„Jak budou mrtví vzkříšeni?“

1., 2. Proč by se o vzkříšení do nebe měli zajímat všichni křesťané?

VĚTŠINA Jehovových služebníků má naději, že budou žít věčně na zemi. Zbývající z pomazaných křesťanů mají naději, že budou vzkříšeni k životu v nebi. Tyto pomazané velmi zajímá, jak bude jejich život v budoucnosti vypadat. Měli by se ale o jejich budoucnost zajímat i ti, kdo mají naději, že budou žít na zemi? Ano, protože vzkříšení pomazaných do nebe přinese mnoho dobrého i jim. Ať už tedy máme naději na život v nebi, nebo na zemi, měli bychom se o vzkříšení lidí do nebe zajímat.

² Z Bible se o vzkříšení do nebe nedozvídáme všechny podrobnosti. Bůh ale svým duchem vedl některé Ježíšovy učedníky v prvním století, aby tuto naději blíž popsali. Například apoštol Jan vysvětlil: „Teď jsme Božími dětmi, ale ještě nebylo zjeveno, čím budeme v budoucnosti. Víme však, že až se objeví, budeme jako on.“ (1. Jana 3:2) Z toho vyplývá, že pomazaní křesťané nevědí, jaké to bude, až budou vzkříšeni do nebe a dostanou duchovní tělo. Vědí ale, že až získají svou odměnu, v doslovném smyslu uvidí Jehovu. Další podrobnosti se dozvídáme od apoštola Pavla. O pomazaných napsal, že budou s Kristem, až „zničí všechny vlády a všechny moci i síly“ a také „posledního nepřítele“, smrt. Nakonec, až bude Ježíšovi podřízeno všechno, se on sám i se svými spoluvládci podřídí Jehovovi. (1. Kor. 15:24–28) To bude úžasný závěr Kristovy tisícileté vlády!b

 3. V čem Pavlovi pomáhala víra ve vzkříšení, jak o tom čteme v 1. Korinťanům 15:30–32?

³ Víra ve vzkříšení Pavlovi pomáhala vytrvat v nejrůznějších zkouškách. (Přečti 1. Korinťanům 15:30–32.) Křesťanům v Korintu napsal: „Denně čelím smrti.“ Také uvedl, že „bojoval s divokými zvířaty v Efezu“. Možná tím myslel to, že bojoval se skutečnými zvířaty v efezské aréně. (2. Kor. 1:8; 4:10; 11:23) Nebo těmi „divokými zvířaty“ myslel své odpůrce z řad Židů a dalších lidí. (Sk. 19:26–34; 1. Kor. 16:9) Ať to bylo jakkoli, Pavel musel zvládat opravdu nebezpečné situace. Přesto se do budoucnosti díval s optimismem. (2. Kor. 4:16–18)

 4. Jak naděje na vzkříšení posiluje křesťany v dnešní době? (Viz obrázek na titulní straně.)

⁴ A co my? Žijeme v nebezpečné době. Někteří bratři a sestry se stali obětí zločinu. Jiní žijí v oblastech zasažených válkou, kde si nemůžou být jistí svým životem. A ještě jiní žijí v zemích, kde je naše činnost omezená nebo zakázaná, takže když slouží Jehovovi, riskují tím svobodu, nebo dokonce život. Všichni tito bratři a sestry ale zůstávají Jehovovi věrní a jsou pro nás skvělým příkladem. Nenechávají se ochromit strachem, protože vědí, že i kdyby teď přišli o život, Jehova pro ně do budoucna chystá něco mnohem lepšího.

 5. Jaký postoj by mohl oslabit naši víru ve vzkříšení?

⁵ Pavel své bratry varoval před jedním nebezpečným postojem, který někteří měli. Říkali: „Jezme a pijme, protože zítra zemřeme.“ Takový přístup k životu nebyl ničím novým. Pavel možná citoval Izajáše 22:13, který ukazuje, jaký postoj měli Izraelité. Místo aby posilovali svou lásku k Bohu, chtěli si hlavně užívat. V podstatě žili podle hesla „dneska tu jsme, zítra tu být nemusíme“. Takový postoj má řada lidí i dnes. Z Bible se ale dozvídáme, že na to Izraelité doplatili. (2. Par. 36:15–20)

 6. Jaký vliv by naše naděje na vzkříšení měla mít na to, s kým se přátelíme?

⁶ Naše naděje na vzkříšení by tedy měla mít vliv na to, jaké přátele si vybíráme. Křesťané v Korintu se neměli přátelit s těmi, kdo ve vzkříšení nevěřili. Co se z toho učíme? Kdybychom se přátelili s těmi, kdo žijí jen pro dnešek, mohlo by to s námi špatně dopadnout. Takoví lidé by mohli negativně ovlivnit naše názory i chování. Mohli bychom se dokonce zaplést do hříšného jednání, které Bůh nenávidí. Pavel proto křesťany důrazně varoval: „Vzpamatujte se a dělejte, co je správné, nehřešte.“ (1. Kor. 15:33, 34)

 7. Jak podle 1. Korinťanům 15:35–38 možná někteří zpochybňovali naději na vzkříšení?

⁷ Přečti 1. Korinťanům 15:35–38. Ti, kdo chtěli zpochybnit naději na vzkříšení, možná říkali: „Jak budou mrtví vzkříšeni?“ Bude dobré, když se nad Pavlovou odpovědí zamyslíme. Lidé totiž mají různé představy o tom, co se s člověkem po smrti stane. Co k tomu říká Bible?

 8. Díky jakému přirovnání můžeme lépe pochopit vzkříšení do nebe?

⁸ Když někdo zemře, jeho tělo se rozloží. Ale Bůh, který stvořil vesmír z ničeho, ho může vzkřísit a dát mu vhodné tělo. (1. Mojž. 1:1; 2:7) Když Pavel rozebíral naději na život v nebi, použil přirovnání, kterým ukázal, že Bůh člověku při vzkříšení nemusí dát stejné tělo, jaké měl předtím. Zamysleme se, co se stane, když zasejeme zrno nebo semínko nějaké rostliny. Začne v půdě klíčit a vyroste z něj nová rostlina. A ta je úplně jiná než to malé semínko. Pavel tím ukázal, že náš Stvořitel může lidem dát „tělo, jaké chce“.

 9. Co se v 1. Korinťanům 15:39–41 píše o různých druzích těl?

⁹ Přečti 1. Korinťanům 15:39–41. Pavel připomněl, že v tom, co Jehova stvořil, je velká rozmanitost. Vidíme to třeba u zvířat. Jiné tělo má dobytek, jiné ptáci a jiné ryby. Rozdíly jsou i mezi nebeskými tělesy, třeba mezi Sluncem a Měsícem. A Pavel napsal, že „hvězda se od hvězdy liší slávou“. I když to možná pouhým okem nerozeznáme, existují různé druhy hvězd. Vědci rozlišují například červené obry, bílé trpaslíky a žluté hvězdy, jako je naše Slunce. Pavel také uvedl, že „jsou nebeská těla a pozemská těla“. Co tím myslel? Tady na zemi máme hmotné tělo, ale bytosti, které žijí v nebi, jako například andělé, mají duchovní tělo.

10. Jaké tělo mají ti, kdo jsou vzkříšeni do nebe?

¹⁰ Všimněme si, co Pavel napsal dál: „Tak je to i se vzkříšením mrtvých. Tělo je zaseto v porušenosti, vzkříšeno v neporušenosti.“ Když člověk zemře, jeho tělo se samozřejmě rozpadne a vrátí se do prachu. (1. Mojž. 3:19) Jak by tedy nějaké tělo mohlo být „vzkříšeno v neporušenosti“? Pavel nemluvil o lidech, kteří po vzkříšení žili na zemi, jako byli ti, které vzkřísili Elijáš, Eliša nebo Ježíš. Mluvil o lidech, kteří jsou vzkříšeni s duchovním tělem a mají žít v nebi. (1. Kor. 15:42–44)

11., 12. Jakou změnu zažil při vzkříšení Ježíš a co čeká pomazané?

¹¹ Když byl Ježíš na zemi, měl hmotné tělo. Když byl ale vzkříšen, „stal [se] životodárným duchem“ a vrátil se do nebe. Podobně i pomazaní křesťané budou vzkříšeni jako duchovní bytosti. Pavel vysvětlil: „Stejně jako jsme obrazem toho udělaného z prachu, budeme obrazem toho, který přišel z nebe.“ (1. Kor. 15:45–49)

¹² Je důležité pamatovat na to, že Ježíš nebyl vzkříšen v lidském těle. Pavel vysvětlil proč a tím se zároveň dostal k jádru svého rozboru. Napsal, že „tělo a krev nemůžou zdědit Boží království“ v nebi. (1. Kor. 15:50) Apoštolové a další pomazaní křesťané tedy neměli být vzkříšeni do nebe s porušitelným tělem z masa a krve. Kdy mělo k jejich vzkříšení dojít? Pavel zdůraznil, že to nebude hned, jak zemřou, ale až někdy v budoucnosti. V době, kdy psal svůj první dopis do Korintu, „někteří [učedníci] už zemřeli“, jako například apoštol Jakub. (Sk. 12:1, 2) Další apoštolové a pomazaní křesťané byli ještě naživu, ale nakonec také zemřeli. (1. Kor. 15:6)

13. Čím se měla vyznačovat Ježíšova přítomnost?

¹³ Ježíš i Pavel mluvili o výjimečném období, které mělo přijít – o Kristově přítomnosti. Toto období se mělo vyznačovat válkami, zemětřeseními, epidemiemi a jinými těžkostmi. Vidíme, že toto biblické proroctví se plní od roku 1914. Na další důležitý rys své přítomnosti Ježíš poukázal, když řekl, že dobrá zpráva o Božím království „se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům a potom přijde konec“. (Mat. 24:3, 7–14) A Pavel ukázal, že během „Pánovy přítomnosti“ budou zároveň vzkříšeni pomazaní křesťané, kteří zemřeli. (1. Tes. 4:14–16; 1. Kor. 15:23)

14. Co se děje s pomazanými, kteří zemřou během Kristovy přítomnosti?

¹⁴ Když dnes nějaký pomazaný křesťan zemře, je okamžitě vzkříšen do nebe. Je to v souladu s tím, co čteme v 1. Korinťanům 15:51, 52: „Všichni nebudeme spát ve smrti, ale všichni budeme přeměněni, ve chvíli, v okamžiku, během poslední trubky.“ Tato Pavlova slova se v dnešní době splňují. Až budou tito Kristovi bratři vzkříšeni, budou mít obrovskou radost, protože budou „s Pánem navždy“. (1. Tes. 4:17)

15. Co budou vzkříšení pomazaní v nebi dělat?

¹⁵ Z Bible se dozvídáme, co budou vzkříšení pomazaní v nebi dělat. Ježíš jim řekl: „Tomu, kdo zvítězí a bude až do konce konat mé skutky, dám moc nad národy. Bude je pást železnou holí a budou rozbity na kusy jako hliněné nádoby. Tuto moc jsem i já dostal od svého Otce.“ (Zjev. 2:26, 27) Pomazaní křesťané tedy budou spolu se svým Velitelem pást národy železnou holí. (Zjev. 19:11–15)

16. Jak pomazaní a další Boží služebníci zvítězí nad smrtí?

¹⁶ Když jsou pomazaní křesťané vzkříšeni do nebe, vítězí nad smrtí. (1. Kor. 15:54–57) Budou se tak moct zapojit do armagedonské bitvy a mít podíl na vítězství nad veškerým zlem. Miliony dalších Jehovových služebníků přežijí velké soužení a budou žít v novém světě. (Zjev. 7:14) Tito lidé budou očitými svědky dalšího vítězství nad smrtí – vzkříšení miliard lidí, kteří v minulosti zemřeli. Představ si, jaká to bude radost! (Sk. 24:15) A všichni, kdo dokážou, že jsou Jehovovi naprosto věrní, zvítězí nad smrtí, kterou lidé zdědili po Adamovi. Budou moct žít věčně.

17. K čemu nás povzbuzují slova z 1. Korinťanům 15:58?

¹⁷ Každý z nás by měl být vděčný za povzbudivá slova o vzkříšení, která Pavel napsal Korinťanům. Proto se snažme jednat v souladu s Pavlovou vybídkou, abychom měli „hodně práce v Pánově díle“. (Přečti 1. Korinťanům 15:58.) Když v této práci děláme všechno, co je v našich silách, můžeme se těšit na nádhernou budoucnost. Bude ještě krásnější, než si vůbec dokážeme představit. Jasně se ukáže, že naše „tvrdá práce pro Pána“ nebyla zbytečná.