‚Smrt má být přivedena vniveč‘

1, 2. (a) O jaké naději pro zemřelé mluvil apoštol Pavel? (b) Jakou otázku týkající se vzkříšení Pavel vznesl?

„VĚŘÍM . . . ve vzkříšení těla a život věčný.“ Tak zní apoštolské vyznání víry. Katolíci a stejně i protestanté tato slova poslušně odříkávají a vůbec si neuvědomují, že jejich náboženské názory se více podobají řecké filozofii než tomu, čemu věřili apoštolové. Apoštol Pavel však zavrhoval řeckou filozofii a nevěřil v nesmrtelnou duši. Přesto pevně věřil v budoucí život a pod inspirací napsal: „Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt.“ (1. Korinťanům 15:26) Co to vlastně znamená pro umírající lidstvo?

² V odpovědi se vraťme k Pavlově pojednání o vzkříšení zapsaném v 15. kapitole prvního dopisu Korinťanům. V paměti se vám vybaví, že v úvodních verších Pavel zařadil vzkříšení mezi základní články křesťanské věrouky. Nyní předkládá konkrétní otázku: „Přesto někdo řekne: ‚Jak mají být mrtví vzbuzeni? A s jakým druhem těla přicházejí?‘ “ (1. Korinťanům 15:35)

Jaký druh těla?

3. Proč někteří lidé odmítali vzkříšení?

³ Když Pavel vznesl tuto otázku, možná zamýšlel narušit vliv Platónovy filozofie. Platón učil, že člověk má nesmrtelnou duši, která zůstává naživu po smrti těla. Těm, kdo byli vychováni s takovou představou, se křesťanské učení o vzkříšení nepochybně zdálo zbytečné. Jaký význam má vzkříšení, jestliže duše zůstává po smrti naživu? Kromě toho se vzkříšení pravděpodobně jevilo nelogické. Jak může nastat nějaké vzkříšení, jestliže se tělo jednou rozpadne na prach? Biblický komentátor Heinrich Meyer říká, že antagonismus některých Korinťanů se snad opíral „o filozofický názor, že obnova hmotného těla je nemožná“.

4, 5. (a) Proč byly námitky nevěřících lidí nerozumné? (b) Vysvětli Pavlovo znázornění o ‚pouhém zrnu‘. (c) Jaké tělo dává Bůh vzkříšeným pomazaným?

⁴ Pavel odhaluje pošetilost jejich uvažování, když říká: „Ty nerozumný! Co zaséváš, není oživeno, dokud to nejdříve nezemře; a pokud jde o to, co zaséváš, nezaséváš tělo, které se bude vyvíjet, ale pouhé zrno, třeba pšenice nebo čehokoli jiného; ale Bůh mu dává tělo, právě jak se mu zalíbilo, a každému ze semen jeho vlastní tělo.“ (1. Korinťanům 15:36–38) Bůh neměl v úmyslu oživit těla, která lidé měli, dokud žili na zemi. Mělo však dojít k jejich proměnění.

⁵ Pavel přirovnává vzkříšení ke klíčení semen. Droubounké semínko pšenice ničím nepřipomíná rostlinu, která z něho vyroste. Dílo The World Book Encyclopedia píše: „Když semeno začíná klíčit, vstřebává velké množství vody. Voda uvnitř semene vyvolává mnoho chemických změn. Také působí, že vnitřní pletivo semene bobtná a pak prorazí obal a pronikne jím.“ Semeno ve své podstatě umírá jako semeno a stává se nově vzniklou rostlinou. „Bůh mu dává tělo“ v tom smyslu, že stanovil přírodní zákony, které řídí vývoj semene, a každé semeno dostává tělo podle svého druhu. (1. Mojžíšova 1:11) Podobně pomazaní křesťané nejprve umírají jako lidé. Potom je Bůh ve svém stanoveném čase přivádí zpátky k životu ve zcela novém těle. Jak Pavel řekl Filipanům, Ježíš Kristus „přetvoří naše pokořené tělo, aby se přizpůsobilo jeho slavnému tělu“. (Filipanům 3:20, 21; 2. Korinťanům 5:1, 2) Pomazaní křesťané jsou vzkříšeni v duchovním těle a žijí v duchovní říši. (1. Jana 3:2)

6. Proč je rozumné věřit, že Bůh může vzkříšeným opatřit vhodné duchovní tělo?

⁶ Je příliš obtížné tomu věřit? Není. Pavel uvádí, že zvířata mají mnoho různých druhů těla. Kromě toho staví do protikladu anděly a lidi z masa a krve, když říká: „Jsou nebeská těla a pozemská těla.“ V neživém stvoření je také velká rozmanitost. „Hvězda se od hvězdy liší slávou,“ řekl Pavel dávno před tím, než věda objevila taková nebeská tělesa, jako jsou modré hvězdy, rudí obři a bílí trpaslíci. Není tedy vzhledem k tomu logické, že Bůh může vzkříšeným pomazaným křesťanům opatřit vhodné duchovní tělo? (1. Korinťanům 15:39–41)

7. Co znamená neporušitelnost? A co nesmrtelnost?

⁷ Potom Pavel říká: „Tak je také vzkříšení mrtvých. Zaseto je v porušenosti, vzbuzeno je v neporušenosti.“ (1. Korinťanům 15:42) Lidské tělo, i když je dokonalé, je porušitelné. Může být usmrceno. Pavel například řekl, že Ježíš byl vzkříšen „s určením, aby se již nevrátil do porušení“. (Skutky 13:34) Již nikdy se neměl vrátit k životu v porušitelném, i když dokonalém, lidském těle. Tělo, které Bůh dává vzkříšeným pomazaným křesťanům, je neporušitelné — nepodléhá smrti ani chátrání. Pavel pokračuje: „Zaseto je v necti, vzbuzeno je ve slávě. Zaseto je v slabosti, vzbuzeno je v síle. Zaseto je hmotné tělo, vzbuzeno je duchovní tělo.“ (1. Korinťanům 15:43, 44) Pavel dále říká: „Co je smrtelné, musí obléci nesmrtelnost.“ Nesmrtelnost znamená nekonečný, nezničitelný život. (1. Korinťanům 15:53; Hebrejcům 7:16) V tomto smyslu vzkříšení lidé nesou „obraz toho nebeského“, Ježíše, který jim umožnil vzkříšení. (1. Korinťanům 15:45–49)

8. (a) Jak víme, že vzkříšení lidé jsou tytéž osoby, které před smrtí žily na zemi? (b) Která proroctví se splní, až nastane vzkříšení?

⁸ Vzkříšení lidé jsou i přes tuto proměnu stále tytéž osoby jako před tím, než zemřeli. Budou vzbuzeni k životu se stejnou pamětí a se stejnými nádhernými křesťanskými vlastnostmi. (Malachiáš 3:3; Zjevení 21:10, 18) V tom se podobají Ježíši Kristu. Přešel z duchovní do lidské podoby. Potom zemřel a byl vzkříšen jako duchovní tvor. Přesto „Ježíš Kristus je týž včera a dnes a navždy“. (Hebrejcům 13:8) Pomazaní křesťané mají opravdu nádhernou výsadu! Pavel říká: „Ale až to, co je porušitelné, obleče neporušenost a to, co je smrtelné, obleče nesmrtelnost, potom se stane slovo, které je napsáno: ‚Smrt je pohlcena navždy.‘ ‚Smrti, kde je tvé vítězství? Smrti, kde je tvé žihadlo?‘ “ (1. Korinťanům 15:54, 55; Izajáš 25:8; Ozeáš 13:14)

A co vzkříšení k pozemskému životu?

9, 10. (a) Co v kontextu 1. Korinťanům 15:24 je „konec“, a jaké události se v souvislosti s ním mají dít? (b) Co se musí stát, aby smrt byla přivedena vniveč?

⁹ Je snad nějaká budoucnost i pro miliony těch, kdo nemají naději na nesmrtelný duchovní život v nebi? Samozřejmě že ano! Hned potom, co Pavel vysvětlil, že vzkříšení k nebeskému životu bude probíhat během Kristovy přítomnosti, popisuje následné události těmito slovy: „Potom konec, až předá království svému Bohu a Otci, když předtím přivede vniveč všechnu vládu a všechnu autoritu a moc.“ (1. Korinťanům 15:23, 24)

¹⁰ „Konec“ je konec Kristova tisíciletého panování, kdy Ježíš pokorně a s věrnou oddaností předá Království svému Bohu a Otci. (Zjevení 20:4) Boží záměr „opět shromáždit všechny věci v Kristu“ bude uskutečněn. (Efezanům 1:9, 10) Nejprve však Kristus zničí „všechnu vládu a všechnu autoritu a moc“, jež odporují svrchované vůli. To zahrnuje nejen zničení v Armagedonu. (Zjevení 16:16; 19:11–21) Pavel říká: „[Kristus] musí . . . kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele pod nohy. Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt.“ (1. Korinťanům 15:25, 26) Musí být odstraněny všechny stopy hříchu a smrti zděděných po Adamovi. Bůh tedy úplně vyprázdní ‚pamětní hrobky‘ tím, že přivede mrtvé zpátky k životu. (Jan 5:28)

11. (a) Jak víme, že Bůh dokáže znovu stvořit mrtvé duše? (b) Jaký druh těla dostanou ti, kdo budou vzkříšeni na zem?

¹¹ To znamená, že znovu stvoří lidské duše. Je to snad nemožné? Není, protože Žalm 104:29, 30 nás ujišťuje, že Bůh to dokáže: „Jestliže odejmeš jejich ducha, vydechnou naposled a jdou zpět do svého prachu. Jestliže vyšleš svého ducha, jsou stvořeni.“ I když vzkříšení lidé budou tytéž osoby jako před tím, než zemřeli, nebudou potřebovat stejné tělo. Podobně jako těm, kdo byli vzbuzeni k životu v nebi, i jim Bůh dá takové tělo, jaké bude chtít. Jejich nové tělo bude nepochybně zdravé a přiměřeně podobné jejich původnímu tělu, takže jejich drazí příbuzní je poznají.

12. Kdy bude probíhat vzkříšení k pozemskému životu?

¹² Kdy bude probíhat vzkříšení k pozemskému životu? Marta řekla o svém zemřelém bratru Lazarovi: „Vím, že vstane při vzkříšení v posledním dnu.“ (Jan 11:24) Jak to věděla? Vzkříšení bylo v době jejího života předmětem sporů, protože farizeové ve vzkříšení věřili, ale saduceové ne. (Skutky 23:8) Marta však musela vědět, že předkřesťanští svědkové doufali ve vzkříšení. (Hebrejcům 11:35) Také z Daniela 12:13 mohla poznat, že vzkříšení nastane v posledním dnu. To se dokonce mohla dozvědět přímo od Ježíše. (Jan 6:39) Tento ‚poslední den‘ se shoduje s Kristovým tisíciletým panováním. (Zjevení 20:6) Představte si, jaká radost nastane během toho „dne“, kdy se to začne dít! (Srovnej Lukáše 24:41.)

Kdo ožije?

13. Jaké vidění o vzkříšení je zapsáno ve Zjevení 20:12–14?

¹³ Ve Zjevení 20:12–14 je zaznamenáno Janovo vidění, ve kterém spatřil průběh vzkříšení k pozemskému životu: „Viděl jsem mrtvé, velké a malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny svitky. Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků. A smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“

14. Kdo bude patřit k těmto vzkříšeným?

¹⁴ Vzkříšení se bude vztahovat na „velké i malé“, na významné i nenápadné lidi, kteří žili na zemi a zemřeli. Mezi nimi budou jistě i malé děti! (Jeremjáš 31:15, 16) Ve Skutcích 24:15 je odhalena další důležitá podrobnost: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ Mezi ‚spravedlivými‘ budou vynikat věrní lidé, muži i ženy, z dávných dob, například Abel, Enoch, Noe, Abraham, Sára a Raab. (Hebrejcům 11:1–40) Představte si, že bude možné s takovými lidmi rozmlouvat a od očitých svědků se dozvídat podrobnosti o biblických událostech z dávné minulosti! Ke ‚spravedlivým‘ budou patřit také tisíce bohabojných lidí, kteří zemřeli v nedávné době a neměli nebeskou naději. Mohl by být mezi nimi i některý člen vaší rodiny nebo někdo milovaný? Je velmi povzbudivé vědět, že se s nimi můžete opět setkat! Kdo však jsou ti ‚nespravedliví‘, kteří také ožijí? K nim patří miliony nebo snad miliardy těch, kdo zemřeli a neměli příležitost poznat biblickou pravdu a uplatňovat ji.

15. Co znamená, že ti, kdo se vrátí, budou „souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích“?

¹⁵ Jak budou ti, kdo se vrátí, „souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích“? Tyto svitky nejsou záznamy o jejich skutcích z minulosti; když zemřeli, byli zproštěni hříchů, jichž se dopustili za svého života. (Římanům 6:7, 23) Vzkříšení lidé však budou stále v zajetí hříchu zděděného po Adamovi. V těchto svitcích tedy zjevně budou předloženy božské pokyny, kterými se budou muset všichni řídit, aby měli dokonalý užitek z oběti Ježíše Krista. Když bude zahlazena poslední stopa hříchu zděděného po Adamovi, v plném smyslu ‚bude přivedena vniveč smrt‘. Na konci toho tisíciletí Bůh bude „každému vším“. (1. Korinťanům 15:28) Člověk už nebude potřebovat přímluvy Velekněze ani Vykupitele. Celé lidstvo bude obnoveno do dokonalého stavu, v jakém byl původně Adam.

Uspořádané vzkříšení

16. (a) Proč je rozumné věřit, že vzkříšení bude mít uspořádaný průběh? (b) Kdo bude pravděpodobně mezi prvními vzkříšenými z mrtvých?

¹⁶ Vzkříšení k nebeskému životu probíhá uspořádaně, „každý ve svém vlastním pořadí“, a proto je nepochybné, že ani vzkříšení k pozemskému životu nevyvolá chaotickou populační explozi. (1. Korinťanům 15:23) Pochopitelně bude nutné, aby se o právě vzkříšené lidi někdo postaral. (Srovnej Lukáše 8:55.) Tito lidé budou potřebovat tělesnou obživu, a co je důležitější, duchovní pomoc, aby získali životodárné poznání Jehovy Boha a Ježíše Krista. (Jan 17:3) Kdyby se všichni vrátili k životu současně, nebylo by možné dostatečně o ně pečovat. Je rozumné předpokládat, že vzkříšení bude probíhat postupně. Mezi prvními budou pravděpodobně vzkříšeni věrní křesťané, kteří zemřeli krátce před koncem Satanova systému. Můžeme také očekávat, že brzy budou vzkříšeni i věrní muži z dávných dob, kteří budou působit jako „knížata“. (Žalm 45:16)

17. Například ke kterým otázkám souvisejícím se vzkříšením se Bible nevyjadřuje, a proč by se křesťané neměli těmito záležitostmi zbytečně zabývat?

¹⁷ Nicméně bychom v těchto věcech neměli být dogmatičtí. K mnoha otázkám se Bible vůbec nevyjadřuje. Neuvádí podrobnosti o tom, jak, kdy nebo na kterých místech dojde ke vzkříšení jednotlivých lidí. Neříká nám, jak a kde budou bydlet ti, kdo se vrátí k životu, a jak se budou živit a oblékat. Ani nemůžeme s jistotou říci, jak Jehova vyřeší takové záležitosti, jako například výchovu vzkříšených dětí a péči o ně, nebo jak bude postupovat v určitých situacích, které by se mohly týkat našich přátel a příbuzných. Jistě, zajímat se o takové věci je docela přirozené, ale nebylo by moudré utrácet čas hledáním odpovědí na otázky, na které v současné době nelze odpovědět. Musíme se soustředit na to, abychom věrně sloužili Jehovovi a získali věčný život. Pomazaní křesťané mají naději na slavné vzkříšení k nebeskému životu. (2. Petra 1:10, 11) „Jiné ovce“ doufají, že navždy získají dědičný podíl v pozemské sféře Božího Království. (Jan 10:16; Matouš 25:33, 34) A pokud jde o řadu podrobností souvisejících se vzkříšením, které neznáme, prostě doufáme v Jehovu. Naše budoucí štěstí je spolehlivě v rukou Toho, kdo může ‚uspokojit touhu všeho živého‘. (Žalm 145:16; Jeremjáš 17:7)

18. (a) Na jaké vítězství Pavel poukazuje? (b) Proč se můžeme s důvěrou spolehnout, že se uskuteční naděje na vzkříšení?

¹⁸ Pavel svou rozpravu končí zvoláním: „Díky Bohu, neboť nám dává vítězství prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista!“ (1. Korinťanům 15:57) Ano, vítězství nad smrtí zděděnou po Adamovi je dosaženo prostřednictvím výkupní oběti Ježíše Krista, a na tomto vítězství mají podíl jak pomazaní, tak i „jiné ovce“. Ovšem „jiné ovce“, které žijí v dnešní době, mají naději, která je specifická pro tuto generaci. Jako součást ‚velkého zástupu‘, jehož počet stále vzrůstá, budou moci přežít nadcházející ‚velké soužení‘ a nikdy nezakusí fyzickou smrt. (Zjevení 7:9, 14) Avšak i ti, kdo by zemřeli proto, že by je postihl „čas a nepředvídaná událost“, nebo že by na ně vztáhli ruce Satanovi přisluhovači, mohou mít důvěru v uskutečnění naděje na vzkříšení. (Kazatel 9:11)

19. Jaké vybídce musí dnes věnovat pozornost všichni křesťané?

¹⁹ Proto tak dychtivě očekáváme ten slavný den, kdy smrt bude přivedena vniveč. Naše neochvějná důvěra v Jehovův slib, že nastane vzkříšení, nám poskytuje realistický pohled na věci kolem nás. Ať se nám tedy v tomto světě stane cokoli — i kdybychom snad zemřeli —, nic nás nemůže připravit o odměnu, kterou nám Jehova slíbil. Závěrečná Pavlova vybídka určená Korinťanům je proto dnes stejně vhodná jako před dvěma tisíci lety: „Proto se, moji milovaní bratři, staňte stálými, nepohnutelnými, vždy mějte hojnost práce v Pánově díle, protože víte, že vaše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná.“ (1. Korinťanům 15:58)

Umíte to vysvětlit?

◻ Jak Pavel zodpověděl otázku, v jakém těle budou pomazaní vzkříšeni?

◻ Jak a kdy bude smrt konečně přivedena vniveč?

◻ Kdo bude zahrnut do pozemského vzkříšení?

◻ Jaký postoj bychom měli zaujmout k záležitostem, o nichž Bible nic neříká?

[Obrázek na straně 20]

Semeno „umírá“ tím, že prochází zásadní změnou

[Obrázky na straně 23]

Mezi těmi, kdo budou vzkříšeni, budou věrní muži i ženy ze starověku, například Noe, Abraham, Sára a Raab

[Obrázek na straně 24]

Období vzkříšení bude dobou velké radosti!