Jsi ochotný dělat změny?

 1. Po jaké cestě jdeme podle Matouše 7:13, 14?

VŠICHNI křesťané se vydali na určitou cestu. Jejím cílem je život v novém světě, kde nám bude s láskou vládnout Jehova. Po této cestě, která vede do života, se snažíme jít každý den. Jak ale řekl Ježíš, je úzká a někdy se po ní nechodí snadno. (Přečti Matouše 7:13, 14.) Jsme nedokonalí, a tak se může lehce stát, že z ní sejdeme. (Gal. 6:1)

 2. O čem budeme mluvit v tomto článku? (Viz také rámeček „Pokora nám pomáhá zůstat na úzké cestě“.)

² Pokud chceme zůstat na úzké cestě, která vede do života, musíme být ochotní měnit svoje myšlení, postoje a chování. Apoštol Pavel vybídl křesťany v Korintu, aby ve svém životě napravovali, co je potřeba. (2. Kor. 13:11) Tahle vybídka platí i pro nás. V tomto článku si rozebereme, jak nám Bible pomáhá dělat změny a jak nám duchovně zralí přátelé pomáhají zůstat na cestě do života. Budeme taky mluvit o tom, kdy může být těžké řídit se pokyny od Jehovovy organizace. A uvidíme, jak nám pokora pomáhá, abychom neztratili radost z toho, že sloužíme Jehovovi.

 3. Jak ti může pomoct Bible?

³ Není snadné zkoumat svoje myšlenky a pocity. Naše srdce je zrádné, a proto může být těžké vyznat se v tom, kam nás vlastně vede. (Jer. 17:9) Mohlo by se stát, že bychom „obelhávali sami sebe“. (Jak. 1:22) Proto se musíme zkoumat pomocí Bible. Odhaluje nám, jací jsme uvnitř, a odkrývá ty nejhlubší „myšlenky a úmysly“, které v srdci máme. (Hebr. 4:12, 13) Dalo by se říct, že funguje jako takový rentgen. Díky ní dokážeme vidět dovnitř. Jestli chceme, aby nám rady z Bible a od bratrů, kteří nás vedou, pomohly, musíme být pokorní.

 4. Z čeho je vidět, že král Saul začal být pyšný?

⁴ Na králi Saulovi je dobře vidět, co se stane, když nejsme pokorní. Začal být tak pyšný, že nepřiznal, a to ani sám sobě, že musí svoje myšlení a chování napravit. (Žalm 36:1, 2; Hab. 2:4) Jasně se to ukázalo potom, co porazil Amalekity. Jehova mu dal konkrétní pokyny, co má dělat, ale on ho neposlechl. Když mu to prorok Samuel vyčetl, nepřiznal, že udělal chybu. Snažil se ospravedlnit tím, že celou situaci zlehčoval a svaloval vinu na druhé. (1. Sam. 15:13–24) Podobně se zachoval už dřív. (1. Sam. 13:10–14) Je smutné, že dovolil, aby jeho srdce zpychlo. Nezměnil svoje myšlení, a proto ho Jehova pokáral a zavrhl.

 5. Jak se můžeme poučit z toho, co se stalo Saulovi?

⁵ Pokud nechceme dopadnout jako Saul, měli bychom si položit otázky: Jak reaguju, když v Bibli narazím na něco, s čím mám problém? Snažím se nějak si to omlouvat? Zlehčuju to? Svaluju vinu na někoho jiného? Pokud je odpověď na některou z těchhle otázek ano, musíme svoje myšlení a postoj změnit. Jinak se z nás stanou pyšní lidé a Jehova nebude chtít být naším přítelem. (Jak. 4:6)

 6. Jaký byl rozdíl mezi Davidem a Saulem?

⁶ Král David, který nastoupil na trůn po Saulovi, byl úplně jiný. Miloval „Jehovův zákon“. (Žalm 1:1–3) Věděl, že Jehova zachraňuje pokorné a je proti pyšným. (2. Sam. 22:28) Proto se nechal Božím zákonem napravovat a měnil svoje myšlení. Napsal: „Budu chválit Jehovu, který mi dal radu. Mé nejskrytější myšlenky mě napravují i během noci.“ (Žalm 16:7)

 7. Jak se projeví to, že jsme pokorní?

⁷ Pokud jsme pokorní, dovolíme Božímu Slovu, aby v našem myšlení napravilo, co je potřeba, a to ještě dřív, než uděláme něco špatného. Boží Slovo bude jako hlas, který nám říká: „To je ta cesta, jděte po ní!“ Bude nás varovat, když z té cesty začneme scházet, ať už napravo, nebo nalevo. (Iz. 30:21) Když posloucháme, co nám v Bibli Jehova říká, je to k našemu dobru. (Iz. 48:17) Například se vyhneme trapné situaci, kdy by nás musel napravit někdo jiný. A přiblíží nás to k Jehovovi, protože si uvědomíme, že se k nám chová jako ke svému milovanému dítěti. (Hebr. 12:7)

 8. Jak můžeme podle Jakuba 1:22–25 používat Boží Slovo?

⁸ Boží Slovo může fungovat jako zrcadlo. (Přečti Jakuba 1:22–25.) Většina z nás se do něj každé ráno podívá, než odejde z domu. Zjistíme tak, jestli na sobě potřebujeme něco upravit, než nás uvidí ostatní. Podobně když každý den čteme Bibli, vidíme, co musíme změnit ve svém myšlení a postojích. Mnoha bratrům a sestrám pomáhá, když si každé ráno před odchodem z domu přečtou verš na den. Tyhle rady z Božího Slova nechávají působit na svoje myšlení. A během dne se je pak snaží uvést do praxe. Kromě toho bychom měli mít ve zvyku si z Bible každý den něco přečíst a přemýšlet o tom. Může to vypadat jako maličkost, ale ve skutečnosti je to jedna z nejdůležitějších věcí, které nám pomůžou zůstat na úzké cestě do života.

 9. Kdy je potřeba, aby nás přátelé na něco upozornili?

⁹ Už ses někdy vydal cestou, která tě mohla odvést od Jehovy? (Žalm 73:2, 3) Pokud tvůj dobrý přítel sebral odvahu a upozornil tě na to, poslechl jsi ho? Pokud ano, pak jsi udělal dobře a určitě jsi byl za takové varování vděčný. (Přísl. 1:5)

10. Jak bys měl reagovat, když tě přítel na něco upozorní?

¹⁰ Boží Slovo říká: „Rány od přítele jsou projevem věrnosti.“ (Přísl. 27:6) Co to znamená? Přirovnejme si to. Představ si, že chceš přejít rušnou silnici. Najednou ti zazvoní telefon, ty se na něj podíváš a bez rozhlédnutí do ní vstoupíš. V té chvíli tě přítel popadne za ruku a stáhne tě zpátky na chodník. Sevře tě tak pevně, že ti udělá modřinu. Ale díky jeho rychlé reakci jsi neskončil pod autem. I kdyby tě ruka bolela ještě několik dní, zlobil by ses na něj, že tě tak zmáčkl? Určitě ne! Byl bys vděčný za to, že tě zachránil. Podobně když tě tvůj přítel upozorní, že to, co říkáš nebo děláš, neodpovídá Božím měřítkům, možná to nejdřív bolí. Ale nezlob se na něj kvůli tomu ani se neurážej. To by bylo hloupé. (Kaz. 7:9) Spíš buď vděčný, že měl odvahu ti to říct.

11. Co by člověku mohlo bránit, aby od přítele přijal dobrou radu?

¹¹ Co by člověku mohlo bránit, aby od přítele přijal dobrou radu? Pýcha. Pyšní lidé jsou rádi, když jim druzí říkají „to, co chtějí slyšet“, a pravda mezi to nepatří. (2. Tim. 4:3, 4) Mají o sobě příliš vysoké mínění a svoje názory považují za lepší než názory ostatních. Apoštol Pavel ale napsal: „Pokud si ... o sobě někdo myslí, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe.“ (Gal. 6:3) Krásně to vystihl král Šalomoun: „Lepší je chudý, ale moudrý chlapec než starý, ale hloupý král, který už nemá dost rozumu, aby se nechal varovat.“ (Kaz. 4:13)

12. Co se můžeme naučit od apoštola Petra ze zprávy z Galaťanům 2:11–14?

¹² Všimněte si, jak zareagoval apoštol Petr, když ho na veřejnosti pokáral apoštol Pavel. (Přečti Galaťanům 2:11–14.) Petr se kvůli tomu mohl na Pavla zlobit. Mohl mu zazlívat způsob, jakým to řekl, a kde mu to řekl. Ale Petr zareagoval správně. Vzal si jeho radu k srdci a nevypěstoval si vůči němu averzi. Později o něm napsal, že je to jeho „milovaný bratr“. (2. Petra 3:15)

13. Na co bychom měli pamatovat, když chceme někoho na něco upozornit?

¹³ Pokud budeš mít někdy pocit, že bys měl přítele na něco upozornit, na co bys měl pamatovat? Než za ním zajdeš, zeptej se sám sebe: Nejsem „příliš spravedlivý“? (Kaz. 7:16) Člověk, který je příliš spravedlivý, neposuzuje druhé podle Jehovových měřítek, ale podle svých vlastních a není moc milosrdný. Nejdřív si tedy promysli, proč s ním chceš mluvit. A pokud i pak budeš cítit, že je to potřeba, co můžeš udělat? Na rovinu mu řekni, v čem je problém, a pomocí otázek mu pomoz pochopit, co dělá špatně. To, co říkáš, by mělo být založené na Bibli. A pamatuj, že se tvůj přítel nezodpovídá tobě, ale Jehovovi. (Řím. 14:10) Když někomu radíš, spoléhej se na moudrost z Božího Slova a napodobuj Ježíšův soucit. (Přísl. 3:5; Mat. 12:20) Proč je to důležité? Protože Jehova s námi bude jednat tak, jak my jednáme s druhými. (Jak. 2:13)

14. Co pro nás připravuje Boží organizace?

¹⁴ Jehova nás vede po cestě do života prostřednictvím pozemské části své organizace. Ta pro nás připravuje videa, publikace a shromáždění a to všechno nám pomáhá uplatňovat biblické zásady v životě. Informace, které nám poskytuje, jsou spolehlivé, protože jsou založené na Božím Slově. Když vedoucí sbor zvažuje, jak nejlíp organizovat kazatelskou činnost, spoléhá na svatého ducha. Přesto svá rozhodnutí pravidelně přehodnocuje, aby viděl, jestli je potřeba udělat nějakou změnu. Je to proto, že „scéna tohoto světa se mění“, a Boží organizace se musí přizpůsobovat novým okolnostem. (1. Kor. 7:31)

15. Co je pro některé zvěstovatele náročné?

¹⁵ Když Boží organizace na základě Bible upraví vysvětlení nějaké biblické nauky nebo nám dá pokyny ohledně morálky, rádi se tomu přizpůsobíme. Ale jak reagujeme, když udělá změny, které se týkají jiných oblastí našeho života? V posledních letech například hodně vzrostly náklady na stavbu a údržbu sálů Království. Vedoucí sbor proto rozhodl, že se má kapacita současných sálů využít co nejlíp. Kvůli tomu se řada sborů spojila a některé sály se prodaly. Ušetřené peníze se používají na stavbu sálů v místech, kde je to nejvíc potřeba. Pokud se tvůj sbor sloučil s jiným a váš sál Království se prodal, možná je pro tebe těžké se tomu přizpůsobit. Někteří zvěstovatelé to teď mají na shromáždění dál. Jiní, kteří se nadřeli, aby svůj sál postavili a pak ho udržovali, si možná říkají, proč se musí prodat. Můžou mít pocit, že do toho svůj čas a energii dali zbytečně. I přesto ale toto rozhodnutí podporují a za to si zaslouží pochvalu.

16. Jak nám myšlenka z Kolosanům 3:23, 24 pomůže neztratit radost?

¹⁶ Když budeme pamatovat na to, že pracujeme pro Jehovu a že on svoji organizaci vede, pomůže nám to neztratit radost. (Přečti Kolosanům 3:23, 24.) Dobrý příklad nám dal král David. Když daroval svůj majetek na stavbu chrámu, řekl: „Kdo jsem já a kdo je můj lid, že jsme mohli přinést takové dary? Vždyť všechno je od tebe a dali jsme ti to, co jsme dostali z tvé ruky.“ (1. Par. 29:14) Když darujeme svoje peníze, i my dáváme Jehovovi jenom to, co jsme dostali z jeho ruky. Jehova si přesto váží veškerého času, energie a prostředků, kterými podporujeme jeho dílo. (2. Kor. 9:7)

17. Proč nemusíme být smutní, když je potřeba něco změnit?

¹⁷ Pokud chceme zůstat na úzké cestě, která vede do života, musíme jít věrně v Ježíšových stopách. (1. Petra 2:21) Pokud zjistíš, že musíš něco změnit, nebuď z toho smutný ani se tím nenech odradit. Může to být ve skutečnosti známka toho, že citlivě vnímáš, kam tě Jehova vede. Nezapomínej, že Jehova ví, že jsme nedokonalí, a proto od nás nečeká, že budeme napodobovat Ježíšův příklad dokonale.

18. Co nám pomůže dorazit do cíle?

¹⁸ Zaměřujme se na to, co nás čeká v budoucnosti, a buďme ochotní měnit svoje myšlení, postoje a chování. (Přísl. 4:25; Luk. 9:62) Zůstaňme pokorní, dál se radujme a napravujme, co je potřeba. (2. Kor. 13:11) Pokud to budeme dělat, „Bůh lásky a pokoje bude s [námi]“. Nejenže tak dorazíme do cíle, ale ještě si tu cestu užijeme.