Šířit vůni poznání o Bohu

„Díky Bohu, který nás vždy vede ve vítězném průvodu ve spojení s Kristem a vůni poznání o něm činí skrze nás vnímatelnou na každém místě!“ — 2. KORINŤANŮM 2:14.

1. Jakou vůní se zde zabýváme a jak se máme dívat na přednost, že ji smíme šířit?

ACH! Cítíš tu krásnou vůni? Nemluvíme teď o vůni rozkvetlých květin, ale o symbolické vůni, která se šíří z těch nejvybranějších spisů na zemi. Jsou to spisy, které nepocházejí od lidí. Tvoří symbolickou kytici, kterou inspiroval tvůrce vonných květů, jež zdobí zemi. Přednost šířit tuto vůni poznání o Bohu je velký poklad. Ano, je to služba, která je mimořádně cenná — všichni ji nemají a lidstvo všeobecně se na ní nepodílí.

2. Kdy začali Kristovi učedníci šířit symbolickou vůni a k čemu to vedlo?

² Tento drahocenný poklad byl svěřen učedníkům Kristovým, když byli o letnicích roku 33 n. l. uvedeni do činné služby Jehovovi Bohu. Naplněni svatým duchem začali šířit symbolickou vůni tím, že podrobně vysvětlovali „velkolepé Boží věci“. (Skutky 2:1–4, 11) Jejich prostřednictvím se vůně poznání o Bohu šířila k druhým, nejen k přirozeným obřezaným Židům, ale také k neobřezaným národům, kmenům, lidem a jazykům. (Skutky 10:34, 35) Praví učedníci považovali tuto službu za cennější než všechno hmotné bohatství, které si lidé mohou nahromadit.

3. V jakém rozsahu je vykonáváno dílo, při němž je šířena vůně poznání o Bohu, a jakou otázku si musíme položit?

³ Dnes se vykonává velkolepé dílo, při němž se po celé zemi šíří vůně poznání o Bohu — v rozsahu větším než vůbec kdy v lidských dějinách. Patří k němu vydávání svědectví, při němž se celé lidstvo dozvídá o zřízeném Božím království pod vládou jeho ustanoveného krále, Ježíše Krista. (Matouš 6:10; Skutky 1:8) Považuješ službu, při níž oznamujeme krále a jeho království, za nevýslovně cenný poklad? Ježíš Kristus, který razil cestu kázání dobrého poselství o tomto království, se na ni tak díval, a dal nám příklad. — Matouš 4:17; 6:19–21.

Šířit vůni po cestě triumfálního průvodu

4. Jak vede nyní Bůh podle 2. Korinťanům 2:14 své služebníky na zemi a na který starověký zvyk poukazují Pavlova slova?

⁴ Proč máme považovat službu Bohu za něco drahocenného? Jedním důvodem je, že ti, kteří slouží Jehovovi, mají již dnes pozoruhodnou výsadu, že je Bůh vede ve vznešeném triumfálním průvodu. 2. Korinťanům 2:14 podle Ekumenického překladu zní: „Budiž vzdán dík Bohu, který nás stále vodí jako zajatce v triumfálním průvodu Kristově a všude skrze nás šíří vůni svého poznání [„působí, že se naše poznání o něm šíří po celém světě jako příjemná vůně!“ Phillips] .“ Tato slova apoštola Pavla zřejmě poukazují na to, že bylo ve starověku zvykem pořádat triumfální průvody.a

5, 6. a) Co se dělo při triumfálních průvodech ve starém Římě a co znamenala příjemná vůně pro různé osoby? b) Jaké je duchovní uplatnění podobenství ve 2. Korinťanům 2:14–16?

⁵ Jednou z nejvyšších poct, jaké mohl v římské republice udělit senát vítěznému generálovi, bylo dovolení, aby své vítězství oslavil nákladným triumfálním průvodem. Římský průvod kráčel pomalu po Via Triumphalis a v zákrutech nahoru k Jupiterovu chrámu na pahorku Kapitolu. Králové, knížata a generálové zajatí ve válce byli i se svými dětmi a služebnictvem vedeni touto cestou v řetězech, často svlečení do naha, pokoření a potupení.

⁶ Když průvod procházel městem Římem, sypali obyvatelé před vítězův vůz květiny a po celé cestě pálili kadidlo. Tato příjemná vůně znamenala pro vítězné vojáky poctu a větší zabezpečení v životě. Ale pro zajatce, kteří nedostali milost, znamenala smrt a po skončení průvodu byli popraveni. Tím se objasňuje duchovní uplatnění přirovnání, které uvádí Pavel ve 2. Korinťanům 2:14–16. Pavel a spolukřesťané jsou zde znázorněni jako lidé, kteří se oddaně podřizují Bohu, „ve spojení s Kristem“, všichni se účastní Božího vítězného pochodu a jsou jím vedeni v triumfálním průvodu cestou, po níž se šíří vůně.

Vůně života, nebo pach smrti

7, 8. a) Jak šíří svědkové Jehovovi příjemnou vůni poznání o Bohu? b) Jak reagují na šíření symbolické vůně ti, kteří jsou zachraňováni? c) Jak reagují ti, kteří pomíjejí?

⁷ Svědkové Jehovovi všude rozšiřují biblické pravdy o Božím království v rukou Kristových, a tak všude šíří, předvádějí a ukazují příjemnou vůni poznání o milostivém Bohu, jehož pravda je osvobodila od falešného náboženství. Vítězně postupují v Jehovově službě. Jejich oběti služby, kterou vykonávají jako svědkové pro něj i pro jeho krále, jsou pro Jehovu jako příjemné kadidlo. Můžeme tedy pochopit, co měl apoštol na mysli, když řekl: „Bohu jsme příjemnou vůní Kristovou mezi těmi, kteří jsou zachraňováni, a mezi těmi, kteří pomíjejí. Těm posledním vůní vycházející ze smrti k smrti, těm prvním vůní vycházející ze života k životu [„vůní životodárnou vedoucí k životu,“ EP; „osvěžující vůní samotného života,“ Phillips] .“ — 2. Korinťanům 2:15, 16.

⁸ Čestní lidé, kteří mají postoj jako ovce, cítí, jak příjemné je poznání Jehovy, které šíří jeho svědkové. Takovým lidem připadá svědecké dílo jako vůně zdraví a života, vůně živé a životodárné pravdy. Vzdávají díky Jehovovi a jeho králi, k jejichž triumfálnímu průvodu se připojují, a hlasitě volají: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ (Zjevení 7:10) Vdechují atmosféru pravdy o království, která je osvěžující vůní života, vedoucí k životu. Ale satan a jeho démoni zkazili čich lidí, kteří se drží falešného náboženství, a ti si zacpávají nos a s odporem odmítají pravdu. „Pro ty, kteří pomíjejí,“ šíří pravda a její věrní nositelé pach smrti, který vede ke smrti. Ekumenický překlad říká: „Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě.“ Phillipsův překlad zde říká: „Těm druhým to připadá jako osudný pach zkázy.“

9. Jakou otázku nyní klade Pavel, jak bys na ni odpověděl a proč?

⁹ „A kdo je k tomu dostatečně způsobilý?“ ptá se pak apoštol. (2. Korinťanům 2:16) To znamená: „Kdo na to stačí?“ (Žilka) „Kdo je k takovému poslání způsobilý?“ (EP) Biblická odpověď zní: Svědkové Jehovovi. Proč? Protože jedině oddaní lidé, kteří jsou čestní, upřímní a nehledají sobecký zisk, lidé, kteří pronášejí pravdu, a to jasně a bez kompromisu s falešným náboženstvím, jsou způsobilí vykonávat toto dílo, při němž šíří vůni poznání o Bohu. — Kolosanům 1:3–6, 13; 2. Timoteovi 2:15.

10. Proč není duchovenstvo způsobilé k dílu, při němž se šíří vůně poznání o Bohu?

¹⁰ Duchovenstvo křesťanstva, které usiluje o dobré vztahy k tomuto světu, není pro tuto nesobeckou službu způsobilé ani schopné. Proč? Protože nesplňuje požadavky, které uvádí Pavel, když říká: „My nejsme podomními obchodníky s Božím slovem, jako jsou mnozí, ale z upřímnosti, ano jako od Boha poslaní, pod Božím dohledem, mluvíme ve spojení s Kristem.“ (2. Korinťanům 2:17) Nebo podle Nového mezinárodního překladu (angl.): „Na rozdíl od mnohých neprodáváme po domech pro zisk Boží slovo. Naopak, v Kristu mluvíme před Bohem s upřímností, jako lidé poslaní od Boha“.

11, 12. a) Proč svědkové Jehovovi nejsou „podomními obchodníky s Božím slovem“, jestliže přijímají dary? b) Co předkládají svědkové Jehovovi na rozdíl od podoby křesťanství, kterou přijali mnozí lidé?

¹¹ Svědky Jehovovy posílá Bůh, a vykonávají své svědecké dílo před jeho očima. Přinášejí cenné knihy a jiné publikace, které vysvětlují Boží slovo, a přijímají dobrovolné dary na celosvětové dílo, při němž je kázáno království. Ale to neznamená, že by po domech obchodovali s Božím slovem nebo že by je znehodnocovali. Takové dary jsou jen pomocí, aby se mohlo poznání o Bohu rozšířit ještě k dalším lidem.

¹² Velmi mnoho lidí dnes vědomě nebo bezděčně přijalo znehodnocenou podobu křesťanství, protože odpovídá jejich sobeckým žádostem a oni se necítí omezováni ve svém způsobu života. Věří, že je Bůh přijme, protože mají pocit, že ho v srdci milují. Jakmile se však ukáže rozpor mezi Božím slovem a jejich vlastními názory a chováním, překroutí texty Písma, a tak povýší osobní názory nad řádné biblické porozumění. (Matouš 15:8, 9; 2. Petra 3:16) Ale svědkové Jehovovi předkládají čistou, neznehodnocenou pravdu z Bible, a tím vydávají příjemnou vůni přijatelnou Bohu a jeho pravým ctitelům. Přitom odmítají všechny náboženské tradice a všechno, co brání pravému poznání o Bohu.

13. Kdo je kromě pomazaných křesťanů v Božím triumfálním průvodu a co dělají všude, kam jdou?

¹³ Ano, být v Božím triumfálním průvodu ve spojení s Kristem je nesrovnatelná přednost, kterou mají nejen pomazaní křesťané, ale také „velký zástup“ „jiných ovcí“, a to již dnes, protože království již brzy zvítězí. (Zjevení 7:4, 9; Jan 10:16) Očekáváme další triumfy našeho vítězného krále, a proto všude, kam jdeme, šíříme životodárné poznání o Bohu jako vůni nebo jako vzácné kadidlo pro ty, jejichž srdce touží po pravdě a spravedlnosti. Ti, kteří jsou pro toto podivuhodné dílo způsobilí, to opravdu považují za velkou výsadu. — Jan 17:3; Kolosanům 3:16, 17.

Jsme pověřeni, abychom byli jako lidé rozšiřující vůni

14. Proč ti, kteří šíří vůni poznání o Bohu, nepotřebují žádné pověřovací osvědčení od lidí?

¹⁴ Potřebují však ti, kteří šíří vůni poznání o Bohu a o jeho království, nějaký pověřovací diplom nebo nějaké osvědčení od lidí? Nepotřebují. Již jsme zmocněni neboli pověřeni, abychom byli svědky toho, který je nejvyšší ve vesmíru. Proto můžeme bez váhání vyjít do pole a rozšiřovat vůni dobrého poselství o Božím království. Pamatuj, že nás vede Jehova. Ježíš při své kazatelské službě čelil „odporujícím řečem od hříšníků“. (Hebrejcům 12:3) Záznam o Ježíšově kazatelské činnosti, jak jej nacházíme v Bibli, však stále platí a jeho práce v kazatelské službě mluví v jeho prospěch a dokazuje, že Ježíš je pravým služebníkem Jehovy Boha.

15. Jak ukázal apoštol Pavel, že praví křesťané nepotřebují žádné „doporučující dopisy“?

¹⁵ Podobně náročnou situaci řešil ve své době Pavel, když předložil tento argument: „Začínáme opět doporučovat sami sebe? Nebo snad potřebujeme jako někteří doporučující dopisy k vám nebo od vás? Vy sami jste naším dopisem vepsaným do našeho srdce a známým a čteným celým lidstvem. Ukazujete se totiž jako Kristův dopis, který jsme napsali my jako služebníci, vepsaný ne inkoustem, ale duchem živého Boha, ne na kamenných tabulkách, ale na tělesných tabulkách, na srdcích.“ — 2. Korinťanům 3:1–3.

16. Jaký dopis předkládají svědkové Jehovovi jako důkaz, který potvrzuje, že jejich služba je od Boha?

¹⁶ Světské autority neuznávají, že jsme zmocněni být svědky Jehovovými. Ať však naše práce, při níž šíříme vůni poznání o Jehovovi, mluví sama za sebe. Tato práce se nedá vymazat, ačkoli někteří lidé nechtějí tyto svědecké důkazy o naší službě číst. Duchovní se vykazují doklady v podobě osvědčení od církevních správních úřadů. To však jsou jen kousky papíru, lidská slova. Svědkové Jehovovi nejen citují na svou podporu Boží slovo, ale jsou sami jako lidé dokladem. Velký zástup jiných ovcí, k nimž přišli s dobrým poselstvím o království, byl také shromážděn na pravici Jehovova krále. (Matouš 25:33, 34) Ti všichni jsou naším doporučujícím dopisem, dopisem, který si jako svědkové Jehovovi nosíme všude ve svém srdci a v mysli a kterým se můžeme s důvěrou vykázat. Ti, kteří se postaví na stranu Boží univerzální svrchovanosti a ve spojení se svědky Jehovovými se podílejí na službě Bohu, jsou sami o sobě doporučujícím dokladem, který nemůže uniknout ničí pozornosti. Musí jej číst a znát všichni lidé.

17. Jak je napsán náš „Kristův dopis“ a proč Pavel říká, že je vepsán na srdcích?

¹⁷ To ovšem vyvolává hněv a závist zastánců falešného náboženství, když čtou tento doporučující doklad. Ale rostoucí velký zástup jiných ovcí je doporučujícím dopisem od Ježíše Krista. Znamenitého pastýře, který používá při své pastýřské práci všech svědků Jehovových. Používá nás k psaní tohoto dopisu jako pero, jako lidský nástroj. Tento dopis není psán inkoustem, který může být vymazán, ale je vpisován působením a s pomocí Boží činné síly, neboli Božího ducha, který v nás působí. Neděje se to tak jako v době Mojžíšově, kdy byl zákon Deseti přikázání napsán Božím prstem na dvě kamenné tabulky. Náš dopis je napsán na tělesných tabulkách lidských srdcí, protože naše duchovní kazatelská služba působí u těch, kteří přijímají vonné dobré poselství, změnu mysli a srdce.

18. Jak se stávají příjemci dobrého poselství doporučujícím dopisem?

¹⁸ Na ty, kteří přijímají dobré poselství s oceněním, působí naše práce hlubokým dojmem a vede k pozoruhodným změnám. Jejich rozhodnutí sloužit Bohu není pouhá impulzívní reakce pod vlivem citového roznícení, které by v nich vyvolal nějaký hlučný evangelista. Toto rozhodnutí naopak znamená, že trvale přetvářejí svůj život na základě křišťálově jasných pravd svaté Bible. Láska k pravému Bohu, Jehovovi, je podněcuje, aby ‚odložili starou osobnost s jejími klamnými žádostmi a oblékli novou osobnost‘, v níž se projevuje „ovoce ducha“. (Efezanům 4:20–24; Galaťanům 5:22, 23) Výsledek, k němuž to vede, z nich proto činí doporučující dopis. Ten mluví jasněji než jakýkoli ručně psaný dopis od nás nebo od kterékoli viditelné organizace, jež by nás mohla vyslat.

19. Jak popisuje Pavel způsobilost „služebníků nové smlouvy“ a jak působí jejich práce na velký zástup?

¹⁹ Ve 2. Korinťanům 3:4–6 Pavel pokračuje: „Takovou máme tedy důvěru v Boha prostřednictvím Krista. Ne že jsme sami ze sebe dostatečně způsobilí, abychom něco přičítali tomu, že to pochází od nás, ale naše dostatečná způsobilost pochází od Boha, který nás skutečně dostatečně uzpůsobil, abychom byli služebníky nové smlouvy.“ Pouze členové pomazaného ostatku jsou „služebníky nové smlouvy“, ale jejich práce působí na velký zástup jiných ovcí, a zapůsobí i na nesčetné jiné ovce, které ještě mají být shromážděny. Takovou důvěru k Jehovovi Bohu mají skrze Krista Ježíše všichni svědkové Jehovovi. Ostatek vděčně povzbuzuje velký zástup jiných ovcí, aby se celým srdcem účastnily této služby ‚psaní dopisů‘, kterou předpověděl Ježíš Kristus u Matouše 24:14 a u Matouše 28:19, 20.

20. a) Co ukazuje zpráva v Ročence o těch, kteří šíří vůni poznání o Bohu? b) Co můžeme všichni říci o naší způsobilosti ke službě, při níž jsou psány dopisy?

²⁰ Ze zprávy v Ročence 1990 (angl.) je patrné, že to skutečně dělali. Ukazuje, že svědkové Jehovovi šířili vůni poznání o Bohu ve 212 zemích. Činných zvěstovatelů je více než 3 787 000 a jen v minulém roce věnovali kázání tohoto dobrého poselství o království asi 835 000 000 hodin. Při Pánově večeři bylo minulý rok 9 479 064 přítomných. Jak pomazaný ostatek, tak i členové velkého zástupu jiných ovcí mohou říci: „Naše dostatečná způsobilost pochází od Boha.“ Nebo podle znění Jeruzalémské bible (angl.): „Všechny naše schopnosti pocházejí od Boha.“

21. Co bychom měli všichni dělat a proč?

²¹ Všude proto rozšiřuj příjemnou, životodárnou vůni Božího poznání. Prosyť atmosféru v obvodu svého sboru vůní poznání o Jehovovi. Pak tě jako vítězný teokratický vojevůdce povede ve svém triumfálním průvodu. Vždyť všichni jeho svědkové neochvějně postupují kupředu v této novodobé slavné službě!

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl

◻ Jakého znázornění používá Pavel ve 2. Korinťanům 2:14–16?

◻ Jak působí na druhé rozšiřovaná vůně poznání o Bohu?

◻ Kdo jedině je způsobilý k takové práci a proč?

◻ Proč lidé, kteří rozšiřují tuto vůni, nepotřebují pro svou práci žádné ručně psané doporučující dopisy?