Je to ‚Bůh, kdo působí vzrůst‘

„Ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst.“ (1. KOR. 3:7)

 1. Při jaké činnosti jsme ‚Božími spolupracovníky‘?

„BOŽÍ spolupracovníci.“ Tato slova apoštol Pavel použil, když mluvil o výsadě, kterou může mít každý z nás. (Přečti 1. Korinťanům 3:5–9.) Práce, o které se nepřímo zmínil, je činnost, díky níž se lidé stávají učedníky. Přirovnal ji k sázení a zalévání semene. Máme-li být v této životně důležité práci úspěšní, potřebujeme Jehovovu pomoc. Pavel nám připomíná, že je to ‚Bůh, kdo působí vzrůst‘.

 2. Proč nám skutečnost, že ‚Bůh působí vzrůst‘, pomáhá mít na službu správný náhled?

² Tato skutečnost nás vede k pokoře a pomáhá nám mít na službu správný náhled. Možná se na kazatelské a vyučovací činnosti podílíme horlivě, nicméně všechna chvála za případný vzrůst nakonec patří Jehovovi. Proč? Protože i když se snažíme sebevíc, nikdo z nás nemůže proces růstu plně pochopit, natož ho nějak ovlivnit. Tuto skutečnost výstižně vyjádřil král Šalomoun, když napsal: „Neznáš dílo pravého Boha, který činí všechno.“ (Kaz. 11:5)

 3. V čem je činění učedníků podobné doslovnému setí semene?

³ Má v nás to, že přesně nerozumíme procesu růstu, vyvolávat pocit marnosti? Ne, naopak. Účastnit se této práce je zajímavé a radostné. Král Šalomoun řekl: „Ráno zasévej své semeno a nenech svou ruku odpočinout až do večera; neboť nevíš, kde to bude mít úspěch, zda tady nebo tam, či zda obojí bude stejně dobré.“ (Kaz. 11:6) V případě doslovného sázení semene je to tak, že nevíme, kde nebo zda vůbec semeno vyraší. Mnoho faktorů nemůžeme ovlivnit. A podobné je to s činěním učedníků. Ježíš tuto myšlenku zdůraznil ve dvou podobenstvích, která jsou zapsána ve čtvrté kapitole Markova evangelia. Podívejme se, co se z nich můžeme naučit.

Různé druhy půdy

4, 5. Shrňte Ježíšovo podobenství o rozsévači.

⁴ U Marka 4:1–9 je zapsáno Ježíšovo vyprávění o rozsévači, jenž rozhazuje neboli rozsévá semeno, které padá na různá místa. „Naslouchejte. Pohleďte, vyšel rozsévač, aby rozséval. A když rozséval, některé semeno padlo podél cesty, a přišli ptáci a sezobali je. A jiné semeno padlo na skalnaté místo, kde samozřejmě nemělo mnoho půdy, a ihned vyrazilo, protože nemělo hlubokou půdu. Ale když vyšlo slunce, bylo sežehnuto, a protože nemělo kořen, uschlo. A jiné semeno padlo mezi trní, trní vzešlo a udusilo je. A nevydalo žádné ovoce. Jiná však padla na znamenitou půdu, a když vzešla a vyrostla, začala vydávat ovoce a nesla třicetinásobně, šedesátinásobně a stonásobně.“

⁵ V biblických dobách bylo běžné, že semeno se rozsévalo ručně. Rozsévač je měl v záhybu svého oděvu nebo ve vaku a do široka je rozhazoval. Rozsévač v tomto podobenství si nevybírá určitý druh půdy, spíše je to tak, že semeno dopadá na různá místa.

 6. Jak Ježíš vysvětlil podobenství o rozsévači?

⁶ O významu tohoto podobenství nejsme na pochybách. Ježíš ho vysvětlil, jak to máme zapsáno u Marka 4:14–20: „Rozsévač rozsévá slovo. To jsou tedy ti podél cesty, kde se zasévá slovo; ale jakmile je uslyšeli, přichází Satan a odnímá slovo, které do nich bylo zaseto. A podobně ti, kdo jsou zaseti na skalnatá místa: jakmile uslyšeli slovo, s radostí je přijímají. Přesto v sobě nemají kořen, ale pokračují po nějaký čas; potom jakmile nastane soužení nebo pronásledování kvůli slovu, klopýtnou. Jsou ještě jiní, kdo jsou zaseti mezi trní; to jsou ti, kdo slyšeli slovo, ale úzkostné starosti tohoto systému věcí, podvodná moc bohatství a touhy po ostatních věcech zasahují a dusí slovo, a to se stává neplodným. Nakonec ti, kdo byli zaseti do znamenité půdy, jsou ti, kdo naslouchají slovu, přijímají je příznivě a přinášejí ovoce třicetinásobně, šedesátinásobně a stonásobně.“

 7. Co je znázorněno semenem a co představují různé druhy půdy?

⁷ Povšimněte si, že Ježíš neřekl, že rozsévač použil různé druhy semen. Mluvil naopak o jednom druhu semene, které dopadá na různé druhy půdy, a každá půda přináší jiný výsledek. První půda je tvrdá neboli udusaná. Další je mělká, třetí je zarostlá trním a čtvrtá je znamenitá neboli úrodná půda. (Luk. 8:8) Co je znázorněno semenem? Je to poselství o Království obsažené v Božím Slově. (Mat. 13:19) A co je myšleno různými druhy půdy? Je to různý stav srdce lidí. (Přečti Lukáše 8:12, 15.)

 8. (a) Koho znázorňuje rozsévač? (b) Proč na dobrou zprávu o Království lidé reagují různě?

⁸ Koho znázorňuje rozsévač? Znázorňuje Boží spolupracovníky, ty, kdo ohlašují dobrou zprávu o Království. Stejně jako Pavel a Apollos, i oni sázejí a zalévají. I když se velmi namáhají, výsledek jejich práce je různý. Proč? Protože srdce lidí, kteří slyší dobrou zprávu, jsou různá. Rozsévač v Ježíšově podobenství nemůže výsledek nijak ovlivnit. Tato skutečnost může velmi povzbudit především ty naše věrné bratry a sestry, kteří mnoho let, a někteří dokonce desetiletí, káží se zdánlivě malými výsledky.a Proč je to povzbuzující?

 9. Jakou povzbuzující pravdu zdůraznili apoštol Pavel a Ježíš?

⁹ Svědomitost rozsévače se neměří podle výsledků jeho práce. Pavel na to nepřímo poukázal, když řekl: „Každý obdrží svou vlastní odměnu podle své vlastní namáhavé práce.“ (1. Kor. 3:8) Odměna je tedy podle práce, a ne podle výsledků. Tuto myšlenku zdůraznil i Ježíš poté, co se jeho učedníci vrátili z kazatelské cesty. Měli velkou radost, protože když používali Ježíšovo jméno, podřizovali se jim i démoni. Ačkoli byli zřejmě velmi nadšeni, Ježíš jim řekl: „Neradujte [se] z toho, že jsou vám podřízeni duchové, ale radujte se, protože vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ (Luk. 10:17–20) I v případě, že rozsévač za sebou nevidí velké výsledky své práce, neznamená to, že pracuje s menším nasazením a je méně svědomitý než ostatní. Výsledky závisí do velké míry na srdci toho, kdo dobrou zprávu slyší. V konečném důsledku je to totiž Bůh, kdo působí vzrůst!

Odpovědnost těch, kdo slyší slovo

10. Co rozhoduje o tom, zda člověk, který slyší slovo, se bude nebo nebude podobat znamenité půdě?

¹⁰ A jak je to s těmi, kdo slyší slovo? Je jejich reakce určena předem? Ne. To, zda se budou podobat znamenité půdě či nikoli, závisí na nich. Srdce každého člověka se totiž může změnit, a to jak k lepšímu, tak k horšímu. (Řím. 6:17) Ježíš řekl, že „jakmile uslyšeli“ slovo, přichází Satan a odnímá ho. K tomu však dojít nemusí. U Jakuba 4:7 jsou křesťané povzbuzováni, aby se ‚postavili proti Ďáblu‘, a on od nich uprchne. Ve svém podobenství Ježíš mluví o lidech, kteří přijímají slovo okamžitě a s radostí, ale pak klopýtnou, protože „v sobě nemají kořen“. Božím služebníkům je však připomínáno, že mají být „zakořeněni a pevně založeni“, aby byli schopni pochopit, „jaká je šířka a délka a výška a hloubka, a poznat Kristovu lásku, která převyšuje poznání“. (Ef. 3:17–19; Kol. 2:6, 7)

11. Jak může člověk zabránit tomu, aby úzkostné starosti a bohatství slovo neudusily?

¹¹ Další lidé, kteří slyšeli slovo, dopustili, aby „úzkostné starosti tohoto systému věcí [a] podvodná moc bohatství“ slovo udusily. (1. Tim. 6:9, 10) Jak tomu mohli zabránit? Odpověď najdeme ve slovech apoštola Pavla: „Ať je váš způsob života oproštěn od lásky k penězům, zatímco jste spokojeni s přítomnými věcmi. Vždyť řekl: ‚Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.‘“ (Hebr. 13:5)

12. Proč ti, kdo jsou znázorněni znamenitou půdou, přinášejí různé množství ovoce?

¹² Nakonec Ježíš řekl, že ti, kdo byli zaseti do znamenité půdy, „přinášejí ovoce třicetinásobně, šedesátinásobně a stonásobně“. Lidé, kteří na slovo reagují, mají dobrý stav srdce a přinášejí ovoce, ale přesto míra, jakou se mohou podílet na oznamování dobré zprávy, se liší podle jejich možností. Někteří jsou v pokročilém věku nebo je trápí vysilující nemoc, což je ve službě omezuje. (Srovnej Marka 12:43, 44.) To jsou další okolnosti, nad kterými rozsévač může mít jen malou nebo vůbec žádnou kontrolu. Raduje se však, když vidí, že Jehova působí vzrůst. (Přečti Žalm 126:5, 6.)

Rozsévač, který spí

13, 14. (a) Shrňte Ježíšovo podobenství o muži, který rozséval semeno. (b) Kdo je rozsévač a co je semeno?

¹³ U Marka 4:26–29 nacházíme další podobenství o rozsévači: „Stejně tak je Boží království, právě jako když člověk rozhazuje semeno na zemskou půdu a v noci spí a ve dne vstává a semeno raší a roste do výše, on ani neví jak. Zemská půda přináší sama od sebe poznenáhlu plody, nejprve stéblo, potom klas, nakonec plné zrní v klasu. Ale jakmile to plody dovolí, on napřáhne srp, protože přišel čas žně.“

¹⁴ Koho znázorňuje tento rozsévač? Někteří členové církví se domnívají, že Ježíše Krista. Bylo by ale možné, že by Ježíš spal a nevěděl, jak semeno roste? Ježíš o procesu tohoto růstu určitě dobře ví. Rozsévač, podobně jako ten z předchozího podobenství, znázorňuje jednotlivé hlasatele Království, tedy ty, kdo se horlivě účastní kazatelské činnosti, a tak zasévají semeno Království. Semeno, jež rozhazují na půdu, je slovo, které káží.b

15, 16. Co se z tohoto podobenství o rozsévači učíme o doslovném a duchovním růstu?

¹⁵ Ježíš mluvil o tom, že rozsévač „v noci spí a ve dne vstává“. To neznamená, že rozsévač je nedbalý. Pouze to vykresluje běžný životní rytmus většiny lidí — neustálé střídání práce ve dne a spánku v noci. Ježíš vysvětlil, k čemu během určité doby dochází. Říká: „Semeno raší a roste do výše.“ A pak dodává: „On ani neví jak.“ Je zde zdůrazněna skutečnost, že k růstu dochází ‚samo od sebe‘.c

¹⁶ Co tím chtěl Ježíš říct? Všimněte si, že kladl důraz na růst a na to, že k němu dochází postupně. „Zemská půda přináší sama od sebe poznenáhlu plody, nejprve stéblo, potom klas, nakonec plné zrní v klasu.“ (Mar. 4:28) K takovému růstu dochází pozvolna. Nemůže k němu dojít pod nátlakem ani nemůže být urychlen. Totéž platí o duchovním růstu. Dochází k němu postupně, podle toho, jak Jehova dovoluje, aby pravda rostla v srdci člověka, který je správně nakloněn k věčnému životu. (Sk. 13:48; Hebr. 6:1)

17. Kdo se raduje, když semeno pravdy nese ovoce?

¹⁷ Jak se rozsévač podílí na žni, „jakmile to plody dovolí“? Když Jehova nechává pravdu o Království růst v srdci nových učedníků, láska k Bohu je nakonec podnítí, aby mu zasvětili svůj život. Toto zasvěcení symbolizují křtem ve vodě. Bratři, kteří dále spějí ke zralosti, jsou časem schopni převzít další odpovědnosti ve sboru. Ovoce Království sklízí rozsévač stejně jako ostatní hlasatelé Království, kteří se možná osobně nepodíleli na rozsévání semene, jež přineslo výsledek v podobě konkrétního učedníka. (Přečti Jana 4:36–38.) Nakonec se tedy ‚rozsévač i žnec radují spolu‘.

Poučení pro nás

18, 19. (a) Co vás osobně v tomto rozboru Ježíšových podobenství povzbudilo? (b) O čem bude následující článek?

¹⁸ Co se učíme z rozboru těchto dvou podobenství zapsaných ve čtvrté kapitole Marka? Jasně víme, co máme dělat — zasévat. Nikdy bychom neměli připustit, aby výmluvy nebo problémy a těžkosti vedly k tomu, že s touto prací přestaneme. (Kaz. 11:4) Zároveň jsme si však vědomi toho, že máme nádhernou výsadu být Božími spolupracovníky. Jehova je tím, kdo působí duchovní růst a kdo žehná našemu úsilí a úsilí těch, kdo dobrou zprávu přijímají. Uvědomujeme si, že k duchovnímu pokroku nemůžeme nikoho nutit. A nemělo by nás odrazovat nebo skličovat, když duchovní růst je malý nebo není žádný. Je velmi povzbuzující vědět, že měřítkem naší úspěšnosti je to, zda jsme věrní Jehovovi a také našemu pověření, totiž kázat ‚dobrou zprávu o království na svědectví všem národům‘. (Mat. 24:14)

¹⁹ Co jiného nás Ježíš učí o růstu nových učedníků a o práci pro Království? Odpověď na tuto otázku najdeme v dalších podobenstvích, která jsou zaznamenána v evangeliích. Některá z nich budou rozebrána v následujícím článku.

[Poznámky pod čarou]

Zapamatovali jste si?

• Uveď některé podobnosti mezi doslovným setím semene a kázáním o Království.

• Podle čeho Jehova posuzuje svědomitost toho, kdo káže o Království?

• Jakou podobnost mezi doslovným a duchovním růstem zdůraznil Ježíš?

• V jakém smyslu se ‚rozsévač i žnec radují spolu‘?

[Obrázky na straně 13]

Proč ty, kdo káží o Božím Království, Ježíš přirovnal k rozsévači semene?

[Obrázky na straně 15]

Znamenitou půdou jsou ti, kdo se podle svých možností z celého srdce podílejí na kázání o Království

[Obrázky na straně 16]

Je to Bůh, kdo působí vzrůst