. PETRA 4:4.
1. Jak popisuje Bible dřívější světskou dráhu, po níž běželi mnozí křesťané z prvního století?
„HLUBOKÉ bahno prostopášnosti.“ Tak popisuje apoštol Petr hanebnou situaci, v níž byli mnozí v prvním století, než se stali křesťany. Jiné překlady říkají „bahno nezřízenosti“ (Žilka), „proud prostopášnosti“ (EP). Co bylo v tomto hlubokém bahně prostopášnosti? Apoštol výslovně mluví o nevázaném chování, chtíčích, nadměrném pití vína, hýření, pitkách a nezákonných modlářstvích. — 1. Petra 4:3, 4.
2. Proč si dnes zaslouží křesťané pochvalu?
2 Je veliký rozdíl mezi tímto světem a pravým křesťanským sborem. Petr vřele chválil křesťany, jimž psal, protože se svými bývalými světskými druhy dál neběží touto bažinou, touto žumpou špatnosti. Máme velkou radost, že můžeme podobně chválit křesťany dnes, kdy jsou poměry ještě horší než v prvním století. Svědkové Jehovovi se pilně snaží pěstovat čisté a neposkvrněné uctívání, které schvaluje náš Bůh a Otec a k němuž patří „zachovávat se bez poskvrny od světa“. (Jakub 1:27) Jejich vysoká mravní norma dělá velkou čest Jehovovu jménu.
3. Co bylo zdrojem smutku pro Pavla stejně jako pro nás dnes?
3 Má-li si však Boží lid zachovat svou vysokou normu jako čistá organizace, musí někdy kárat, nebo dokonce zbavovat pospolitosti ty nemnohé, kteří se dají zlákat prostopášnými zvyklostmi tohoto světa. Vyvolává to smutek a cítíme se tak, jak se cítil apoštol Pavel, když viděl podobnou situaci v prvním století. Napsal: „Jsou totiž mnozí, o nichž jsem se často zmiňoval, ale nyní se o nich zmiňuji také s pláčem. Chodí jako nepřátelé Kristova mučednického kůlu. A jejich konec je zničení, jejich bůh je jejich břicho, jejich sláva spočívá v jejich hanbě a jejich mysl směřuje k pozemským věcem.“ (Filipanům 3:18, 19) Jak si můžeme jako jednotlivci dát pozor, aby se nám něco takového nestalo? Když se naučíme napodobovat Ježíše v tom, jak miloval Jehovovy vysoké normy spravedlnosti a jak nenáviděl nečistotu tohoto světa. — Hebrejcům 1:9.
Neohlížej se
4. a) Proč existuje možnost nechat se zlákat k pokleslým zvyklostem tohoto světa? b) Co nám pomůže, abychom nepřipustili vybudování nesprávné touhy?
4 Nikdy nepodceňuj moc hříchu. Lákadla tohoto světa jsou silná a je jich mnoho; ďábel je lstivý a zlomyslný; lidské srdce je zrádné. (1. Jana 2:15–17; 1. Petra 5:8; Jeremjáš 17:9) Když se srdce upne k touze po něčem, často si nedá rozumně říci. Proto dostáváme v Božím slově tolik připomínek, které nám pomáhají, abychom si udrželi srdce oddané Jehovovi a konali jeho vůli. Je velmi důležité nepřipustit, aby se nesprávná touha usídlila v našem srdci. (Jakub 1:14, 15; Matouš 5:27–30) Stále musíme posilovat své srdce důvody, proč bychom měli milovat to, co je správné, a mít nepřekonatelný odpor k nečistým způsobům tohoto světa a zavrhovat je. Apoštol Pavel to shrnul: „Vaše láska ať je bez pokrytectví. Mějte odpor k tomu, co je ničemné, lněte k tomu, co je dobré.“ — Římanům 12:9.
5. Proč je moudré bedlivě zkoumat své pohnutky a touhy?
5 Vzhledem k nebezpečí, že bychom mohli odbočit z křesťanské dráhy, je moudré, aby každý z nás stále zkoumal své pohnutky, touhy a cíle. Podobáš se ty sám těm křesťanům, které mohl Petr chválit, že se nevracejí k tomuto „hlubokému bahnu prostopášnosti“? Nebo někdy projevuješ postoj Lotovy manželky, která se toužebně ohlížela po věcech, od nichž byla osvobozena? — 1. Mojžíšova 19:26; Lukáš 17:31–33.
V „posledních dnech“ se rozhojňuje ničemnost
6, 7. a) Jakým postojem k rozkoši se mají podle Bible vyznačovat „poslední dny“? b) Jak lidé ze světa vystavují na odiv své nečisté myšlení a jednání?
6 Zamysli se na okamžik nad světem, v němž se teď na konci 20. století nalézáme. Jak se rozmáhá ničemnost! Podle předpovědi apoštola Pavla jsou muži i ženy „milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha“. Skutečně, ‚ničemové a podvodníci postupují čím dál hůř, svádějí a jsou sváděni‘. — 2. Timoteovi 3:1, 4, 13.
7 Cizoložství, smilstvo, homosexualita, lesbická láska a potraty — tato i jiná slova jsou dnes zcela všední. O takových věcech se bez zábran a v pozitivním smyslu mluví v rozhlase a televizi a v náboženských i pedagogických kruzích. Pornografie je velký obchod a všem je snadno dostupná. Některé nejpopulárnější filmy, divadelní hry a televizní seriály obsahují příběhy, jež jsou spojeny s některým druhem nemravnosti. Jsme vděční, že s tím nemáme nic společného. A musíme velmi tvrdě bojovat, aby taková vtíravá propaganda neovlivnila naše srdce.
8. Co bychom podle Bible měli a neměli dělat, pokud jde o nemravné zvyklosti tohoto světa?
8 Moudří křesťané dbají na Pavlovu radu: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a nečistotě žádného druhu nebo o chamtivosti, jak se sluší na svaté . . . Přesvědčujte se neustále o tom, co je přijatelné Pánovi . . . Dávejte tedy přísně pozor, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří.“ Pavel řekl, že bychom raději měli myslet na věci, Které jsou pravdivé, spravedlivé, cudné, hodné lásky a počestné. — Efezanům 5:3–16; Filipanům 4:8.
9. Co se může snadno stát, vybereme-li si pochybnou zábavu?
9 Máš stále na paměti tuto zdravou radu, když si vybíráš zábavu? Pamatuj, že čím víc nasloucháme pokleslým věcem, tím přijatelnější se zdá životní styl světa, jako by vlastně nebyl tak špatný. Můžeme dokonce začít tajně obdivovat nebo napodobovat ty, kteří vynikají ve sportu nebo na poli zábavy a kteří takové věci dělají. Pozor na takové sklony!
Nepadni do léčky uvažování tohoto světa
10. Jakou životní filosofií se řídili epikurejci z prvního století?
10 Za Pavlových dnů se mnozí hlásili k filozofii epikurejců, kteří žili pro rozkoš, pro uspokojení smyslů. Když přijde smrt, říkali, všechno pro tebe končí. Proč tedy nevyzískat ze života co nejvíc rozkoše, dokud žiješ? Vždyť zítra můžeš zemřít.
11. Jak dnes mnozí lidé ze světa napodobují myšlení a činy epikurejců?
11 Dnes mají mnozí stejný postoj. Beze studu se oddávají všemožným rozkoším a ani nepomyslí na to, jak jejich chování působí na druhé. Bůh pro ně neexistuje, a jestliže existuje, nic prý nesvědčí o tom, že by se staral o lidské záležitosti. Protože člověk je podle nich výtvorem evoluce, nemusí se ani ve skutečnosti zodpovídat nikomu než sobě a společnosti, ve které žijí. Je omluvitelné, i když se chovají jako zvířata. Jestliže nemravné zvyklosti, které Bible odsuzuje, působí rozkoš smyslům, jistě nejsou odsouzeníhodné. Proč žít v odříkání, s nesplněnými touhami, uvažují takoví lidé, když všichni končíme na stejném místě — v hrobě?
12, 13. a) Jaké nebezpečí hrozí, jsou-li křesťané vystaveni světskému uvažování? b) Co bylo kořenem problému v Korintu? c) Co dělat, abychom se nedali ovlivnit sobeckým názorem na život?
12 Stojí za povšimnutí, že tímto druhem uvažování byli zřejmě ovlivněni někteří křesťané v Korintu. V dopise tamějšímu sboru Pavel přiznal, že „jestliže mrtví nemají být vzbuzeni“, byla by jistá logika v tehdy běžném výroku: „Jezme a pijme, neboť zítra máme zemřít.“ Rychle však odhaluje toto klamné uvažování: „Nedejte se svést. Špatná společenství kazí užitečné zvyky. Probuďte se ke střízlivosti spravedlivým způsobem a nehřešte, neboť někteří nemají poznání o Bohu. Mluvím, abyste se zahanbili.“ — 1. Korinťanům 15:32–34.
13 Všimni si, jak jde Pavel přímo ke kořeni problému těchto korintských křesťanů. Jejich nesprávné myšlení vzešlo ze špatného společenství. Můžeme se z toho poučit. Nebudeme-li dávat pozor, můžeme si začít myslet, že bychom měli okusit nějakou zakázanou rozkoš, než na to budeme příliš staří nebo než zemřeme. Máme-li nějaký sklon takto uvažovat, je třeba rychle změnit svůj způsob myšlení. Jak? Pamatuj, že tento sobecký názor přehlíží Boží spravedlivé normy. Ukazuje nedostatek víry v Boží jisté sliby včetně naděje na vzkříšení. I z praktického hlediska si ti, kteří žijí prostopášně, způsobují mnoho bolestí srdce a těžkostí. Správnou perspektivu získají, jestliže se ‚probudí k střízlivosti spravedlivým způsobem‘. Nemohou správně a střízlivě uvažovat, když „nemají poznání o Bohu“.
14. Kdo nezdědí požehnání Božího království, ale co uznal Pavel o dřívějším životě některých?
14 O něco dříve ve svém dopise Korinťanům objasnil Pavel, že smilníci, cizoložníci, modláři, homosexuálové, zloději, chamtivci, opilci, utrhači a vyděrači, jichž byla v Korintu hojnost, nebudou součástí Božího království. Dodal: „A přece někteří z vás takoví byli. Ale byli jste čistě umyti, ale byli jste posvěceni.“ To, že tak byli očištěni, ukazuje moc Božího slova a výkupní oběti. (1. Korinťanům 6:9–11) Vrátit se k nečistotě tohoto světa by bylo jistě vrcholem pošetilosti.
15. Jakou názornou řeč použil Petr k popsání situace těch, kdo se vracejí k nečistým zvyklostem tohoto světa?
15 Petr řekl: „Jestliže potom, co unikli poskvrnám světa přesným poznáním Pána a zachránce Ježíše Krista, se opět zapletli právě do těchto věcí a jsou jimi přemoženi, jistě se pro ně stala jejich konečná situace horší než počáteční. Stalo se jim to, co říká pravé přísloví: ‚Pes se navrátil k vlastnímu zvratku a vykoupaná svině k válení v blátě.‘ “ (2. Petra 2:20, 22) To jsou silná slova. Někdy je však zapotřebí důrazných slov, aby nám vštípila závažnost udílené rady. Tato výstraha daná křesťanům v prvním století je dnes pro nás ještě přiléhavější.
Sklízíme, co zaséváme
16. Jak člověk ‚sklízí, co zasel‘, když žije prostopášně?
16 Křesťané vidí všude kolem sebe důkazy, že nemravný, prostopášný život tohoto světa je škodlivý, smrtonosný. (Římanům 1:18–32) Vezměme jen oblast sexu a pomysleme na bolest srdce a utrpení, které vznikají, když se nebere ohled na Boží zákon o mravnosti: rozbité domovy, nemanželská těhotenství, potraty, znásilnění, necudné obtěžování dětí a pohlavně přenášené nemoci; a to jmenujeme jen některé věci. Dále jsou tu zdravotní problémy vyplývající ze zneužívání těla přílišným jídlem a pitím a braním drog pro potěšení. Nebrzděná chamtivost často vede ke krádeži a podvodu. Snad každé porušení Božího zákona vede k nějaké tělesné nebo citové škodě toho, kdo jej porušil. Je to tak, jak apoštol Pavel připomněl křesťanům: „Nedejte se svést: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to bude také sklízet; protože kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla zkázu, ale kdo rozsévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život.“ — Galaťanům 6:7, 8.
17. Proč by měl mít křesťan pohnutku žít podle Božích spravedlivých norem?
17 Jak mocné důvody však naproti tomu dává Písmo pro to, abychom dodržovali Boží normy! Je pravda, co říká Boží slovo: „Muž věrných činů získá mnohá požehnání.“ (Přísloví 28:20) Ti, kteří mají odpor k hanebné dráze tohoto světa, se vyhnou strašným následkům prostopášného života. Těší se z čistého vztahu ke svým bratrům a sestrám a ke svému Bohu, Jehovovi. Navíc mají velkolepou naději, že získají cenu věčného života v Božím novém světě. Teď, když jsme hluboko v konci tohoto systému věcí, „jiné ovce“ mají dokonce tu zvláštní naději, že přežijí „velké soužení“ a vůbec nezemřou. Mají také pevnou víru, že zemřou-li dříve, Bůh slibuje vzkřísit všechny v pamětních hrobkách. (Jan 5:28, 29; 10:16; Zjevení 7:14) Když je to tak, proč by někdo věnoval třeba jen přelétavou myšlenku odporným zvyklostem tohoto světa? — Římanům 6:19–23; 1. Petra 4:1–3.
18. a) Jak vyjádří Jehova svůj soud nad „bezbožnými lidmi“ ve „velkém soužení“? b) Jak se Jehova vyjadřuje o soudu ve svých posledních slovech zaznamenaných v Bibli?
18 Bible jasně ukazuje, že žijeme v konečné části toho, co označuje jako „závěr systému věcí“. (Matouš 24:3) Petr řekl: „Nynější nebesa a země [jsou] uchovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ (2. Petra 3:7) Až nastane tento dlouho očekávaný den účtování, rozplyne se tvrzení, že člověk může jednat nezávisle na Bohu a že jeho nemravné, násilnické chování je jen produkt evoluce. (Kolosanům 3:5, 6) Poslechni si, jak Bůh sám ve svých posledních slovech zaznamenaných v Bibli popisuje, jak to dopadne s těmi, kteří mu slouží, a s těmi, kteří mu neslouží: „Pohleď, přicházím rychle a se mnou odměna, kterou dávám, abych splatil každému podle jeho díla . . . Šťastní jsou ti, kteří perou svá roucha, neboť mohou obdržet autoritu, aby šli ke stromům života, a mohou dosáhnout vstupu do města jeho branami. Venku jsou psi a ti, kteří pěstují spiritismus, a smilníci a vrazi a modláři a každý, kdo miluje a provádí lež.“ — Zjevení 22:12–15.
19. K čemu bychom měli být odhodláni tváří v tvář budoucnosti?
19 Jak se zhoršuje mravní stav tohoto světa, buď pevně odhodlán líbit se Jehovovi tím, že děláš to, co je čisté, počestné a správné. Stále usiluj o cenu života. Nedej se pohltit „hlubokým bahnem prostopášnosti“ tohoto světa, který je jámou smrti. Jestliže budeš mít nepřekonatelný odpor k hanebné dráze tohoto světa, můžeš zvítězit v bitvě s prostopášným smýšlením.
Jak bys odpověděl?
◼ Proč hrozí nebezpečí zaplést se do hanebných zvyklostí tohoto světa?
◼ Proč musíme být velmi opatrní při výběru zábavy?
◼ Jaké osudné uvažování by nás mohlo snadno ovlivnit, jestliže se budeme stýkat s novodobými epikurejci?
◼ Jaký je Jehovův soud nad těmi, kteří se nekajícně obracejí k hanebné dráze tohoto světa?
◼ Jaká požehnání čekají ty, kteří se chrání před odporným chováním tohoto světa?
[Obrázek na straně 26 a 27]
Nepřekonatelný odpor k hanebné dráze tohoto světa pomůže Božím služebníkům, aby vstoupili do nového světa spravedlnosti
[Obrázek na straně 28]
Hanebná světská zábava může být léčkou pro neopatrného křesťana