Dělej všechno pro dobré poselství

„Všechno dělám pro dobré poselství, abych se na něm podílel s jinými.“ — 1. Korinťanům 9:23.

1. Jaký rys je nám všem společný, ale pro co opatřil Bůh základ?

AČKOLI se od sebe v různých věcech lišíme, všichni máme jeden společný rys. Dědictvím po Adamovi jsme se narodili jako hříšníci odcizení Nejvyššímu Bohu, Jehovovi. (Řím. 5:12; Kol. 1:21) Jak napsal křesťanský apoštol Pavel: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Řím. 3:23) Pro záchranu tedy lidé z každé rasové skupiny a národa potřebují smíření s Bohem. A můžeme být velmi vděční, že Jehova s nesrovnatelnou láskou a milosrdenstvím opatřil základ pro smíření se sebou!

2. a) Jaká služba byla svěřena pomazaným křesťanům? b) Z příkladu koho se můžeme učit a proč? (1. Kor. 11:1)

² Před devatenácti stoletími byla pomazaným svědkům Jehovy svěřena „služba smíření“. Pavel řekl: „Jako zástupci Krista prosíme: ‚Smiřte se s Bohem.‘“ (2. Kor. 5:18–20) S jakým postojem konal apoštol tuto službu? „Ačkoli jsem svobodný ode všech, učinil jsem se otrokem všech, abych získal co nejvíce lidí.“ (1. Kor. 9:19) Pavel se beze sporu svědomitě snažil účinně předkládat své poselství, neboť také řekl: „Všechno dělám pro dobré poselství, abych se na něm podílel s jinými.“ (1. Kor. 9:23) Čemu se tedy můžeme naučit z Pavlova příkladu?

POMOC POKORNÝM ŽIDŮM

3. Jak se projevila Pavlova ochota dělat všechno pro dobré poselství ve spojitosti s Timoteem a Židy?

³ Pavlovo židovské zázemí a ochota dělat všechno pro dobré poselství ho vybavily pro to, aby pomáhal pokorným Židům přijmout Ježíše jako Mesiáše. Uvažuj například, co udělal apoštol, když si vyvolil za společníka na cestách Timotea. Timoteus, jehož otec byl Řek, nebyl obřezán jako židovští chlapci. (3. Mojž. 12:2, 3) Pavel věděl, že by Židům mohlo být kamenem úrazu, kdyby se jim pokoušel pomoci ke smíření s Bohem neobřezaný mladý muž. Co tedy udělal Pavel, aby Židům s poctivým srdcem nic nebránilo přijmout Ježíše? „Vzal [Timotea] a obřezal [ho] kvůli Židům.“ Udělal to, přestože obřízka nebyla křesťanský požadavek. — Sk. 16:1–3.

4. Jaký cíl měl Pavel podle 1. Korinťanům 9:20?

⁴ Tak tedy Pavel pracoval pro dobré poselství, když projevoval milující zájem o ostatní Židy. Napsal: „Tak jsem se Židům stal jako Žid, abych získal Židy; těm pod zákonem jsem se stal jako pod zákonem, ačkoli sám nejsem pod zákonem.“ (1. Kor. 9:20) Ano, Timoteův příklad dokládá, že Pavel dělal, co mohl, aby získal Židy a pomohl jim stát se křesťany. Jednal však podobně i s Nežidy?

SNAHA ZÍSKAT NEŽIDY

5. Komu kázal Pavel v Korintu a s jakým výsledkem?

⁵ Po svém příchodu do Korintu někdy na podzim roku 50 n. l. pronášel Pavel každý týden proslovy v synagóze k obecenstvu Židů a řeckých proselytů židovské víry. Jeho horlivé kázání však vznítilo takový odpor, že řekl svým protivníkům; „Ať přijde vaše krev na vaši hlavu. Já jsem čistý. Od nynějška půjdu k lidem z národů.“ Jehova tomuto kroku požehnal, protože „mnozí z Korinťanů, kteří slyšeli, uvěřili a byli pokřtěni“ jako křesťané. Ano, Pán ve vidění Pavla povzbudil, aby se toho úkolu držel, a řekl mu: „Mám v tomto městě mnoho lidí.“ — Sk. 18:1–10.

6. Co podnítilo v Pavlovi zájem o ty, kteří měli jiné zázemí než on?

⁶ Upřímná touha obracet Nežidy na křesťanství podnítila Pavla k zájmu o lidi, kteří měli docela jiné zázemí než on. „Těm [Nežidům] bez zákona jsem se stal jako bez zákona, ačkoli nejsem bez zákona vůči Bohu, ale pod zákonem vůči Kristu, abych získal ty bez zákona.“ (1. Kor. 9:21) Jak se apoštol snažil získat Nežidy?

7. Proč se Titova situace vzhledem k obřízce lišila od Timoteovy?

⁷ Když šel Pavel kolem roku 49 n. l. do Jeruzaléma na důležitou schůzku křesťanského vedoucího sboru, provázel jej řecký učedník Titus. Pavel předal shromážděným bratrům zprávu o svém kazatelském díle mezi lidmi z národů a později napsal: „Ani Titus, který byl se mnou, nebyl nucen dát se obřezat, ačkoli byl Řek.“ (Gal. 2:1–3) Na rozdíl od Timotea konal Titus službu především mezi neobřezanými lidmi z národů. Proto v jeho případě nevyvstala sporná otázka obřízky. — 2. Kor. 8:6, 16–18, 23; 12:18; Tit. 1:4, 5.

8. Jak vydal Pavel svědectví v Athénách?

⁸ Když Pavel vydával svědectví v Athénách, opět dokázal, že všechno dělá pro dobré poselství. Vzal v úvahu smýšlení obyvatel onoho řeckého hlavního města, vyprávěl jim o neznámém Bohu a citoval jejich básníky Aráta a Kleantha, kteří řekli: „Vždyť my jsme také jeho potomstvo.“ Tak se apoštol snažil pomoci svým posluchačům, aby pochopili, že si nemají „představovat, že božská bytost je jako. . . výtvor lidského umění a vynalézavosti“. Kromě toho Pavel dokazoval: „Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti, ale nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.“ Účinně obrátil pozornost k „Pánu nebe a země“, Jehovovi. K čemu to vedlo? „Někteří muži se k němu připojili a uvěřili.“ (Sk. 17:22–34) Ano, Pavlovy metody byly úspěšné.

9. Jak se stal Pavel „slabým pro slabé“ a proč?

⁹ „Slabým jsem se stal slabým, abych získal slabé,“ řekl Pavel. (1. Kor. 9:22a) Přestože byla jeho řeč silná, apoštol bral v úvahu slabé svědomí některých Židů a Nežidů ve sboru. Vybízel římské křesťany: „Vítejte člověka, který má slabosti ve své víře, ale ne k rozhodování o vnitřních otázkách.“ Místo aby soudil, řekl Pavel: „Usilujme o věci, které slouží k pokoji, a o věci, které jsou k vzájemnému budování.“ (Řím. 14:1, 13, 19) Radil: „My však, kteří jsme silní, měli bychom nést slabosti těch, kteří nejsou silní, a ne líbit se sami sobě.“ (Řím. 15:1) S vědomím, že je povinen přizpůsobovat svůj způsob řeči a jednání tomu, aby pomáhal druhým, napsal: „Stal jsem se lidem všeho druhu vším.“ — 1. Kor. 9:22b; Gal. 3:28.

ZDOKONALUJ SVOU KAZATELSKOU OBRATNOST

10. Jak dnes můžeme napodobovat Pavla?

¹⁰ Svědkové Jehovovi dnes potřebují napodobovat Pavla, jako ten napodoboval Krista. (1. Kor. 11:1) Apoštol byl obratný kazatel, který měl misionářského ducha. Totéž může platit i o nás, přestože nám snad okolnosti nedovolují sloužit na zahraničním poli. Stejně jako Pavel musíme „všechno dělat pro dobré poselství, abychom se na něm podíleli s jinými“. (1. Kor. 9:23) Co však může zlepšit naši obratnost jako těch, kteří kážou království a činí učedníky? — Mat. 28:19, 20.

11. Proč bys měl jako služebník rozvíjet pozorovací schopnost?

¹¹ Pracuj na rozvíjení své pozorovací schopnosti. Jestliže jsi pozorný, můžeš se dozvědět mnohé, co ti přispěje, abys přizpůsobil předkládání dobrého poselství jednotlivým majitelům bytů. Například když vydáváš svědectví ve městě, všímej si zámků na dveřích, náboženské výzdoby a nápisů na oknech či výkladních skříních. Třeba ti to pomůže, abys vydal svědectví, jež zasáhne srdce lidí, kteří bydlí v takových domácnostech. Pavel určitě byl pozorný. V Athénách využil oltáře „Neznámému Bohu“ jako jednoho bodu svého znamenitého svědectví o „Bohu, který učinil svět a všechno v něm“. (Sk. 17:22–25) Můžeš ve své službě jednat podobně.

12. Jakou úlohu má v naší službě rozlišovací schopnost?

¹² Používej ve službě rozlišovací schopnost. Nedej se odradit něčí počáteční neochotou otevřít dveře a mluvit s tebou. Místo aby ses nechal zbavit odvahy strohým výrazem, projev laskavost a použij rozlišovací schopnost. Snaž se přizpůsobit své svědectví okolnostem. I krátká modlitba v duchu může přispět, abys dokázal říci něco, co udeří na vnímavou strunu v srdci posluchače. — Srovnej Nehemjáše 2:4–6.

13. Jak bychom mohli projevit ohled na ty, jimž vydáváme svědectví?

¹³ Buď ohleduplný. V tomto směru se dá pro dobré poselství udělat mnoho. Ohleduplnost ti například nedovolí, abys nechal starší nebo nemocné osoby dlouho stát u dveří. Mohl bys navrhnout, že by sis s nimi třeba promluvil uvnitř, kde by to pro ně bylo pohodlnější, nebo se můžeš za daných okolností rozhodnout svou návštěvu zkrátit. V každém případě buď ohleduplný. Ukaž, že ti na lidech záleží. — Mat. 9:35, 36.

14. Jak můžeme při vydávání svědectví přispět k tomu, aby se posluchači cítili volně?

¹⁴ Mluv tak, aby se posluchač cítil volně. Začni své svědectví přátelským pozdravem, jaký je na tvém území obvyklý. (Mat. 10:12) Vezmi v úvahu možné obavy a předsudky. Mluv zdvořile a skutečně přátelsky. To pomůže majiteli bytu, aby se ubezpečil, že jsi mu přišel pomoci a nemáš žádné skryté záměry.

15. Proč bys měl o sobě podat přiměřené informace a říci, proč jsi přišel?

¹⁵ Je třeba, aby majitelé bytů věděli, kdo je navštívil a proč. Proto o sobě podej přiměřené informace. V některých oblastech, zejména v Africe a Asii, se lidé tak zajímají o návštěvníky, že dychtí po odpovědi na otázku, jako: Kdo jste? Kde bydlíte? Jste ženatý? Máte rodinu? Má-li návštěva probíhat příjemně, je třeba zodpovědět tyto otázky dříve, než vysvětlíš účel své návštěvy. Nepřehlížej takové otázky jako zbytečné, ale využij toho času, abys osobu pozoroval a navázal s ní uctivý zrakový kontakt.

16. Jak mohou vhodné otázky pomoci k udržení dobré výměny myšlenek s majitelem bytu?

¹⁶ Používej vhodné otázky, abys s majitelem bytu udržel dobrou výměnu myšlenek. Přestože výraz osoby může něco prozradit, je třeba porozumět jejím myšlenkám a pocitům. Proto bys mohl obratným používáním otázek přivést posluchače k vyjádření vlastních názorů a citů. Například jedna bezdětná paní, která měla velký zájem o zvířata, řekla o návštěvě svědkyně toto: „Pamatuji si, že z její usměvavé tváře vyzařoval pokoj. Překvapovalo mě to. Ta paní se mě zeptala, co mi dělá největší starosti, pokud jde o poměry na zemi. Řekla jsem, že mě trápí, jak člověk zachází se zvířaty, a ona mi ukázala Izajáše 11:6–9 o zvířatech, která budou žít v opravdovém míru. Chtěla jsem toho vědět víc.“

17. Proč si všímat toho, co říká majitel či majitelka bytu o svých poměrech?

¹⁷ Všímej si toho, co říká majitel bytu o svých poměrech, a to zejména v často propracovávaném obvodu. Tak se o něm pravděpodobně i při krátkém rozhovoru dozvíš něco zajímavého. Na odchodu si takovou informaci poznamenej. Ale co když se majitel bytu zeptá na něco, nač neumíš odpovědět? Potom bádej v publikacích Strážné věže, abys přišel na nejlepší způsob, jak se s tím člověkem při příští návštěvě podělit o dobré poselství.

PŘÍKLAD PRO MISIONÁŘE

18. Čemu se mohou misionáři a jiní naučit od Pavla?

¹⁸ Mezi těmi, kteří všechno dělají pro dobré poselství, jsou misionáři vyškolení v Biblické škole Strážné věže Gilead. Mohou se učit od Pavla, který měl znamenitého misionářského ducha. Nechtěl být například odpovědný za překážky, které by mohly Židům i Nežidům zabránit v přijetí pravdy. Proto si dával apoštol pozor na to, co jí, a nabádal korintské křesťany, že mají dbát, aby uplatňováním svého práva jíst určité pokrmy nepřiváděli jiné ke klopýtání. (1. Kor. 8:8, 9) V Bibli nového století (angl.) profesor F. F. Bruce (čti brús) prohlásil: „Ve všech nepodstatných věcech (jako pokrm, o nějž se jednalo v [1. Korinťanům] 8. kapitole), se [Pavel] přizpůsobuje obyčejům těch, u nichž v dané době mešká, aby nekladl žádnou překážku do cesty jejich ‚získání‘ pro evangelium.“ (Řím. 14:21) Podobně se ani misionáři svědků Jehovových nesnaží měnit obyčeje lidí ve svých přidělených obvodech, přestože se novým duchovně pomáhá činit úpravy potřebné k tomu, aby se líbili Bohu. — Řím. 12:1, 2.

19. Jak se snad budou muset přizpůsobit při činění učedníků a) misionáři b) všichni zvěstovatelé království?

¹⁹ Ti, kdo začínají v nějakém misionářském přidělení, se potřebují poučit o místních způsobech a obyčejích. Je to obohacující zkušenost a může misionářům pomoci, aby byli účinnější ve svém kazatelském díle. Budou třeba muset změnit úpravu zevnějšku a oblékání. Například když jedna sestra misionářka přijela do Západní Afriky, zjistila, že by ji způsob, jímž používá kosmetiku, mohl snadno zařadit mezi místní ženy volných mravů. Aby tedy druzí neměli pochybnosti o jejích pohnutkách, rychle změnila způsob líčení. Dobrý úsudek v oblékání a úpravě zevnějšku by samozřejmě měli používat všichni svědkové Jehovovi, aby tak druhým duchovně pomáhali. Křesťané, kteří jsou nabádáni, aby „nedávali bratrům důvod ke klopýtání“ a aby usilovali o věci, jež jsou k vzájemnému budování, jistě nechtějí přivést jiné ke klopýtání. — Řím. 14:13, 19.

20. a) Shrň, co nám pomůže, abychom „všechno dělali pro dobré poselství“. b) Na jaké otázky je ještě třeba odpovědět?

²⁰ Úspěch zvěstovatelů království závisí především na Jehovově požehnání. (1. Kor. 3:6, 7) Je však také třeba vynakládat úsilí. Buď tedy pozorný, jako byl ve své službě Pavel. Používej rozlišovací schopnost, buď ohleduplný, dbej, aby se oslovení cítili volně, a používej vhodné otázky, abys s nimi udržel výměnu myšlenek. Přizpůsob se obyčejům, které se ti mohou zdát zvláštní, ale nejsou nebiblické. Ano, „dělejme všechno pro dobré poselství, abychom se na něm podíleli s jinými“. (1. Kor. 9:23) Ale co se děje, když již někteří patří k našemu křesťanskému bratrství? Jak zacházíme s nimi?

Jak bys odpověděl?

◆ Co dělal Pavel, aby pomohl Židům stát se křesťany?

◆ Jak se snažil Pavel získat Nežidy?

◆ Uveď některé způsoby, jak zlepšit naši kazatelskou obratnost.

◆ Jaký příklad dal Pavel misionářům a jiným zvěstovatelům království?