Žít vyrovnaným, jednoduchým životem
„Dávejte . . . přísně pozor, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří . . . protože dny jsou ničemné.“ — Ef. 5:15, 16.
1, 2. Co je dnes skutečně náročným úkolem a k čemu to můžeme přirovnat?
TO JE výzva, abychom si seřadili všechno podle důležitosti, zvládli své povinnosti a věnovali rozumným způsobem svůj čas a energii důležitým věcem v životě. Je to také výzva, abychom se vyvarovali extrémů a zachovali si duchovní a citovou vyrovnanost. — Ef. 5:17; 1. Tim. 4:8; 1. Petra 1:13.
2 Takový náročný úkol můžeme srovnat s úkolem provazolezce, který se snaží kráčet po tenkém, vysoko napjatém laně. Ztráta rovnováhy by skončila katastrofálně. Podobně katastrofální by byla pro nás ztráta duchovní rovnováhy. Člověk, který kráčí po vysoko zavěšeném laně, se jistě nezatěžuje mnoha věcmi. Má při sobě jen to nejdůležitější. Abychom zachovali svou duchovní rovnováhu, musíme proto žít prostým životem bez zátěží. — Hebr. 12:1, 2.
3. Co musíme dělat, abychom žili jednoduchým životem?
3 Máme-li žít jednoduchým životem, musíme se věnovat jen věcem, které jsou nutné k zajištění přiměřeného živobytí. V protikladu k tomu, co by měli hledat jeho učedníci — Boží království a spravedlnost —, Ježíš mluvil o věcech, o něž „dychtivě usilují národy“. (Mat. 6:32, 33) Tak nás Ježíš vybídl, abychom nehromadili mnoho takových věcí. Proč? Protože nám mohou znesnadnit život a mohou nás odvádět na scestí. (Luk. 12:16–21; 18:25) To je dobrá rada bez ohledu na to, zda jsme bohatí nebo chudí, zda máme dobré vzdělání nebo ne.
Proč je to nyní tak důležité
4. Proč je nyní tak nezbytně nutné žít vyrovnaným, jednoduchým životem?
4 Žít vyrovnaným, jednoduchým životem je důležité zejména nyní, protože satan a jeho démoni byli omezeni na tuto zemi a snaží se nás zatížit a odvrátit naši pozornost od služby Bohu. (Zjev. 12:7–12, 17) Dosud nikdy proto nebyl aktuálnější biblický příkaz: „Dávejte . . . přísně pozor, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou ničemné.“ (Ef. 5:15, 16) Ano, žijeme v satanově ničemném světě, a ne v Božím novém světě. Proto si nemůžeme dovolit stát se samolibě spokojenými. — 2. Kor. 4:4; 2. Petra 3:7, 13.
5. Jaký znamenitý příklad nám dali Boží služebníci ve starých dobách?
5 Boží služebníci, kteří žili v tomto ďáblem ovládaném světě v dávných dobách, nám dali znamenitý příklad. „Veřejně oznamovali, že jsou cizinci a dočasní usedlíci v zemi.“ Proto usilovali „o lepší místo, totiž o to, jež patří k nebi“. (Hebr. 11:13 až 16) Byli oddáni Božímu nebeskému království, jako bychom mu měli být oddáni i my. Proto označil apoštol Petr křesťany „jako cizince a dočasné usedlíky“. (1. Petra 2:11; Fil. 3:20) Ježíš opravdu řekl, že jeho praví následovníci „nejsou částí světa“. To znamená, jak řekl apoštol Pavel, že by křesťané neměli ‚užívat světa plně‘. — Jan 17:16; 1. Kor. 7:31.
6. (a) Nač musíme pamatovat a k čemu je možné přirovnat naši situaci? (b) Na jaký výstražný příklad bychom měli všichni dávat pozor?
6 Stále proto musíme pamatovat na to, že tento svět patřící satanovi je nebezpečné území, v němž musíme žít. Nesprávný krok může znamenat katastrofu. (1. Jana 5:19; 1. Petra 5:8) Naše situace může být přirovnána k situaci člověka, který prochází minovým polem. Apoštol Pavel poukazoval křesťanům na varovný příklad, když jim vyprávěl o Izraelitech, kteří měli právě vstoupit do Zaslíbené země. Mnozí z nich ztratili duchovní rovnováhu, podlehli nemravnosti a Bůh je usmrtil. „Proto,“ napsal Pavel, „ať ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby [neztratil duchovní rovnováhu a] neupadl.“ — 1. Kor. 10:12.
Proč je to ochranou
7. Jaké sebezkoumání bychom měli provést a proč by to bylo moudré?
7 Vyrovnaný, prostý život je pro tebe ochranou, protože ti umožní věnovat více času a energie duchovním věcem. Moudře si tedy polož otázky: ‚Zjednodušuji si život, nebo si ho komplikuji? Které věci jsou skutečně na prvním místě v mém životě?‘ Někteří řeknou, že mají málo času studovat Bibli nebo se účastnit kazatelské služby. Ale proč? Pravděpodobně nežijí vyrovnaným, jednoduchým životem. Porovnej si množství času, které strávíš rekreací, například sledováním televize, s časem, který strávíš ve službě Jehovovi v některém odvětví křesťanské činnosti. Využíváš svého času vyrovnaně? Jestliže si zjednodušíš život, budeš mít čas pro důležitější věci, a k tomu patří i to, že se budeš větší mírou podílet na té nejdůležitější duchovní žni. — Fil. 1:9, 10; Mat. 9:37.
8. Jak můžeme dbát Ježíšova napomenutí, abychom hledali nejprve království? Z čeho je patrné, jak důležitý je pohyb kupředu?
8 Tvá duchovní činnost je ve skutečnosti měřítkem toho, zda žiješ vyrovnaným, jednoduchým životem. Křesťané, kteří se řídí Ježíšovým pokynem, aby hledali nejprve Boží království, postupují správným tempem v pravidelném studiu Bible, v účasti na shromáždění i v kazatelské službě. Takový postup kupředu je skutečnou ochranou před pádem. Je to možné přirovnat k jízdě na kole. Kdo se někdy pokusil udržet rovnováhu na kole, které zpomalilo, až se prakticky zastavilo, uzná, jak důležitý je pohyb kupředu. Podobně pokud se pohybuješ správným tempem kupředu ve své duchovní činnosti, chrání tě to, abys neztratil rovnováhu a neupadl. — Fil. 3:16.
9. (a) Co je pro nás všechny dobrou připomínkou? (b) Jaké otázky bychom si měli položit, uvažujeme-li o nějakém projektu?
9 Ale k tomu, abychom pamatovali na to, že se máme zbavovat zatěžujících věcí, abychom měli více času ke studiu, k přípravě na shromáždění a k pomoci jiným, musíme být bdělí. Jeden křesťan, který je obchodníkem, řekl: „Kdykoli jsem v pokušení koupit si něco, co nepotřebuji, nebo přijmout nějakou práci, která není nutná, zastavím se a připomenu si, že musím zůstat při jednoduchosti. Někdy k sobě musím být i tvrdý.“ Není to dobrá připomínka pro nás všechny? Uvažuješ-li o nějakém projektu, například o nějaké přístavbě k domu nebo o něčem jiném, proč by sis nepoložil otázky: ‚Prospěje to mému duchovnímu smýšlení a duchovnímu smýšlení mé rodiny, nebo to bude překážkou? Potřebuji opravdu všechny ty věci, o které tak dychtivě usilují lidé ve světě, nebo se bez nich mohu obejít?‘
10. V čem se liší názory „hmotného člověka“ od názorů „duchovního člověka“?
10 Někdo by však mohl namítnout: ‚Je takové sebeobětování opravdu nutné? Žádá se od nás, abychom žili vyrovnaným, jednoduchým životem?‘ Pavel mluvil o „lidským věcech“ a o „Božích věcech“ a řekl: „Hmotný člověk nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže je poznat, protože jsou posuzovány duchovně. Duchovní člověk však posuzuje skutečně všechno.“ (1. Kor. 2:11, 14, 15) Snadno by ses mohl stát „hmotným člověkem“, kdybys vyhledával a získával nepotřebné věci hmotné povahy. Pak by se ti zdálo sebeobětování přehnané a dokonce směšné. To je však názor „hmotného člověka“, a ne názor „duchovního člověka“.
11. Co by bylo nevyrovnaným jednáním Noema? Jak dnes žijeme vyrovnaným životem?
11 Duchovní člověk je ten, kdo pohlíží na věci očima víry. Vidí věci z Božího hlediska. Přemýšlej o Noemovi. Byl by vyrovnaný, kdyby věnoval čas stavbě většího a lepšího domu a získávání dalšího hmotného majetku potom, když se dověděl o Božím předsevzetí zničit svět potopou? Jistě ne. Jeho skutečným bezpečím byla archa. Jestliže měl Noe žít vyrovnaným, jednoduchým životem, znamenalo to věnovat plnou pozornost stavbě archy a působit jako „kazatel spravedlnosti“ navzdory posměchu ‚hmotných lidí‘, kteří neměli víru. (2. Petra 2:5; Mat. 24:37–39) Podobně je to s námi. Bylo nám poskytnuto duchovní světlo ohledně blízkého konce světa, a proto jediný vyrovnaný způsob života je, abychom soustřeďovali svou pozornost na konání Boží vůle a oznamování dobrého poselství, i kdyby to znamenalo, že bychom podle názoru mnohých lidí obětovali takzvaný normální způsob života. — 1. Jana 2:17.
Ježíš nás učil, jak máme žít
12. (a) Co bychom měli podle Ježíšových slov přestat dělat a co bychom měli dělat místo toho? (b) Proč je nutné, abychom takovým způsobem změnili své cíle?
12 Ježíš dal ve svém Kázání na hoře znamenitou radu, jak žít vyrovnaným, jednoduchým životem. Řekl: „Přestaňte si ukládat poklady na zemi, kde žere mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou.“ Ježíš použil výrazu „přestaňte“, protože si lidé obvykle stále „ukládají“ hmotné věci. Ale ten, kdo se stává Ježíšovým učedníkem, nemůže to již dělat. Jeho život musí mít jiný smysl, jak to ukazuje Ježíšův následující příkaz: „Raději si ukládejte poklady v nebi, kde nežere ani mol ani rez a kam se zloději nevloupávají a nekradou.“ Ježíš ukázal, proč je nutné takovým způsobem změnit své cíle: „Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ — Mat. 6:19–21.
13. O čem musíš být přesvědčen, máš-li si ukládat poklady v nebi?
13 Tvůj poklad je to, co považuješ za skutečně důležité. Je tvým pokladem hmotný majetek? Nebo je to posvěcování jména Jehovy Boha a odměna, kterou slibuje? Chceš-li věnovat svůj život tomu, aby sis ukládal spíše poklady v nebi než na zemi, musíš být naprosto přesvědčen, že království je skutečnost. Nový svět musí být pro tebe tak skutečný, že ho vidíš očima své mysli a vidíš sám sebe, jak v něm pracuješ ke splnění Jehovova předsevzetí se Zemí. Musíš podobně jako Mojžíš ‚vidět Toho, který je neviditelný‘, a být pevně přesvědčen, že ‚se stane dárcem odměny těm, kteří ho vážně hledají‘. — Hebr. 11:6, 27.
14. K čemu to povede, budeme-li mít srdce zaměřené na hmotné věci?
14 Ale co když je tvé srdce, k němuž patří i tvé žádosti a záliby, zaměřeno na hmotné poklady? Bible říká: „Láska k penězům je . . . kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli odvedeni od víry a celí se probodali mnoha bolestmi.“ Usilování o hmotné věci, které je možné zaplatit penězi, prostě nepřináší pravé a trvalé uspokojení. (1. Tim. 6:10; Kaz. 5:10) Ale nejtragičtější ze všeho je, že láska k penězům a k hmotným věcem zničí náš vztah k Bohu, který očekává, že mu budeme sloužit „s úplným srdcem“. — 1. Par. 28:9.
15. (a) Jaké znázornění ohledně oka uvedl Ježíš? (b) Jak si někdo zachovává prosté oko v tělesném i duchovním smyslu? (c) Jak se bude naše duchovní vidění podobat vidění tří Ježíšových apoštolů, budeme-li mít prosté oko?
15 Aby nám Ježíš pomohl vyhnout se léčce hmotařství, dal nám dvě znázornění. Nejprve řekl: „Lampou těla je oko. Jestliže je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné; je-li však tvé oko ničemné, bude celé tvé tělo tmavé.“ (Mat. 6:22, 23) V tělesném smyslu je „prosté“ oko takové, které je zaostřené a zprostředkuje mysli jasné obrazy. Nezaostřené oko zprostředkuje obrazy nejasné a rozmazané. Podobně i duchovní oko, které je „prosté“ neboli zaostřené, zprostředkuje jasný obraz Božího království, a ne obraz rozmazaný, nezaostřený, podle něhož by se nový svět jevil jako nějaká pohádka nebo mýtus. Jestliže je tvé duchovní oko zaostřené, bude pro tebe Boží slíbený nový svět stejně skutečný, jako bylo království skutečné pro ty tři apoštoly, kteří měli přednost vidět je předem v zázračném vidění Ježíšova proměnění. — Mat. 16:28–17:9; Jan 1:14; 2. Petra 1:16–19.
16. Jak ukázal Ježíš ve druhém znázornění, že je nutné sledovat jen jeden cíl?
16 Ježíš dal druhé znázornění. „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů,“ řekl, „protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne.“ Aby ukázal, oč zde jde, opět zdůraznil, že je nutné sledovat jen jeden cíl. Řekl: „Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ (Mat. 6:24) To prostě nejde. Ježíš tedy pokračoval: „Proto vám říkám: Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst a co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat . . . O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ — Mat. 6:25–32.
17. (a) Co měl Ježíš na mysli, když dával pokyny ohledně hmotných věcí? (b) Co zde Ježíš zdůrazňoval a co znamená žít vyrovnaným, jednoduchým životem?
17 Ježíš tím nemínil, že by měli jeho následovníci ponechat opatřování hmotných potřeb náhodě nebo že by měli být líní a odmítat pracovat, takže by se nestarali o sebe a o své rodiny. (1. Tim. 5:8) Ne, ale ústřední myšlenkou je, že by tyto hmotné věci, o něž dychtivě usilují národy, neměly být na prvním místě. Měli bychom spíše jednat podle Ježíšova napomenutí: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:33) Ježíš zde mluvil tedy o životních cílech a zdůrazňoval, jak marné je usilovat o hmotné věci. Chceme-li žít vyrovnaným, prostým životem, musíme zaměřovat oči výlučně na zájmy království a všechno ostatní musíme považovat za druhořadé.
Příklad Ježíše i jiných
18. Jak nám dal Ježíš správný příklad?
18 Když apoštol Pavel vybízel křesťany, aby ‚odložili . . . všechnu přítěž a hřích [v podobě nedostatku nebo ztráty víry], do něhož se snadno zaplétáme,‘ řekl: „S vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen, upřeně přitom hledíme na Ježíše, hlavního prostředníka a zdokonalovatele naší víry.“ (Hebr. 12:1, 2) Ježíš byl tak výlučně oddán zájmům království, že byl v situaci, kterou popsal slovy: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hnízda k odpočinku, ale Syn člověka nemá kam položit hlavu.“ (Mat. 8:20) Ježíš přitom nebyl žádný asketa. Písmo ukazuje, že měl rád dobré jídlo a pěkné oblečení, ale hlavním cílem jeho života bylo, aby vykonal svou službu. Ježíš tedy žil vyrovnaným, jednoduchým životem. — Luk. 5:29; Jan 19:23, 24.
19, 20. (a) Jaký příklad ohledně hmotných věcí dal Pavel? (b) Jaké poučení získali dnes mnozí a co si myslí o své životní dráze?
19 Také apoštol Pavel měl správné pořadí pro to, čemu dával přednost. Vysvětlil to: „Vůbec [si] necením svou duši jako drahou, jen abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše, abych důkladně svědčil o dobrém poselství.“ (Sk. 20:24) Ano, aby Pavel vykonal tu nade vše důležitou službu, spokojil se s tím nejnutnějším, ale příležitostně s radostí užíval hojnosti. Napsal: „Ve všem a za všech okolností jsem se naučil tajemství, jak být sytý i jak hladovět, jak mít hojnost i jak trpět nouzi.“ — Fil. 4:12.
20 V dnešní době se o tomtéž poučily doslova desetitisíce lidí. Mnozí z nich působí jako svědkové Jehovovi v kazatelské službě plným časem, a to jako misionáři, průkopníci, cestující dozorci, nebo slouží v mezinárodních ústředích a odbočkách organizace. Po letech služby plných časem většina z nich říká: „Kdybych měl začít znovu, nic bych neudělal jinak.“
Požehnání, z nichž se můžeš těšit
21, 22. (a) Jaké odměny dostáváme již nyní, jestliže žijeme vyrovnaným, jednoduchým životem? (b) Jaká požehnání můžeš získat v budoucnosti?
21 K tomu, abychom žili vyrovnaným, jednoduchým životem, je sice třeba obětí, ale přináší to nesrovnatelná požehnání a radosti. Budeš mít víc času, abys podporoval zájmy království, a víc příležitostí, abys nacházel zájemce a učil je o Božích předsevzetích. Budeš mít pravé uspokojení a pravé potěšení a k tomu patří i pokoj mysli a jistota, že se líbíš Jehovovi Bohu. Této odměny můžeš užívat již dnes. — Fil. 4:6, 7.
22 Ale budoucí požehnání budou daleko větší, a ve srovnání s nimi budou oběti, které snad přinášíš dnes, nepatrné. K požehnáním od Jehovy patří „život na neurčitý čas“. Ano, takové můžeš mít požehnání — věčný šťastný život v Jehovově spravedlivém novém světě. Žij vyrovnaným, jednoduchým životem, a nikdy nepřipusť, aby tě věci tohoto světa vyvedly z rovnováhy. Pamatuj na to, že ti Jehova dá, oč žádá tvé srdce. — Žalm 21:3, 4; 37:4; 133:3.
Otázky k opakování
◻ Kterých sis povšiml příkladů a znázornění, jež ti mohou pomoci žít vyrovnaným, jednoduchým životem?
◻ Jak nás bude vyrovnaný, jednoduchý život chránit?
◻ Co to bude pro nás znamenat, budeme-li mít prosté duchovní oko?
◻ Jak nás Ježíš učil, abychom žili prostým životem?
◻ Jaká požehnání přináší vyrovnaný, prostý život?