Mladí lidé se ptají . . .

Jak mohu vycházet s náladovými rodiči?

„MÝM PROBLÉMEM je,“ říká Claudia, „že maminka začne být nervózní a podrážděná.a Jednou se mě zeptala, jak proběhla hodina klavíru. Řekla jsem prostě, že všechno bylo v pořádku, a šla jsem cvičit na klavír. Maminka přišla, rozzlobeně mi řekla, že jsem hrubá, a s hněvem odešla. Vyvedlo mě to z míry. Praštila jsem do piána a odešla do svého pokoje. Nato maminka přišla a vynadala mi, že jsem do piána tak bouchla.“

Rodiče jsou možná opravdu nedůtkliví, když mají špatnou náladu. Někdy máš možná pocit, že kolem nich musíš chodit po špičkách, a nervózně čekáš, kdy tě zase budou kritizovat, budou na tebe křičet, nebo tě dokonce budou obviňovat. Článek „Proč jsou rodiče tak náladoví?“ v předchozím vydání Probuďte se! však ukázal, že je naprosto normální, když mají rodiče čas od času špatnou náladu. Často za to může stres, únava, špatné zdraví a životní tlaky.b Toto poznání ti může pomoci, abys měl pro rodiče pochopení. (Srovnej Přísloví 19:11.) To však nic nemění na skutečnosti, že se s nimi snad někdy dá těžko vyjít. Co můžeš udělat pro to, aby se situace zlepšila?

Varovné signály

Přísloví 24:3 říká: „Moudrostí bude domácnost vybudována a prokáže se jako pevně založená rozlišovací schopností.“ Jedna věc, kterou můžeš v souladu s touto základní pravdou udělat, je, že rozpoznáš, kdy jsou rodiče ve špatné náladě. Žalmista o svém stavu sklíčenosti napsal: „Celý den chodím smutný.“ (Žalm 38:6) Všímavý člověk by určitě zjistil, že s ním něco není v pořádku! Podobně i rodič obvykle dává zřetelně najevo, že není v nejlepší náladě.

Mladí autoři knihy The Kids’ Book About Parents (Kniha dětí o rodičích) sestavili seznam běžných varovných signálů, na které by mladí lidé měli dávat pozor. V seznamu bylo například toto: Rodič ‚hodně jí, nemluví, jde si brzy lehnout, nepozdraví, když přijde z práce, na každého se utrhuje, ignoruje tvé otázky‘ a ‚nepřítomně zírá na televizi‘. V jiných rodinách jsou rodiče nedůtkliví v jistých obdobích, kdy se to dá předpokládat — třeba když musí platit účty. Ať je to jakkoli, budeš-li všímavý, můžeš varovné signály svých rodičů rozpoznat.

‚Stalo se něco?‘

Co tedy uděláš, když vycítíš, že je rodič zasmušilý? Budeš se mu vyhýbat? To nemusí být nutné. Přísloví 15:20 říká: „Moudrý syn je ten, který rozradostňuje otce.“ (Přísloví 15:20) To neznamená, že na sebe musíš vzít problémy svých rodičů, problémy, které přísluší dospělým lidem. Vždyť každý rodič musí ‚nést svůj vlastní náklad‘. (Galaťanům 6:5) Můžeš však o jejich problémy alespoň projevit zájem. Například se můžeš taktně zeptat: ‚Stalo se něco?‘ (Srovnej Nehemjáše 2:1, 2.) Snad budeš sotva moci něco udělat, aby se situace změnila, ale rodiče možná ocení tvůj láskyplný zájem o jejich blaho.

Mladík Kama zde radí, jak se zachovat, když náladový rodič přijde domů: „Když pozdravíš, jdi na chvíli do svého pokoje, než si rodič vydechne. Potom přijď a zeptej se, co se stalo a jaký měl den . . . Zjisti, zda chce, abys něco udělal.“ Někdy zaženeš rodičovu špatnou náladu už jen tím, že mu projevíš potřebnou pozornost nebo náklonnost.

Doktorka Joyce Vedralová v knize My Parents Are Driving Me Crazy (Rodiče mě dohánějí k šílenství) vypráví, jak dívka Deena reagovala na matčinu zlostnou náladu. Deena říká: „Když jsem vyšla [ze svého pokoje] a viděla její mrzutý obličej, rychle, aby mě nestačila zarazit, jsem ji objala. Pak jsem jí dala velkou pusu a řekla jsem: ‚Mám tě ráda, mami.‘ Měli byste vidět, jak se její nálada změnila — okamžitě.“ Doktorka Vedralová uzavírá: „Dokonalým lékem pro rozmrzelého rodiče je láska . . . Láska opravdu zvedá náladu.“ Bible to vyjadřuje takto: „Láska buduje.“ — 1. Korinťanům 8:1.

Někdy se však zdá, že rodiče rozčiluješ ty. Pokud nevíš proč, snaž se je trochu přimět k řeči, aby otevřeně vyjádřili své stížnosti. (Srovnej Přísloví 20:5.) Dívka Ruth si například všimla, že jsou si s otcem „čím dál tím cizejší“ a že začal být nerozumně kritický, pokud jde o její známky. Po rodinném rozhovoru o článku „Mladí lidé se ptají . . .“ se Ruth zeptala, co otce trápí. „Zjistili jsme, že táta chtěl mít úspěch prostřednictvím svých dětí, protože sám musel ze školy odejít. Chtěl, abychom měli vynikající vysvědčení.“ Když Ruth dostala horší známky, než očekával, zlobil se. Jaký byl výsledek jejich rozhovoru? „Pomohlo mi to, abych viděla věci z jeho stanoviska,“ říká. Přirozeně i otec musel trochu upravit svůj způsob myšlení. Ruth sděluje: „Situace se začíná zlepšovat.“

Budete-li vést podobné rozhovory, možná zjistíš, že rodiče se na tebe zlobí oprávněně. Důvod může být prostý, může to být třeba to, že zapomínáš vykonávat některé práce v domácnosti, které máš za úkol. Přísloví 10:5 připomíná: „Syn, který jedná s pochopením, v letní době shromažďuje; syn, který jedná hanebně, během žně tvrdě spí.“ Snad rodičům zlepší náladu více píle z tvé strany.

Jednej prozíravě!

Někdy však rodič prostě není ochoten o věci mluvit a všechny pokusy přimět ho k tomu se setkávají s neúspěchem nebo i s hněvem. Co potom? Bible nám vypráví, jak se David jako mladík vyrovnával s podobně choulostivou situací. Když byl David mladý, byl zaměstnán u dvora krále Saula jako hudebník. Saul však podléhal nepředvídatelným změnám nálady a záchvatům vzteku. Vždyť při jedné příležitosti se dokonce pokusil kopím přibodnout Davida ke stěně! Všimni si však, co Bible píše v 1. Samuelově 18:14 o Davidově chování: „A David neustále jednal prozíravě na všech svých cestách, a Jehova byl s ním.“

Málokterý rodič je tak výbušný jako král Saul. Přesto však možná potřebuješ být prozíravý, když s rodiči jednáš. Mladý Sam například říká: „Můj táta není křesťanem a někdy je pěkně podrážděný! Když se na někoho rozzlobí, začne úplně řvát. Člověk si musí dávat pozor na to, co říká a dělá. Musí se snažit, aby ho nerozčilil.“ Bible to vyjadřuje takto: „Chytrý je ten, kdo uviděl neštěstí a pak se jde skrýt.“ — Přísloví 22:3.

To nemusí znamenat, že se rodičům obloukem vyhneš. Snaž se ze všech sil být vřelý a společenský. Budeš-li ale na mrzutého rodiče dotírat zbytečnými otázkami nebo maličkostmi, o kterých je možné si promluvit jindy, říkáš si o problémy. (Srovnej Přísloví 15:23; 25:11.) Opravdu, když rodiče cítí napětí nebo únavu, mohou si připadat jako spravedlivý muž Job, když se ptal: „Jak dlouho budete dráždit mou duši?“ (Job 19:2) Je tedy moudré, aby ses vyhnul všem zvykům, o nichž víš, že jdou tvým rodičům na nervy — třeba bublin ze žvýkačky nebo praskání klouby. Stejně bezohledné by bylo, kdybys pustil naplno své stereo nebo televizi.

Další způsob, jak jednat prozíravě, je chopit se iniciativy. Je maminka ve špatné náladě vždycky, když se vrací z práce? Jestliže přicházíš domů dříve než ona, co kdybys prostřel stůl, vynesl odpadky nebo umyl nádobí? Pozdrav maminku tak, aby cítila tvou lásku. Taková gesta mohou způsobit, že se bude domů těšit. Jedna dívka jménem Julie se takové iniciativy ujala. Říká: „Maminka řídí školní autobus a obvykle přijde domů rozčilená. Musím se tedy držet zpátky. Jdu jí z cesty, dokud se neuklidní. Potom dohlédnu na děti, uklidím nebo pro ni něco udělám.“

Když jsou rodiče nedůtkliví nebo podráždění, téměř jistě k nějakým konfliktům dojde, ať se snažíš, jak se snažíš. Když se to stane, uplatnění biblických zásad ti může pomoci, abys tu špatnou situaci ještě nezhoršil. Přísloví 15:1 například říká: „Odpověď, když je mírná, odvrací vztek, ale slovo, které působí bolest, budí hněv.“ Další zásada je v Přísloví 17:27: „Každý, kdo zadržuje své řeči, vlastní poznání, a muž s rozlišovací schopností je chladného ducha.“ Pamatuj také na to, že rodiče mají kromě svých špatných nálad pravděpodobně i chvíle, kdy jsou příjemní, mají dobrou náladu a jsou rádi, že tě mají. Važ si těch chvil a považuj je za příležitosti, kdy můžeš s rodiči pěstovat dobré vztahy. Tak budou těžké chvíle trochu méně obtížné.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 17]

Pracující rodiče ocení, když jim děti pomohou s domácími pracemi