„Stůjte pevně ve víře“
„Stůjte pevně ve víře . . . posilněte se.“ (1. KOR. 16:13)
1. a) Co zažil Petr na rozbouřeném Galilejském moři? (Viz úvodní obrázek.) b) Proč Petr začal klesat pod hladinu?
JE NOC a na Galilejském moři zuří bouře. Apoštol Petr a další učedníci se ve svém člunu zoufale snaží dostat na druhý břeh. Náhle uvidí Ježíše, jak k nim jde po vodě. Petr na něj volá a ptá se ho, jestli mu může jít naproti. Když mu to Ježíš dovolí, Petr vystoupí z člunu a kráčí po rozbouřeném moři. Najednou ale začne klesat pod hladinu! Proč? Protože při pohledu na tu prudkou bouři dostal strach. „Pane, zachraň mě!“ vykřikne. Ježíš ho okamžitě chytne za ruku a řekne: „Ty malověrný, proč jsi zapochyboval?“ (Mat. 14:24–32)
2. O čem budeme uvažovat?
2 Co se z Petrova zážitku můžeme naučit o víře? Budeme uvažovat o tom, 1. jak Petr na začátku projevil víru v Boží podporu, 2. proč začal svou víru ztrácet a 3. co mu pomohlo ji zase získat. Díky tomu ještě lépe pochopíme, jak můžeme stát „pevně ve víře“. (1. Kor. 16:13)
VÍRA V BOŽÍ PODPORU
3. Proč Petr vystoupil z člunu a co podobného jsme udělali my?
3 Když Ježíš Petra vyzval, aby vystoupil z člunu a šel k němu po vodě, Petr to udělal, protože měl pevnou víru. Důvěřoval, že stejně jako Bůh svou mocí podporuje Ježíše, bude podporovat i jeho. Nás Ježíš vyzval, abychom se stali jeho následovníky a šli v jeho šlépějích. Jak jsme zareagovali? Zasvětili jsme se Jehovovi a dali se pokřtít. Projevili jsme tím víru, že nás Jehova a Ježíš budou v různých ohledech podporovat. (Jan 14:1; přečti 1. Petra 2:21)
4., 5. Proč je víra tak cenným majetkem?
4 Víra je velmi cenným majetkem. Petr díky ní dokázal chodit po vodě. Také my můžeme díky víře dokázat věci, které jsou z lidského pohledu nemožné. (Mat. 21:21, 22) Mnozí z nás například tak zásadně změnili svoje názory a chování, že nás lidé z našeho okolí skoro nepoznávají. K těmto změnám nás motivovala víra a dokázali jsme je udělat díky Jehovově podpoře. (Přečti Kolosanům 3:5–10.) A víra nás podnítila i k tomu, abychom se Jehovovi zasvětili. Díky tomu jsme se stali jeho přáteli. Ani to bychom z vlastní síly nikdy nedokázali. (Ef. 2:8)
5 Víra nám dodává sílu stále. Díky víře dokážeme odolávat útokům našeho mocného nepřítele Ďábla. (Ef. 6:16) Důvěra v Jehovu nám také pomáhá, abychom ani v těžkých chvílích nepropadali beznaději. Jehova slibuje, že když budeme s vírou dávat duchovní věci na první místo, vždycky se o nás postará. (Mat. 6:30–34) A pokud máme víru, můžeme získat dar, který bychom si ničím nemohli zasloužit – věčný život. (Jan 3:16)
NECHÁME-LI SE ROZPTÝLIT, MŮŽEME VÍRU ZTRATIT
6., 7. a) K čemu můžeme přirovnat vítr a vlny, které nahnaly strach Petrovi? b) Proč bychom riziko, že naše víra zeslábne, neměli brát na lehkou váhu?
6 Vítr a vlny, které nahnaly strach Petrovi, můžeme přirovnat k problémům a pokušením, do kterých se dostáváme my. I když jsou tyto situace často náročné, s Jehovovou pomocí je můžeme zvládnout. Všimni si – Petr nezačal klesat pod hladinu proto, že by ho srazil prudký poryv větru nebo vysoká vlna. V Bibli čteme: „Když pohlédl na větrnou bouři, dostal strach.“ (Mat. 14:30) Petr se přestal dívat na Ježíše, zaměřil se na tu hrozivou bouři a v ten moment začala jeho víra slábnout. Podobně kdybychom se zaměřovali na problémy, které se na nás valí, mohli bychom začít pochybovat, jestli nám Jehova opravdu pomůže.
7 Riziko, že naše víra zeslábne, bychom neměli brát na lehkou váhu. Bible totiž ukazuje, že částečná nebo úplná ztráta víry je „hřích, do něhož se snadno zaplétáme“. (Hebr. 12:1) Z Petrova zážitku vyplývá, že pokud se zaměříme na nesprávné věci, může naše víra zeslábnout velmi rychle. Dá se poznat, jestli nám něco takového nehrozí? Uvažujme teď o několika otázkách, které nám v tomto sebezkoumání pomohou.
8. Jak by se mohlo stát, že by naše důvěra v Boží sliby zeslábla?
8 Důvěřuju Božím slibům stejně jako dřív? Bůh například slíbil, že zničí Satanův svět. Kdybychom se ale nechali rozptylovat vší tou zábavou, kterou svět nabízí, mohla by naše víra v tento slib zeslábnout. Mohli bychom začít pochybovat, že konec je opravdu blízko. (Hab. 2:3) Nebo jiný příklad: Bůh slíbil, že nám na základě Ježíšovy výkupní oběti bude odpouštět naše chyby. Kdybychom se ale pořád užírali výčitkami kvůli nějakým dřívějším selháním, mohli bychom začít pochybovat, jestli Jehova všechny naše hříchy opravdu vymazal. (Sk. 3:19) Výsledkem by bylo, že bychom ztratili radost ze služby Jehovovi a nakonec mu možná přestali sloužit úplně.
9. Co by se mohlo stát, kdybychom se soustředili především na svoje zájmy?
9 Sloužím Jehovovi pořád ze všech sil? Apoštol Pavel vysvětlil, že pokud se naplno věnujeme práci pro Jehovu, máme díky tomu „plnou jistotu naděje až do konce“. Co by se ale stalo, kdybychom se v první řadě soustředili na svoje zájmy – například bychom přijali nabídku dobře placené práce, která by nás ale omezovala v duchovních činnostech? Naše víra by mohla zeslábnout, my bychom zlenivěli a už bychom Jehovovi nedávali to nejlepší. (Hebr. 6:10–12)
10. V jakém smyslu je ochota odpouštět projevem víry?
10 Snažím se odpouštět těm, kdo se mě nějak dotkli? Když nás někdo urazí, mohlo by se stát, že se necháme pohltit svými pocity a budeme mít chuť si to s dotyčným pěkně od plic vyříkat nebo se s ním přestat bavit. Pokud mu ale naopak odpustíme, projevíme tím víru. Jak to? Když proti nám někdo zhřeší, vlastně se stává naším dlužníkem – stejně jako my všichni se v důsledku svých hříchů stáváme dlužníky Boha. (Luk. 11:4) Když druhým odpouštíme, dáváme najevo důvěru v to, že Boží schválení, které díky tomu získáme, je mnohem cennější než pocit, že dotyčný dostal, co si zasloužil. Souvislost mezi odpouštěním a vírou si uvědomovali i Ježíšovi učedníci. Když jim Ježíš řekl, že by měli odpouštět i těm, kdo se proti nim provinili opakovaně, prosili ho: „Dej nám více víry.“ (Luk. 17:1–5)
11. Jak bychom neměli reagovat, když nám někdo dá radu?
11 Neurazím se, když mi někdo dá radu? Když nás někdo na něco upozorní, mohli bychom být v pokušení soustředit se ne na to, jaký užitek z toho můžeme mít, ale na to, jakým způsobem jsme radu dostali nebo jaké nedostatky má ten, kdo nám ji dal. (Přísl. 19:20) To by ale byla škoda. Usměrnění, která na základě Bible dostáváme, nám totiž pomáhají, abychom se na věci dívali ještě víc jako Jehova.
12. O čem by to vypovídalo, kdybychom si neustále stěžovali na odpovědné bratry?
12 Nemluvím negativně o odpovědných bratrech ve sboru? Když se Izraelité zaměřili na špatnou zprávu deseti zvědů, začali reptat proti Mojžíšovi a Áronovi. Jehova se potom Mojžíše zeptal: „Jak dlouho ve mne neuvěří?“ (4. Mojž. 14:2–4, 11) Ano, Izraelité dávali svým reptáním najevo, že nedůvěřují Jehovovi, který Mojžíše a Árona jmenoval. Podobně pokud bychom si neustále stěžovali na bratry, kterým Jehova svěřil odpovědné postavení, mohlo by to ukazovat, že naše víra v Boha zeslábla.
13. Proč bychom neměli zoufat, když zjistíme, že naše víra zeslábla?
13 Pokud jsi zjistil, že tvoje víra v nějakém směru zeslábla, nezoufej. Vzpomeň si, že i apoštol Petr dostal strach a začal pochybovat. Ježíš někdy o všech svých apoštolech řekl, že jsou „malověrní“. (Mat. 16:8) Z Petrova zážitku se ale můžeme naučit ještě něco. Podívejme se, jak reagoval potom, co jeho víra zakolísala a on začal klesat pod hladinu.
POSILUJME SVOU VÍRU TÍM, ŽE SE DÍVÁME NA JEŽÍŠE
14., 15. a) Co Petr udělal, když se začal potápět? b) V jakém smyslu se „upřeně díváme“ na Ježíše?
14 Když Petr dostal strach a začal se potápět, mohl se pokusit zpátky ke člunu doplavat. Byl to dobrý plavec, takže ho něco takového mohlo automaticky napadnout. (Jan 21:7) Petr se ale nespoléhal sám na sebe. Znovu se zaměřil na Ježíše a dal si od něj pomoct. Když cítíme, že naše víra slábne, měli bychom udělat totéž. Ale jak?
15 Tak jako Petr se i my „upřeně díváme na Ježíše, Hlavního zprostředkovatele a Zdokonalovatele naší víry“. (Přečti Hebrejcům 12:2, 3.) Na rozdíl od Petra samozřejmě Ježíše nevidíme na vlastní oči. Na Ježíše se „upřeně díváme“ tak, že uvažujeme o tom, co učil a jak jednal, a že se ho snažíme co nejvíc napodobovat. Zamysleme se teď nad několika konkrétními způsoby, jak to můžeme dělat. Pomůže nám to, aby naše víra byla opravdu pevná.
16. Co můžeš udělat pro to, aby studium Bible posilovalo tvoji víru?
16 Posiluj svou důvěru v Bibli. Ježíš si byl jistý, že Bible je Boží Slovo a že jsou v ní ty nejlepší rady do života. (Jan 17:17) Pokud chceš mít stejnou důvěru, je potřeba, abys Bibli každý den četl, studoval ji a rozjímal o tom, co čteš. Kromě běžného studia se usilovně snaž hledat odpovědi na otázky, o kterých možná přemýšlíš. Pokud chceš například upevnit svoje přesvědčení, že konec Satanova světa je blízko, důkladně si prostuduj biblické důkazy, že žijeme v posledních dnech. Svou víru v Boží sliby můžeš posílit tím, že se zaměříš na proroctví, která už se splnila. A pokud chceš upevnit svoji důvěru, že Bible je praktická, čti si příběhy lidí, kterým Boží Slovo zlepšilo život.a (1. Tes. 2:13)
17. Díky čemu Ježíš dokázal obstát i v těch nejtěžších zkouškách a jak ho můžeš napodobovat?
17 Zaměřuj se na to, co ti Jehova slibuje. Ježíš se soustředil na „radost, jež mu byla předložena“ a díky tomu dokázal obstát i v těch nejtěžších zkouškách. (Hebr. 12:2) Nikdy se nenechal rozptýlit tím, co mu mohl nabídnout svět. (Mat. 4:8–10) Jak v tom můžeš Ježíše napodobovat? Přemýšlej o těch nádherných slibech, které ti Jehova dal. Představuj si sám sebe v novém světě. Můžeš si napsat nebo namalovat, co bys chtěl v ráji dělat. Nebo si udělej seznam lidí, na jejichž vzkříšení se těšíš, a napiš si, o čem by sis s nimi rád popovídal. Dívej se na Boží sliby ne jako na něco, co se týká lidstva obecně, ale jako na něco, co je určené přímo tobě.
18. Jak může tvoji víru posílit modlitba?
18 Modli se o pevnější víru. Ježíš své následovníky učil, aby se modlili o svatého ducha. (Luk. 11:9, 13) Když o něj Jehovu prosíš, modli se také o pevnější víru, která patří k ovoci tohoto ducha. Buď konkrétní. Pokud si u sebe všimneš nějakého nedostatku, který může signalizovat slábnoucí víru – například zjistíš, že je pro tebe těžké odpouštět – pros Jehovu, aby ti ho pomohl překonat.
19. Jaké přátele bychom si měli vybírat?
19 Vybírej si přátele, kteří mají pevnou víru. Ježíš nám v tom dal skvělý příklad. Jeho nejbližšími přáteli byli apoštolové, kteří projevovali svou víru a oddanost tím, že poslouchali jeho pokyny. (Přečti Jana 15:14, 15.) Přátele si proto vybírej mezi lidmi, kteří dávají najevo svou víru tím, že poslouchají Ježíše. A pamatuj, že dobří přátelé jsou k sobě upřímní a není jim zatěžko dát ani přijmout radu. (Přísl. 27:9)
20. Jaký užitek máme z toho, když druhým pomáháme získat pevnou víru?
20 Pomáhej druhým získat pevnou víru. Tím, co Ježíš říkal a dělal, posiloval víru učedníků. (Mar. 11:20–24) My bychom měli jednat stejně, protože když druhým pomáháme získat pevnou víru, posilujeme tím zároveň tu svoji. (Přísl. 11:25) Ve službě se snaž lidem vysvětlovat, proč můžeme věřit tomu, že Bůh existuje, že mu na nás záleží a že Bible je jeho Slovo. A co ve sboru? Jak můžeš bratrům a sestrám pomáhat, aby svou víru upevňovali? Možná si všimneš, že někdo víru ztrácí a projevuje se to třeba tím, že si stěžuje na jmenované bratry. Nezačni se mu hned vyhýbat. Spíš se mu snaž taktně pomoct, aby svou víru posílil. (Juda 22, 23) A pokud chodíš do školy a zrovna rozebíráte evoluční teorii, neboj se postavit za svoji víru ve stvoření. Reakce spolužáků a učitele tě možná příjemně překvapí.
21. Čím si můžeme být jistí?
21 Díky pomoci od Jehovy a Ježíše apoštol Petr překonal strach a pochybnosti. Stal se oporou křesťanského sboru a vynikajícím příkladem víry. Také my si můžeme být jistí, že nám Jehova pomůže udržet si pevnou víru. (Přečti 1. Petra 5:9, 10.) Posilovat svoji víru vyžaduje úsilí, ale úžasná odměna, kterou nám Jehova nabízí, za tu námahu rozhodně stojí.
a Viz například rubriku „Bible mění život lidí“ ve vydání Strážné věže pro veřejnost.