Ráj — týká se i tebe?

„Znám člověka ve spojení s Kristem, který . . . byl uchvácen do ráje.“ (2. KORINŤANŮM 12:2–4)

 1. Které biblické sliby hluboce zapůsobily na mnoho lidí?

RÁJ. Pamatuješ si, jak na tebe zapůsobilo, když jsi poprvé slyšel, co Bible říká o Božím slibu pozemského ráje? Možná si vzpomínáš, jaké to bylo, když ses dozvěděl, že ‚se otevřou oči slepých, uši hluchých budou zprůchodněny a pustina‘ se změní v nádhernou a úrodnou krajinu. A co proroctví, že vlk bude chvíli přebývat s beránkem a kůzle ulehne s levhartem? A nebyl jsi pohnut, když ses dočetl o tom, že tvoji blízcí, kteří již zemřeli, budou vzkříšeni s vyhlídkou na věčný život v pozemském ráji? (Izajáš 11:6; 35:5, 6; Jan 5:28, 29)

2, 3. (a) Proč lze říci, že naše biblická naděje není nepodložená? (b) Jaký další základ pro naději máme?

² Tvoje naděje není nepodložená. Pro svou víru v biblické sliby o ráji máš pádné důvody. Věříš například tomu, co řekl Ježíš zločinci na kůlu: „Budeš se mnou v ráji.“ (Lukáš 23:43) Máš důvěru ve slib: „Jsou . . . nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ Také věříš, že nám Bůh setře slzy a že již nebude smrt, truchlení, křik ani bolest. To znamená, že pozemský ráj bude obnoven! (2. Petra 3:13; Zjevení 21:4)

³ Dalším základem pro naději na ráj je to, co právě teď zažívají křesťané na celém světě. Co to je? Bůh vytvořil duchovní ráj, do kterého přivedl svůj lid. Výraz „duchovní ráj“ sice může působit abstraktně a může se zdát těžko pochopitelný, ale takový ráj byl předpověděn a opravdu existuje.

Vidění ráje

 4. Jaké vidění je popsáno v 2. Korinťanům 12:2–4 a kdo ho pravděpodobně dostal?

⁴ Když je řeč o duchovním ráji, všimněme si toho, co napsal apoštol Pavel: „Znám člověka ve spojení s Kristem, který ... byl jako takový uchvácen do třetího nebe. Ano, znám takového člověka — zda v těle, nebo odděleně od těla, nevím, Bůh ví —, že byl uchvácen do ráje a slyšel nevyslovitelná slova, o kterých není pro člověka zákonné mluvit.“ (2. Korinťanům 12:2–4) Tato pasáž následuje bezprostředně po verších, v nichž Pavel obhajoval svůj apoštolát. Bible se navíc nezmiňuje o nikom jiném, kdo by měl takový zážitek, a vypráví nám o něm právě apoštol Pavel. Toto vidění měl tedy pravděpodobně on. Do jakého „ráje“ se při tomto nadpřirozeném zážitku dostal? (2. Korinťanům 11:5, 23–31)

 5. Co Pavel neviděl, a o jaký ‚ráj‘ tudíž šlo?

⁵ Z kontextu nevyplývá, že by se ‚třetí nebe‘ vztahovalo na zemskou atmosféru, mezihvězdný prostor nebo na některý z paralelních vesmírů, o jejichž existenci spekulují jistí astrofyzici. V Bibli se číslo tři často používá ke zdůraznění, k vyjádření intenzity nebo k zesílení významu. (Kazatel 4:12; Izajáš 6:3; Matouš 26:34, 75; Zjevení 4:8) Z toho všeho tedy vyplývá, že to, co apoštol Pavel spatřil ve vidění, bylo něco vyvýšeného, něco duchovního.

 6. Které historické události nám pomáhají pochopit Pavlovo vidění?

⁶ Klíč k pochopení nám poskytují dřívější biblická proroctví. Poté, co byl Boží starověký lid nevěrný, se Bůh rozhodl, že dovolí Babylóňanům, aby na Judu zaútočili. Jejich vpád vyvrcholil zničením Jeruzaléma, k němuž podle biblické chronologie došlo roku 607 př. n. l. Bylo předpověděno, že země zůstane sedmdesát let opuštěná, a Bůh potom kajícným Židům dovolí vrátit se do jejich vlasti a obnovit pravé uctívání. K tomu došlo roku 537 př. n. l. a v letech, jež následovala potom. (5. Mojžíšova 28:15, 62–68; 2. Královská 21:10–15; 24:12–16; 25:1–4; Jeremjáš 29:10–14) V jakém stavu však tehdy země byla? Během těch sedmdesáti let některá místa zarostla, jiná zase vyprahla a přebývali tam šakali. (Jeremjáš 4:26; 10:22) Stále však platil slib: „Jehova jistě utěší Sion. Určitě utěší všechna jeho zpustošená místa a jeho pustinu učiní podobnou Edenu a jeho pouštní pláň podobnou Jehovově zahradě [ráji, Septuaginta].“ (Izajáš 51:3, poznámka pod čarou)

 7. K čemu mělo dojít po sedmdesáti letech zpustošení?

⁷ To se po sedmdesáti letech skutečně splnilo. Díky Božímu požehnání se stav země zlepšil. Zkus si to představit: „Pustina a bezvodý kraj budou jásat a pouštní pláň bude mít radost a rozkvete jako šafrán. Zcela jistě rozkvete a skutečně se bude radovat s radostnou náladou a s radostným voláním. . . . Chromý [bude] šplhat jako jelen a jazyk oněmělého bude volat radostí. Vždyť v pustině vytrysknou vody a v pouštní pláni bystřiny. A žárem vyprahlá zemská půda bude jako rákosnatá tůň a žíznivá zemská půda jako vodní zřídla. Na místě pobývání šakalů, na jejich místě odpočinku, bude zelená tráva s rákosím a rostlinami papyru.“ (Izajáš 35:1–7)

Navrácený a přeměněný lid

 8. Jak víme, že se 35. kapitola Izajáše vztahuje na lidi?

⁸ To je opravdu velká změna — zničená země se stává rájem! Toto spolehlivé proroctví spolu s dalšími ukazovalo, že se změní i lidé, což bude proměna srovnatelná s přeměnou zpustošené země v úrodnou krajinu. Proč to můžeme říci? Izajáš popisuje ‚právě ty vyplacené Jehovou‘, kteří se do své země vrátí „s radostným voláním“ a dosáhnou „jásotu a radování“. (Izajáš 35:10) To se nemohlo týkat doslovné půdy, ale lidí. O lidech, kteří se vrátí k Sionu, Izajáš také na jiném místě předpověděl: „A budou nazváni velkými stromy spravedlnosti, Jehovovou sadbou . . . Jako totiž země rodí svůj výhonek . . . podobně způsobí Svrchovaný Pán Jehova, že vyraší spravedlnost a chvála před všemi národy.“ O Božím lidu Izajáš rovněž řekl: „Jehova tě zcela jistě neustále povede . . . a tvé kosti, ty bude posilovat; a staneš se podobným dobře zavlažované zahradě.“ (Izajáš 58:11; 61:3, 11; Jeremjáš 31:10–12) Právě jako se změnila doslovná země, tak se měl změnit i obnovený židovský lid.

 9. Jaký ‚ráj‘ Pavel viděl a kdy se jeho vidění splnilo?

⁹ Tento historický předobraz nám pomáhá porozumět tomu, co Pavel spatřil. Jeho vidění se týkalo křesťanského sboru, který Pavel nazval ‚Božím obdělávaným polem‘ a který měl přinášet úrodu. (1. Korinťanům 3:9) Kdy se toto vidění mělo splnit? To, co Pavel viděl, nazývá ‚zjevení‘. Jde tedy o něco budoucího. Pavel věděl, že po jeho smrti se ve velkém měřítku rozmůže odpadlictví. (2. Korinťanům 12:1; Skutky 20:29, 30; 2. Tesaloničanům 2:3, 7) Praví křesťané stěží mohli být přirovnáni ke vzkvétající zahradě v době, kdy nad nimi odpadlíci měli převahu a zdánlivě je zastínili. Měl však přijít čas, kdy bude pravé uctívání opět vyvýšeno. Boží lid bude obnoven, aby ‚spravedliví mohli zářit jasně jako slunce v království svého Otce‘. (Matouš 13:24–30, 36–43) K tomu skutečně došlo několik let poté, co bylo v nebi zřízeno Boží Království. S postupem času se nade vší pochybnost ukázalo, že se Boží lid těší z duchovního ráje, který Pavel předem spatřil ve vidění.

10, 11. Proč můžeme říci, že i přes naši nedokonalost žijeme v duchovním ráji?

¹⁰ Jako jednotlivci jsme samozřejmě nedokonalí, a proto není divu, že mezi námi čas od času vzniknou nějaké problémy, stejně jako vznikaly i mezi křesťany v Pavlově době. (1. Korinťanům 1:10–13; Filipanům 4:2, 3; 2. Tesaloničanům 3:6–14) Zamysleme se však nad duchovním rájem, ve kterém dnes žijeme. V duchovním ohledu jsme se uzdravili a dostali jsme se tak ze svého bídného stavu. A porovnejme naši současnou hojnost duchovního pokrmu s duchovním hladem, kterým jsme trpěli dříve. Boží lid nemusí bojovat o přežití, jako kdyby se nacházel v nějaké vyprahlé duchovní pustině. Má naopak Boží schválení a Jehova ho zaplavuje požehnáním. (Izajáš 35:1, 7) Nejsme duchovně zaslepení jakoby ve vězení duchovní temnoty, ale jsme na svobodě, chodíme ve světle a máme Boží přízeň. Mnozí lidé, kteří byli hluší vůči biblickým proroctvím, uslyšeli, co říká Písmo, a porozuměli tomu. (Izajáš 35:5) Miliony svědků Jehovových na celém světě například verš po verši studovaly Danielovo proroctví. Potom do hloubky rozebírali jednotlivé kapitoly biblické knihy Izajáš. Není tento osvěžující duchovní pokrm jasným dokladem toho, že žijeme v duchovním ráji?

¹¹ Přemýšlejme také o tom, jak upřímní lidé pocházející z nejrůznějšího prostředí změnili své vlastnosti, když se snažili porozumět Božímu slovu a uplatňovat ho v životě. Pracovali na tom, aby se zbavili zvířecích rysů osobnosti, které dříve projevovali. Možná že i ty jsi v tomto úsilí dosáhl významných úspěchů. Stejnou námahu vynakládali i naši bratři a sestry. (Kolosanům 3:8–14) Ve sboru svědků Jehovových jsi díky tomu obklopen lidmi, kteří se stali pokojnějšími a příjemnějšími. Tito lidé samozřejmě ještě nejsou dokonalí, ale jistě není možné přirovnat je k dravým lvům nebo jiným divokým šelmám. (Izajáš 35:9) Čeho je toto pokojné duchovní společenství dokladem? Je zřejmé, že žijeme v podmínkách, které lze právem označit jako duchovní ráj. A ten je předobrazem pozemského ráje, z něhož se budeme těšit, pokud zůstaneme věrní Jehovovi.

12, 13. Co musíme dělat pro to, abychom v duchovním ráji zůstali?

¹² Nesmíme však zapomenout na jednu věc. Bůh Izraelitům řekl: „A budete dodržovat celé přikázání, které ti dnes přikazuji, abyste zesílili a vskutku vstoupili a vzali do vlastnictví zemi.“ (5. Mojžíšova 11:8) Ve 3. Mojžíšově 20:22, 24 se o této zemi říká: „Budete dodržovat všechna má ustanovení a všechna má soudcovská rozhodnutí a činit je, aby vás nevyzvrátila země, do které vás přivádím, abyste v ní bydleli. Řekl jsem vám tudíž: ‚Vy, vy si vezmete do vlastnictví jejich zemskou půdu, a já, já vám ji dám, abyste si ji vzali do vlastnictví, zemi, která oplývá mlékem a medem.‘“ Ano, to, zda budou Izraelité vlastnit Zaslíbenou zemi, záviselo na dobrém vztahu k Jehovovi Bohu. Izraelité však Boha neposlouchali, a proto Bůh dovolil Babylóňanům, aby je porazili a z jejich domova je odvedli do vyhnanství.

¹³ Je mnoho důvodů, proč můžeme mít z našeho duchovního ráje radost. Toto prostředí je uklidňující a příjemné na pohled. Máme pokojné vztahy s křesťany, kteří pracovali na tom, aby se zbavili nežádoucích rysů své osobnosti. Snaží se být laskaví a pomáhat druhým. To, zda zůstaneme v duchovním ráji, však nezáleží jen na tom, zda máme dobré vztahy s těmito lidmi. Je třeba, abychom měli dobrý vztah k Jehovovi a činili jeho vůli. (Micheáš 6:8) Do duchovního ráje jsme přišli dobrovolně, ale pokud nebudeme pracovat na tom, abychom si dobrý vztah k Bohu udrželi, mohli bychom se z tohoto ráje nepozorovaně vzdálit, anebo bychom také mohli být vyhnáni.

14. Co nám pomůže k tomu, abychom byli i nadále v duchovním ráji?

¹⁴ Významnou pomocí pro nás bude, jestliže se budeme stále posilovat Božím slovem. Všimni si prosím obrazných vyjádření v Žalmu 1:1–3: „Šťastný je muž, který nechodil podle rady ničemných, ... ale jeho potěšení je v Jehovově zákoně, a v jeho zákoně si čte polohlasem dnem i nocí. A jistě bude jako strom zasazený při vodních tocích, který dává své vlastní ovoce ve svém období a jehož listí neusychá, a všechno, co dělá, se podaří.“ Dalším zdrojem duchovního pokrmu jsou biblické publikace, které nám v duchovním ráji poskytuje třída věrného a rozvážného otroka. (Matouš 24:45–47)

Jak můžeme svou představu o ráji posilovat

15. Proč nemohl Mojžíš dovést Izraelity do Zaslíbené země, ale co uviděl?

¹⁵ Zamysleme se ještě nad jiným předobrazem ráje. Po čtyřicetiletém putování pustinou přivedl Mojžíš izraelský národ na Moabské pláně, které se rozprostíraly východně od řeky Jordán. Vzhledem k Mojžíšovu dřívějšímu selhání Jehova rozhodl, že Mojžíš Izraelity přes Jordán nepřevede. (4. Mojžíšova 20:7–12; 27:12, 13) Mojžíš Boha úpěnlivě prosil: „Nech mě, prosím, přejít a vidět tu dobrou zemi, která je za Jordánem.“ Do Zaslíbené země sice nevstoupil, ale když vyšel na horu Pisga a spatřil různé části oné země, jistě si uvědomil, že je to ‚dobrá země‘. Co myslíš, jak tato země vypadala? (5. Mojžíšova 3:25–27)

16, 17. (a) Jak vypadala Zaslíbená země ve starověku a jak vypadá dnes? (b) Proč můžeme věřit tomu, že Zaslíbená země dříve připomínala ráj?

¹⁶ Pokud bys vycházel z toho, jak vypadá velká část dané oblasti v dnešní době, asi by sis představil vyprahlou zemi, kterou pokrývají písčité a kamenité pouště a kterou spaluje nesnesitelný žár. Existují však doklady toho, že v biblických dobách toto území jako celek vypadalo úplně jinak. Agronom Dr. Walter C. Lowdermilk v časopise Scientific American vysvětluje, že krajina v této oblasti byla „po tisíc let devastována“. Tento odborník píše: „‚Poušť‘, která nahradila kdysi vzkvétající zemi, je dílem člověka, a ne přírody.“ Ze studií Dr. Lowdermilka vyplývá, že „tato země byla kdysi pastýřským rájem“. Je zřejmé, že tento ‚pastýřský ráj‘ byl zničen lidskou činností.a

¹⁷ Když budeš uvažovat o tom, co čteš v Bibli, pravděpodobně shledáš, že onen závěr je logický. Vzpomeň na to, jak Jehova prostřednictvím Mojžíše lid ujistil: „Země, do níž přecházíte, abyste ji vzali do vlastnictví, je země hor a údolních plání. Z nebeského deště pije vodu; země, o niž se stará Jehova, tvůj Bůh.“ (5. Mojžíšova 11:8–12)

18. Jak si Izraelité ve vyhnanství možná při čtení Izajáše 35:2 představovali budoucí Zaslíbenou zemi?

¹⁸ Zaslíbená země se vyznačovala takovou zelení a byla tak krásná a úrodná, že si Izraelité již při pouhé zmínce o některých místních jménech představili rajské prostředí. Je to vidět z proroctví v 35. kapitole knihy Izajáš, které se poprvé splnilo, když se Izraelité vrátili z Babylóna. Izajáš předpověděl: „Zcela jistě rozkvete a skutečně se bude radovat s radostnou náladou a s radostným voláním. Bude jí dána sláva Libanonu, nádhera Karmelu a Šaronu. Budou tam ti, kdo uvidí Jehovovu slávu, nádheru našeho Boha.“ (Izajáš 35:2) Zmínky o Libanonu, Karmelu a Šaronu musely v Izraelitech vyvolávat představu něčeho příjemného a krásného.

19, 20. (a) Popiš oblast starověkého Šaronu. (b) Co je jedním ze způsobů, jak posilovat svou naději na ráj?

¹⁹ Například Šaron je přímořská pláň mezi Samařskou pahorkatinou a Velkým čili Středozemním mořem. (Viz fotografii na straně 10.) Byla známa svou krásou a úrodností. Tento dobře zavlažovaný kraj byl vhodný pro chov dobytka, a v severní části se nacházely dubové lesy. (1. Paralipomenon 27:29; Šalomounova píseň 2:1, poznámka pod čarou; Izajáš 65:10) Slova zaznamenaná u Izajáše 35:2 tedy předpovídají obnovu, jejímž výsledkem bude kvetoucí země připomínající ráj. Ve shodě s pozdějším Pavlovým viděním toto proroctví také poukazuje na nádherný duchovní ráj. A spolu s dalšími proroctvími rovněž posiluje naši naději, že lidstvo bude žít v pozemském ráji.

²⁰ Zatímco přebýváme v duchovním ráji, můžeme posilovat své ocenění pro něj a také naši naději na ráj pozemský. Jak? Tím, že se budeme snažit hlouběji pochopit to, co čteme v Bibli. V biblických popisech a proroctvích jsou často uváděny konkrétní zeměpisné údaje. Potěšilo by tě, kdybys lépe rozuměl tomu, kde tato místa ležela a jak souvisela s jinými místy? V následujícím článku si ukážeme, jak toho dosáhnout a jaký z toho budeme mít užitek.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Jaký ‚ráj‘ spatřil apoštol Pavel ve vidění?

• Jaké bylo první splnění 35. kapitoly knihy Izajáš a jak to souvisí s Pavlovým viděním?

• Jak můžeme prohloubit své ocenění pro duchovní ráj a pro naději na pozemský ráj?

[Obrázek na straně 10]

Pláň Šaron, úrodná oblast Zaslíbené země

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 12]

Mojžíš si uvědomoval, že to je ‚dobrá země‘