Manžel a starší, který vyrovnaně plní své úkoly
‚Dozorce by měl být . . . manžel jedné manželky.‘ (1. TIMOTEOVI 3:2)
1., 2. Proč je kněžský celibát nebiblický?
V PRVNÍM století si věrní křesťané dělali starosti s tím, jak vyrovnaně plnit své různé povinnosti. Když apoštol Pavel řekl, že křesťan, který zůstává svobodný, ‚dělá lépe‘, myslel tím, že se takový muž bude lépe hodit pro službu dozorce v křesťanském sboru? Stanovil snad Pavel svobodný stav jako požadavek pro úřad staršího? (1. Korinťanům 7:38) Od katolického duchovenstva je požadovaný celibát. Je však kněžský celibát biblický? Ve východních pravoslavných církvích smějí nižší kněží vstupovat do manželství, biskupové však ne. Je to biblické?
2 Mnozí z dvanácti Kristových apoštolů, kteří patřili k základům křesťanského sboru, byli ženatí. (Matouš 8:14, 15; Efezanům 2:20) Pavel napsal: „Nemáme snad autoritu s sebou vodit sestru jako manželku, stejně jako ostatní apoštolové a Pánovi bratři a Kéfas [Petr]?“ (1. Korinťanům 9:5) Jedno katolické encyklopedické dílo připouští, že „zákon o celibátu má církevní původ“ a že „Boží služebníci v N[ovém] Z[ákoně] celibátem vázáni nebyli“. (New Catholic Encyclopedia) Svědkové Jehovovi se řídí biblickým vzorem, ne církevními zákony. (1. Timoteovi 4:1–3)
Úřad staršího je slučitelný s manželstvím
3. Která biblická fakta ukazují, že křesťanští dozorci mohou být ženatí?
3 Pavel rozhodně nevyžadoval, aby jmenovaní dozorci byli neženatí. Naopak Titovi napsal: „Zanechal jsem tě na Krétě proto, abys napravil věci, které jsou nedostatečné, a abys jmenoval starší muže [řecky presbyteros] v jednom městě za druhým, jak jsem ti dal nařízení; jestliže je někdo bez obžaloby, manžel jedné manželky, který má věřící děti, jež nejsou viněny z prostopášnosti ani nepoddajnosti. Dozorce [řecky episkopos, z čehož je odvozeno slovo „biskup“] jako Boží správce musí být totiž bez obžaloby.“ (Titovi 1:5–7)
4. a) Jak víme, že se od křesťanských dozorců nepožaduje, aby byli ženatí? b) Jaké výhody má svobodný starší?
4 Tím Bible od starších ale nepožaduje, aby byli ženatí. Ježíš zůstal svobodný. (Efezanům 1:22) Pavel, který byl znamenitým dozorcem křesťanského sboru v prvním století, nebyl tehdy ženatý. (1. Korinťanům 7:7–9) Dnes je mnoho svobodných křesťanů, kteří slouží jako starší. Jejich svobodný stav jim pravděpodobně poskytuje více času na to, aby se mohli věnovat svým povinnostem, které jako dozorci mají.
‚Ženatý muž je rozdělený‘
5. Jakou biblickou skutečnost by si měli ženatí bratři uvědomovat?
5 Když se křesťan žení, měl by si uvědomit, že na sebe bere nové povinnosti, kterým bude muset věnovat čas a pozornost. Bible uvádí: „Neženatý muž je úzkostlivý o Pánovy věci, jak by získal Pánovo schválení. Ale ženatý muž je úzkostlivý o světské věci, jak by získal schválení své manželky, a je rozdělený.“ (1. Korinťanům 7:32–34) V jakém smyslu je rozdělený?
6., 7. a) Například v jaké věci je člověk v manželství „rozdělený“? b) Jakou radu dal Pavel křesťanům, kteří jsou v manželství? c) Jak by to mohlo muže ovlivnit v rozhodování, zda přijme určité pracovní pověření?
6 Člověk, který vstupuje do manželství, se zříká autority nad svým tělem. Pavel to vyjádřil zcela jasně: „Manželka neuplatňuje autoritu nad svým vlastním tělem, ale její manžel; podobně také manžel neuplatňuje autoritu nad svým vlastním tělem, ale jeho manželka.“ (1. Korinťanům 7:4) Někteří lidé, kteří uvažují o manželství, mohou mít dojem, že to je zanedbatelná věc, protože pohlavní styk nebude v jejich manželství tím nejdůležitějším. Avšak vzhledem k tomu, že Bible vyžaduje, aby lidé žili před uzavřením manželství cudně, neznají křesťané před svatbou plně intimní potřeby svého budoucího partnera.
7 Pavel ukazuje, že i dvojice, která ‚zaměřuje svou mysl na věci ducha‘, musí brát v úvahu sexuální potřeby toho druhého. Křesťanům v Korintu radil: „Ať manžel dává své manželce, co jí patří, ale ať také manželka podobně jedná se svým manželem. Nepřipravujte o to jeden druhého kromě po vzájemném svolení na ustanovený čas, abyste věnovali čas modlitbě a opět se sešli, aby vás Satan nepokoušel pro váš nedostatek sebekázně.“ (Římanům 8:5; 1. Korinťanům 7:3, 5) Je smutné, že se vyskytly případy smilstva, jejichž příčinou bylo neuposlechnutí této rady. Křesťan, který žije v manželství, by proto měl dobře zvažovat, zda přijme nějaké pracovní pověření, které by ho na delší dobu odloučilo od manželky. Už nemá takovou volnost pohybu jako za svobodna.
8., 9. a) Co měl Pavel na mysli, když řekl, že křesťané v manželství jsou ‚úzkostliví o věci světa‘? b) O co by měli být křesťané v manželství úzkostliví?
8 Proč je možné říci, že křesťané v manželství, včetně sborových starších, jsou ‚úzkostliví o věci světa [kosmos]‘? (1. Korinťanům 7:33, Reference Bible) Je zcela zjevné, že Pavel nemluvil o špatných světských věcech, kterým se musí vyhýbat všichni praví křesťané. (2. Petra 1:4; 2:18–20; 1. Jana 2:15–17) Boží slovo nás poučuje, ‚abychom odvrhli bezbožnost a světské [kosmikos] žádosti a žili uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností‘. (Titovi 2:12)
9 Křesťané v manželství jsou proto ‚úzkostliví o věci světa‘ v tom smyslu, že se plným právem zajímají o světské záležitosti, které jsou součástí normálního manželského života. Sem patří bydlení, jídlo, oblečení, rekreace — nemluvě o bezpočtu jiných starostí, pokud jsou v rodině děti. Ale má-li manželství fungovat, musí i bezdětné manželské páry usilovat o to, aby každý partner „získal schválení“ svého manželského druha. To zvláště zajímá křesťanské starší, protože ti musí své povinnosti plnit vyrovnaně.
Dobří manželé a dobří starší
10. Má-li být křesťan způsobilý sloužit jako starší, co by mělo být zjevné jeho bratrům i lidem mimo křesťanský sbor?
10 Manželství sice není požadavkem pro to, aby mohl muž sloužit jako starší, ale pokud je křesťan ženatý, musí předtím, než je pro úřad staršího doporučen prokázat, že se snaží být dobrým, milujícím manželem, který správně uplatňuje zásadu vedení prostřednictvím hlavy. (Efezanům 5:23–25, 28–31) Pavel napsal: „Jestliže někdo usiluje o úřad dozorce, touží po znamenité práci. Dozorce by tedy měl být bez výtky, manžel jedné manželky.“ (1. Timoteovi 3:1, 2) Mělo by být patrné, že starší dělá vše, co je v jeho silách, ať je jeho manželka křesťankou, nebo ne. Dokonce i lidem, kteří nejsou členy sboru, by mělo být patrné, že se takový křesťan dobře stará o svou manželku a dobře plní i své další povinnosti. Pavel dodal: „Měl [by] také mít znamenité svědectví od lidí, kteří jsou vně, aby neupadl do pohany a do Ďáblovy léčky.“ (1. Timoteovi 3:7)
11. Co vyplývá z biblického výroku „manžel jedné manželky“ a na co by si měli starší dávat pozor?
11 Výraz „manžel jedné manželky“ samozřejmě vylučuje polygamii, ale znamená také manželskou věrnost. (Hebrejcům 13:4) Zvláště starší si musí dávat pozor, když poskytují pomoc sestrám ve sboru. Jestliže navštíví sestru, která potřebuje radu nebo útěchu, neměli by s ní být sami. Bylo by dobré, kdyby takovou návštěvu vykonali v doprovodu jiného staršího, služebního pomocníka nebo i své manželky, pokud se u té sestry jedná pouze o povzbuzení. (1. Timoteovi 5:1, 2)
12. Jakému popisu by měly odpovídat manželky starších a služebních pomocníků?
12 Když apoštol Pavel vypočítával požadavky na starší a služební pomocníky, udělil radu také manželkám mužů, kteří připadají v úvahu pro takové výsady. Napsal: „Ženy by rovněž měly být vážné, ne pomlouvačné, umírněné v návycích, věrné ve všem.“ (1. Timoteovi 3:11) Křesťanský manžel může velkou měrou přispět k tomu, aby jeho manželka uvedenému popisu odpovídala.
Biblické povinnosti vůči manželce
13., 14. Proč by měl starší zůstávat se svou manželkou a být dobrým manželem, i když jeho manželka není svědek Jehovův?
13 Tato rada daná manželkám starších nebo služebních pomocníků samozřejmě předpokládá, že se jedná o ženy, které jsou zasvěcenými křesťankami. Obvykle tomu tak je, protože od křesťanů se požaduje, aby vstupovali do manželství „pouze v Pánu“. (1. Korinťanům 7:39) Co když se ale bratr zasvětil Jehovovi v době, kdy byl již ženatý s nevěřící ženou, nebo co když bez jeho zavinění manželka odpadne od pravdy?
14 To samo o sobě nebrání tomu, aby takový bratr sloužil jako starší. Avšak pouhá skutečnost, že manželka nesdílí jeho víru, není oprávněným důvodem pro to, aby přistoupil k rozluce. Pavel radil: „Jsi připoután k manželce? Přestaň hledat uvolnění.“ (1. Korinťanům 7:27) Dále uvedl: „Jestliže má nějaký bratr nevěřící manželku, a ona je přesto svolná s ním bydlet, ať ji neopouští. Jestliže však nevěřící odchází, ať odejde; bratr nebo sestra nejsou za takových okolností v nevolnictví, ale Bůh vás povolal k pokoji. Manželko, jak totiž víš, že nezachráníš svého manžela? Nebo manželi, jak víš, že nezachráníš svou manželku?“ (1. Korinťanům 7:12, 15, 16) Starší by měl být dobrým manželem, i když jeho manželka není svědek Jehovův.
15. Jakou radu dává křesťanským manželům apoštol Petr a k čemu by mohlo vést, kdyby starší svou manželku zanedbával?
15 Křesťanský starší by si měl uvědomovat, že jeho manželka potřebuje jeho láskyplnou pozornost, nehledě na to, zda je, nebo není křesťankou. Apoštol Petr napsal: „Vy manželé, bydlete s nimi [vašimi manželkami] nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě, neboť jste s nimi také dědici nezasloužené přízně života, aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ (1. Petra 3:7) Manžel, který vědomě zanedbává uspokojování potřeb své manželky, ohrožuje svůj vztah k Jehovovi; mohlo by to zahradit jeho přístup k Jehovovi jako ‚velké množství oblaků, aby modlitba nepronikla‘. (Nářky 3:44) Mohlo by to vést k tomu, že by se stal pro službu křesťanského dozorce nezpůsobilým.
16. Jakou zásadní myšlenku vyjádřil Pavel a jak by se na to měli dívat starší?
16 Jak již bylo uvedeno, Pavel měl na mysli především to, že pokud se muž ožení, vzdá se do jisté míry svobody, kterou měl jako neženatý muž, svobody, která mu umožňovala „být stále Pánovi k službám bez rozptylování“. (1. Korinťanům 7:35) Ze zpráv vyplývá, že někteří ženatí starší nemají vyrovnaný názor na Pavlovu inspirovanou úvahu. Ve své touze dostát své představě o tom, co se požaduje od dobrého staršího, mohou přehlížet některé své manželské povinnosti. Pro některé je obtížné odmítnout výsadu ve sboru, přestože by to mělo zjevně nežádoucí dopad na duchovní stav jejich manželky. Mají výsady, které přináší manželství, ale plnit povinnosti, které s tím souvisejí, již zřejmě ochotni nejsou.
17. Co se stalo některým manželkám a jak by se tomu dalo předejít?
17 Horlivý starší si samozřejmě zaslouží pochvalu. Je však křesťan opravdu vyrovnaný, když při plnění svých sborových povinností zanedbává biblickou odpovědnost vůči své manželce? Vyrovnaný starší si sice přeje podporovat členy sboru, ale zajímá se také o duchovní smýšlení své manželky. Manželky některých starších duchovně zeslábly, a některé dokonce zakusily duchovní „ztroskotání“. (1. Timoteovi 1:19) Manželka je sice zodpovědná za svou záchranu, ale v některých případech se duchovnímu problému dalo předejít, kdyby starší svou manželku ‚živil a něžně choval‘ „stejně jako i Kristus něžně chová sbor“. (Efezanům 5:28, 29) Proto sboroví starší musí ‚dávat pozor na sebe a na celé stádo‘. (Skutky 20:28) A jsou-li starší ženatí, jsou v tom samozřejmě zahrnuty i jejich manželky.
‚Soužení v těle‘
18. Co patří mezi projevy „soužení“, jež zažívají křesťané žijící v manželství, a jaký dopad by to mohlo mít na činnost staršího?
18 Apoštol také napsal: „Kdyby vstoupila do manželství panenská osoba, taková by nezhřešila. Avšak ti, kteří to udělají, budou mít soužení ve svém těle. Ale šetřím vás.“ (1. Korinťanům 7:28) Pavel chtěl ty, kdo mohou zůstat svobodní jako on, ušetřit starostí, které manželství nevyhnutelně provázejí. I bezdětné páry mohou mít starosti se zdravím, financemi nebo se musí věnovat stárnoucím rodičům manželského druha, což je biblická povinnost. (1. Timoteovi 5:4, 8) Starší musí tyto povinnosti plnit vzorně, a to ho může občas omezovat v činnostech, které souvisejí s jeho úřadem křesťanského dozorce. Je radostné, že většina starších plní své rodinné i sborové povinnosti znamenitě.
19. Co měl Pavel na mysli, když řekl: „Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné“?
19 Pavel dodal: „Zbývající čas je zkrácen. Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné.“ (1. Korinťanům 7:29) Samozřejmě, že vzhledem k tomu, co v této kapitole dopisu Korinťanům již Pavel napsal, je zjevné, že neměl na mysli to, že by křesťané žijící v manželství měli svého manželského partnera nějakým způsobem zanedbávat. (1. Korinťanům 7:2, 3, 33) Sám vysvětlil, co tím myslel, když napsal: „[Ať jsou] ti, kteří užívají světa, jako ti, kteří ho neužívají plně; vždyť scéna tohoto světa se mění.“ (1. Korinťanům 7:31) Dnes, ještě více než za dnů Pavla či apoštola Jana, platí výrok „svět pomíjí“. (1. Jana 2:15–17) Proto si křesťané žijící v manželství, kteří si uvědomují, že chtějí-li následovat Krista, musí přinášet určité oběti, nemohou vždy plně užívat radosti a výsady plynoucí z manželství. (1. Korinťanům 7:5)
Obětavé manželky
20., 21. a) Jaké oběti ochotně přináší mnoho křesťanských manželek? b) Co může manželka právem očekávat od svého manžela, který je sborovým starším?
20 Starší přinášejí ve prospěch druhých lidí oběti, a také manželky mnoha starších se snaží uvádět do souladu své povinnosti v manželství a zájmy Království. Tisíce křesťanek radostně spolupracuje se svým manželem, aby mohl plnit povinnosti dozorce. Jehova je za to miluje a žehná jim za to, jakého znamenitého ducha projevují. (Filemonovi 25) Pavlova vyrovnaná rada však ukazuje, že manželka dozorce může právem očekávat, že jí její manžel bude věnovat vhodnou míru času a pozornosti. Je biblickou povinností ženatých starších věnovat své manželce dostatek času, aby tak vyrovnaně plnili své povinnosti manžela a dozorce.
21 Na co by však měl pamatovat křesťanský starší, který je nejen manželem, ale také otcem? Takový starší má více povinností a otevírá se před ním zcela odlišné pole dozoru. O tom bude pojednávat následující článek.
Pro zopakování
◻ Z jakých biblických faktů je patrné, že křesťanský dozorce může být ženatý?
◻ Na co by měl pamatovat starší, když se ožení?
◻ V jakých směrech je křesťan žijící v manželství „úzkostlivý o světské věci“?
◻ Jak projevují mnohé manželky dozorců znamenitou obětavost?
[Obrázek na straně 17]
Starší by měl své manželce láskyplně věnovat pozornost, i když je zaměstnán teokratickými činnostmi