ARETAS

[ctnostný; znamenitý].

Poslední z několika arabských králů tohoto jména, který vládl v Damašku, když se damašský místodržitel připojil ke spiknutí Židů, jež mělo za cíl odstranit Pavla. Apoštol Pavel unikl tak, že se nechal v proutěném koši spustit z okna v městské zdi. (Sk 9:23–25; 2Ko 11:32, 33)

Aretas provdal svou dceru za Heroda Antipa (viz heslo HERODES č. 2), který se s ní pak rozvedl, aby si mohl vzít Herodiadu — což byla cizoložná aféra, kterou odsoudil Jan Křtitel. (Mt 14:3, 4) Kromě toho byl Aretas rozzloben spory o hranice, a tak na Antipa zaútočil a úplně ho porazil. Císař Tiberius pak nařídil místodržiteli Sýrie, Vitelliovi, aby dostal Areta živého nebo mrtvého. Vitellius, který sám neměl Antipa v lásce, povolal své vojsko, ale v roce 37 n. l. Tiberius zemřel a tažení proti Aretovi bylo odvoláno. Tiberiův nástupce Caligula změnil v tomto případě zahraniční politiku, na místo Antipa dosadil Heroda Agrippu I. a dovolil Aretovi, aby vládl v Damašku. Z tohoto období pochází damašská mince s Aretovým nápisem.