Ať nikdo nezkazí vaše užitečné návyky

„Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ — 1. KORINŤANŮM 15:33.

1, 2. a) Jaké city choval Pavel vůči korintským křesťanům a proč? b) O jaké konkrétní radě budeme uvažovat?

RODIČOVSKÁ láska — jaký je to mocný cit! Rodiče podněcuje, aby se pro své děti obětovali, učili je a radili jim. Apoštol Pavel sice asi nebyl doslovným otcem, ale křesťanům v Korintu napsal: „Třebaže snad máte deset tisíc vychovatelů v Kristu, jistě nemáte mnoho otců, neboť v Kristu Ježíši jsem se stal vaším otcem prostřednictvím dobré zprávy.“ — 1. Korinťanům 4:15.

² Pavel již dříve cestoval do Korintu, kde kázal Židům a Řekům. Pomohl vytvořit v Korintu sbor. Svou péči Pavel v jiném dopise přirovnal k péči kojící matky. Ale Korinťanům se stal jakoby otcem. (1. Tesaloničanům 2:7) Pavel napomínal své duchovní děti stejně, jako to dělá opravdový milující otec. Můžete mít prospěch z této otcovské rady určené křesťanům v Korintu: „Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Korinťanům 15:33) Proč to Pavel Korinťanům napsal? Jak můžeme tuto radu uplatnit?

Rada pro ně i pro nás

3, 4. Co víme o Korintu prvního století a o jeho obyvatelstvu?

³ V prvním století řecký zeměpisec Strabón napsal: „Korint je nazýván ‚bohatý‘ kvůli svým obchodním stykům, protože leží na Isthmu a spravuje dva přístavy, z nichž jeden vede přímo do Asie a druhý do Itálie; a to usnadňuje výměnu zboží z obou zemí.“ Každý druhý rok do Korintu přiváděly velký zástup lidí proslulé isthmické hry.

⁴ Jací lidé byli v tomto městě, které bylo zároveň střediskem vládní moci i střediskem necudného uctívání Afrodity? Profesor T. S. Evans vysvětlil: „Bylo zde asi 400 000 obyvatel. [Byla to] společnost s vysokou kulturou, ale uvolněnou morálkou, dokonce více než uvolněnou. . . Řečtí obyvatelé Achaje se vyznačovali intelektuálskou roztěkaností a horečným dychtěním po novinkách. . . Jejich egoismus byl jako olej připravený pro pochodeň sektářství.“

5. V jakém nebezpečí byli bratři v Korintu?

⁵ Časem dokonce došlo ve sboru k rozdělení kvůli některým lidem, kteří měli stále sklon k dohadům vyplývajícím z pýchy. (1. Korinťanům 1:10–31; 3:2–9) Jedním závažným problémem bylo, že někteří říkali: „Není vzkříšení mrtvých.“ (1. Korinťanům 15:12; 2. Timoteovi 2:16–18) Ať již bylo jejich náboženské přesvědčení (vlastně nesprávná víra) jakékoli, Pavel je musel opravit jasným důkazem o tom, že Kristus „byl vzbuzen z mrtvých“. Křesťané proto mohli důvěřovat, že Bůh jim dá „vítězství prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista“. (1. Korinťanům 15:20, 51–57) Kdybys tam byl ty, byl bys také v nebezpečí?

6. Na koho se především vztahovala Pavlova rada v 1. Korinťanům 15:33?

⁶ Když Pavel předkládal Korinťanům spolehlivé doklady o tom, že mrtví mají být vzkříšeni, řekl jim: „Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ Tato rada se týkala lidí spojených se sborem, kteří nesouhlasili s naukou o vzkříšení. Měli snad jenom nejistotu o určité myšlence, které nerozuměli? (Srovnej Lukáše 24:38.) Nikoli. Pavel napsal: „Někteří mezi vámi říkají, že není vzkříšení.“ Lidé, jichž se to týkalo, tedy vyjadřovali svůj nesouhlas, čímž se přikláněli k odpadlictví. Pavel si byl dobře vědom toho, že by mohli zkazit užitečné návyky a smýšlení druhých. — Skutky 20:30; 2. Petra 2:1.

7. V jakém rámci bychom mohli například uplatnit radu z 1. Korinťanům 15:33?

⁷ Jak můžeme Pavlovo varování o společenství uplatnit? Pavel tím nemínil, že bychom měli odmítnout pomoc někomu ve sboru, pro něhož je obtížné porozumět nějakému biblickému verši nebo nějaké nauce. Vždyť v Judovi 22, 23 jsme nabádáni, abychom upřímným lidem, kteří mají takové pochybnosti, milosrdně pomáhali. (Jakub 5:19, 20) Pavlova otcovská rada by se však měla rozhodně uplatnit tehdy, jestliže někdo neustále vznáší námitky proti tomu, co známe jako biblickou pravdu, nebo jestliže pronáší pochybovačné či negativní poznámky. Před společenstvím s takovým člověkem bychom se měli mít na pozoru. Pokud se někdo stane jednoznačně odpadlíkem, duchovní pastýři samozřejmě musí zakročit, aby stádo chránili. — 2. Timoteovi 2:16–18; Titovi 3:10, 11.

8. Jak bychom mohli jednat s rozlišovací schopností, když někdo nesouhlasí s určitým biblickým učením?

⁸ Pavlova otcovská slova z 1. Korinťanům 15:33 můžeme uplatnit také na lidi mimo sbor, kteří prosazují falešné učení. Jak by nás mohlo společenství s nimi přitahovat? Mohlo by se to stát, kdybychom nerozlišovali mezi těmi, jimž je snad možné pomoci poznat pravdu, a těmi, kteří pouze vyvolávají pochybnosti, aby prosadili nějaké falešné učení. Při svědecké práci se například můžeme setkat s člověkem, který s určitou myšlenkou nesouhlasí, ale projevuje ochotu dále o ní mluvit. (Skutky 17:32–34) To samo o sobě nemusí být problém, protože rádi vysvětlujeme biblickou pravdu komukoli, kdo se o ní chce se vší upřímností dozvědět, a dokonce přijdeme znovu, abychom předložili přesvědčivé doklady. (1. Petra 3:15) Někdo ovšem nemusí mít skutečný zájem o to, aby nalezl biblickou pravdu.

9. Jak bychom měli reagovat na výzvy ohledně svého přesvědčení?

⁹ Mnozí lidé budou každý týden diskutovat celé hodiny, ale ne proto, že by hledali pravdu. Pouze chtějí podkopat víru jiného člověka, a přitom se ohánějí svým domnělým vzděláním v hebrejštině, řečtině nebo v evoluční teorii. Setkání s nimi někteří svědkové pociťují jako výzvu, a proto přistoupí na dlouhodobé společenské schůzky zaměřené na falešné náboženské učení, filozofii či na vědecký omyl. Je pozoruhodné, že Ježíš nedopustil, aby se mu to stalo, i když by mohl v debatách s náboženskými vůdci zběhlými v hebrejštině či řečtině vítězit. Když byl Ježíš napaden, stručně odpověděl, ale pak svou pozornost opět zaměřil na pokorné lidi, na skutečné ovce. — Matouš 22:41–46; 1. Korinťanům 1:23–2:2.

10. Proč je na místě varování pro křesťany, kteří mají počítače s přístupem k počítačovým databankám?

¹⁰ Jiné cesty ke špatnému společenství se otevřely prostřednictvím moderních počítačů. Některé obchodní firmy umožňují uživatelům počítače a telefonu, aby do elektronické počítačové databanky poslali určitou zprávu; člověk tak může do počítačové databanky zaslat zprávu, k níž mají přístup všichni uživatelé. To vedlo k takzvaným elektronickým debatám o náboženských záležitostech. Křesťan by mohl být vtažen do takových debat, a mohl by tak strávit mnoho hodin s nějakým člověkem, který projevuje odpadlické smýšlení a jemuž byla odňata pospolitost se sborem. Pavlovu otcovskou radu o tom, že je nutné se špatnému společenství vyhýbat, zdůrazňuje pokyn ve 2. Jana 9–11.a

Nenechte se zavést na scestí

11. Jakou příležitost poskytovala obchodní situace v Korintu?

¹¹ Jak jsme uvedli, Korint byl obchodním střediskem s mnoha obchody a rozsáhlou podnikatelskou činností. (1. Korinťanům 10:25) Mnozí lidé, kteří přicházeli na isthmické hry, bydleli ve stanech a obchodníci během této události prodávali zboží v přenosných stáncích nebo v krytých kioscích. (Srovnej Skutky 18:1–3.) To Pavlovi umožnilo najít si zde práci při výrobě stanů. A pracoviště mohl používat k podpoře dobré zprávy. Profesor J. Murphy-O’Connor píše: „Z dílny na rušném tržišti. . ., která byla obrácena do lidnaté ulice, měl Pavel přístup nejen ke spolupracovníkům a zákazníkům, ale také k velkému množství lidí venku. V obdobích, kdy bylo méně zakázek, mohl stát ve dveřích a zavádět osobní rozhovory s těmi, o nichž si myslel, že budou naslouchat. . . Je těžké si představit, že by se díky své dynamické osobnosti a silnému přesvědčení rychle nestal ‚význačnou osobností‘ v celém okolí a že by to nepřitáhlo zvědavé lidi, nejen zahaleče, ale také ty, kdo opravdu hledali. . . Vdané ženy, které o něm slyšely, ho mohly se svými sluhy navštívit pod záminkou, že přicházejí nakupovat. V dobách tlaku, kdy hrozilo pronásledování nebo i jen zastrašování, mohli se s ním věřící setkat jako zákazníci. Díky dílně se také dostal do styku s městskými úředníky.“

12, 13. Jak se může rada v 1. Korinťanům 15:33 vhodně uplatnit na pracovišti?

¹² Pavel si však patrně uvědomoval, že na pracovišti existuje nebezpečí „špatného společenství“. I my bychom si to měli uvědomovat. Je závažné, že Pavel uváděl postoj, který mezi některými lidmi převládal: „Jezme a pijme, neboť zítra máme zemřít.“ (1. Korinťanům 15:32) Okamžitě k tomu připojil svou otcovskou radu: „Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ Jak by mohlo pracoviště a úsilí o potěšení souviset se vznikem možného nebezpečí?

¹³ Křesťané se chtějí ke spolupracovníkům chovat přátelsky a mnohé zkušenosti potvrzují, jak účinně to může otevírat cestu k vydání svědectví. Spolupracovník si však může přátelské chování nesprávně vykládat jako výzvu ke společenství s cílem dobře se společně pobavit. Možná nabídne neformální pozvání na oběd, pozve nás po práci na chvíli na skleničku nebo na nějakou rekreaci o víkendu. Takový člověk by se snad mohl jevit jako laskavý a slušný a pozvání by mohlo vypadat nevinně. Ale Pavel nám přesto radí: „Nedejte se zavést na scestí.“

14. Jak byli někteří křesťané zavedeni na scestí lidmi, s nimiž pěstovali společenství?

¹⁴ Někteří křesťané byli zavedeni na scestí. Postupně se u nich vyvinul povolný postoj vůči společenství se spolupracovníky. Vzešel možná ze společného zájmu o nějaký sport či koníčka. Anebo nějaký člověk v práci, který není křesťanem, byl snad mimořádně laskavý a pozorný, což vedlo k tomu, že s ním křesťan trávil stále více času, a dokonce dával takové společnosti přednost před společností některých lidí ve sboru. Křesťan kvůli takovému společenství snad později vynechal pouze jedno shromáždění. Mohlo to znamenat, že byl jeden večer dlouho venku, a dopoledne porušil svůj zvyk podílet se na svědecké službě. Potom možná sledoval takový film nebo program na videu, které by křesťan normálně odmítl. Mohli bychom si pomyslet: ‚Mně by se to nikdy nestalo.‘ Ale tak by nejprve reagovala asi většina z těch, kdo byli zavedeni na scestí. Musíme se ptát sami sebe: ‚Do jaké míry jsem rozhodnut uplatnit Pavlovu radu?‘

15. Jaký vyvážený postoj bychom měli mít k sousedům?

¹⁵ To, o čem jsme právě uvažovali vzhledem k pracovišti, se vztahuje i na společenství se sousedy. Křesťané ve starověkém Korintu jistě měli sousedy. V některých společnostech je běžné přátelsky se stýkat se sousedy a poskytovat jim oporu. Kvůli odloučenosti mohou být sousedé na venkově na sebe navzájem odkázáni. V některých kulturách jsou obzvlášť silná rodinná pouta, což vede k mnoha pozváním k jídlu. Pochopitelně je důležité mít vyvážený náhled, jak ho projevil Ježíš. (Lukáš 8:20, 21; Jan 2:12) Máme v jednání se sousedy a s příbuznými sklon jednat nadále tak, jak jsme s nimi jednali předtím, než jsme se stali křesťany? Neměli bychom takové jednání raději přezkoumat a svědomitě stanovit vhodné meze?

16. Jak máme rozumět Ježíšovým slovům v Matoušovi 13:3, 4?

¹⁶ Ježíš jednou přirovnal slovo o Království k semenům, která „padla podél cesty a přišli ptáci a sezobali je“. (Matouš 13:3, 4, 19) Půda podél cesty tehdy ztvrdla, jak po ní neustále kráčelo mnoho nohou. Tak se to děje s mnoha lidmi. Jejich život se točí kolem sousedů, příbuzných a dalších lidí, kteří přicházejí a odcházejí, a tak je zaměstnávají. Tím jakoby se udusala půda jejich srdce, a proto je těžké, aby v takovém srdci semena pravdy zapustila kořeny. Podobně necitelným by se mohl stát i člověk, který je již křesťanem.

17. Jak by nás mohlo ovlivnit společenství se sousedy a jinými lidmi?

¹⁷ Někteří světští sousedé a příbuzní jsou snad přívětiví a vycházejí nám vstříc, přestože nadále neprojevují zájem ani o duchovní věci, ani o lásku ke spravedlnosti. (Marek 10:21, 22; 2. Korinťanům 6:14) Staneme-li se křesťany, nemělo by to znamenat, že začneme být nepřátelští a přestaneme se chovat jako dobří sousedé. Ježíš nám radil, abychom o jiné lidi projevovali opravdový zájem. (Lukáš 10:29–37) Ale stejně inspirovaná a nutná je Pavlova rada, abychom byli při výběru společenství opatrní. Když uplatňujeme onu první radu, nesmíme zapomínat na radu druhou. Jestliže nebudeme mít na mysli obě zásady, může to mít dopad na naše zvyky. Jaké srovnání snesou tvé zvyky se zvyky tvých sousedů či příbuzných, pokud jde o poctivost nebo o poslušnost césarova zákona? Oni mohou mít například pocit, že v době, kdy se mají přiznávat daně, je oprávněné uvádět nižší údaje o příjmu nebo obchodním zisku, anebo že to je pro další existenci dokonce nezbytné. O svých názorech by snad mohli přesvědčivě mluvit jen tak nad šálkem kávy nebo během krátké návštěvy. Jak by to mohlo ovlivnit tvé smýšlení a poctivé návyky? (Marek 12:17; Římanům 12:2) „Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“

I návyky mládeže

18. Proč se slova v 1. Korinťanům 15:33 vztahují i na mladé lidi?

¹⁸ Mladé lidi ovlivňuje zejména to, co vidí a slyší. Nepovšimli jste si, že děti gestikulují a chovají se velmi podobně jako jejich rodiče nebo sourozenci? Neměli bychom tedy být překvapeni, že děti mohou být značně ovlivněny svými kamarády nebo spolužáky. (Srovnej Matouše 11:16, 17.) Jestliže se náš syn nebo dcera stýkají s mladými lidmi, kteří o svých rodičích mluví neuctivě, bylo by správné domnívat se, že to na naše děti nebude mít vliv? Co když často slyší jiné mladé lidi mluvit neslušně? Co když se jejich vrstevníci ve škole nebo v sousedství ženou za novou módou, ať se týká obouvání, nebo nošení různých modních doplňků? Měli bychom si myslet, že mladí křesťané budou vůči takovému vlivu odolní? Řekl snad Pavel, že slova v 1. Korinťanům 15:33 se týkají jen těch, kdo dosáhli určitého věku?

19. Jaký náhled by se rodiče měli snažit vštěpovat svým dětem?

¹⁹ Pokud jsi rodič, uvědomuješ si tuto radu, když se svými dětmi rozmlouváš a když se ohledně nich rozhoduješ? Pravděpodobně ti pomůže, pokud uznáš, že všichni ostatní mladí lidé, s nimiž se tvoje děti stýkají v sousedství nebo ve škole, nemusí být nedobří. Někteří z nich mohou být příjemní a slušní, podobně jako někteří vaši sousedé, příbuzní a spolupracovníci. Snaž se svým dětem pomáhat, aby to viděly a aby chápaly, že při uplatňování Pavlovy moudré rodičovské rady dané Korinťanům projevuješ vyváženost. Když děti rozpoznají, jak vyrovnaně s věcmi nakládáš, může jim to pomoci, aby tě napodobovaly. — Lukáš 6:40; 2. Timoteovi 2:22.

20. Mladí, jaký náročný úkol je před vámi?

²⁰ Vy, kdo jste ještě mladí, snažte se rozpoznat, jak se dá uplatnit Pavlova rada, s vědomím, že je to důležité pro každého křesťana, mladého či starého. Bude to náročný úkol. Ale nebylo by dobré projevit ochotu se s tímto úkolem vypořádat? Uvědom si, že i když některé z těchto dalších mladých lidí znáš od dětství, ještě to neznamená, že nemohou ovlivnit tvoje návyky, že nemohou zkazit návyky, které si jako mladý křesťan vytváříš. — Přísloví 2:1, 10–15.

Pozitivní kroky k ochraně našich návyků

21. a) Jakou máme potřebu v souvislosti se společenstvím? b) Proč si můžeme být jisti, že některé společenské styky mohou být nebezpečné?

²¹ Všichni potřebujeme společenství. Musíme však být ostražití vzhledem k tomu, že naši společníci nás mohou ovlivňovat — k dobrému, anebo ke špatnému. Potvrdilo se to na Adamovi a od té doby se to během staletí potvrzovalo na každém člověku. Například Jehošafat, dobrý judský král, se těšil z Jehovovy přízně a požehnání. Ale poté, co svému synovi povolil sňatek s dcerou izraelského krále Achaba, se Jehošafat začal stýkat s Achabem. Toto špatné společenství Jehošafata téměř stálo život. (2. Královská 8:16–18; 2. Paralipomenon 18:1–3, 29–31) Pokud si lidi, s nimiž pěstujeme společenství, vybíráme nemoudře, může to být stejně nebezpečné.

22. Co bychom si měli vzít k srdci a proč?

²² Vezměme si tedy k srdci láskyplnou radu, kterou nám Pavel předkládá v 1. Korinťanům 15:33. Nejsou to pouze slova, která jsme snad slyšeli tak často, že je můžeme opakovat zpaměti. Zrcadlí se v nich otcovská náklonnost, již Pavel choval ke svým bratrům a sestrám v Korintu a v rozšířeném smyslu i k nám. A nepochybně obsahují radu, kterou nám poskytuje náš nebeský Otec, protože chce, aby naše úsilí mělo úspěch. — 1. Korinťanům 15:58.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Z jakého konkrétního důvodu napsal Pavel radu v 1. Korinťanům 15:33?

◻ Jak můžeme Pavlovu radu uplatnit na pracovišti?

◻ Jaký vyvážený náhled bychom měli mít na sousedy?

◻ Proč je rada v 1. Korinťanům 15:33 vhodná zejména pro mladé lidi?

[Obrázek na straně 17]

Pavel využíval pracoviště k podpoře dobré zprávy

[Obrázek na straně 18]

Tvé křesťanské návyky mohou zkazit jiní mladí