Řekneš: „Tady jsem! Pošli mě“?

„ ‚Koho pošlu a kdo pro nás půjde?‘ A řekl jsem: ‚Tady jsem! Pošli mě.‘ “ — IZAJÁŠ 6:8.

1, 2. Jaký zvláštní důvod ke štěstí měla jedna manželská dvojice?

„S RADOSTÍ sdělujeme, že jsme ochotni jít do Kolumbie. Ze své služební přednosti zde v Ekvádoru jsme se těšili mnohem více, než můžeme pomocí tohoto psacího stroje popsat.“ Tak začínal dopis od dvou svědků Jehovových, kteří šli kdysi do Ekvádoru, kde se budovala nová kancelář odbočky pro Společnost Strážná věž.

² Tito kazatelé šli do Ekvádoru konat víc než jen pomáhat při stavbě; mohli také pomáhat jako křesťanští učitelé. Píší: „Shledali jsme, že kazatelská služba je jedna z nejdůležitějších věcí. Před pouhými třemi týdny nás šlo osm na otevřené tržiště a rozšířili jsme tam 73 knih a přes 40 časopisů. Před týdnem jsme zavedli dvě nová biblická studia. Opravdu vidíme, že je nutná nová odbočka. Chci vám se svou manželkou poděkovat za přednost, že můžeme pokračovat v této zvláštní formě služby plným časem“ nyní v Kolumbii.

3. Jak projevili mnozí podobného ducha jako Izajáš?

³ Tato manželská dvojice a stovky jiných, kteří se dali k dispozici pro službu v cizině, projevují podobného ducha jako prorok Izajáš. Když slyšel, jak Jehova říká: „Koho pošlu a kdo pro nás půjde?“, Izajáš odpověděl: „Tady jsem! Pošli mě.“ Bůh potom přikázal: „Jdi a řekneš tomuto lidu: ‚Slyšte znovu a znovu, ale nerozumějte.‘ “ (Iz. 6:8, 9) K čemu se chtěl Izajáš nechat poslat a k čemu to vedlo? A co se můžeme z této zprávy naučit, pokud jde o dnešní podobné situace a osobní poučení pro nás samotné?

IZAJÁŠ BYL POVĚŘEN KÁZAT

4, 5. a) Jaká situace panovala v době, kdy dostal Izajáš vidění zaznamenané v 6. kapitole? b) Co viděl Izajáš v tomto vidění?

⁴ Jehova Bůh se zeptal Izajáše: „Koho pošlu?“ v roce, kdy zemřel král Uzijáš. (Iz. 6:1) To bylo v roce 777 př. n. l., neboli asi jedno a tři čtvrtě století před tím, než Babylóňané zničili Jeruzalém a zpustošili judskou zem. Jehova viděl, že přijdou tyto smutné události, a pověřil Izajáše, aby o tom přinesl poselství. Co se můžeme naučit z jeho pověření, aby kázal?

⁵ I na Izajáše jistě hluboce zapůsobily okolnosti, za nichž obdržel své pověření, a podobně by to jistě zapůsobilo i na nás. Napsal: „Uviděl [jsem] Jehovu, jak sedí na povýšeném a pozvednutém trůnu, a jeho suknice naplňovala chrám. Nad ním stáli serafíni. Každý měl šest křídel. Dvěma si zakrýval obličej a dvěma si zakrýval nohy a dvěma poletoval. A ten volal k onomu a říkal: ‚Svatý, svatý, svatý je Jehova vojsk. Plnost celé země je jeho slávou.‘ “ — Iz. 6:1–3.

6. Proč bylo pro Izajáše výsadou, že mohl vidět něco takového?

⁶ Izajáš věděl, že Uzijáš byl raněn malomocenstvím, když opovážlivě vnikl do chrámové svatyně, aby tam obětoval kadidlo, ačkoli nebyl z kněžského kmene. Byla to tedy skutečně pro Izajáše přednost, že mohl pohlédnout dokonce do Boží přítomnosti. Izajáš, nedokonalý člověk, neviděl Jehovu doslova, ale bylo mu dovoleno, aby ho viděl ve vidění. (2. Mojž. 33:20–23) Velkolepost celé věci byla ještě zdůrazněna tím, že kolem Jehovova trůnu stáli andělé vysokého řádu (serafíni), kteří byli připraveni ke službě. Pociťovali Boží svatost, a proto si v úctě zakrývali „obličej“. Tímto skutkem vyjadřovali, že zůstávají v pozadí, ale kromě toho důrazně ohlašovali Boží svatost. Co myslíš, jak by to vše zapůsobilo na člověka?

7. Jak reagoval Izajáš a proč bychom my asi měli podobný pocit?

⁷ Ať nám odpoví Izajáš. „Řekl jsem: ‚Běda mi! Vždyť jsem vlastně umlčen, protože jsem muž nečistých rtů a bydlím mezi lidem nečistých rtů; vždyť mé oči viděly samotného Krále, Jehovu vojsk!‘ “ (Iz. 6:5) Izajáš věděl, že byl Božím mluvčím, ale z tohoto vidění mu bylo jasné, že je nečistý, že nemá čisté rty, jaké by se hodily pro mluvčího tohoto slavného a svatého Krále. Na některé z nás také někdy doléhá naše hříšnost, takže cítíme, že nejsme hodni, abychom se přiblížili k Bohu v modlitbě, a tím méně, abychom byli nazýváni jeho jménem. Povzbuzující tedy bude pro nás další Izajášův zážitek.

8. Jakou službu vykonal anděl a k čemu to vedlo?

⁸ Jeden z přisluhujících serafínů k němu přiletěl s ohnivým uhlíkem z oltáře pro obětování zvířat. Anděl se dotkl uhlíkem Izajášových úst a řekl: „Pohleď, tohle se dotklo tvých rtů a tvé provinění odešlo a tvůj hřích je usmířen.“ (Iz. 6:6, 7) Za dnů Šalomounových byl oheň z nebe důkazem toho, že Jehova přijal obětní oltář, ačkoli oběti nemohly dokonale očistit před Bohem ani kněze. (2. Par. 7:1–3; Hebr. 10:1–4, 11) Když však byla Izajášova nečistota vypálena žhavým uhlíkem, mohl přijmout Jehovův rozsudek, podle něhož byl jeho hřích usmířen natolik, že může dostat zvláštní kazatelské pověření. Jaké zajímavé předzvěsti to naznačuje do budoucnosti?

9. Co bylo obsahem Izajášova poselství?

⁹ Ta úžasná zkušenost vedla k tomu, že prorok dostal pověření kázat, jak již bylo uvedeno. (Iz. 6:8, 9) Proč však měl Izajáš říci, že lid bude znovu a znovu slyšet, ale přece nic nepozná? Boží hlas dodal: „Učiň srdce tohoto lidu nevnímavým, a jejich uši, ty učiň nepřístupnými, a oči, ty jim zalep, aby. . . neviděli. . . a aby se opravdu neobrátili a nezískali si uzdravení.“ (Iz. 6:10) Znamená to, že měl Izajáš nějakou hrubostí nebo netaktností Židy odpudit, aby zůstali v rozporu s Jehovou? Ne. To mělo prostě naznačovat, jak bude reagovat většina Židů, bez ohledu na to, jak věrně a důkladně bude Izajáš plnit svůj kazatelský úkol, ke kterému se dobrovolně přihlásil, když řekl: „Tady jsem! Pošli mě.“

10. a) Kdo nesl vinu za to, že byl lid jako slepý a hluchý? b) Co měl Izajáš na mysli, když se zeptal: „Jak dlouho“?

¹⁰ Chyba byla v lidech. Ačkoli jim Izajáš dával možnost, aby ‚znovu a znovu slyšeli‘, přece nepřijímali poznání ani nezískávali porozumění. Bůh předem prohlásil, že většina projeví tvrdošíjný a neduchovní postoj a nebude reagovat. Menšina by však reagovat mohla. Ale většina bude slepá, jako by byly jejich oči zalepeny tím nejsilnějším lepidlem, můžeš-li si to představit. Jak dlouho měl trvat tento špatný stav? Právě to měl Izajáš na mysli svou následující otázkou, ne to, kolik let ještě má sloužit. Zeptal se: „Jak dlouho, Jehovo?“ Bůh odpověděl: „Dokud se města skutečně nezřítí v troskách, takže budou bez obyvatele.“ A to se skutečně stalo, i když teprve po Izajášově smrti. Babylóňané ‚vzdálili pozemské lidi‘ a zanechali Judu ‚zkaženou ve spoušť ‘. — Iz. 6:11, 12; 2. Král. 25:1–26.

11. V jakém směru poskytovalo Izajášovo kázání útěchu?

¹¹ Nakonec však Jehova ujistil Izajáše, že situace není beznadějná. „A ještě v ní [v zemi] bude desetina.“ Ano, bylo to jako ‚mohutný strom, ze kterého, když se kácí, je pařez; pařez bude svaté semeno‘. (Iz. 6:13) Po sedmdesáti letech babylónského vyhnanství se do země vrátilo semeno neboli ostatek, jako kdyby z pařezu mohutného stromu vyrazil nový výhonek. (2. Par. 36:22, 23; Ezra 1:1–4; srovnej Joba 14:7–9; Daniela 4:10, 13–15, 26; 4:7, 10–12, 23, „KB“.) Izajášovo proroctví bylo tedy sice chmurné, ale obsahovalo i prvek útěchy. Máme biblický důvod považovat Izajáše za předobraz budoucího dění. V jakém směru?

VĚTŠÍ ZPŮSOBY SPLŇOVÁNÍ

12. Co je biblickým základem pro to, aby byl Ježíš označen jako větší Izajáš?

¹² Staletí po Izajášově smrti přišel někdo, koho bychom mohli označit jako většího Izajáše — Ježíš Kristus. Ve své předlidské existenci se dobrovolně nabídl, aby ho jeho Otec poslal na zem, kde do svého kázání zahrnul i věci, které napsal Izajáš. (Přísl. 8:30, 31; Jan 3:17, 34; 5:36–38; 7:28; 8:42; Luk. 4:16–19; Iz. 61:1) Ježíš se ještě výrazněji ztotožnil s tím, co je obsaženo v 6. kapitole Izajášově, když vysvětlil, proč sám učí tak, jak učí. (Mat. 13:10–15; Mar. 4:10–12; Luk. 8:9, 10) To bylo správné, protože většina Židů, kteří slyšeli Ježíše, nebyla o nic ochotnější přijmout jeho poselství a jednat podle něho než kdysi Židé, kteří slyšeli proroka Izajáše. (Jan 12:36–43) V roce 70 n. l. také Židé, kteří se sami učinili ‚slepými a hluchými‘ vůči Ježíšovu poselství, utrpěli zkázu podobně jako v roce 607 př. n. l. Tyto události, k nimž došlo v prvním století, byly pro Jeruzalém soužením, ‚jaké nebylo od počátku světa, a jaké již nikdy nebude‘. (Mat. 24:21) A přece podle Izajášova proroctví ostatek neboli „svaté semeno“ projevoval víru. Z něho byl vytvořen duchovní národ, pomazaný „Boží izrael“. — Gal. 6:16.

13. Proč můžeme očekávat ještě další splnění 6. kapitoly Izajášovy?

¹³ Nyní docházíme k dalšímu biblicky odůvodněnému splnění 6. kapitoly Izajášovy. Klíčem k porozumění nám bude úvaha o slovech apoštola Pavla z doby kolem roku 60 n. l. Vysvětlil, proč mnozí Židé, kteří ho slyšeli v Římě, nepřijali jeho „svědectví o Božím království“. Bylo to proto, že se opět splňoval Izajáš 6:9, 10. (Sk. 28:17–27) Znamená to, že když Ježíš opustil pozemskou scénu, měli jeho pomazaní učedníci vykonávat úkol podobný úkolu Izajášovu? Tak to skutečně bylo.

14. V jakém směru měli vykonávat Ježíšovi učedníci podobnou práci jako Izajáš?

¹⁴ Než vystoupil větší Izajáš do nebe, řekl, že jeho učedníci obdrží svatého ducha a budou mu pak „svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samařsku a až do nejvzdálenější části země“. (Sk. 1:8) Podobně jako pocházelo z obětního oltáře to, co bylo nutné, aby bylo odstraněno provinění Izajášovo, tak i Ježíšova oběť byla základem pro to, aby byly smířeny hříchy jeho učedníků. (3. Mojž. 6:12, 13; Hebr. 10:5–10; 13:10–15) Bůh je tedy mohl pomazat svatým duchem, což je také zmocnilo k tomu, aby byli „svědky. . . až do nejvzdálenější části země“. Jak prorok Izajáš, tak i větší Izajáš byli posláni, aby oznamovali Boží poselství. Podobně byli i Ježíšovi pomazaní následovníci ‚posláni od Boha. . . ve spojení s Kristem‘. — 2. Kor. 2:17.

15. Jaká je v naší době všeobecná reakce na kazatelské dílo, které odpovídá dílu Izajášovu? A na jakou budoucnost to poukazuje?

¹⁵ V dnešní době, především od konce první světové války, poznali pomazaní křesťané, že je nutné oznamovat Boží poselství. K tomu patří i skutečnost, jež vede k vystřízlivění, totiž že je blízko „den pomsty našeho Boha“. (Iz. 61:2) Zpustošení, jež způsobí, bude ranou především pro křesťanstvo, které již dlouho tvrdí, že je Božím lidem, jako kdysi Izrael. Ačkoli Boží pomazaní svědkové věrně a oddaně káží již celá desetiletí, většina křesťanstva ‚učinila své srdce nevnímavým a své uši nepřístupnými a jejich oči jsou zalepené‘. Izajášovo proroctví naznačuje, že to tak bude, „dokud se města skutečně nezřítí v troskách, takže budou bez obyvatele a domy budou bez pozemského člověka a zemská půda bude zkažena ve spoušť “. To bude znamenat konec dnešního zlého systému věcí. — Iz. 6:10–12.

„POŠLI MĚ“

16. Proč lze říci, že se „velký zástup“ účastní díla podobného dílu Izajášovu?

¹⁶ Dnes jsou milióny Bohu oddaných křesťanů, kteří mají biblickou naději, že budou věčně žít na rajské zemi. Na základě Ježíšovy obětní krve mohou být tomuto „velkému zástupu“ odpuštěny jejich hříchy do té míry, jak je to nyní nutné. Dostávají také moc a podporu prostřednictvím Božího ducha, když se připojují k zbývajícímu počtu pomazaných křesťanů a říkají s nimi: „Tady jsem! Pošli mě.“ K čemu mají být posláni? Pavel říká v Římanům 10:13–15: „ ‚Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn‘. Jak ale budou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak potom uvěří v toho, o němž neslyšeli? A jak potom uslyší, nebude-li někdo kázat? Jak potom budou kázat, jestliže nebyli vysláni? Právě jak je napsáno: ‚Jak půvabné jsou nohy těch, kteří oznamují dobré poselství o dobrých věcech!‘ “ — Zjev. 7:9–15.

17. Co je obsahem našeho poselství ve srovnání s proroctvím Izajášovým?

¹⁷ Vzpomeň si, že Izajáš řekl: „Tady jsem! Pošli mě“ předtím, než se dověděl plný obsah poselství. My naproti tomu víme, co mají dnes podle Božího přání oznamovat ti, kteří reagují na Boží pozvání: „Koho pošlu a kdo pro nás půjde?“ Patří k tomu výstraha před „dnem pomsty od našeho Boha“. Ale poselství také zahrnuje „dobré poselství o dobrých věcech“. Ti, kteří jsou ‚posláni‘, se například podílejí na oznamování „svobody zajatým a rozevření očí i vězňům“. Nemělo by vést takové jednání k velkému uspokojení? — Iz. 61:1, 2.

18, 19. Jakými různými způsoby říkají mnozí: „Pošli mě“?

¹⁸ Jestliže již oznamuješ „dobré poselství o dobrých věcech“, mohl by tě tento rozbor 6. kapitoly Izajášovy podnítit k otázce: ‚Jak bych mohl ještě plněji reagovat v duchu Izajáše 6:8?‘ Podobně jako manželská dvojice, o níž byla zmínka na začátku, účastní se již stovky osob jako dobrovolní pomocníci při mezinárodním stavebním programu.a Mnozí jiní, kteří nemají zkušenost ve stavebnictví, se odstěhovali do zemí, kde je více třeba kazatelů království. V těchto záležitostech je nejlépe zeptat se na radu v místní odbočce Společnosti Strážná věž. Je ovšem velice důležité plánování, protože v cizí zemi může být naprosto odlišný jazyk, odlišná životní úroveň, možnosti zaměstnání a jiné věci. Ale nezavrhuj tuto možnost jen proto, že může vyžadovat velké přizpůsobení. Mnozí, kteří mají postoj „tady jsem! Pošli mě“, podnikli takovou změnu a Bůh jim za to bohatě požehnal. — Srovnej Přísloví 24:27; Lukáše 14:28–30.

¹⁹ A jiní — svobodní bratři nebo sestry, manželské dvojice, a dokonce i celé rodiny — se přestěhovali v rámci své vlastní země nebo oblasti tam, kde je třeba více kazatelů království nebo křesťanských dozorců. (Sk. 16:9, 10) Byly k tomu snad nutné oběti, například jiný druh světské práce, možná i méně placené. Někteří přešli záhy do důchodu s omezenou penzí a našli si částečné zaměstnání, aby měli více času pro službu. Je opravdu krásné, když celé rodiny říkají: ‚Tady jsme! Pošli nás.‘ I v tom se zrcadlí Izajášova situace. Jeho manželka se činně podílela na konání Boží vůle jako prorokyně a jeho synové měli své místo v prorockých poselstvích. — Iz. 7:3, 14–17; 8:3, 4.

20. O čem bys měl uvažovat v souvislosti se slovy u Izajáše 6:8?

²⁰ I když ti snad tvé dnešní okolnosti nedovolují takové větší změny, mohl by ses zeptat: ‚Vykonávám tam, kde jsem, všechno, co mohu, abych napodoboval Izajášovu ochotu?‘ Vynakládej úsilí v oznamování dobrého poselství, i v nepříznivém počasí nebo tváří v tvář všeobecné lhostejnosti; Izajáš jednal stejně. S nadšením mluv s druhými o „dobrém poselství o dobrých věcech“. Jehova řekl: „Koho pošlu?“ Dokaž, že odpovídáš stejně jako kdysi Izajáš: „Tady jsem! Pošli mě“, a oznamuj Jehovovo poselství.

[Poznámka pod čarou]

Myšlenky k opakování

◆ Za jakých okolností obdržel Izajáš vidění ze 6. kapitoly a co viděl?

◆ Jaké poslání dostal Izajáš?

◆ Proč je možné označit Ježíše jako většího Izajáše a jak se jeho učedníci věnují dílu, jež se podobá dílu Izajášovu?

◆ Jak můžeš projevit podobného ducha jako Izajáš?

[Obrázek na straně 17]

Izajáš byl očištěn a poslán kázat

[Obrázek na straně 18]

Mnozí odpověděli: „Tady jsem! Pošli mě.“